První příkrm je pro děti důležitým krokem v životě

Je už čas dát vašemu potomkovi první příkrmy? Poradíme vám, kdy a čím nejlépe začít

Doba uváděná pro první příkrmy se totiž týká jen částečně dětí, které jsou krmeny kojeneckou mléčnou výživou (umělým mlékem). Toto mléko je pak postupně vhodné nahrazovat pestrou a kvalitní stravou, která je složená ze základních potravin. Teprve koncem 6. měsíce je pak vhodné začít přikrmovat děti, které jsou plně kojené. A to zpočátku jen tak, že by se ony příkrmy měly ke kojení pouze přidávat, nikoliv jej nahrazovat. Zároveň se doporučuje kojit tak dlouho, jak dítě samo vyžaduje (2 nebo 3 roky, i déle).

Kdy začít podávat první příkrmy?

Když se rozhodneme s prvními příkrmy začít, nemusíme hned dodržovat přesné časy krmení. Je ale dobré sledovat náladu a zájem dítěte o jídlo a tehdy mu vhodný příkrm nabídnout. Některý den to může být jednou, jiný den třikrát a další den vůbec. Příkrmy by také neměly být podávány kojeným i nekojeným dětem z láhve. Je to proto, aby se učily vnímat, co a kolik jedí. Aby se naučily používat ke svému krmení ruku anebo lžičku. Pokud krmíme kojence lžičkou, dáváme pozor, aby na ni viděl, a pokládáme ji na střed až mírně ke kořeni jazyka, aktivuje se tak polykací reflex. Už mezi 6. a 9. měsícem můžeme miminku dávat lžičku, aby se zkoušelo krmit samo.

Pyré nebo hustší jídlo pro první příkrmy?

Volba hustoty a struktury příkrmů záleží jak na rodiči, tak i na miminku. Určitě je vhodnější začít s polévkou nebo servírovat jen dokonale hladké pyré. Později pak můžeme přidat i jídlo mixované najemno či více nahrubo, rozmačkané vidličkou, anebo dokonce celé měkké kousky do ručky. Musí jít však o takový pokrm, který dítě zvládne mělnit a jíst i bez zubů. 

První příkrmy a postupné zavádění nových potravin

Zároveň s prvními příkrmy bychom měli do jídelníčku kojence zavádět vždy jen jednu novou potravinu. Je to kvůli případnému riziku alergií. Novou potravinu však nikdy nezavádíme v období nemoci či očkování, kdy je organismus oslabený. Vhodné je, abychom si byli jisti reakcemi dítěte, podávat novou potravinu alespoň čtyři dny po sobě v postupně rostoucím množství. Tuto novou potravinu můžeme děťátku nabízet samostatně, nebo ve směsi s již zavedenými potravinami. Méně alergenní a lépe stravitelné bývají zelenina a ovoce oloupané a tepelně upravené.

Nejvhodnější první příkrmy

A které potraviny patří mezi ty nejvhodnější? Základ příkrmů by tedy měla tvořit zelenina, především zelené druhy. Dále ovoce, zdroje bílkovin a zdroje kvalitních tuků včetně nasycených. Mezi druhy zeleniny vhodné již od začátku přikrmování patří cuketa, patizon, brokolice, květák, romanesco, fenykl, mangold, špenát (ten kvůli obsahu kyseliny šťavelové ne moc často), pak choi, různé druhy dýní, mrkev, batáty a brambory, syrová oloupaná okurka či avokádo. Později lze s rostoucím věkem přidávat další druhy, jako jsou hrášek, zelené fazolky, červená řepa, černý kořen, kedlubna, tuřín, vodnice, růžičková kapusta, kukuřice, petržel, pastinák, chřest, pórek, cibule, česnek, kolem roku pak i celer, lilek, rajčata, papriky a jiné. První příkrmy vaříme ve vodě nebo v páře, kolem 9. měsíce je možné zařadit lehké restování a pečení. Okolo jednoho roku obvykle děti zvládají jídlo stejné konzistence jako dospělí. 

Ovoce nepatří mezi první příkrmy?

Ovocné příkrmy můžeme, kvůli jeho sladké chuti, začít zařazovat přibližně až jeden či dva měsíce od začátku přikrmování. Pokud kojenec dobře toleruje povařené ovoce, můžeme mu zkusit nabídnout i ovoce syrové. Mezi prvními druhy jsou vhodná jablka, hrušky, švestky, meruňky, broskve, blumy, různé druhy melounů, banány a mango.

Postupně můžeme pokročit i k dalším druhům, třešním, višním, borůvkám, mirabelkám, vinným hroznům, jahodám, malinám, ostružinám, rybízu, angreštu. Opatrní bychom měli být s dráždivými kyselými druhy, jako jsou citrusy, kiwi, ananas a mučenka (marakuja), počkáme s nimi raději alespoň do jednoho roku.

Lepek versus první příkrmy

Na tomto tématu se neshodnou ani mnozí lékaři a předepsaná doba se často mění. Obiloviny patří pro kojence mezi hůř stravitelné potraviny. Mohou z nich mít bolení bříška, koliku, zácpu, či naopak průjem, mohou se v noci častěji budit… Obiloviny zařazujeme ideálně až kolem 9. měsíce a saháme výhradně po bezlepkových. Nejvhodnější formou jsou obilniny fermentované, tedy namočené alespoň na půl dne ve vodě s kyselou složkou (kváskem, jogurtem, syrovátkou z něj vykapanou, citronovou šťávou, nálevem vodního kefíru apod.). Takto upravené obilniny jsou mnohem lépe stravitelné, mají nižší obsah fytátů a dalších antinutričních látek, tělo z nich dokáže vstřebat více živin. Kolem jednoho roku můžeme přidat i lepkové druhy ve větším množství než ochutnán.

Navzdory některým studiím a průzkumům bylo jednoznačně prokázáno, že odkládání zavedení lepku až do období od 1 roku věku ke snížení rizika vzniku celiakie nevede. Což je často argument pediatrů, kteří rodičům radí začít zařazovat lepkové potraviny už s ukončeným 4. měsícem. Nepříliš vhodné jsou jakékoliv instantní kaše. Během extrudace dochází k ničení některých vitamínů a aminokyselin a zvýšení glykemického indexu, takto upravené obilniny se tedy velmi rychle tráví, prudčeji zvedají hladinu cukru v krvi a zaženou hlad  na kratší dobu.

Autor článku: Monika Poledníková