Už jste slyšeli o tom, že existuje 5 fází smutku? Ty před lety sestavila švýcarská psychiatrička Elisabeth Kübler-Rossová do jakéhosi modelu, který vycházel ze zkušeností v péči o nevyléčitelně nemocné. Ovšem s odstupem času je proces truchlení používán i na jiné složité životní situace, nejen umírání. Mezi ně lze zařadit například rozvod, rozchod nebo traumata z dětství.

Phubbing je poměrně nový fenomén. Takzvaní phubbeři si více než lidí, se kterými tráví čas, všímají svého mobilního telefonu. A dá se říct, že jejich okolí je vlastně v tu chvíli ani nezajímá. Phubbing je novodobou závislostí, vykazuje totiž stejné znaky jako kterákoliv jiná závislost.

Pronásledování doslova posedlou a zaujatou osobou je vážný problém. V našich končinách je toto chování označováno též velmi známým anglickým výrazem stalking. Jedná se o značně obtěžující počínání, které dokonce může být i nebezpečné pro pronásledovaného. Nikdy totiž nevíte, co se v hlavě stalkera urodí…

Pojmy jako “stres” nebo “úzkost” dnes natolik zevšedněly, že každý ví přesně, o čem je řeč. Avšak označení “emocionální stres” není ještě tolik rozšířené a málokdo tuší, co se za tímto označením přesně ukrývá. Přitom právě emocionální stres či emocionální úzkost může s naším životem pořádně zahýbat.

Úzkost dokáže pěkně znepříjemnit každodenní život. Ráno se vám nechce z postele. Jen zazvoní budík, už se vám dělá špatně. Když si uvědomíte, co všechno vás čeká, nemáte vůbec chuť vycházet ven. Přesto musíte. Do práce. A to i přesto, že vám jen představa na ni vyvolává obrovskou úzkost.

Mobbing a bossing vyjadřují nežádoucí nebo dokonce destruktivní chování spolupracovníků či nadřízeného vůči kolegovi/podřízenému. Jedná se obecně o šikanu na pracovišti, která působí negativně na psychiku zaměstnance a může vyústit až v těžké deprese. Časné řešení tohoto problému je tedy na místě. Jak se k situaci postavit, když se týká právě vás – jako napadaného?

V posledních týdnech si asi pokládají otázku „Jak mluvit s dětmi o válce?“ mnozí rodiče. I ti nejmenší totiž potřebují vysvětlení, neboť jimi může zmítat velký strach, hněv nebo třeba smutek. Když na to půjdete zlehka a s trpělivostí, určitě své milované dítko zklidníte a pomůžete mu vše pochopit…

Perfekcionismus je osobnostní rys, jehož charakteristikou je snaha člověka o co nejlepší výkon a výsledek. Perfekcionista má vždy vysoká očekávání. A to nejen na výkon druhých, ale i svůj vlastní. S věkem se většinou perfekcionismus jen zhoršuje, tudíž je pro takové jedince vhodná pomoc odborníka.

Pud sebezáchovy je člověku ze své podstaty vlastní už od narození. Jeho definice jsou velmi rozmanité. Primárně představuje obavy o život. Psychologové tvrdí, že je pudem zdaleka nejsilnějším, přičemž se k němu přidružují i ty další, jako potřeba jíst, rozmnožovat se nebo pečovat o druhé – tj. mateřský nebo také rodičovský pud.