V posledních letech je na vzestupu nejen psychosmatika, ale rovněž takzvaná reflexní terapie duše. Že je vám tento pojem zatím neznámý? Zjednodušeně řečeno, jde vlastně o kombinaci reflexní terapie a psychosomatiky, plus něco navíc. A s čím vším nám může pomoci?

Narcismus může způsobit v mezilidských vztazích poměrně velkou paseku. Narcista totiž rozhodně netrpí tím, že by se neměl rád. Je to právě naopak. Sebeláska mu přerostla přes hlavu. Svou osobnost vyzdvihuje a chová sám k sobě obdiv. S takovým člověkem je těžké žít i spolupracovat na profesní úrovni.

Je krize středního věku fakt nebo jen výmluva těch, kteří jí právě procházejí? Pravdou je, že jak stárnete, začnete se dívat zpět na svá prožitá léta a ať chcete nebo ne, začne to ve vás vzbuzovat nějaké emoce. Touhu, lítost nebo smutek nad ztracenými léty?

Sociální fobie není o tom, že je daný jedinec pouhým introvertem a obává se projevů na veřejnosti. Jedná se o vážnou úzkostnou poruchu, která může vyústit až v absolutní izolování se od ostatních. Proto je nasnadě tyto problémy co nejdříve řešit.

Strach ze samoty je ve všech směrech problematický. Jeho příčinou bývá zpravidla nízké sebehodnocení a mizivá sebeúcta. Cítíte se opuštění a nehodní lásky. Vyvinout se ovšem může i v důsledku negativních zkušeností z dětství.

Skládá se pouze ze svou malých písmen, ale říci NE je někdy to nejtěžší, co můžeme vůbec vyslovit. Jenže slůvko NE může mít velký dopad na vaše vztahy s ostatními a vlastně i na nás samotné. Poradíme vám, jak říct NE. Jak odmítnout a přesto mít z toho dobrý pocit.

Strach ze zubaře je dost záludný. Kromě toho, že člověka omezuje, rozhodně nepřispívá k tomu, aby měl chrup pod kontrolou. Pravidelné zubní prohlídky jsou podle odborníků nezbytné, pakliže se chcete vyhnout pozdějším vážnějším problémům. I přes důkladnou dentální hygienu se totiž mohou objevit obtíže jako zubní kaz či zanícené zubní kanálky.

Smutek je něco, co v životě nechceme, Avšak provází nás prakticky od narození až do smrti. Do života nám vstupují radostné i smutné události, které většinou relativně intenzivně prožíváme. Což je naprosto normální. A na všechny tyto situace reagujeme emocionálně a právě to dělá náš život pestrým. Co když ale smutek v životě převáží?

Křižovatka. Mám jít vpravo nebo vlevo? Pokud jedeme autem, navykli jsme si tuto situaci neřešit a nechat si poradit chytrým přístrojem, který „správný“ směr zavelí. Obvykle také víme, kam jedeme. Jenže v životě se nezřídka ocitneme v situaci, kdy nám nikdo poradit nemůže, nevíme přesně, kam cesta vede a co víc, rozhodnutí je na nás. Jak se rozhodnout, aby to nebylo „špatně“?