Beltaine – keltský svátek plodnosti

Beltaine neboli Beltain či Beltane je jeden z nejvýznamnějších keltských svátků. Slaví se v noci z 30. dubna na 1. května. Původně byl Beltaine slaven v noci před druhým úplňkem po jarní rovnodennosti, nyní je slaven 40 dnů po jarní rovnodennosti. Podle Keltů tímto svátkem začíná „světlá“ polovina roku, kdy je příroda probuzená a vitální, vše rozkvétá, sluneční paprsky probouzejí  naše smysly a dávají nám novou sílu. S Beltainem se pojí Bohyně Rhiannon.

Beltaine je oslavou života

Zatímco na Velikonoce se k poctě bohyně Ostarun slavila probouzející se plodnost země, nyní nastal čas květu. Příroda je již probuzená, nastává čas lásky a radostného života plného plodnosti. Sexuální síly dosahují svého vrcholu. Aby se mohlo zrodit nové, je však třeba nejdříve zničit staré. To se provádí pomocí ohně. Beltaine znamenal ve starokeltštině „jasný a zářivý“ oheň.

Ohňové rituály na Beltaine

Na volném prostranství byly zapáleny dva ohně. Jeden byl mužský, černý a druhý byl ženský, bílý. Mezi nimi se o půlnoci vztyčovala bříza (májka), ozdobená barevnými stuhami jako symbol oslavy plodnosti, růstu a života. Půlnoc znamenala přelom mezi temnotou a světlem, odchod temné poloviny roku a příchod světlé. Májka byla také spojením mezi Nebem a Zemí.

V ohních byli páleni slamění panáci od Samhaimu, nyní již nebyli potřeba. Pálili se na znamení konce temných časů. Muži a ženy pálili u svých ohňů vše staré a nečisté, co se nashromáždilo během zimy a přijímali novou sílu na nadcházející období. Potom spolu všichni až do rána  tančili okolo májky a milovali se v přírodě. Děti zplozené o beltainové noci bývají prý velmi šťastné.

Oslavy Beltainu v dávných dobách

V předkřesťanských dobách se na Beltaine setkávaly ženy, aby slavily svátek ženskosti a plodnosti. Šlo především o oslavu a uctění daru Velké bohyně svým dcerám, schopnosti dávat život. Ženy doslova tahaly své vyvolené do křoví, aby vyzkoušely, zda je tento muž schopen zplodit děti a být otcem. Tuto noc neplatili žádné závazky, muži i ženy si mohli sundat snubní prsteny a chovat se jako svobodní. Tyto praktiky měly také zabránit uzavírání neplodných manželství. Není divu, že se tyto svobodné, sexuálně nezávislé a sňatkem neposvěcené reje, církvi znelíbily. Křesťanští kněží začali podněcovat strach mužů z divoké, bezuzdné ženské sexuality, označili účastnice tohoto svátku za čarodějnice a upalovali je.

Magie a rituály na Beltain

Ráno na Beltain by si ženy měly omýt obličej v ranní rose, potom budou celý rok krásné. Pak mají uplést věneček z jarních květin a vhodit ho do potoka, řeky či jezera. Požehnají tím vodě a také pozdraví její bytosti. Mohou také natrhat košíček jarních květů a postavit ho na práh tomu, kdo potřebuje pomoc a povzbuzení.  Beltainská noc je pro čarování jako stvořená. Dnes můžete spatřit víly. Tančete, zpívejte, milujte se! Nezapomeňte si něco přát, až budete skákat přes beltainský oheň! Se svým milovaným vypijte společně číši vína, do které jste vložili čerstvý jarní květ. Beltaine je svátkem Velké svatby. Beltaine oslavuje sexualitu, smyslnost, spojení, plození, rození, život, smrt, znovuzrození. Využijte tuto magickou noc k nějakému očistnému obřadu, k partnerskému rituálu nebo k obřadu plodnosti. Volejte měsíční bohyni Rhiannon a proste ji o lásku, sexualitu, vášeň a soucit. Pomůže vám také s tvořením, uměleckou inspirací a zhmotněním vašeho snu.

Další zvyky na Beltain

O Beltainu chodili lidé k menhirům (posvátným kamenům) a vyslovovali u nich svoje přání. Zdobili svoje domovy větvičkami cesmíny,hlohu a jeřábu. Tím vzdávali čest Slunci, aby až ráno vyjde, našlo jejich příbytky pěkně vyzdobené. Provádělo se také vykuřování domů – na počest duchům chránícím obydlí. Jako vykuřovadla se používaly různé sušené rostliny, například břečťan, hloh, jeřáb, jetel, kadidlovník, mandloň, mařinka vonná, měsíček, růže, štovík a vstavač. I vy můžete zapálenou vonnou tyčinkou pozdravit vaše ochranné duchy a poděkovat jim.