Zpracování traumatu z dětství je důležité i pro rodiče. Nebudou mít tak tendence přenášet své negativní zkušenosti na potomstvo.

Trauma z dětství vás nemusí pronásledovat. Inspirujte se tipy, jak se s ním vyrovnat a jít dál

Faktem je, že dětská léta v každém člověku zanechají hlubokou stopu. Velmi tedy záleží na tom, jak se k tomuto zásadnímu úseku života postaví především rodiče a okolí dítka. Někdy ale přichází i situace zcela nečekané ba zdrcující, s kterými je potřeba se nějak duševně popasovat. Pokud chcete žít dál s klidem v duši, musíte si i trauma z dětství odžít. I přes bolestivost je to nezbytné – je to součást cesty k odpuštění, smíření a odseknutí se od toho, co se stalo.

Nejčastější důvody, které vytváří trauma z dětství

Trauma z dětství lze definovat jako prožitou událost, která byla pro dítko značně bolestivá či extrémně stresující a vedla k duševním i fyzickým následkům. Typů takovýchto událostí může být celá řada, nejčastěji to však bývá:

• týrání dítěte (zneužívání nebo zanedbávání péče)
• šikanování v rodině nebo mezi vrstevníky
• vystavení domácímu násilí
• prožití přírodní katastrofy nebo válečného konfliktu
• přežití vážné dopravní nehody
• úmrtí rodiče nebo jiného člena rodiny

Vytvoření traumatu v dětství také nezřídka kdy nastává, když se pečující člověk (rodič nebo jiný blízký příbuzný, který se o dítě stará) sám ocitá ve špatném duševním stavu, tj. jeho schopnost působit výchovně či podpůrně je značně omezená nebo prakticky nulová – pečující může mít deprese, úzkosti, nebo propadne závislostem.

Tyto výše uvedené traumatické situace mohou následně v dítěti vyvolat poruchy duševního zdraví, například v podobě posttraumatické stresové poruchy nebo posttraumatického stresového syndromu.

Jak může trauma z dětství ovlivnit život v dospělosti

Nevyřešené trauma z dětství se může promítat do dospělého života v různých podobách. Sledovat můžete například:

• problematické chování spojené agresivitou, impulzivitou nebo zneužíváním návykových látek
• rozvoj fyzických obtíží v podobě srdečních chorob, autoimunitních nemocí, žaludečních problémů a podobně
• nízké sebevědomí projevující se pocitem hanby nebo studem
• problémy ve vztazích (neschopnost navázat emočně hlubší nebo intimní vztah s opačným pohlavím nebo extrémní nedůvěra v cizí lidi)
• neschopnost ovládat emoce – projevuje se zejména výbuchy hněvu, změnami nálad nebo emoční otupělostí
• kognitivní problémy spojené hlavně se zhoršenou koncentrací a poruchami paměti

Každý v sobě máme vnitřní dítě, o které je potřeba pečovat. Uzdravte traumata z minulosti a budete vám lépe žít.

Nenechte se traumatem z dětství pokořit a bojujte za šťastnější život: Na jakou cestu se vydat?

Neexistuje žádný přesný manuál, který by vám napovídal, jak trauma z dětství vyléčit. V tomto ohledu je nutné přistupovat ke každému individuálně – dle toho, co je příčinou traumatu, jak dlouho toto trauma trvá a jak ovlivňuje život dotyčného. Pokud se sami potýkáte s nevyřešeným traumatem z dětství anebo víte o někom takovém, můžete vsadit na několik kroků vedoucích k řešení:

1. Přijměte to, co se stalo. Buďte k sobě upřímní a pracujte s fakty. Přiznejte si, kdo nebo co ve vašem dětství selhalo a smiřte se s tím. Přestaňte osoby/situace omlouvat a určitě je nebagatelizujte.
2. Uvědomte si dopad traumatu z dětství na vaše zdraví. Možná se nyní potýkáte s nějakým duševním problémem nebo fyzickou nemocí, která může být regulérně odrazem nějaké emočně silné události z dětských let. I toto je potřeba uznat a nepopírat.
3. Požádejte o pomoc. Obklopte se těmi nejmilovanějšími lidmi a řekněte jim otevřeně, co vás dlouho trápí (může jít o partnera, rodiče, nejlepšího přítele, sourozence apod.). Možná jste se léta nikomu nesvěřili s traumatickými zážitky z dětství. Když to uděláte, uleví se vám. Obrátit se pak můžete i na psychologa nebo kouče, u kterého uvidíte svou situaci z jiné perspektivy.
4. Identifikujte spouštěče vašich vzpomínek na trauma z dětství. Napište si třeba na papír, co vše způsobuje, že se myšlenkami vracíte do bolestné minulosti. Tím si můžete ledacos o svých emočních pochodech uvědomit a naučit se je v budoucnu regulovat. Lépe se také naučíte zvládat náročné životní situace a snížíte pravděpodobnost opětovného traumatu.
5. Snažte se zůstat v přítomném okamžiku – snížíte tím své úzkosti a budete mít větší pocit bezpečí. Můžete třeba praktikovat techniky všímavosti, meditace nebo hluboké dýchání. Trénujte, protože jen trénink dělá z člověka mistra. 
6. Distancujte se od toxických lidí. Abyste se vymanili z dávného traumatu, je vhodné se obklopit pouze podporujícími a milujícími lidmi. Ti, kteří vás kritizují, znevažují či manipulují, by neměli mít ve vašem životě místo – s nimi se totiž jen tak duševně neuzdravíte.
7. Eliminujte každodenní stres. Prožité trauma v dětství zvyšuje citlivost na vnější stresory. Najděte si tedy v osobním a profesním životě takovou polohu, která vám zajistí dlouhodobý duševní klid. Stresu se samozřejmě úplně nevyhnete, avšak svou životní cestu si volíte sami – proto si zvolte pro sebe tu nejvhodnější. Naslouchejte si a nedělejte to, co je vám nepříjemné.
8. Zaveďte s deník. Vypsání se z toho, co vás trápí, je také velmi úlevné.
9. Dbejte o své fyzické zdraví. Duše a tělo jsou spojitá nádoba, proto na sebe nezapomínejte a pravidelně si dopřávejte fyzickou aktivitu, zdravěji jezte a dobře spěte. Stanete se tak silnější na boj s traumatem a brzy se od něj definitivně odstřihnete.
10. Mějte se rádi a umožněte si životní radosti. I přesto, že jste v minulosti zažili něco bolestného, dovolte si prožívat radost, hýčkejte se, věnujte se svým koníčkům, cestujte, poznávejte nová místa, nové lidi. Také nezapomeňte na každodenní praktikování zdravé sebelásky, což je velmi podstatné pro to, abyste si sami sebe vážili, měli pohodový život a plnohodnotné vztahy kolem sebe.

Autor článku: Iveta Reinisch