Zimní slunovrat nastává 21. nebo 22. prosince. Avšak vzácněji může být i 20. prosince - naposledy v roce 1697 a další zimní slunovrat je naplánován na rok 2080. Na jižní polokouli je v té chvíli letní slunovrat. Zimní slunovrat nastává v den, kdy Slunce vystoupí v poledne nejníže nad obzor. Na severní polokouli je den nejkratší a noc nejdelší, přichází tajemný zimní slunovrat, začátek zimy a znamení Kozoroha.
Zimní slunovrat je také symbolem návratu Slunce. Dny se totiž začínají prodlužovat a pomalu mizí dlouhé zimní dny. Jedná se o jeden z astrologických úkazů, který naši předkové sledovali nejdříve – vyráběli si kamenné kalendáře nebo náboženské stavby, které se právě k zimnímu slunovratu jako k jedinečnému astrologickému a astronomickému jevu vztahovali. Zimní slunovrat slavili i Keltové jako Alban arthuan - přečtěte si o tom.
Oslavy zimního slunovratu pak u Slovanů nahradily křesťanské Vánoce. Oslavu zrození sluneční božstva totiž vystřídal svátek narození Ježíše Krista. Podívejte se, jak slavili Vánoce Keltové.
Řekové pak slavili zimní slunovrat jako zrození boha Slunce Hélia a Římané zimní slunovrat brali jako svátek zasvěcený Saturnovi a zároveň jako svátek hojnosti. Později se v římské říši oslavy zimního slunovratu braly jako oslavy slunečního boha Mithry.
Při slunovratu mizí hranice mezi našim světem a světem duchů
Zimní slunovrat byl nejen pro Slovany, ale pro všechny kultury významným svátkem na celé planetě. Při zimním slunovratu má Slunce nejmenší sílu, a naopak síla noci sílí, proto může na chvíli mizet hranice mezi naším světem a podsvětím. V tento den se prý duchové mohou objevit v našem světě.
Prostírání u stolu i pro zemřelé
Z dávných dob se uchoval zvyk prostírání večeře v den slunovratu i těm členům rodiny, kteří zemřeli. Lidé věřili, že, se jejich zemřelí členové mohou vrátit v podobě neznámých příchozích. Proto, když se u dveří objevil nějaký cizinec, byly v den slunovratu pozván na večeři.
Podávalo se co nejvíce postních, nemasitých jídel. Vždy se chystala
- jablka, která byla symbolem zdraví,
- ořechy – symbol hojnosti,
- česnek, který ochraňoval před zlými duchy.
Hojně se také při slavnostní večeři jedlo i pečivo. Většinou to byl chléb, ale poté se podávala také tradiční pletená vánočka, koláč či speciální kulatá oplatka. Koláče byly zdobené křížem v kruhu. Pečivo se podávalo hned po přípitku a rozdělování měl na starosti hospodář.
Krájení jablek a louskání ořechů - starý pohanský zvyk.
Sláma ve tvaru kříže
Prvkem, společným pro celý staroslovanský svět, je motiv slámy. Dávala se na podlahu nebo na stůl, kde byla urovnána do tvaru kříže.
Čarovná síla ohně ochraňovala před zlými duchy
V tento čas se do našeho světa mohli dostat nejen zesnulí předkové, ale také různí duchové, kteří mohli být nebezpeční. Proto lidé často využívali jako ochranu nejen česnek, ale také posvátné ohně. Proto je zimní slunovrat skvělým časem proto, abyste si v domě zapálili svíčky a udělali si hezkou sváteční atmosféru.
Oheň se při zimním slunovratu zapaloval při západu Slunce a musel hořet celou noc. Nejednalo se ale o žádný skromný oheň, ale zapalovala se velká vatra, u které se shromáždili všichni obyvatelé vesnice.
Nechodilo se spát, ale celou noc se bdělo u ohně, na jediném bezpečném místě. Tento zvyk se nelíbil církvi, a proto se ohně později čím dál tím víc zmenšovaly a zapalovaly v domovech. Odtud vznikl zvyk zapalování svíček.
Při zimním slunovratu země vydávala poklady
- Země se při zimním slunovratu otevírala a vydávala své poklady, skály praskaly, pod sněhem začaly kvést louky a na stromech začalo růst ovoce.
- Zvěř se budila ze zimního spánku.
- Zimní slunovrat brali předkové jako kouzelný a magický den, kdy se dějí zázraky.
- Ze studny tak mohli nabrat medovinu nebo víno, koryty řek proudilo zlato a stříbro.
Při slunovrat se otevíraly skály a vydávaly poklady.
21. 12 nezapomeňte na věštění
Zimní slunovrat je také obdobím, kdy je skvělá příležitost pro věštbu. Člověk v tuto dobu může nahlédnout do své budoucnosti. Lidé dříve věstili při slavnostní večeři, ale i po ní. Inspirujte se magickými rituály a lunárními kouzly.
Louskaly se například ořechy – zdravé jádro znamenalo zdraví a hojnost, poškozené nebo vysušené znamenalo nemoc, chudobu či dokonce smrt.
Krájelo se také jablko, když se objevila hvězdička, čekalo člověka štěstí. Svobodné dívky koukaly do studní, kde mohly spatřit obraz svého budoucího ženicha. Tyto zvyky jsou podobné českým vánočním zvykům.
