Nástup dítěte do školy a zahájení školní docházky je jedním z velmi důležitých okamžiků v životě prvňáčka, ale i jeho rodičů. Požadavky na dítě, které přirozeně touží po úspěchu a ocenění, se s nástupem do školy zvyšují. Nástup do školy však nemusí být vždy jen radostný, můžeme se setkat s různými problémy, které nástupem dítěte do školy vyvstanou. Neúspěch dítěte v některé ze školních disciplín může být zapříčiněn například i některou ze specifických poruch učení.
Specifické poruchy učení, nebo také vývojové poruchy učení, způsobují problémy ve vzdělávacím procesu. Skupina specifických poruch učení zahrnuje dyslexii, dyortografii, dysgrafii a dyskalkulii. V populaci se nachází asi 4 - 5% jedinců, kteří některou z těchto poruch trpí. Vyšší procento výskytu bývá u chlapců.
Výskyt takovéto poruchy učení může mít vliv na formování osobnosti, takové dítě často trpí pocity méněcennosti a objevit se u něj mohou i neurotické příznaky, například potíže se spánkem a usínáním, nechutenství, úzkostné stavy a podobně. Psychosociální status dítěte je ovlivněn přístupem spolužáků i pedagogů, strachem z odmítnutí a naštvanosti rodičů. Projevy specifických poruch učení jsou nejčastěji objeveny právě po nástupu dítěte do základní školy.
Příčiny vzniku poruch učení
Tyto specifické poruchy učení nejsou způsobeny poruchou vývoje, motorickým, zrakovým, sluchovým nebo jiným postižením, ani přímo prostředím. Úplný a přesný původ vzniku těchto poruch není zatím plně objasněn. Jedná se zřejmě o kombinaci různých vlivů. K těmto poruchám učení zřejmě existuje dědičný sklon, mohou být způsobeny také odlišnou organizací aktivit mozku a dominancí hemisfér, která je netypická. Často se vztahují k určité dysfunkci mozku nebo jeho drobného poškození. Určitý vliv může mít i nepříznivý vliv prostředí, zejména emocionální klima v rodině a vztah rodičů ke škole a procesu vzdělávání.
Čtěte také:
Proč je důležité dětem číst?- Dědičnost: v blízké rodině se vyskytují případy, kdy příbuzní nebo přímo rodič nebo rodiče dítěte těmito obtížemi trpí
- Nitroděložní vývoj dítěte: Negativní vlivy nevyvážené hormonální hladiny matky během těhotenství, či závažnější onemocnění matky prodělaná během těhotenství. Negativní vliv má také samozřejmě intoxikace plodu škodlivými látkami – alkoholem, drogami, kouřením, užíváním rizikových léků. Výrazně negativním vlivem je i dlouhodobý stres matky v průběhu těhotenství.
- Komplikace při porodu nebo těsně po něm: obtížný porod s přidušením dítěte, hypoxie – nedostatečné prokrvení mozku dítěte, těžší novorozenecká žloutenka
- Nepříznivé vlivy na vývoj dítěte v období do jednoho roku věku: těžší infekční onemocnění, úraz hlavy apod.
- Nedostatek podnětů: málo podnětné domácí prostředí, opožděný vývoj řeči, nedostatečná pomoc dítěti při rozvoji dovedností čtení a psaní
Specifické poruchy učení se projevují u dětí napříč celým spektrem rozložení inteligenčního kvocientu, tedy jak u dětí nadprůměrně, tak i podprůměrně inteligentních.
Dyslexie
Nejčastěji vyskytující se poruchou učení je dyslexie. Dyslexie je porucha schopnosti naučit se číst běžnými metodami, či potíže s porozuměním čtenému textu při běžné inteligenci dítěte. Takovéto dítě nebo dospělý stižený dyslexií mívá potíže s čtením dlouhých textů, pochopením smyslu textu při znalosti písmen. Postižen je celý čtenářský výkon, tedy rychlost, správnost, technika čtení, porozumění textu. Obvyklými dyslektickými projevy jsou: postižení rychlosti čtení, tedy dlouhé slabikování textu, domýšlení slov, nepochopení přečteného, chyby v čteném textu: zaměňování tvarově podobných písmen (A/E, M/N, B/D/P) nebo zvukově podobných písmen (S/Z, T/D), zaměňování pořadí písmen ve slově, domýšlení slov, technika čtení: neúměrně dlouhé setrvávání ve stádiu slabikování, neplynulé, těžkopádné čtení s četnými zárazy.
Dysortografie
Dysortografie je specifickou poruchou pravopisu, dítě zaměňuje tvarově podobná písmena, hlásky zvukově blízké, či obdobně znělé. Dysortografici mívají velmi neúhledné sešity, nestíhají psát diktovaný text, mezi jejich časté a obvyklé chyby patří rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek, slabik dy-di, ty-ti, ny-ni, sykavek apod. Tato porucha úzce souvisí s dyslexií a dysgrafií.
Dysgrafie
Dysgrafie je specifická porucha psaní. Úzce souvisí dysortografií a velmi často se tyto poruchy objevují společně. Zpočátku může porucha být a také okolím bývá považována za lenost, protože psaní je pro jedince velmi únavné a rychle ho vyčerpá. Písmo je neuspořádané, neúhledné, těžkopádné, často se mísí psací a tiskací písmena.
Dyskalkulie
Tato porucha je charakteristická narušením matematických schopností, postihuje operace s čísly, matematické představy, prostorové představy a podobně. Porucha se týká především ovládání základních početních úkonů.
Dyspraxie
Dyspraxie je specifická vývojová porucha motorických funkcí u dítěte. Porucha je definována jako postižení nebo
nezralost v plánování a organizaci pohybů, která vede k připojeným obtížím v jazyce, vnímání a myšlení. Dítě s dyspraxií vykazuje rozdíl mezi pohybovými schopnostmi a věkem. Hrubá motorika je ve vývoji opožděná a dítě má problémy v nápodobě viděných pohybů. Následně si obtížně osvojuje úkoly vyžadující jemnou motoriku.
Takovéto dítě s dyspraxií bývá často okolím označováno jako neobratné, nemotorné či nešikovné. Projevy mohou být různé. Neobratnost dítěte se manifestuje v oblasti sebeobsluhy tj. při oblékání, obouvání, stolování, rovněž se objevuje nemotornost při psaní a výtvarných činnostech. V řeči dítěte můžeme pozorovat horší srozumitelnost a obtíže zejména při vyslovování artikulačně náročnějších hlásek. Častý je také tzv. motorický neklid, dítě neposedí, vrtí se, pohyby jsou nekoordinované. Pro děti s dyspraxií jsou obvykle společné pocity méněcennosti, nepochopení okolím, osamění, bezmoci, z toho často vyplývají sekundární poruchy chování, kterými se takové dítě snaží na sebe upozornit.
Krom těchto poruch bývá uváděna také dysmúzie (snížený smysl pro hudbu, neschopnost zapamatování si a reprodukování hudby, melodie a rytmu a dyspinxie, porucha kreslení, úroveň kresby je nízká.
Náprava specifických poruch učení
Náprava a zmírňování specifických poruch učení u dětí je obvykle dlouhodobým procesem, který vyžaduje hodně trpělivosti. Základem nápravy je určení odborné diagnózy speciálním pedagogem a určení plánu na nápravu a trénink dovedností. Podle současně platné legislativy provádí diagnostiku specifických vývojových poruch učení tato pracoviště: Pedagogicko-psychologické poradny a Speciálně-pedagogická centra. Je třeba mít na paměti, že je vhodné dítě patřičně motivovat, podporovat ho. Srovnávání s úspěšnějším sourozencem nebo spolužákem nepomáhá. Specifické poruchy učení neovlivňují jen samotnou úspěšnost dítěte ve škole, ale obvykle i sekundárně působí na celou jeho osobnost. Z důvodu opakovaných neúspěchů a pocitů méněcennosti může samo sebe zařadit do pozice outsidera.
Za specifické poruchy učení dítě nenese zodpovědnost, nemůže za ně, stejně tak není jeho vinou, že jeho nervový systém vyzrává opožděně. Jaké jsou příčiny těchto poruch není vždy jednoduché stanovit, ovlivňuje je však mnoho faktorů. Někdy se situace může zhoršit i působením samotných rodičů, kteří mají na svoje dítě přehnané požadavky, tzv. pseudodyslexii může spustit i strach z vyučujícího nebo strach z toho, že před ostatními spolužáky ve srovnání neobstojí.
Ačkoliv dětí s nejrůznějšími specifickými poruchami učení přibývá, není třeba se obávat o jejich budoucnost. Dnes už takové dítě nikdo „neodepíše“. Běžně studují a stávají se úspěšnými lidmi v oborech, které jim vyhovují. Když není úspěšné v oblasti matematiky, může se stát velmi úspěšným v humanitních oborech a podobně.
Významní a slavní lidé se specifickými poruchami učení
Specifické poruchy učení v žádném případě nemusí člověka omezit v jeho dalším rozvoji a pracovních činnostech. V historii i současnosti můžeme najít mnoho význačných osobností, které měly v dětství a dospívání se vzděláváním problémy a přesto dosáhli vynikajících úspěchů v nejrůznějších oborech.
Albert Einstein: Tento zřejmě nejvýznamnější vědec 20. století, který byl schopen velmi nadčasových myšlenek, ve škole beznadějně propadal, protože měl velké potíže se čtením a i v dospělosti mu psaný text dělal stále potíže. Einstein sám hovořil o svém opožděném řečovém vývoji. “Je pravda, že si mí rodiče dělali starosti, protože jsem začal poměrně pozdě mluvit, a obrátili se kvůli tomu na lékaře. Jak starý jsem tenkrát byl, nedovedu přesně říct, ale určitě mi byly alespoň tři roky.“ Albert Einstein jako dítě vykazoval některé atributy chování, které bývají typické pro autistické děti. Jedním z nich bylo, že nejprve v duchu vytvářel věty, ty si potichu předříkal, teprve až vše souhlasilo, vyslovil je nahlas. Vystudoval střední školu a odmaturoval ve švýcarském městečku Aarau, tato škola byla známá svými moderními vyučovacími metodami, avšak na vysoké škole se opět setkal s nepochopením. Na přednášky nechodil, zapsané informace si půjčoval od přátel a čas věnoval samostudiu a samostatné práci. Samostatnou práci ostatně upřednostňoval po celý život. Atributy, které se u něj projevovaly – opožděný řečový vývoj, posedlost vědeckými otázkami, obtíže s navazováním sociálních vztahů atd., dokonce zavdaly podnět k domněnkám, že trpěl jistou formou Aspergerova syndromu.
Thomas Alva Edison: byl dyslektikem, ve škole ho učitelé popisovali jako „zmateného“ a patřil k horší části třídy. Nikdy nezvládl základní dovednosti jako psaní, pravopis a aritmetiku. Přesto se tento „zmatený žák“ stal vynálezcem elektrické žárovky a dalších více než tisíce patentů.
Georg Gamov: fyzik a autor populárně naučné knihy o teorii relativity Pan Tomkins a říše divů měl zřejmě dyskalkulii a také další poruchy učení. Jak o něm řekla jeho studentka a astronomka Rubinová: „Neuměl psát ani počítat. Chvíli mu trvalo, než by vám řekl, kolik je 7 krát 8. Ale jeho mozek byl schopen chápat vesmír.“
Vývojová porucha učení a čtení se objevila i u následujících osobností: například slavný státník Winston Churchill nebo zakladatel Microsoftu - Bill Gates. Další významné osobnosti, které se potýkaly s poruchou čtení, jsou například Wolfgang Amadeus Mozart, Leonardo da Vinci, Gustav Flaubert, Walt Disney, Hans Christian Andersen, Tom Cruise, Whoopi Goldberg, Pablo Piccaso, Alexander Bell, gen. George Smith Patton, John Fitzgerald Kennedy.
I mezi současnými úspěšnými vědci, spisovateli, umělci atd. najdeme mnoho těch, kteří trpěli nebo trpí nějakou specifickou poruchou učení, přesto je jejich přínos společnosti nezanedbatelný. Proto neodsuzujme ty, kteří mohou na první pohled působit těžkopádněji nebo problematicky, uvnitř může být totiž schovaný zatím nedoceněný poklad.
Biofeedback jako účinná metoda při poruchách učení
Poruchy učení u dětí jsou čím dál častější, a proto se objevují metody, jak tyto poruchy zmírnit nebo dokonce odstranit. Jednou z takových metod je metoda Biofeedback. Ta dokáže zábavnou formou pomocí hraní her na monitoru, ovládané pouze mozkovou aktivitou, zmírnit nejen tyto poruchy, ale dokáže
zlepšit např. schopnost koncentrace nebo nás naučí, jak správně odpočívat.
