Utápět se v neopětované lásce nemá smysl. Naopak to chce upřít pozornost na něco jiného.

Neopětovaná láska zabolí. Jak jít dál?

Někdo kdysi řekl, že „láska si nevybírá“. Pro jednoho může být bleskem z čistého nebe a pro druhého vyjádřením naprosté oddanosti po letech soužití. Tento cit je však vždy spojen s romantickým poutem k druhé osobě. Když je vše v pořádku, dostává zamilovaný přesně to, co dává, jenže u neopětované lásky nastává problém. Odmítnutí srdce na dlani je velmi bolestné. Lze se s tím vůbec nějak popasovat?

Jedna neopětovaná láska za druhou

Prvně začněme tím, proč vlastně někteří lidé snadno spadnou do neopětované lásky. A někdy dokonce tuto nepříjemnou citovou situaci prožívají několikrát za sebou. Psychologové tvrdí, že to může být spojené s těmito prvky:

• prožitá traumata v dětství
• nízké sebevědomí
• nepovedené vztahy z minulosti spojené s brzkými rozchody
• zhoršené zvládání stresových situací
• trauma z připoutání se k někomu

Neopětovaná láska v běžném životě: Jaké situace ji vystihují?

Pojem „neopětovaná láska“ je obecně vnímán tak, že se zkrátka zamilujete do někoho, kdo vás nechce nebo odmítá. Necítí to stejně. Může se jednat konkrétně o tyto případy:

• Zamilovali jste se do někoho, kdo je ve vztahu s někým jiným.
• Pocítili jste lásku k svému kamarádovi/kamarádce, jenže druhý trvá na přátelství.
• Stále se nemůžete emočně odpoutat od bývalého partnera, který již žije svůj vlastní život s někým jiným.
• Toužíte po lásce od někoho, kdo vás již v minulosti odmítl.
• Setrváváte ve vztahu „kamarád s benefity“ i přesto, že jste se do něj zamilovali – ale on to necítí stejně.

Neopětovaná láska je velmi komplikovaná, a to obzvlášť tehdy, když dotyčný nedokáže přijmout fakt odmítnutí. Může být dokonce urputný pronásledovatel svého vytouženého protějšku. V tomto případě to hraničí již s posedlostí nezřídka kdy spojené se stalkingem. Oběť by se měla ovšem dostatečně bránit všemi dostupnými a společensky přijatelnými prostředky. Pojďme se však podívat na to, jak se s neopětovanou láskou vyrovnat – to je totiž jediné řešení, jenž vás posune dál.

Láska se může vyvinout i mezi dlouholetými přáteli - problém však nastává, když je pouze jednostranná.

Jak se vyrovnat s neopětovanou láskou

Nyní si pojďme představit několik bodů, které vám mohou pomoci vyrovnat se s odmítnutím v rámci neopětované lásky:

1. Přijměte skutečnost, že vás druhý nemiluje a prozkoumejte své pocity. Nedávejte zbytečně velký důraz na to, co cítíte. Snažte se na věc pohlížet realisticky. Pokud k vám druhá strana nechová stejné city, je čas jít dál. Naskýtá se vám příležitost osobnostně růst. Neopětovaná láska vás duchovně posílí, když si ze situace vezmete to nejlepší.
2. Stanovte si konkrétní hranice. To znamená, abyste svou pozornost a myšlenky přesměrovali na něco nebo někoho jiného. Scházejte se s rodinou či blízkými přáteli, nepřestávejte žít. Omezte nebo přerušte interakci se svým objektem zájmu, nesledujte jej na sociálních sítích a vyhněte se snění či fantaziím o tom, jak by mohla vaše láska vypadat. Buďte na sebe přísní v tomto ohledu, jinak se neodrazíte a nepůjdete dál.
3. Zamyslete se nad tím, co potřebujete a posilujte své sebevědomí. Zde pomůže jistá introspekce – zkuste prozkoumat, zda jste případně nepřevzali nějaké vzorce neopětované lásky. Zeptejte se sami sebe, co vás dětství naučilo o lásce, kdy jste začali lpět na někom, kdo vás nemiluje, zda se tyto situace neopakují a proč. Možná je na čase změnit myšlení/pohled na romantické vztahy. Jaké by to bylo, kdybyste se skutečně zamilovali do někoho, kdo vaše city opětuje?
4. Jděte si pro nové zážitky! Neopětovaná láska neznamená konec světa – to mějte na paměti. Proto zkuste znovu randit, najděte si neokoukané koníčky, travte čas s nejbližšími, cestujte. Rozšíříte si obzory a vymaníte se ze svého „černobílého světa“. A co vy víte, třeba jednoho dne potkáte někoho, kdo vám dá tolik lásky, až se vám z toho zamotá hlava.

Pokud vám při vyrovnávání se s neopětovanou láskou nepomůže zhola nic, můžete nakonec zauvažovat i o oslovení kognitivního terapeuta. Ten vás může dovést k uvědomění a proměně myšlení i chování – některé vzorce jsou zkrátka tak silné, že jej sami nezdoláme.

Autor článku: Iveta Reinisch