Jak na správné saunování, aby bylo zdraví prospěšné?

Jak na správné saunování, aby bylo zdraví prospěšné?

Saunování má především tyto účinky:

• podporuje prokrvení tkání těla
• vede k vylučování odpadních látek z organismu člověka
• zlepšuje termoregulační mechanismy
• pomáhá níčit bakterie a viry a zvyšuje obranyschopnost organismu proti různým virózám a nachlazením

Historie saunování

Původ saunování není zcela jasný. Saunu známe především od Finů, a je pravděpodobné, že ti si tuto tradici přinesli ze střední Asie. Tam je u kočovných kmenů parní lázeň ve stanu obvyklá. První zmínky o saunách pocházejí z 11. a 12. století.

Avšak historie lázní sahají již do daleké minulosti, její kořeny najdeme ve starověkém Egyptě, kde byla čistota těla pokládána za důležitou hodnotu. Již 1500 let před naším letopočtem se lázně užívaly hojně k léčícím a hygienickým účelům v Indii. Lázně ve starověkém Řecku se objevovaly především u Sparťanů. Byla to kulatá místnost s kamenným otevřeným ohništěm uprostřed. Lázně u starých Římanů se těšily také poměrně velké oblibě. Soukromé i společenské římské lázně (tzv. termy) se těšily velké oblibě a vyznačovaly se přepychem a luxusním zařízením. Tyto lázně měli i svoje místnosti určené pro pocení. Tyto místnosti se vyhřívaly obdobně, jako je tomu u ruských lázní, ve finských saunách apod. V rohu místnosti je umístěna pec nebo ohřívadlo na bronzovém roštu – kameny nad rozžhaveným uhlím. Existovaly také místnosti se suchou a vlhkou párou.

U Slovanů byla nejznámější ruská parní lázeň, tzv. movňa nebo vlažňa od 5. - 6. století.

Ve středověku byla parní lázeň oblíbenou kratochvílí v celé Evropě, ale její hlavní obvyklý výskyt je v Evropě severní.

Sauny, které se používaly v minulosti, se od těch dnešních poměrně lišily. Objevovala se především kouřová sauna, jejíž hlavním znakem je to, že uvnitř je celá od sazí. Při jejím vyhřívání se kouř valí z kamen do místnosti, kameny se zahřívají, jakmile je jejich velká zásoba v saunových kamnech zahřátá, přestane se topit, sauna se umyje od sazí a začne saunování samotné. S takovýmto typem sauny se dnes setkáváme však jen vzácně.

Ve Finsku byla vždy sauna běžnou součástí každodenního života. Bylo to místo setkávání, komunikace i odpočinku. Po první světové válce, kdy finští sportovci začaly být úspěšní na olympiádách, se o princip finské sauny začal zajímat celý svět. Slovo sauna se snadno stalo součástí mezinárodního slovníku. Pravidelné saunování pomáhá odstranit fyzickou i psychickou nepohodu a únavu, posiluje obranyschopnost člověka a vede k otužování. Sauna dokáže stimulovat činnost žláz s vnitřní sekrecí, zejména nadledvinek. Při zvýšeném pocení v sauně vylučujeme potem i značné množství močoviny, mastných kyselin, kyseliny mléčné. Saunování zlepšuje průchodnost dýchacích cest, pozitivně působí také na kůži těla a pleť, neboť dochází k čištění pórů.

Fotolia_52845042_XS

Příprava na saunování, délka pobytu v sauně, poloha při saunování a jak se správně saunovat

Před vstupem do sauny by se měl člověk osprchovat a osušit, aby v potní místnosti nevznikala nadbytečná vlhkost. Vlhkost v sauně by se měla pohybovat kolem 15°C.

Existuje několik druhů saun a do každé z nich zpravidla bývá uvedena doporučená doba pobytu v sauně. Vhodné však je se při saunování řídit i svými vlastními pocity. Obecně platí, že když se člověku začne špatně dýchat, nebo začne pociťovat v některých místech na těle pálení, pak je vhodné saunu opustit. Regulovat teplotu v sauně může člověk i tím že se přemístí na vyšší nebo nižší lavici v sauně.

Správná doporučená poloha v sauně je v sedě, případně vleže. Platí pravidlo, že nohy by měly být umístěny na stejné lavici, na které sedíme. Když sedíme s nohama svěšenýma dolů, vzniká velký tepelný rozdíl mezi jednotlivými partiemi těla, a to pro náš organismus vůbec není pozitivní. Termoregulační mechanismy se velice namáhají a na člověka mohou dopadnout bolesti hlavy či nevolnost a závratě.

Abychom pocení urychlili a zlepšili termoregulaci, podpořili otevření kožních pórů a odstranění nežádoucích látek z těla, pak je vhodné se při saunování kartáčovat, masírovat apod.

Před vstupem do ochlazovacího bazénku byste se měli ještě osprchovat, a to zejména z hygienických důvodů. Není zrovna lákavou představou, že v lázni, do které se jdete zchladit osoba před Vámi zanechala veškeré vypocené nečistoty.

Správný postup chlazení by měl být spíše pozvolnější, především u starších osob. Dojde totiž k rychlému zvýšení krevního tlaku, a to může mít vážné důsledky, zejména oslabení cévní stěny, krevní výrony a podobně. Správné ochlazování by mělo mít tři etapy. Po opuštění sauny pocítíme úlevu a drobné ochlazení. Pak se měl člověk osprchovat a vstoupit do lázně, ve které setrvá, dokud mu nezačne být chladno. Ve vodě se příliš nepohybujte, neboť tím vodu kolem Vás ohřejete. Třetí etapou je pobyt v odpočívárně, kde je vhodné zavinout se do nějakého prostěradla a zůstat nějakou dobu v klidu. Pobyt v odpočívárně je také tou nejvhodnější dobou pro doplňování tekutin, samozřejmě těch nealkoholických.

Délka odpočinku po saunování by měla být orientována dle vaší osobní potřeby po dobu od 10 do 60 minut. Počet opakování fází prohřívání a ochlazení určuje celkový efekt saunování, který je následující:

1x dráždivý účinek
2x povzbudivý účinek
3x uvolňující - relaxační účinek
4x útlumový účinek
5x únavový účinek

Čas a doba saunování

Dospělí a adolescenti: 8 - 12 minut

Obézní dospělí a adolescenti: až 15 minut
Děti do 1 roku: 2 - 3 minuty

Děti do 3 let 3 - 6 minut

Děti do 6 let: 6 - 8 minut
Starší děti: 8 - 10 minut

Proces saunování by se měl opakovat dvakrát až třikrát po sobě.

Celková doba tak dosáhne asi jeden a půl až dvou hodin.

Druhy sauny

Finská sauna

Teplota vzduchu ve finské sauně dosahuje okolo 90 °C a může být i vyšší. V takovéto sauně bývají kamna a na nich kameny. Ty se čas os času musí polít vodou, aby se zvlhčil vzduch. Vlhkost vzduchu ve finské sauně je asi jen 5%.

Suchá sauna

Ve finské sauně se polévají kameny, v suché variantě nikoliv. V suché sauně je vlhkost vzduchu takřka nulová a teplota vzduchu dosahuje cca 100 °C.

Parní sauna

V páře je teplota vzduchu udržována kolem 60 °C, vlhkost vzduchu je zde téměř stoprocentní. Někdy mívají parní boxy i hydromasážní trysky, umožňují aromaterapii a další funkce. Nejde však o klasické saunování.

Infra sauna

Teplota v infrasauně – infrakabině je kolem 60 °C, vlhkost vzduchu činí 30 až 50%. Infračervené záření vede k hloubkovému prohřátí organismu a svalstva. Toto záření má pozitivní vliv na klouby a svaly, pomáhá při jejich léčbě a tlumí bolest. Účinky infračerveného záření se hojně využívají ve zdravotnictví a sportu. Je vhodné jej využít před sportovním výkonem pro rozehřání svalů a před rehabilitací. Infrakabiny jsou o dosti menší, než klasické sauny, a tak je jejich montáž jednodušší a zebere i méně času, jsou tudíž vhodné i do domácnosti. Infrakabiny jsou také významně energeticky úspornější, zahřívají se zhruba deset minut.

Terapeutické účinky infrasauny

• zvyšuje rozpínavost tkáně
• snižuje ztuhlost končetin, kloubů a zad
• snižuje tonus - svalové napětí
• mírní různé bolesti
• stimuluje krevní oběh člověka
• působí léčebně při chorobných zánětlivých procesech kůže
• je vhodným doplňkem pro redukci váhy (za 30 minut je možné v infrasauně spálit až 600 kalorií)
• je skvělou součástí přípravy sportovců před i po zátěži
• je účinnou relaxací a regenerací organismu

Způsob užití infrasauny je nejlepší jeden až dvakrát týdně jako potící kůra při teplotě 50 - 60 °C a v délce půl hodiny až čtyřicet minut. Potivost v infrasauně je dokonce dvakrát vyšší, než v sauně klasické. Ukončit potící kůru se doporučuje ve sprše nebo ve vaně vlažnou vodou. Ideální je kombinace s vodní masáží. Každodenně lze infrasaunu také užívat, a to zejména k preventivním účelům, k přípravě ke sportovní činnosti a třeba i k prohřátí organismu před klasickou masáží.

Systém infrasaun byl dříve užíván výhradně v oblasti medicíny, v současné době jsou infrakabiny užívány širokou veřejností. Svoje uplatnění nacházejí ve zdravotnictví, ve sportovních klubech, rehabilitačních centrech a v kosmetických ústavech, hotelích a domácnostech.

Mýty o saunování

• Po saunování se člověk snadněji nastydne

Právě pravidelným saunováním máte možnost posílit organismus a jeho obranyschopnost. Viry a bakterie způsobující virózy tak nedostanou šanci a Vy se vyhnete různým nachlazením a virózám. Není však dobré se saunováním začínat, když jste právě nemocní nebo nachlazení, pak může dojít ke zhoršení Vašeho zdravotního stavu.

• Saunování je zátěží pro srdce

Pravidelné saunování má pozitivní vliv na posílení imunitního systému a na posílení celého kardiovaskulárního systému. Posiluje funkce srdce, cév a krevního oběhu celkově.

• V sauně je skvěle hubne

Návštěvy v sauně Vám pravidelný pohyb nenahradí, ale pravdou je, že saunování přispívá k celkové regeneraci těla a k jeho očistě. V sauně se můžete zbavit škodlivých látek, které přispívají například k usazování podkožního tuku a podporují tím vznik celulitidy.

• Sauny nejsou vhodné pro děti

Děti mohou sauny rovněž navštěvovat, je však vhodné je nechat sedět na nejnižší lavici. Při pocitu velkého tepla při dýchání nosem si mohou vytvořit z dlaní „ochrannou kapsičku" a dýchat přes ni. Budou si tak dýchaný vzduch zvlhčovat a nebude docházet k vysušování jejich sliznic.

• Po saunování budu unavený

Saunování snímá únavu a odstraňuje stres a nervozitu. V důsledku zlepšení oběhu krve se rychleji léčí poraněné svaly, vazy a klouby. Pravdou je, že bezprostředně po saunování samotném budete pociťovat mírnou únavu, ale celkový efekt sauny je spíše takový, že Vás dobije elánem, pozitivní energií a tělo se bude cítit odpočaté.