Meteorologické jaro je tu. Jarní pranostiky prozradí, kdy můžeme venku čekat opravdové jaro
První březnový den začíná meteorologické jaro. Jde o něco zcela jiného než je jarní rovnodennost, která nastane v pondělí 20. března. Meteorologická období v roce jsou totiž založena na teplotách, nikoliv striktně na poloze Slunce.
Jaro letos oficiálně započne 20. března a zůstane až do 21. června. Toto astronomické období je založeno na poloze Země vůči Slunci. Zatímco meteorologické období je založeno na ročním teplotním cyklu. Podle toho, jaké jsou průměrné denní vysoké a nízké teploty v průběhu roku, je možné všimnout si určitého vzorce. Jednoznačně nejchladnější tři měsíce na severní polokouli jsou obvykle od začátku prosince do konce února. Což je meteorologická zima. A tři nejteplejší tři měsíce jsou obyčejně od počátku června do konce srpna. Jedná se tedy o meteorologické léto.
Meteorologické jaro má pevné datum
Zatímco jarní rovnodennost se každoročně liší a může připadnout kdykoliv na rozmezí od 20. do 22. března, meteorologické jaro je pevně dané. Důvod, proč jarní rovnodennost nemá pevně dané datum je ten, že Země ve skutečnosti oběhne kolem Slunce za 365,24 dne. Tudíž každý čtvrtý rok, kterému říkáme přestupný, je třeba přidat den navíc. A to je ten důvod, proč se přesná data slunovratů a rovnodennosti liší. Také eliptický tvar oběžné dráhy Země kolem Slunce způsobuje, že délka astronomických období se pohybuje mezi 89 a 93 dny. Tyto odchylky v datu přesné jarní rovnodennosti ztěžují konzistentní srovnávání klimatologických statistik pro jednotlivá období, tudíž se používají období meteorologická. Ta dokumentují a srovnávají klimatické informace.
Alergie na pyl. Jak se jí zbavit a užít si jaro bez kýchání?
Jarní únava může postihnout celou rodinu! Jak na ni vyzrát a užít si jaro?
Vyrobte si originální bylinný parfém na jaro. Každý se za vámi otočí!
Jaro a šest faktů o tomto období
- Jaro nemá pevně stanovené datum: Obvykle jaro začíná 20. března. Pro meteorology je však jaro od 1. března do 31. května.
- Jarní sníh: Říká se, že je pravděpodobnější vidět sníh o Velikonocích než o Vánocích. A statistiky toto tvrzení jen podtrhují. Záleží ovšem ještě na tom, kdy přesně Velikonoce jsou. Vzhledem k tomu, že jde o pohyblivé svátky, mohou být mezi březnem a dubnem. Kolem poloviny dubna je však už minimální šance, že by se sníh objevil.
- Jarní rovnodennost: První jarní den označovaný jako jarní rovnodennost má 12 hodin denního světla a 12 hodin je tma.
- Nejteplejší a nejchladnější jaro: Rekordně nejteplejší jaro od roku 1775 (z historie měření teplot v pražském Klementinu) bylo v roce 2007 s průměrnou teplotou 13,3 °C. Druhé nejteplejší jaro pak bylo v roce 2018 s průměrnou teplotou 13,0 °C. Naopak nejchladnější jaro od roku 1775 bylo naměřeno roku 1785 s průměrnou teplotou 4,6 °C. Průměrná jarní teplota je 9,5 °C.
- Jaro a nejvíce slunečních paprsků: Nejslunnější jaro bylo v roce 1948, kdy bylo zaznamenáno celkem 558 hodin, během kterých svítilo Slunce.
- Jarní vzduch a vůně na jaře: Napadlo vás někdy, čím to, že na jaře jsou všechny vůně intenzivnější a vzduch venku je “čerstvější”? Neklame vás čich. Je to dáno tím, že ve vzduchu je v tomto období (jaro) více vlhkosti.
Jaro a jarní pranostiky
Znáte jarní pranostiky? Pojďte si s námi některé připomenout:
- Březen - za kamna vlezen. Duben - ještě tam budem. Máj - půjdeme v háj.
- Březnové slunce má krátké ruce.
- Březen bez vody, duben bez trávy.
- Kolik v březnu mlh, tolik v květnu mrazů.
- Suchý březen, studený duben.
- Mokrý máj, bude ve stodole ráj.
- Čím kvete trní později, tím méně bude obilí.
- Mnoho dešťů březnových značí hubené léto.
- První bouřky se dostavují na křídlech jiřiček.
- Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby měl zmrznout.
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku