Psychické týrání se může bez Vašeho vědomí týkat i těch nejbližších

Psychické týrání se může bez Vašeho vědomí týkat i těch nejbližších

Na počátku psychického týrání obvykle bývá velká péče a ochranitelství druhého, proto vlastně tato past na počátku působí velice lákavě a atraktivně. Kdo by si nepřál být milován a ochraňován?

Čtěte také:

Manipulátor ve vztahu je důmyslným taktikem, ale i nejistou osobností

Psychické týrání je sice nejhůře rozpoznatelné, ale zároveň je nejrozšířenější. Takovéto týrání obsahuje složku aktivní a pasivní. Aktivní spočívá v cíleném, záměrném a účelovém jednání, pasivní složka je taková, že naopak postrádáme něco, čeho by se nám mělo dostávat. Konečným důsledkem pak může být citová deprivace.

Co je psychické týrání?

Psychické týrání se může projevovat na různých úrovních. Jde třeba o snižování sebevědomí druhého slovní formou, často zahrnující i nadávky a vulgarismy, opakované ponižování druhého, zavrhování druhého a vědomé vystavování ho stresovým situacím, třeba při řešení domácích konfliktů. K psychickému týrání řadíme i citové vydírání, podceňování a podrývání sebedůvěry druhého. Za psychické týrání však považujeme i kladení nerealistických nároků na dítě.

Takovémuto psychickému týrání často předchází psychické zanedbávání nebo se i obě formy kombinují a jedna forma střídá druhou.

K psychickému týrání se uchylují často jedinci, kterým nechybí vzdělání i společenské postavení, vyžaduje totiž jistou dávku inteligence. Motivem bývá snaha mít nad partnerem kontrolu, ovládat to, co dělá, s kým tráví čas a kde je. Obvykle ještě tvrdí, že mu jde jen o dobro druhého a chce pro něj to nejlepší.

Psychické týrání žen

Psychické týrání se často odehrává za zavřenými dveřmi, v rámci domova. Jde o vyhrožování, ponižování, ale i zesměšňování partnerky. Někteří muži trvají na tom, aby si jejich partnerka vyžádala souhlas k veškerému svému konání, nezřídka kdy jí zakazují i stýkat se s přáteli nebo rodinou. K psychickému týrání dochází pomalu, pozvolna a tak ho často žena nedokáže včas rozeznat. Její vnímání je pak postupnými útoky nalomeno a vede to k jejímu přizpůsobování se mužovým nárokům a názorům. V rámci strategie přežití se začne partnerovi ve všem přizpůsobovat, hledá chybu u sebe, zoufale se snaží předejít dalšímu teroru. Výsledkem takového chování však bývá sklon k sebeobviňování se, zoufalství, stud a depresivní stavy i dlouhotrvající deprese.

příznaky stresu

Psychické násilí na dětech

K psychickému násilí na dětech dochází podle odborníků nejčastěji v případě rozpadu vztahu rodičů, kdy nastupují spory o to, s kým bude dítě žít, s kým se může nebo nemůže nadále stýkat. V takové situaci bývá s dítětem manipulováno, aby se přiklonilo na jednu či na druhou stranu a stává se středem dohadů rodičů. Jedním ze znaků psychického týrání dětí bývá i kladení nepřiměřených nároků na potomka. Na jeho školní výkony, sportovní úspěchy atd.

Psychické týrání rodičů

Existují i případy, kdy děti týrají svoje vlastní stárnoucí rodiče. Celkově se objevuje v naší společnosti neúcta ke stáří jakožto jeden z jevů dnešní doby. Osamělí stárnoucí lidé bývají týráni nejen svými dětmi nebo vnuky, ale někdy i sousedy nebo majiteli domu. Osamělým seniorům ve velkých městech se nežije právě lehce a jejich obtíže nemusejí být okolím ani vůbec zaregistrovány.

Psychické týrání rodičů či prarodičů potomky a vnuky má velmi různé formy a záleží hlavně na účelu, kterého chtějí svým chováním docílit. Může jít o peníze z důchodu, byt nebo úspory či pouhou neochotu se o své rodiče postarat. Psychické týrání pak obsahuje posměch, urážky nebo přehlížení a opuštění starého člověka.

Zlepšení situace bez odborné pomoci obvykle nenastává

K psychickému násilí ve vztahu se často uchylují chorobní žárlivci. Ke zlepšení situace samovolně obvykle nedochází, a to ani v případě, kdy Vám to protějšek slibuje. Slibuje totiž většinou opakovaně a zlepšení nepřichází. Pokud se nezačne cíleně léčit a svůj stav řešit, pak není pravděpodobné, že by s tímto chováním přestal. Jediné, co vede k jeho uklidnění je, že Vás donutí chovat se tak, jak si přál, tedy že se mu plně podvolíte a vyhovíte jeho – mnohdy naprosto nesmyslným – požadavkům. Ve chvíli, kdy se však podvolíte, psychické týrání nabude na intenzitě.

Tyranovy požadavky se zintenzivňují a musíte-li se jeho příkazy řídit, pak riskujete, že se u Vás začnou projevovat rozličné psychické problémy. Lidé, kteří jsou vystaveni psychickému teroru, žijí totiž v neustálém stresu, bojí se toho, co se stane, když nepřijdou včas, když neposlechnou, řeší každou maličkost, vše musí vysvětlovat. Bojí se scén, hádek, ztrapnění se před dalšími lidmi. Klidný a spokojený život je takto naprosto vyloučen. Psychické nepohodlí může vést až k depresím, deziluzím, rezignaci a ztrátě naděje na zlepšení. Tito lidé pak podléhají smutkům a svůj život hodnotí jako naprostý omyl.

Ani situace tyrana a žárlivce však mnohdy není právě jednoduchá. Tento člověk vyžaduje oddanost a lásku právě proto, že má pocit, že se mu jich nedostává, vnitřně se cítí vyprahlý. Jeho sobecká tyranie nastupuje mnohdy právě z důvodu, že jeho strach z bolesti a zklamání je obrovský. Bojí se odmítnutí, nevěry i toho, že by snad někdo jiný mohl být lepší než on. Řešením je vyhledání odborné pomoci. Pokud s takovýmto člověkem žijete ve svazku a ve společné domácnosti, pak se zamyslete nad tím, zda není lepší ze vztahu odejít, pokud naděje na léčbu není.

Fotolia_4722805_XS

Ustupování tyranovi je cestou do pekla

Krátkodobě to možná pomůže. Ustoupíte, splníte žárlivcovo nesmyslné přání a najednou máte alespoň na chvíli klid. Řešení situace to však bohužel není. Žárlivec svými argumenty a chováním chce získat pocit převahy a nadvlády, jistoty a také lásky. Čím více budete ustupovat a vlastně mu toto dávat, tím více se k Vám nátlakově bude chovat. Jeho iracionální požadavky v žádném případě neplňte v přehnané míře, dostanete se do svírajícího se začarovaného kruhu.

Dělení psychického týrání

Někteří autoři rozdělují psychické týrání do čtyř různých kategorií, přičemž mohou existovat současně a prolínat se. K psychickému týrání může docházet mezi dospělými, ale obětí psychického týrání může být i dítě.

  • Odmítání: různými způsoby je druhému naznačováno či otevřeně dáváno najevo, že není žádoucí, je nechtěný, že jeho hodnota je nízká či nulová, že o jeho přítomnost není zájem
  • Ignorování: nereagování na potřeby druhého, nedávání najevo svých citů, chybějící náklonnost i v případě existujícího citového vztahu, v takovou chvíli je sice protějšek nebo rodič fyzicky přítomen, emocionálně je však nedosažitelný
  • Teror, psychické napadání: otevřené zesměšňování, projevování negativního vztahu, trestů, kladení nesmyslných nebo neadekvátních požadavků, vyhrožování
  • Izolování: bránění kontaktu s vrstevníky nebo přáteli, rodinou, nucení k neadekvátnímu trávení volného času

Jak rozpoznat, že je partner psychický tyran?

Psychického tyrana poznáte podle toho, že ve Vašem životě zasahuje i tam, kam nemá. Takovéto zásahy jsou dlouhodobé a jejich intenzita stoupá.

Je známo, že lidé, kteří sami byli v dětství týráni nebo zanedbávání mají tendenci se v dospělosti chovat obdobně. Mnozí z těchto lidí si vůbec neuvědomují, že se chovají stejně, jako se třeba jejich rodiče nebo bývalý partneři chovali k nim, nevědomě také hledají někoho, kdo by jim chybějící lásku a péči nahradil.
Psychické násilí může mít různé formy. K těm nejnápadnějším patří:

  • Křik a nadávky
  • Zesměšňování, pohrdání nebo opakované výbuchy
  • Zavrhování, odmítání, ignorování druhého
  • Manipulace
  • Neustálé srovnávání s jinými
  • Nerespektování soukromí
  • Přetěžování a nerealistické požadavky
  • Násilná izolace
  • Nedostatečný zájem, neprojevování citu
  • Přehnaná péče o ochraňování
  • Emocionální týrání se však mnohdy může skrývat i za původně pozitivně myšleným jednáním

Jak pomoci psychicky týranému

Život s neustálým emocionálním týráním a pod psychickým tlakem je životem v bludném kruhu, který je plný pochybností, strachu, nejistoty. Psychicky týranému člověku postupem času začne chybět sebedůvěra, rozhodnost a stabilita. Pokud je někdo ve Vašem okolí vystaven emocionálnímu týrání, pak to, co mu můžete poskytnout, je emoční podpora, možnost sdílení problému, útěcha a pomoc. Důležité však především je, aby sama osoba byla aktivní a dokázala si přiznat, že má problém, který je potřeba řešit. Velice často se však psychický týraní lidé obávají rozhodující krok udělat, přesvědčit někoho, kdo nevěří ani sám sobě, ani svému okolí, je velice složité a těžké. Pomoci tak můžete především trpělivostí, důsledností a důvěrou. Situaci nezlehčujte, nebagatelizujte, ani neodmítejte druhému v této složité situaci pomoci. Řada obětí svoji situaci totiž před okolím i dlouho tají. Vyčerpání z neustálého stresu může být přitom způsobeno spíše než dramatičností celé situace pocitem bezmoci. Oběť je bez energie a žije v trvalé úzkosti.

Protože se u oběti jedná o opakované a mnohočetné psychické násilí, opakované urážky a snižování sebevědomí, je dosti pravděpodobné, že se u ní navíc rozvinou příznaky posttraumatické stresové poruchy. Ty se někdy mohou objevit ve formě opožděných psychosomatických obtíží nebo flashbacku i dlouho po vyřešení problému.

Obranou, kterou oběť často zvolí, aby vůbec dokázala pod tlakem násilí žít, je disociace. Oddělí snesitelné prožívání od nesnesitelného, to odfiltruje a zapomíná, aby se alespoň částečně mohla chránit před vnitřní bolestí. Svou agresi však může obrátit proti sobě samotné a rozhodne se uniknout nesnesitelnému tlaku sebevraždou.

Existuje řešení psychického týrání?

Pokus odejít ze společné domácnosti nebo vzepření se psychickému násilí může vést agresora k tomu, že sáhne i k fyzickému napadení. Snaží se vystupňovat provokace, aby se oběť dopustila chyby, snaží se znásobit její vinu. Pokud se oběti podaří uniknout, nemá často ještě zdaleka vyhráno, agresor vliv nad ní udržuje pomocí vazeb, které má ještě k dispozici. Oběť má často spíše přání vybudovat si nový život a získat podporu, než potrestat pachatele násilí.

Oběť jakékoliv formy domácího násilí má možnost obrátit se na intervenční centra, linky důvěry, poradny či azylové domy. V případě akutního nebezpečí je možné volat policii či záchrannou lékařskou službu. V této situaci je pro oběť ze všeho nejdůležitější psychická i fyzická podpora. Nejdůležitější je, aby si oběť uvědomila, že za týrání není zodpovědná a že nejde o její vinu. Může trvat i poměrně dlouhou dobu, než oběť sebere dost odvahy a svého partnera opustí, proto by pomoc neměla být časově podmiňována. Oběť musí vědět, že pomoci se jí dostane, ať už ve společné domácnosti setrvá, nebo ne.

Diskuse k článku

  • flowrer

    18:29 9. 5. 2021 0
    Jsem vdaná už 19 let a můj manžel najednou řekl, že mě už nemiluje. Odstěhoval se a 3 týdny po odloučení podal žádost o rozvod
    Sledování let manželství skončí bolí víc než samotné peklo. Už roky jsem vdaná s nadějí, že s manželem nikdy neodejdeme poté, co jsme spolu tolik žili. Navzdory všemu mi řekl, že už se o manželství nezajímá, nemohl jsem říci, co vedlo k této příčině, nikdy jsme opravdu neměli vážný boj, který by mohl vést k takovému rozhodnutí. Byl jsem o tolik horší, než jsem nemohl pokračovat. Jednoho odpoledne jsem doma mluvil online s blízkým přítelem, četl článek a pak viděl, jak se žena vdala. Opravdu mě to zasáhlo, protože jsem si nikdy nemyslel, že je to možné, pomyslel jsem si a zkusil to. Kontaktoval jsem asistenta, který dělal všechny tyto zázraky. Když jsem to udělal, řekl jsem mu o všem, čím jsem si během manželství prošel, pak mě ujistil, abych přestal plakat a měl by věřit, že můj manžel to za sedm dní rozmyslí. Snažil jsem se tomu uvěřit, a tak jsem udělal vše, co mě požádal, a po posledních sedmi dnech mě přišel požádat můj manžel, abych mu odpustil, že se s námi chce setkat společně a to už je přes pět let. nyní jsme šťastná rodina.
  • B

    02:23 8. 7. 2020 0
    Jak pomohl právník? Bojím se, že OSPOD bude chudinku tatínka ještě bránit. Je to skvělý chameleon a herec. Ani nejbližší přátelé nevěděli, co je zač. Vyhrožuje střídavou péčí, syn ho nesnáší a nechce k němu ani na návštěvu. Díky moc
  • L.Š.

    11:55 26. 9. 2019 0
    Dobrý den, již 25 let bydlím v domě s tchýní, která se rozvedla a zůstala již dále sama. Neznala jsem vztahy před rozvodem, ale i manžel mi potvrdil, že rodiče měli špatné mnželství, založené na každodenním křiku a všichni se museli podřizovat otci. Snažila jsem se s ní celé roky vycházet, pomáhala jsem jí, brali jsme ji občas na dovolenou, na nákupy apod. Máme dům s jedním vchodem a dvěma byty, kde nemáme zamčeny vchody do jednotlivých bytů. Chodila nám tam bez našeho vědomí, neustále si vyžadovala neustálou pozornost, začala nám tam nejprve brát potraviny, pak věci a nakonec se nám začaly ztrácet peníze. Nechytili jsme ji ale u toho, takže jí nic nemůžeme dokázat. Od 36 let byla na pracovním úřadě, doma nepomáhala s ničím, jen si nás dobírala a pak nás začala urážet a posmívat se nám. Pak se to vyhrotilo i na manželovi, ten si to pak začal vylévat i na nás ostatních. Spolu jsme si ale promluvili a přenesli se přes to. Co ale s tchýní, která nás všechny neustále pomlouvá, strašně si vymýšlí, dokonce si nechala zavolat sanitku, když jsme byli v práci a nakonec se zjistilo, že jí vlastně nic není. Teď už je ve věku 72 let, možná jde i o psychickou poruchu. Poradí nám někdo? Děkuji
  • Erika Mrázová

    13:40 14. 1. 2018 +3
    Dobrý den,mám podezření z týraní mé matky ze strany švagra. Rodiče jim prodali domek stým,že tam dožijí. Otec je už po smrti a matka tam má peklo. Neustále chtěl,aby zaplatila dřevo,brikety ikdyž věděl,že nemá peníze ani na život,tým ji dohnal k půjčkám, až exzekucím. Je psychycky na dně :-( exzekuci platím s manželem,ale švagr ji dělá pořád problém. Nemá s čím topit,tak má v pokojích zimu,když mu řekne ať ji dá dřevo,jeho odpověď je kup si,přitom byl jeho nápad topit krbovkama a zrušil plyn. Prosím poraďte mi. Příjde mi,že se ji chce zbavit za každou cenu. Děkuji
  • Dáša

    19:42 4. 12. 2017 -1
    Dobrý den, můj starší syn a jeho partnerka mi nedovolí abych viděla svého vnuka, kterého jsem měla jen 3 krát na rukou a to pár minut. Vždy mi partnerka mého syna přerovnala ruce, abych jejich dítě držela podle jejich představ. Bylo to nepříjemné a nepohodlné a i přesto jsem na to nic neřekla. Cokoliv řeknu je špatné, Syn mi vyčítá každé mé slovo a to se snažím spíš nemluvit. Vnuka jsem viděla naposledy, když mu bylo 5 měsíců a už má rok. Žijeme ve stejném městě, ale vidět ho nesmím. Trápím se neustále výčitkami, jaká jsem špatná, Snažila jsem se synovi splnit vše co si přál a takhle jsem dopadla. Mám strach z každého setkání se synem, co mi zase vyčte. Už to nezvládám bez antidepresiv a i to nepomáhá. Výčitky mého syna už trvají 10 let a vůbec se to nelepší, nevím si rady co mám dělat, aby se ke mě choval jako k matce a jako bych byla já neposlušné dítě a on můj přísný rodič.
  • petra

    11:22 14. 10. 2017 +9
    Zavolej na linku bezpečí. Takhle s tebou nesmí nikdo zacházet ani tvá matka ne. Hrozí také nebezpečí, že i tvůj budoucí život jednou bude špatný. číslo 116 111
  • Tereza Vaňásková

    10:26 14. 10. 2017 +1
    mě máma pořád mlátí:( a bezdůvodně,vnucuje mi, že jsem svině blbá a že jsem nevděčný parchant.Už to moc nezvládám,hrne se na mě i škola a ještě k tomu máma.Říká mi že až bude chcípat tak že jí tady nechám chcípnout.Já mám strašné deprese a stres.Nevím co mám dělat.Neustále se to opakuje.Prosim mohl by mi někdo napsat co mám udělat?
    Tereza Vaňásková 12 let.Předem děkuji za pomoc :)
  • Monika Duval

    10:12 27. 8. 2017 +2
    A kolik Vám je Dominiku, že se pořád necháte od matky mlátit? :)
  • dominik okon

    20:15 26. 8. 2017 +3
    moje matka mě pořad mlatí a nic jsem neudělal
  • Anna Kavalova

    14:11 30. 1. 2017 0
    Milá Jano, chtěla jsem odepsat , ale byl by to opravdu elaborát na A4 stránku. Mám podobný problém, chci to zkusit řešit přes psychologa. Akorát jsem v důchodu a manžel nadělal dluhy. On nic neřeší, a má povahu sobce, je panovačný, a nevstricny . Zdraví Anna
  • Milada Jandova

    19:33 28. 12. 2016 +3
    A jak to je když 83 maminka citově vydîrá 60 leté děti.
  • Jana

    16:54 18. 12. 2016 +2
    Mohu se zeptat, jestli patří mezi psychické týrání i to, že např. mi neustále vnucuje, že neumím vařit, ani péct...když udělám polívku a on tam chce zeleninu a dám jí tam hodně, tak se ptá, jak to má jíst? Pořád mi dává najevo, že jsem hloupější. Už jsem unavená. Přesto si každý myslí, že jsme spokojení, ale já se bojím, že to tak není, mám pořád deprese. děkuji
  • lucie

    13:31 30. 9. 2016 0
    Zuzko prosim poradte jak jste to resila s pravnikem. Diky
  • Lucie

    13:29 30. 9. 2016 +3
    Hanko, proc byste s nim zustavala? Vzdyt je to brutalni tyran a jednou vas utyra uplne. To co tu pisete je jeka z knihy. Prosim sbalte kufry a pryc. Neztracejte vzacna leta s tyranem. Nemiluje vas. Jen vas potrebuje k tomu, aby mel pocit moci. To neni laska. Jen vas zneuziva. Jdete pryc!!!
  • Kateřina Zdechovanová

    10:11 26. 9. 2016 -2
    Dobrý den, potřebovala bych poradit ohledně chování své tchýně. Rok jsme s ní s manželem a dvouletým synem sdíleli společnou domáctnost v RD patřícímu jejímu manželovi, který však dům neobývá. Tchýně je alkoholička, měla by se léčit na psychickou neuropatii, nikdo s tím ale nic nedělá, ona vše popírá, ale jakmile se napije, začíná nám peklo, sprosté nadávky, noční probouzení, mlácení s nádobím, noční telefonáty a výhružky, jizda v opilosti autem, ostuda po celé ulici. Chtěli jsme situaci nějak řešit, ale bylo nám řečeno, že s tím nezmůžeme nic, že by pod vlivem alkoholu musela spáchat trestný čin. Situace vygradovala natolik, že z jejích výstupů začal mít náš dvouletý syn poruchy spánku, jakmile zvýšila hlas, malý se rozbrečel, zacpával si uši a počůral se. Nejlepší řešení tedy pro nás bylo se rychle dostěhovat. Teror ale nezkončil, nedovolí nám si odstěhovat zbytek věcí, zamyká se, nadává nám a vyhrožuje že na nás zavolá policii a naše věci pak nacházíme vyházené venku na dešti. V noci nás budí telefonáty a sms s nadávkami a výhružkami. Budí to nejen nás, ale i našeho malého syna. Já jsem navíc v sedmém měsíci těhotenství a situaci už také přestávám psychicky zvládat. Můžeme s tím vůbec něco dělat? Děkuji za radu Zdechovanová
  • zuzana

    19:29 15. 5. 2016 +1
    Dobrý den. I já si prošla peklem :-( sebrala jsem po 9 letem vztahu odvahu odejit.z byvalim mam ted uz 4 letou holcicku.socialni odbor je na nic.pomohla mi az pravnicka která mi rekla co a jak.proto radim nemá cenu resit to se sockou ale jit k pravnikovi.nenechte se dal trapit :-( život je jen jeden.me to trvalo přes 4 roky nez jsem odesla.
  • Renda Yeti

    08:18 28. 2. 2016 0
    Bežte jednání toho hulváta oznámit na policií a žádejte o jeho vystěhování a dále o obvinění ze všech trestních činů a přestupků, kterých se svým jednáním dopouští. Nic jiného na takové lidí neplatí. Pokud to neuděláte, jste navždy v hájí, život máte jen jeden a rychle utíká, tak jednejte ihned!! Hodně štěstí.
  • Bronislava

    08:21 25. 2. 2016 0
    Dobrý den,před časem vzala moje mamka do svého domu moji rozvedenou sestru a dvě děti,děti vyrostli a sestřin syn nás psychicky týrá,krade peníze,nadává nám,nesmíme mluvit,mamce bude 70 a zdravotní stav se zhoršil,mají strach cokoliv říct,ale mě už to nebaví,nyní se o mamku starám a je toho opravdu moc.Co s tím?
  • Aj.H

    10:02 17. 2. 2016 +2
    Dobrý den, mám otázku když mě bývalí partner neustále ponižuje vulgarníma nadávkama a to i před dcerou, kterou máme společně... Bylo to i ve vztahu snim, ale bylo tam i fyzické napadení několikrát, mám pouze jednu zprávu o napadení, ale bála jsem se to použít.. Chci se zeptat jestly mám vyhledat nějakou odbornou pomoc, protože mám pocit že dělám já vše špatně... Děkuji
  • Kamarad do deste

    08:49 11. 9. 2015 -1
    Ahoj, no to by chtelo vedet vice veci, kolik je kamaradce a kolik sestre, jestli spoku ziji nebo ne a co tim vlastne myslite ze je tyrana sestrou..
  • Veronika

    18:40 10. 9. 2015 0
    dobrý den, potřebuji se zeptat, mám kamarádku a ta je psychicky týraná svojí sestru a dělá ji doma ze života peklo. Potřebovala bych se zeptat ja se jí dá pomoct. Ona sama je už na tom dost blbě a neví co má dělat. Takže bych od vás potřebovala vědět co má moje kamarádka udělat.
  • Hana Tomanová

    16:39 17. 8. 2015 -1
    Dobrý den, přítel nemá rád některé vlastnosti mé matky a sestry a neustále si na ně stěžuje. Nikdo není dokonalý a některé poznámky mu odkývnu. Později při hádce, nebo když se mu něco nelíbí pak říká, seš jako máti, jako sestra. Už mě to začíná deptat, pak se jich zastávám a mrzí mě, že jsem mu dávala za pravdu a vzdaluje mě to od něj. Je hrubšího zrna celkově a vždy se na to odvolává, že takový je, ale nemyslí to zle, když třeba něčemu nerozumím a zeptám se na něco, řekne seš jak pošahaná, nebo když mluvím a kouká na TV a já to nevím, tak řekne sakra já se dívám, atd. .... je to opravdu povahou? a když mu řeknu, jak to semnou mluví, tak ho to rozčílí nejvíc, že jsem namyšlená a rozmazlenej spratek atd. Často vyhrožuje odstěhováním, že mě dal mnoho šancí, abych se přestala hádat. Ale já si toto přece nemůžu nechat líbit a vždy když se ohradím, je z toho hádka a urážky a ponižování. Místo usmíření přijde a nadá mi, že jsem se ani nezeptala co chce k večeři a odjede do hospody na jídlo, přitom večeři jsem mu vařila a viděl to ale to prý žrát nebude. Chci to nějak zachránit a jeho vulgarismů si přestávám všímat a házet to za hlavu. Jsem trochu v jeho přítomnosti ve stresu, on se jeví jako dokonalý a na všech ostatních vidí chyby, ale svoje vždy omluví až se jeví jako klady. nedá se s ním normálně pohádat, vždy to vygraduje, zveličuje až to málem končí katastrofou. Říkám mu pak, ať si najde paní dokonalou.
  • Monika Pospíšilová

    23:49 13. 8. 2015 0
    Milá Jano/Janino, to tedy hluboce smekám před Vašimi schopnostmi...
    Jste velmi silná žena, když to všechno zvládnete :-)
    Je smutné, že Váš manžel, místo aby byl Vaší oporou, je spíše přítěží (v podpůrném slova smyslu)...znám to sama bohužel dobře a o to více Vás obdivuji, jak to skvěle zvládáte !
    Je dobře, že se máte na koho obrátit (lékařka) a že se cítíte lépe, i když k tomu dopomohly léky...Také se nebudu rozpakovat informovat svou lékařku, doposud mi to bylo takové trapné..
    A stejně jako Vám, i mně stačí, když se se svým trápením mohu svěřit lidem, kteří jsou ve stejné situaci...Nejde všechno hned řešit radikálně..Obzvláště, když jsou v tom všem zahrnuty i malé děti (v mém případě) nebo nemocná maminka a dcera (ve Vašem případě).
    My, co musíme všechno zvládat vlastními silami (hlavně psychickými), to vidíme trochu jinak než lidé, kteří to nezažili nebo zažili a z toho kruhu již dokázali vystoupit...
    Manžel mě ani děti fyzicky nenapadá, snad k tomu nikdy ani nedojde.
    Tento článek, a reakce lidí jako Vy, mi otevřel oči..S čím mám vlastně tu čest, o co se jedná..
    A paradoxně i to zjištění, že náprava je hodně mizivá, mi pomohlo..Musím se soustředit hlavně na sebe a své "přežití", protože manželovi nemá cenu cokoliv říkat a snažit se, aby si své jednání uvědomil...Je to marná práce...Stejně jako se snažit neustále dělat všechno lépe, aby manžel byl konečně spokojený...Nebude nikdy, dokud na to sám nějakým způsobem nepřijde. Do poradny nechce, tam by mu to mohlo pomoci, tak já s ním nic nesvedu.
    Ale alespoň již vím, že chyba není ve mně...Dost jsem o sobě pochybovala a bylo pro mě nesmírně obtížné cokoliv dělat, abych zase neslyšela nevybíravou kritiku na svou adresu...
    Milá Jano, držte se :-) !
    Moc Vám přeji, ať se Vám daří dobře :-)
    Monika
  • Janina

    12:21 3. 8. 2015 0
    Milá Moniko,to co popisujete je opravdu jak přes kopírák..za všechno můžu také já,přeháním apod.výmluvy a nesmysly.Když se to snažím řešit,nebude se o tom bavit,protože to není pravda. Mj.jsem chodila k psycholožce,psychiatričce a vše na nic.Nyní po dalším kolapsu ještě navíc mé dcery/ dvě mozkové mrtvice a k tomu 3 děti-nejmladší byly 3 měsíce/, do toho mamka raněná na půl těla,náročná práce-jsem účetní pro cca 20 firem-sama,jsem skončila na antidepres´ívech a k tomu ještě Lexaurin a je mi trochu líp.Když to jinak nejde,nedá se nic dělat a musíme se léčit. Mám úžasnou paní doktroku,která mi vysvětlila,že se nemám za co stydět a než abych kolabovala,léky jsou k tomu abych vydržela.Tím vším chci říct,že se nebojte svěřit lékařům a oni pomůžou..aspoň by měli..Je jasné že to není řešení naší situace,ale tím že jsem po lécích klidnější mám i víc sil na to s tím aspoň trochu něco dělat.Přestala jsem být pořád vyděšená,spím taky líp.Mějte se moc hezky a děkuju za ´Váš čas mi napsat.A když budete chtít,ozvěte se mi,budu ráda. Janina/Jana Zavadilová
  • Janina

    12:10 3. 8. 2015 0
    Zuzko máte ještě těžší než já,máte malého syna a už kvůli němu zkuste odejít hodně daleko...děkuju že jste mi napsala a budeme si navzájem držet pěsti abychom to zvládly..
  • Janina

    11:32 3. 8. 2015 0
    Milá Maruško,rozumíte tomu správně a cestu jak zařídit mamince slušný domov jsem už vyčerpala.Nechala jsem vybudovat bezbarierové bydlení,ale jinak péče leží na mě.Je spokojená a chci ji dosloužit do smrti.Beru léky a snažím se neřešit ignoranta manžela,jen někdy se potřebuju někomu svěřit...díky za Váš čas Jana
  • Janina

    11:27 3. 8. 2015 0
    Milá Jano,sice máte pravdu pravdoucí ,jen si říkám,že jste také 20 let bojovala pomocí antidepresiv až jste to vyřešila ke svému prospěchu.Asi na to každý musí přijít sám a bohužel až tehdy když "padne na hubu".Nechci si stěžovat,jen to mám těžší díky péči o mamku a do nějakého ústavu nechce,to bych asi nezvládla ani já.Vybudovala jsem jí pomocí syna bezbarierové bydlení a je v něm spokojená.Dcera je po dvou mozkových mrtvicích a já se do toho starala ještě od 3 měsíců o vnučku..Je to rok a jsem unavená řešit ještě ignoranta manžela.Jen jsem si chtěla popovídat s někým kdo je na tom podobně a to se mi díky vám všem co píšou daří.Janina/změnila jsem jméno v příspěvcích,je to jen pro sichr...asi chápete/
  • Monika Pospíšilová

    09:33 3. 8. 2015 0
    Jano, děkuji za reakci.
    Zkoušela jsem si mnohokrát s manželem o všem promluvit, v naději, že to pomůže..
    Celou tu dobu jsem si totiž vůbec neuvědomovala, že to, co manžel dělá, je klasický psychický teror...vždy jsem měla tendence to obhajovat tím, že se mu nedaří v práci, že má problémy s matkou, že je prostě jen normální cholerik a ti se prostě potřebují neustále hádat...V tom mě právě ubezpečovala i moje rodina, že to je normální a že přeci nebudu kazit dětem dětství..
    Je pravda, že před dětmi se manžel celkem ovládá a když se občas neovládne, tak to dětem zlehčím, jako, že si dělá táta hloupou legraci a o nic nejde a že mi to nevadí..
    Jsem takový ten splachovací odpouštěcí typ, na kterém by se dalo dříví štípat...
    Toto je totiž můj druhý manžel..prvnímu jsem odpouštěla skoro deset let, než jsem si konečně uvědomila, že prostě gambler a lhář se zachránit nedá, pokud nechce sám..
    Již jako dítě jsem totiž byla odmítaná rodiči a vytvořila jsem si svůj vlastní (naivní) svět..že když jsem hodná já, že ti partneři budou také :-)
    K psychologovi jsem plánovala zajít, abych si nechala poradit, jak se ještě více obrnit..ale nějak si nedovedu představit, že bych to říkala (co se mi děje) a hlavně by slyšel jen mojí verzi, když manžel manželskou poradnu odmítl..
    A s antidepresivy si to tedy zřejmě hodně rozmyslím..to byl jen takový zoufalý pokus o otupění mozku po aktuálním slovním výpadu manžela..
    Hodně moc mi pomohl již tento článek a zkušenosti popsané v reakcích..
    Pomohlo mi to si uvědomit, o co se vlastně jedná, že bez toho, že by si manžel sám přiznal, že jeho chování není hezké, se prostě zlepšení nedočkám a je tedy jen na mě, jak daleko to nechám dojít..
    Mějte se hezky a děkuji za pomoc :-)
  • jana

    04:30 3. 8. 2015 0
    Milá Moniko,brát antidepresiva není řešení,je to berlička na problém.Antidepresiva jsem brala 20 let,pořád jsem si stěžovala jak to mám těžké,plakala byla nemocná.Pak jsem se naštvala sama na sebe,prášky vyhodila zašla na sociálku a světe div se,mám byt jsem v klidu bez antidepresiv.Vám se divím,máte malé děti,to jim jdete příkladem?ony mají nárok na zdravou silnou matku!Proč říkáte manželovi,že chcete jít k psychiatrovi?nejste přece malé dítě,sakra ženské přestaňte furt bečet a stěžovat si,buď Vám to tak vyhovuje a proto jste s tyranem anebo s tím něco dělejte.Pořád se nevymlouvejte,Měla jsem tak téžkou situaci, že si to neumíte představit,divím se,že jsem přežila.A podstata je jedna:stěžovat si ,vymlouvat se a poukazovat proč to nejde je na nic.Je to jako když máte hlad a nenajíte se.Nejste přivázané řetězy,neste bezvládné a život letí dopředu.A podruhéuž žít nebudete.Jana
  • jana

    04:16 3. 8. 2015 0
    Milá Jano,v každém městě existuje sociální péče,hledejte,obcházejte úřady a nenechte se odradit.Hlavní je uvědomit si co opravdu chci a jít za tím.Pokud o tom budete přesvědčená,že chcete pryč i s matkou podaří se Vám to.Pokud si nejste jistá zůstanete tam co jste.A máte jen jeden život.Máte ho jen ve svých rukou.Jana
  • Monika Pospíšilová

    23:51 2. 8. 2015 0
    Jano, mluvíte mi z duše..naprosto stejně jako Vy to prožívám i já..jsem s manželem přes deset let a postupně jsem rezignovala na zlepšení..máme malé děti a ty nás chtějí pohromadě...To mě drží nad vodou, že to, jak se ke mně manžel chová, je alespoň dobré pro děti.
    Na svou osobní spokojenost jsem již rezignovala, realisticky si uvědomuji, že by to nejvíce odnesly děti..a to bych nesla mnohem hůře než to, že mi manžel nadává, ponižuje mě a ignoruje...(samozřejmě za všechno mohu já a všechno dělám špatně)
    Také nemám komu to říct, nemám oporu v rodině...kdysi jsem se pokusila naznačit, že to nemám lehké, ale po zlehčení mých slov (že to přeháním) jsem to už neopakovala..
    Odhodlávám se k návštěvě psych.poradny (manžel to kategoricky odmítá a říká, že psychologa (či spíše psychiatra, manžel to nerozlišuje) potřebuji pouze já, aby mi vysvětlil, jak se má správná manželka chovat..
    A vzhledem k tomu, že si uvědomuji, v jak těžko řešitelné situaci jsem, poprosím o antidepresiva...bylo by mi to alespoň všechno jedno..
    Z trvalého stresu mám již poškozenou štítnou žlázu, vysoký tlak a cholesterol..také mě to pomalu zabíjí...antidepresiva by mi snad mohla pomoci k životu bez neustálého stresu..
    Děti jsou ještě malé (5 a 8 let) a kvůli nim se musím ještě udržet při životě.
    JANO, DRŽÍM VÁM PALCE, AŤ SE VAŠE SITUACE ZLEPŠÍ...
    Ať je Vám lépe na duši, ať dokážete chování Vašeho manžela co nejvíce ignorovat..
    A přeji Vám, ať potkáte někoho, kdo si bude vážit toho, jaká jste.
    Zasloužíte si, aby Vás někdo blízký bral jako lidskou citlivou bytost :)
    Jano, držte se !
    Monika
  • Marie

    01:32 2. 8. 2015 0
    Dobrý den,
    rozumím tomu správně, že vyděláváte dost a živíte i manžela? Možná, že cesta ven existuje. Za peníze se dá pořídit slušný domov pro maminku. Pro vás bydlení a ten pán, co je stále jako manžel, ať si poradí. Byla jste na JIP. To mi připomíná mou milovanou kamarádku. Taky si myslela, že se musí obětovat, že to bez ní rodina nezvládne, až se udřela k smrti a to jí nebylo ani 50let. A ejhle, líný a věčně ožralý manžel si poradil a shání jinou. Kdyby se na něj vykašlala, mohla tu ještě být. Tak se na to podívejte, jak by to bylo, kdybyste se z té JIP už nevrátila.... no nějak by se to muselo vyřešit i bez vás. Máte na to ještě žít šťastně a mamince také nic chybět nebude. Marie
  • ZUZANA ČÁSTKOVÁ

    21:37 31. 7. 2015 0
    Zdravím,já žila s člověkem ,který postupem času se projevoval jako tyran.Jak psychicky tak fyzicky se vybíjel na mně.Odešla jsem od něj i se synem,kterýmu je nyní 5let..a začíná si to vybíjet na synovi,jenže OSPOD nic neřeší...Exmanžel je dobrý herec a daří se každou ženskou ukecat..mrzí mně,že nikdo Vám nepomůže...vše je zdlouhavé,dokud se něco nestane,tak se to teprv bude řešit...,,možná,,..
  • Jana Zavadilová

    10:43 30. 7. 2015 0
    Děkuju Tomáši za odpověď,tak jak jste to napsal,tak to opravdu je.
    Mám vše zkomplikované péčí o ochrnutou maminku po mozkové příhodě a díky tomu nemohu ańi nechci utéct.Manžel je na mě plně závislý,nikoho jinak nemá a navíc je už v důchodu.A já jsem taková charita,která mě ubíjí a pomalu "zabíjí"..No musím se s tím nějak poprat jak říkate jen a jen sama,ale občas se potřebuju někomu vypovídat.Maminku nemůžu tímto zatěžovat,dceru mám také po dvou mozkových mrtvicích a má 3 děti a syn toho má sám dost.Proto jsem opravdu vděčná když mě někdo alespoň vyslechne a odpoví.
    Mějte se hezky Jana
  • Jana Zavadilová

    10:13 30. 7. 2015 0
    Díky Jani,kdyby to bylo tak jednoduché,dávno jsem to udělala a vím že by mi bylo líp.Jen jsem do své zpovědi nenapsala jednu důležitou věc.Mám u sebe starou maminku ochrnutou po mozkové mrtvici o kterou se už pár let starám a tudíž já se odstěhovat nemůžu...ale díky za radu a názor,nesmírně si toho vážím Jana
  • jana

    08:36 30. 7. 2015 0
    Milá Jano,
    proč s ním teda jste?proč se neodstěhujete a nenajdete si bydlení a nezačnete žít podle sebe?Že to nejde?kecy.Že se bojíte samoty?kecy.Že jste stará?kecy.Prožila jsem vztah plný násilí,věčně bez peněz, bez dcery ,bez pořádněho chlapa.Přestaňte se litovat a udělejte už něco pořádně.Já po 20letech utrpení, ve svých 54 letech mám 2roky svůj malý byt,mám dost svých peněz a nikdo mi nenadává,neponižuje,nebije,a neleze do mých věcí.Jestli se vám líbí zlatá klec,tak si v ní hovte.na mě působíte nevyzrále a nedospěle.Jana
  • Tomáš

    18:58 29. 7. 2015 0
    Hezký den Vám Jano přeji. Omlouvám se, že budu stručný, ale podle Vašich slov mi z toho vychází jednoduchá odpověď. Jednoduše bych ji nazval VAŠE VOLBA. Váš stav, který prožíváte je totiž jen plně ve Vší kompetenci. Nepůsobíte, že by jste trpěla strachem, co si sama počnete. Takže Vám teoreticky zbývá si odpovědět na otázku. 1.má ten muž pro mě v současné době i výhledově takové benefity a jaké, že mi stojí za to s ním zůstat a svůj stav vezmu jako kompromis, které je pro mě akceptovatelný - něco mám, něco nemám. 2. tohle co prožívám dlouhodobě mě natolik potlačuje mou bytost a radost ze života, že v tom již déle zůstávat nemohu. jestli zvolíte ne, prostě se domluvte na ukončení vztahu. 56 let je v podstatě mládí, s ohledem na šanci a možnost prožít někdy v budoucnu pár let jako více šťastný a naplněný člověk. Sama jste si odpověděla, že máte "právo". Pokud druhá strana není schopna dát více, je předpoklad, že to tak má kvůli svým limitům a bude to tak vždycky.Je to jen VASE VOLBA. Rozhodněte se učiňte, ať tak nebo tak. Hodně štěstí. Tomáš
  • Jana Zavadilová

    13:43 29. 7. 2015 0
    Téměř 30 let žiju s mužem,který mě odmítá a ignoruje,Neprojevuje o mne žádný zájem,nevím co je cit ani sex.Jinak je to chlap,který doma vše udělá,na děti,které se mnou vyženil byl vždy hodný a ochotný jim kdykoli pomoci.Ke mně se chová hezky a celkem i mile jedině na dovolené.Už to došlo tak daleko,že jsem vloni totálně zkolabovala,skončila na JIP a na antidepresivech.Jsem jinak schopná a samostatná si vše udělat a i se bez něho dobře uživit. Děti už jsou dávno z domu a já zůstala vdaná a při tom sama.Vždycky jsem si slibovala,že až se děti postaví na vlastní nohy,odejdu od něho.Vloni po kolapsu jsem mu oznámila,že si přeju aby se odstěhoval nebo to udělám já.Ať si vezme co chce a mě bude líp samotné.Důrazně to odmítl,přiznal že je to tak jak říkám,ale to je vše..Uráží mě to,deptá a veškerá snaha aby se náš vztah aspoň trochu zlepšil vždy zabere jen na krátkou chvilku.Jinak se máme díky mé práci dobře,finančně jsme zajištěni.Co je to platné,když je to jen zlatá klec a já nevím kudy z ní ven...Je mi 56 let a myslím že mám ještě právo na hezký život.Poradí mi někdo?Jana
  • Zobrazit další komentáře

Lunární kalendář

STŘEDA 23. 06. 2021
střelec
Měsíc putuje ve znamení Střelce, je v přibývající fázi. Plánujte, obchodujte, investujte, cestujte, kontaktujte staré přátele. Dopřejte si masáž…
více o tomto dni
ČTVRTEK 24. 06. 2021
střelec
Měsíc putuje ve znamení Střelce, dnes je úplněk. Dopřejte si masáž nohou, pedikúru, saunu nebo bylinnou koupel. Jezte střídmě, tělo má tendenci…
více o tomto dni
PÁTEK 25. 06. 2021
kozoroh
Měsíc putuje znamením Kozoroha a je v ubývající fázi. Kozoroh má vliv na pleť, ale působí také na kolena, kyčle a klouby. Nepodnikejte dnes dlouhé…
více o tomto dni
SOBOTA 26. 06. 2021
kozoroh
Měsíc putuje znamením Kozoroha a je v ubývající fázi. Kozoroh má vliv na pleť, ale působí také na kolena, kyčle a klouby. Nepodnikejte dnes dlouhé…
více o tomto dni
NEDĚLE 27. 06. 2021
vodnář
Měsíc putuje ve znamení Vodnáře a je v ubývající fázi. Vodnář působí na lýtka, kotníky a žíly. Nezatěžujte nohy dlouhým chozením a stáním. Vhodný den…
více o tomto dni
PONDĚLÍ 28. 06. 2021
vodnář
Měsíc putuje ve znamení Vodnáře a je v ubývající fázi. Vodnář působí na lýtka, kotníky a žíly. Nezatěžujte nohy dlouhým chozením a stáním. Vhodný den…
více o tomto dni
ÚTERÝ 29. 06. 2021
ryby
Měsíc putuje znamením Ryb, je v ubývající fázi. Ryby mají vliv na chodidla a prsty u nohou. Udělejte si čas na jejich koupel a masáž. Věnujte se…
více o tomto dni

Jak se psychicky připravit na rodinnou dovolenou

Ačkoli máme pocit, že z uplynulého roku plného neplánovaného domácího vězení máme natrénováno, opak bývá pravdou. Rodinná dovolená bývá strašákem i pro otrlé jedince. Přitom by to měla být chvíle, kdy si užijte...

Jak vybavit malý byt?

Oblíbenost malých bytů je značná. Je to skvělá varianta, jak se osamostatnit, ale také dobrá investice. Nezřídka se do malých bytů stěhují senioři, kteří si jednoduše chtějí život zjednodušit. Malý byt přináší ...

Zlomeniny pánve

Pletenec pánevní je označení pro anatomickou strukturu prstencovitého tvaru, která leží na bázi páteře. Kost pánevní je párová a srůstá ve stydké oblasti. Kost je plochá a vznikla srůstem kostí kyčelní, sedací ...

Domácí sauna poskytne skvělý relax i dokonalé soukromí

Domácí sauna má nespočet benefitů. Prohřívat tělo si můžete zcela v soukromí svého obydlí a nemusíte platit za vstup. To je však jen začátek. Pokud se budete saunovat pravidelně, významně tím posílíte svůj imun...

Vyrobte si originální patrový květináč. Ozdobí váš balkón nebo terasu

Kaskádový nebo také patrový květináč je teď velmi populární. Samozřejmě si jej můžete jít koupit do obchodu, ale připravte si v tom případě větší sumu peněz. Případně si jej můžete za zlomek ceny sami doma vyro...

Sportovní výkon můžete vylepšit správným výběrem motivační hudby

Co nejlepší sportovní výkon nemusí zajímat zrovna jen vrcholové sportovce. Vyžadovat ho můžete třeba i vy, protože si prostě chcete něco dokázat anebo potřebujete vylepšit fyzickou kondici. Jak se tedy vybičova...

Fobie, které se tváří velmi kuriózně: Jaké strachy si lidé dokázali vybudovat?

Fobie komplikují životy lidí již po stovky let. Tyto stavy se vyznačují až chorobným strachem z konkrétní věci anebo činnosti. Někdy mohou dotyčného doslova paralyzovat. Mezi nejčastější příznaky fobií patří úz...

Velikonoční mini mazance

Upečte si voňavé velikonoční mini mazanečky podle našeho jednoduchého receptu s tvarohem a ořechy.

Americký mini kůň je přítulný a aktivní společník, který pomáhá zvládat stres

Americký mini kůň je přítulným společníkem, kterého si oblíbíte hned na první pohled. Jeho roztomilý vzhled a povaha vás učaruje. Především v Americe patří mezi vyhledávané mazlíčky. Pomáhá překonávat stres, dí...

Cévní mozková příhoda: Boj s časem

Příčiny vzniku cévní mozkové příhody jsou dvojího typu: Prvním typem je takzvaná hemoragická cévní mozková příhoda. K hemoragické cévní mozkové…

Hic jak sviň!

Jako jo, je léto a my lidi zase budem žbrblat na to, že je moc horko a teploty by byly snesitelnější o pár stupňů níž. Jenže tohle je na Česko tak trochu moc, nebo tedy aspoň na můj organismus. Procházky se psékem jsou dost vo život, hlavně když si vyberem takovou tu fitness cestu lesejkem. Ale co, aspoň si vyhřejem kosti, že jo!?