Jarní deprese je poměrně běžná. Má ji na svědomí nedostatek hormonů štěstí. Víme, jak je doplnit

Sezónní deprese se nejčastěji objevují s příchodem ošklivého počasí a krátkých dnů. Na jaře tyto stavy většinou odeznívají, ale rozhodně to není pravidlem. Lidé, kteří jsou citliví na změny počasí, mohou tyto sezónní deprese pociťovat vždy, když přichází nějaká změna. Jaro a jarní deprese je pak specifická tím, že máme tělo po zimě vyprahlé, chybí mi vitamíny, minerály a další cenné látky. Je tudíž citlivé na jakoukoliv změnu. A reaguje na ni nepřiměřeně.

Jarní deprese a změna nálady

Zatímco pro většinu lidí je jaro nádherným obdobím, pro citlivější jedince může být doslova peklem. Chybí nám přirozené světlo a sluneční paprsky, jsme unavení a nemáme na nic sílu. Už to má za následek špatnou náladu a smutek. A naše vnímání je zpomalené, tudíž nám déle trvá než si uvědomíme, že i venku začíná být lépe. Jenže i teplejší počasí a kvetoucí zeleň může mít v tomto stadiu neblahý vliv na nás samotné a může jarní deprese ještě podporovat.

Jarní deprese není deprese

Ač se označení “jarní deprese” běžně používá, nejde vlastně o depresi jako takovou, avšak spíše o jakési blues, které postupně odezní. Ovšem i toto blues má své příznaky, které bychom neměli ignorovat: špatná nálada, přetrvávající pocit smutku a beznaděje, téměř nulový zájem o běžné činnosti, chybí motivace k čemukoliv, nedostatek energie, neklid, někdy i apatie, nespavost, potíže se soustředěním či s pamětí, chuť k jídlu nebo naopak nechutenství a úbytek hmotnosti, podrážděnost nebo pocity hněvu či agrese. Někteří jedinci mohou dokonce pozorovat i příznaky depresivní mozkové mlhy.

Jarní deprese pohledem odborníků

Proč nás ale trápí jarní deprese, když je venku krásně a měli bychom se tudíž cítit konečně dobře? Podle expertů je teorií hned několik. Jarní deprese může mít na svědomí zvýšená intenzita denního světla a tepla. A pokud špatně snášíte teplo, mohou vám tyto přechody spíše uškodit. To samé platí i v případě, že máte zvýšenou citlivost na denní světlo. Toto může dokonce způsobovat zvýšený neklid a podrážděnost.

Zvýšené množství slunečních paprsků pak může narušovat také cirkadiánní rytmus (přirozený biologický rytmus) a narušit náš typický cyklus spánku a bdění. Tudíž se můžeme dostat do stavu zvýšené pohotovosti a nejsme najednou schopni pořádně odpočívat ani spát.

Jarní deprese a hormony štěstí

Jarní deprese mohou mít na svědomí také takzvané “hormony štěstí”, respektive jejich nerovnováha v našem mozku. Mozek totiž produkuje řadu různých neurotransmiterů neboli chemických poslů. Ty se starají o regulaci naší nálady, emocí i důležitých tělesných procesů. Pokud jich máme nedostatek nebo dokonce nadbytek, je to pro nás špatně. Jejich funkce je narušena a my se dostáváme do výkyvů.

Velkou roli zde hraje především serotonin. Je to chemická látka, která se tvoří ve chvíli, kdy jsme vystaveni přirozenému dennímu světlu. A s tím, jak klesá hladina serotoninu, zvedá se hladina melatoninu. Tedy hormonu, který je spojován se spánkem a také se zimní depresí. Výsledek je ten, že jsme unavenější než obvykle. Ideálně tedy potřebujeme zvednou hladinu serotoninu. K tomu nám mohou pomoci například potraviny bohaté na tryptofan, ze kterého se serotonin tvoří. Patří sem libové maso, mléčné výrobky, ananas, tofu, ořechy či semínka. Dále pak sportování, ale také procházky v přírodě nebo masáže. To všechno vám udělá náramně dobře.

Jarní deprese a alergie

S jarem přichází ruku v ruce také pochopitelně alergie. Pro jedince, kteří sezónními alergiemi trpí, začíná doslova peklo. Ucpaný nos, slzy v očích, kýchání a s tím pochopitelně i negativní změna nálady, včetně depresivních pocitů. I alergie tedy mohou prohlubovat takzvané “jarní deprese”. 

Autor článku: Monika Poledníková