Intuice a myšlení nejsou nepřátelé

Proč intuice potřebuje myšlení a myšlení intuici?

Mozek a myšlení – vládce moderní doby

Právě mozek je tím, co nás odlišuje od zvířecí říše. Nějakou přírodní hříčkou či plánem se stalo, že jsem získali více částí a „aplikací“. Na rozdíl od zvířat máme schopnost pochopit věci v širších souvislostech, umíme se poučit z minulosti a snít o budoucnosti. To je velká výhoda, ale také prokletí. Zapomněli jsme totiž trochu na přítomnost. V té se totiž mozek nevyskytuje. Když to velmi zjednodušíme, není mozek ničím jiným než superrychlý řídící nástroj, který na základě zkušeností z minulosti (a pozor, i toho, co jsme „jen“ slyšeli od rodičů nebo autorit a přijali za vlastní, aniž jsme to skutečně prožili) vyhodnocuje pravděpodobný scénář do budoucnosti. Analytickou i predikační část umí skvěle. Jen žití se z toho trochu vytratilo. A tak mnozí mohou mít pocit, že na světě již nežijí lidé, ale jakési lidské počítače.

Intuice není obrana

Pokud se na světě vyskytne jeden extrém, je jasné, že se někde za rohem skrývá extrém druhý. A tak se není čemu divit, že vedle lidí posedlých excelovými tabulkami, přeplněným diářem a vybetonovanými předzahrádkami svých domů „za městem“ se vylíhla celá generace batikovaných lidí s dřevěnými korálky, zasněným výrazem a úsměvem plným pochopení. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby neměli za cíl symbolizovat právě odtržení od světa hmoty a materiálna a zhoupnout se tak do druhého extrému téhož. Takové chování, jakkoli může mít na řadu lidí pozitivní vliv, jen vyvolává vzájemnou nevraživost. Nicméně, je skvělou ilustrací, že myšlení by nemělo být vůdcem, zároveň opomíjí fakt, že to není nepřítel.

Tělo a intuice umí žít teď

Zatímco myšlení neumí žít přítomností, tělo a naše intuice (resp. emoce a pocity) toho schopné jsou. To, že tělo něco bolí teď vám dá jasně najevo, stejně tak můžete mít pocit „že tohle bych teď nedělal,“ aniž vlastně (logikou) víte proč. Tělo s námi umí komunikovat prostřednictvím různých ztuhlých svalů, zakuckání, zakopnutí, zježených chlupech v zátylku, pocitech tepla či zimy, třasu apod. To jediné, co se musíme znovu naučit je zaslechnout tyto jemné signály a zjistit, co nám říkají. A v tom nám pomůže pozornost vůči sobě a schopnost připustit si i méně příjemné věci. Intuice má výhodu v tom, že prokoukne „hry“ a role, jde do podstaty, na kterou čistě a jasně reaguje.

Spojte intuici a myšlení

Myšlení je hlasitější, ne rychlejší

Máme za to, že naše myšlení je rychlé. Paradoxem je, že intuice a reakce těla je mnohem rychlejší. Jen my jsme se naučili slyšet své myšlení, protože je hlasitější a má techniky, na které „slyšíme“. Zdánlivou logiku, která vychází z analýzy minulosti. Jenže analýza (jakkoli důkladná) je „jen“ analýza. A i když mohla mít 9x pravdu, po desáté to může být jinak. Právě na tomto místě stojí intuice, která nám prostřednictvím svých signálů dává najevo, zda máme následovat analýzu anebo se statečně vrhnout do neznáma.

Souhra myšlení a intuice, ne boj

Není prospěšné řídit se „jen“ myšlením, nebo „jen“ intuicí. Každé má své místo a funkci. Zatímco myšlení nám umožňuje plánovat a poučit se, vymyslet a realizovat plány, intuice je impulzem, který nám jasně říká, že teď je ta vhodná chvíle a teď spíš počkej. Intuice přináší naději, prostor a světlo v místech, kde bychom je nečekali. Mozek je nástrojem, který umí toto světlo a prostor rozšiřovat. Žít jen intuicí nám bytí poněkud komplikuje (úřady chtějí své platby, stejně jako nájem se musí platit včas). Žijeme ve společnosti, kde je logické myšlení výhodou, ale bez intuice je každý pracovní postup pouhým cárem papíru. Reagovat na konkrétní chvíli, navzdory všem logickým „varováním“ je ceněnou vlastností, která se skrývá i pod pojmem soft skills.

Nesnažte se mozek umlčet a ego zašlapat. Jen mu dejte jejich místo a píseček, kde si hrají. A pokud vám našeptávají, že tohle jste ještě nedělali a tedy to není možné, a to navzdory faktu, že vaše intuice se nebojí neznámého, pozvěte je k účasti. Že si to můžete povědět až poté, co to zkusíte.

Autor: Markéta Palatin