Srdeční selhání (obecně)

img

Srdce je dutý sval, který je uložený v dutině hrudní. Srdce vytváří pravidelné stahy, kterými zajišťuje pohyb krve po těle. Krví se přenáší dýchací plyny, živiny, odpadní látky a mnoho dalších důležitých složek. Stavbou srdce, jeho funkcemi a poruchami těchto funkcí se zabývá kardiologie.

Srdeční selhání je stav, kdy srdeční sval selhává ve své funkci příjímat krev a pumpovat ji po těle. Existuje mnoho situací, které vedou k srdečnímu selhání. Srdeční selhání se anglicky označuje jako heart failure a postihuje muže i ženy. Celosvětově srdečním selháním trpí miliony lidí a ročně tomuto onemocnění statisíce nemocných podlehne. K srdečnímu selhání dochází, pokud srdce není schopno pumpovat dostatek okysličené krve do orgánů. Srdeční selhání je velmi závažné onemocnění, ale výraz neznamená, že srdce přestalo bít úplně. Srdeční selhání je onemocnění poměrně často vyskytující se ve všech vyspělých zemích, ale také v zemích rozvojových. Pokud srdce není schopno se naplnit krví, označujeme srdeční selhání jako diastolické. Pokud srdce nezvládá pumpovat neboli vydávat krev do orgánů, jde o selhání systolické. Pokud srdce nezvládá ani jednu tuto funci, jde o poruchu smíšenou. Náhlé srdeční selhání se nazývá akutní, dlouhodobé zhoršování srdeční funkce se nazývá chronické srdeční selhání.

Příčiny vzniku srdečního selhání

Existuje množství rizikových faktorů, které zvyšují pravděpodobnost vzniku srdečního selhání. K těmto významným faktorům můžeme zařadit, cukrovku, vysoký krevní tlak, obezitu nebo onemocnění srdečních (koronárních) tepen. Důležité je také zmínit faktory řadící se do skupiny nezdravého chování jako je kouření, nadužívání alkoholických nápojů, vysokou konzumaci tučných nebo slaných pokrmů nebo nedostatek pohybu a stres. K srdečnímu selhání může dojít, když zmíněné faktory vedou k poškození nebo oslabení srdce. Některé faktory jsou vrozené nebo jednoduše nejdou ovlivnit, ale nejčastější příčiny vzniku srdečního selhání jako je kouření a obecně nezdravý a sedavý životní styl ovlivnit lze. Příčiny vedou náhle nebo postupně k zúžení tepen, které vyživují srdce (koronární tepny), ke zvýšení krevního tlaku nebo změnám struktury srdečního svalu. Srdce může mít stěny oslabené nebo naopak tuhé. V obou případech síně a komory srdce nepracují tak jak mají a jejich funkce je omezená. Jakmile srdce přestane zvládat náročné nároky těla, začnou se objevovat příznaky srdečního selhání. Poškození srdečního svalu můžeme obecně označit jako kardiomyopathie. Toto poškození může vniknou mnoha mechanismy.

Patří k nim alkoholismus, infekce, toxické poškození látkami jako jsou některé drogy (kokain) nebo léky (chemoterapeutika) či různá onemocnění (dědičně podmíněná například). Myokarditida je zánětlivé onemocnění srdečního svalu, které taktéž může vést k poškození funkce srdce a jeho selhání (nejčastěji k levostrannému srdečnímu selhání). Myokarditida je nejčastěji způsobená virovou infekcí (nově se s myokarditidou můžeme setkat také u pacientů s COVID-19). Vrozené srdeční vady jsou také významným faktorem, který může vést k srdečnímu selhání. Pokud srdce není anatomicky vyvinuté tak jak by mělo být (chlopenní vady, defekty srdečního septa), zdravá část srdce musí pracovat mnohem intenzivněji než by běžně musela a dochází tak k přestavbě srdeční stěny a vyčerpání srdce.

Nepravidelný srdeční rytmus (arytmie) a poruchy převodního srdečního systému také mohou vést k srdečnímu selhání). Srdce bije rychleji nebo naopak pomaleji a to srdce opět vyčerpává. Celková systémová onemocnění jako je cukrovka, poruchy funkce štítní žlázy (hypo nebo hyperthyroidismus), hromadění železa (hemochromatóza) či proteinu (amyloidóza) také mohou významně poškodit funkci srdce a vést k jeho selhání. V neposlední řadě musíme jako možné příčiny vzniku srdečního selhání zmínit infarkt myokardu, alergické reakce (anafylaktický šok), spánková apnea nebo plicní krevní sraženiny.

Příznaky a průběh srdečního selhání

Srdeční selhání je porucha funkce srdce jako pumpy. Příznaky mohou začít náhle (akutní srdeční selhání) nebo se stav nemocného zhoršuje pozvolna (chronické srdeční selhání). Ke klasickým příznakům srdečního selhání patří dušnost (dyspnea) a to jak při aktivitě tak klidová nebo orthopnea, což je výraz označující zhoršené dýchání při ležení. Nemocnému se mnohem lépe dýchá v sedě a na spaní si podkládá hlavu několika polštáři. K dalším příznakům patří zvýšení hmotnosti s otoky nohou, kolem kotníků nebo zvětšení obvodu břicha. Typická je také únava a slabost. Nemocný si může také stěžovat na nepravidelný srdeční rytmus, nezlepšující se vlhký kašel s typickou produkcí růžově zpěněného hlenu nebo pískoty při dýchání. Srdeční selhání se může projevovat také častým nočním močením, nechutenstvím, zvracením, poruchou soustředění nebo bolestí či tlaky na hrudi. K prvním projevům akutního srdečního selhání můžeme zařadit také dramatičtější příznaky jako je bolest na hrudi s vyzařováním do levého ramene či do čelisti, studený pot, náhlé vykašlávání růžového hlenu či poruchy vědomí. Příznaky jako je bolest na hrudi, slabost, mdloby, náhlé zhoršení dýchání a vykašlávání růžového zpěněného hledu vyžadují okamžitou pozornost a vyhledání specializované pomoci. Neléčené srdeční selhání totiž může vést rychle ke smrti.

Skupina naposledy zmíněných příznaků může kromě srdečního selhání signalizovat další velmi závažná onemocnění srdce nebo plic a neměly by se dlouho přehlížet. Nové příznaky nebo zhoršení původních příznaků jsou také důvodem k vyhledání okamžité pomoci. Pokud nemocný přibere 2.5kg a více během několika dní, je to také důvod k návstěvě lékaře. Náhlé zvýšení hmotnosti může znamenat zadržování tekutin, které je typické pro srdeční selhání. Obecně dochází k levostrannému srdečnímu selhání (levá komora) častěji než k pravostrannému. Léva strana srdce má za úkol pumpovat okysličenou krev přijatou z plic do těla. Pokud levá komora není schopna přijímat dostatečné množství krve z plic, dochází k hromadění tekutiny v plicích, které vede k dušnosti. V případě pravostranného selhání, které je méně časté, pravá komora nepřijímá dostatek krve z těla a tím dochází k otokům dolních končetin, případně I dalších částí těla. Závažnost srdečního selhání závisí na mnoha faktorech (věk, příčina vzniku, celkový zdravotní stav). Srdeční selhání může být řešitelné vhodnou léčbou (operativní korekce srdečních vad, transplantace srdce nebo podpůrná zařízení) nebo může vést k mnoha komplikacím až ke smrti jedince. Ke komplikacím patří poškození ledvin nebo až jejich selhání, poškození srdečních chlopní, ke vzniku srdečních arytmií nebo k poškození jater.

Diagnostika srdečního selhání

Včasná diagnostika a navazující léčba jsou klíčové faktory pro zlepšení průběhu a celkové prognózy srdečního selhání. Správná léčba může významně zlepšit kvalitu a délku života lidí se srdečním selháním. Důležitým faktorem, který měří funkčnost srdce je tak zvaná ejekční frakce. U zdravého srdce je ejekční frakce větší než 50 %, což znamená, že více než polovina krve, která naplňuje srdeční komoru, je pumpována ze srdce ven každým srdečním úderem. V některých případech ale může dojít k srdečnímu selhání i když je ejekční frakce normální (pokud je srdeční stěna neelastická například u vysokého krevního tlaku). Součástí diagnostiky srdečního selhání je odebrání podrobné anamnézy, velkou roli hraje vysoký krevní tlak, cukrovka, onemocnění koronárních tepen apod. Internista nebo kardiolog použijí stetoskop a poslechnou si srdeční ozvy. Zkontrolují cévy v oblasti krku a případně zjistí, zda má nemocný oteklé dolní končetiny a břicho, bolest na hrudi či dušnost. Klasicky se také odeberou krevní vzorky (testují se obecné metabolické parametry, krevní obraz, hodnota troponinu I nebo chemické látky zvané NT-proBNP a látky testující funkci ledvin a jater). Velmi důležitou vyšetřovací metodou je EKG (elektrokardiogram), což je test založený na sledování srdeční elektrické aktivity v různých částech srdce. Rentgenový snímek hrudníku pomůže ozřejmit velikost srdce a jeho uložení v hrudníku a také základní stav plic. Echokardiogram je velmi specializované ultrazvukové vyšetření, které využívá sledování zvukových vln, které vytvářejí obraz srdce a jeho funkce. Pomocí ultrazcuku je lékař schopen zjistit velikost srdce, funkci chlopní, ejekční frakci a průtoky krve v srdci a okolních cévách. Stres test neboli zátěžový test je pak metoda, pomocí které odborníci zjišťují schopnost srdce zvládnout určité vypětí (fyzické či psychické). Nemocný je připojen často k EKG a dalším čidlům, šlape na kole, chodí na běhacím páse či je mu aplikovaná látka zvyšující srdeční aktivitu.

Po té se sleduje jak je srdce schopné se se vším vypořádat. Krom rentgenu se používají také další zobrazovací metody jako je CT nebo MRI (magnetická rezonance). Angiogram je vyšetřovací metoda, která zobrazuje cévy vyživující srdce. Tenký katetr je vsunut do cévy v oblasti horní končetiny či třísla a je veden až k srdci. Po té se katetrem vstříkne kontrastní látka, která pak pomocí rentgenu zobrazí průběh a průsvit cév (zjišťuje se jejich zúžení). Biopse srdečního svalu je také diagnostickou metodou, kterou lze použít ke zjištění stavu srdce. Ne každý nemocný potřebuje všechny zmíněné testy, ale nejčastěji se používá jejich různá kombinace, je to vždy individuální. Výsledky testů pak pomohou k navrhnutí co nejlepší možné léčby.

Léčba srdečního selhání

Pro účinnou léčbu je klíčové správně diagnostikovat srdeční selhání pokud možno co nejdříve. Léčbou je možné významně zlepšit kvalitu života a prodloužit jeho délku. Léčba většinou zahrnuje užívání léků, omezení příjmu tekutin a soli, případně transplantace srdce a jiné typy operací či speciální přístroje nahrazující částěčně či plně funkci srdce. Často se používají také přístroje upravující srdeční rytmus (defibrilátory nebo pacemakery). Příkladem skupin léků, které se používají k léčbě srdečního selhání jsou ACE inhibitory, angiotensin II receptor blokátory, beta blokátory, diuretika, antagonisté aldosteronu, digoxin či inotropní látky a aspirin (kyselina acetylsalicylová). Důležitou skupinou látek jsou také léky předcházející tvorbě krevních sraženin jako je klopidogrel. Nejčastěji se setkáváme s užíváním různé kombinace všech zmíněných léků. Ne všechny stavy lze zvrátit a vyléčit, ale léčba téměř vždy zlepší příznaky a celkovou prognózy. Součástí úspěšné léčby je beze sporu také změna životního stylu, ke které patří zdravé stravování, snížení hmotnosti a stresu a pravidelný pohyb.

Prevence srdečního selhání

Prevence srdečního selhání záleží na stavech a okolnostech, které mohou vést k jeho vzniku. Klíčové je snížit rizikové faktory na minimum. K prevenci selhání vzniklého na základě vrozených srdečních vad jsou pravidelné prenatální kontroly těhotné ženy. Tak je možné zjistit srdeční abnormality a případně je včas řešit. Na vzniku srdečního selhání se z největší části podílí životní styl. Jeho změny jsou jednoznačně nejdůležitější z hlediska prevence srdečního selhání. Nekouření, snížení krevního tlaku, stabilizace cukrovky, každodenní aktivita, kontrola a redukce stresu a udržování zdravé tělesné hmotnosti jsou důležité body.

Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…