Keratokonus

img

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Keratokonus je degenerativní onemocnění oka, které se projevuje kuželovitým vyklenováním rohovky a vede k ztenčení oční rohovky. Slovo keratokonus je kombinací řeckého keras (rohovka) a conus (kužel). Toto onemocnění patří k nejčastějšímu typu rohovkové dystrofie.

Oční rohovka je tenoučká průhledná vrstva hned na předním povrchu oční koule. Za normálních okolností je to hladká zaoblená vrstva, téměř ve tvaru části koule. Pokud dojde k biochemickým změnám, může dojít ke strukturálním změnám, které způsobí oslabení vrstvy rohovky. Takto nedostatečně pevná rohovka se začne vyklenovat směrem dopředu a tvar koule se mění v kužel.

Čtěte také:

Neprůchodnost slzných cest

Tato porucha většinou postihuje obě oční rohovky, často ale asymetricky, kdy jedno oko bývá postižené více než druhé. Takováto změna pak vede k rozmazanému vidění, dvojitému vidění, krátkozrakosti, astigmatismu nebo citlivosti ke světlu. Pokud jde o závažný typ astigmatismu, lze kuželovitý tvar rohovky vidět z profilu pouhým okem.

Keratokonus statisticky postihuje asi 1 člověka na 2000 osob. Nejčastěji se keratokonus objevuje poprvé v pozdním dětství nebo rané dospělosti, obecně se ale může objevit kdykoliv. U starších osob je většinou keratokonus vyššího stupně. Je známo, že se keratokonus častěji vyskytuje u některých etnických skupin častěji, například u Asiatů. Obecně postihuje keratokonus ženy častěji než muže. Poprvé se veřejnost o keratokonu dozvěděla až v roce 1748 od německého odborníka Bucharda Maucharta. Až v roce 1854 ale britský lékař John Nottingham detailně popsal keratokonus a popsal rozdíly mezi keratokonem a ektázií.

Příčiny vzniku keratokonu

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů (bylo objeveno až 6 genů, které potenciálně mohou vést k této nemoci), vlivy vnějšího prostředí, změny na buněčné úrovni a hormonální poruchy.

Asi 7 % nemocných udává rodinnou anamnézu, to znamená, že některý z příbuzných má také keratokonus. Dědičnost a geneticky podmíněné vlivy byly potvrzeny při testování jednovaječných dvojčat, kdy se prokázal keretokonus u obou dvojčat. Zajímavé je zmínit, že se keratokonus vyskytuje o něco častěji u osob s Downovým syndromem, Alportovým nebo Marfanovým syndromem.

Z možných vlivů se také udává časté protírání si očí, alergie nebo nošení pevných kontaktních čoček. Musíme také zmínit, že určitý stupeň keratokonu lze vytvořit umělým ztenčením rohovky při určitých korektivních operacích (LASIK). Při zákroku se ztenčí vrstva rohovky a tím se upraví korektivní vada, cílem operace je úprava refrakterní vady, aby dotyčná osoba nemusela nosit brýle. Někteří odborníci tuto změnu označují jako ektázii a vyhýbají se označení keratokonus, který ponechávají pouze jako označení pro neuměle vytvořenou změnu rohovky.

Příznaky keratokonu

Nejčastěji toto degenerativní onemocnění začíná jako velmi mírná změna tvaru a jen mírné ztenčení. Onemocnění je progresivní, což znamená, že se postupem času zhoršuje. V začátcích si nemocný všimne zhoršování zraku, stěžuje si na rozmazané vidění, dvojité vidění nebo citlivost ke světlu. Tento počáteční keratokonus lze poměrně jednoduše vyřešit brýlemi nebo měkkými kontaktními čočkami. Většinou se onemocnění zhoršuje, ale během několika let se stabilizuje. Jen u velmi málo případů je degenerace rohovky závažná, může dojít až ke zjizvení rohovky a tím ke ztrátě zraku.

V počátcích onemocnění si ale nemocný nejčastěji stěžuje na změny zraku, kdy například popisují vidění několika stejných obrazů vedle sebe (pokud pozoruje svíčku, vidí několik světel, které přebíhají jedno v druhé). Objekty jsou také mírně rozmazané a to jak blízké, tak vzdálené.

Průběh keratokonu

V počátcích jsou tedy příznaky velmi podobné příznakům jakékoliv refrakterní vadě (krátkozrakost nebo dalekozrakost). Ve srovnání s běžnými vadami se ale zrak rychle zhoršuje. Zrak je chabý jak na blízko, tak do dálky, a ani noční vidění není dobré. Jak již bylo zmíněno, většinou jsou postiženy obě oči, ale velmi často je jedno oko mnohem horší nežli to druhé, to znamená, že je onemocnění asymetrické.

Jen málo osob si stěžuje na svědění očí nebo mírnou bolest. Nemocní ale často mžourají a namáhají oči, takže si mohou stěžovat na únavu očí nebo pálení, řezání či slzení. Světlo o vysoké intenzitě a s velkým kontrastem způsobuje zmnožení obrazů. Klasickým symptomem je vidění “duchů”, což se odborně označuje jako monokulární polyopia. Typické je také rozmazané okolí světelných zdrojů.

Degenerativní onemocnění rohovky postihuje pouze rohovku. V nejzávažnějších případech může onemocnění vést až k oboustranné slepotě, ale jinak nemocného neohrožuje na životě. Ve velmi vážných případech může vést vyklenování rohovky k popraskání tzv. Descemetové membrány, což je vnitřní vrstva rohovky. Tím může dojít k proniknutí tekutiny z přední komory oční do rohovky. Pacient si v tomto případě stěžuje na bolest oka a akutní náhlou ztrátu zraku. Pacienti popisují náhlé zakalení. Rohovka pak typicky zneprůhlední a má mléčnou až bílou barvu. Tento stav se označuje jako hydrops rohovky. Situace vypadá velmi vážně, ale většinou dojde během 6-8 týdnů k zprůhlednění rohovky. Někdy se ke zrychlení používá solný roztok.

Diagnostika keratokonu

Pro urychlení diagnózy je vhodné zjistit osobní a rodinnou anamnézu, kdy lékař zjišťuje dané příznaky (změny zraku a jak rychle dochází k progresi) a popřípadě zda některý příbuzný má nějaké závažné oční onemocnění. Vyšetří se kvalita zraku a to Snellenovy optometry. Pokud je keratokonus závažný, lze vidět změnu tvaru-kužel již pouhým okem z profilu. V mírnějších případech lze ztenčení rohovky a případně její zjizvení odhalit vyšetřením štěrbinovou lampou.

Pachymetr je ruční přístroj, který se opatrně přiloží po znecitlivění na povrch rohovky a změří její tloušťku. Další možností vyšetření je použití tzv. topografu, ten přehledně mapuje povrch a zakřivení rohovky. Jednodušeji pak keratometr změří zakřivení rohovky. Až v 50 % případů keratokonu se na povrchu rohovky vyskytuje tzv. Fleischerův kruh, což je kruh žluto hnědé nebo olivově zelené barvy. Jde o ukládající se pigment, který je tvořen oxidem železa-hemosiderinem. Pigment je uložen v epiteliu rohovky. Taktéž až u 50 % nemocných se objevují tzv. Vogtovy pruhy, což jsou vlastně praskliny rohovky vzniklé jejím napínáním a ztenčením. Typicky tyto linie zmizí, pokud jemně zatlačíme na oční kouli.

Keratokonus a lékař

Keratokonus má 4 stupně závažnosti

Diagnosticky si také můžeme všimnout vypoukliny ve tvaru písmene V na dolním očním víčku při pohledu jedince směrem k zemi. Toto je známé jako Munsonovo znamení. Tyto výše zmíněné znaky jsou spíše doplňkové, v diagnostice nemají větší význam. Závažnost keratokonu se klasifikuje podle stupně zakřivení (v dioptriích, mírný je do 45 D, závažný pak nad 52 D).

Dále podle tloušťky rohovky (mírný nad 506 mikrometrů a pokročilý pod 446 mikrometrů) a podle tvaru rohovky (ovál, kulovitý nebo bradavkovitý).

Stadia keratokonu se pak čadí do 4 stupňů.

  1. stupeň: Myopia nebo astigmaticmus do 5 dioptrií, rohovkové zakřivení do 48 dioptrií, Vogtovy linie a typická topografie.

  2. stupeň: Myopia nebo astigmatismus 5-8 dioptrií, rohovkové zakřivení do 53 D*
    a tloušťka rohovky více jak 400 µm (mikrometrů).

  3. stupeň: Myopia nebo astigmatismus jsou již 8-10 D, zakřivení je více jak 53 D a rohovka je ztenčená 200-400 µm. Nejzávažnější

  4. stupeň: Refrakterní vada je neměřitelná, má více jak 10 D, zakřivení rohovky je více jak 55 D, objevují se centrální zjizvení a tloušťka rohovky je méně než 200 µm.

poznámka * D = dioptrie

Léčba keratokonu

Léčba keratokonu závisí na závažnosti - stupni. Nejjednodušší při mírném keratokonu je používání brýlí nebo kontaktních čoček. Jakmile ale začne onemocnění progredovat, většinou je korekce čočkami nebo brýlemi nedostatečná a dotyčný musí měnit sílu brýlí velmi často. V takové případě se doporučují pevné kontaktní čočky (jsou pevnější než měkké gelové).

  • Pevné kontaktní čočky - tyto kontaktní čočky propouštějí plyny, takže snižují riziko infekce a osychání oka. Tento typ čoček je schopen korigovat i poměrně vysoký stupeň astigmatismu. Princip funkce těchto čoček je takový, že slzný film vyplní mezeru mezi nepravidelným povrchem rohovky a mezi pevnou hladkou stěnou kontaktní čočky. Tím se vlastně rohovka hezky funkčně vyhladí a nemocný vidí ostřeji. Někdy je nutné pokusem a omylem vybrat tu správnou kontaktní čočku.

  • Hybridní čočky jsou tzv. měkké hydrofilní, nejčastěji vyrobené ze silikonového hydrogelu. Tyto čočky mají oproti tradičním měkkým čočkám tvrdý střed a měkké okraje. Firmy vyrábějící kontaktní čočky každoročně zlepšují své technologie a tím se čočky stávají velmi pohodlné a velmi zlepšují zrakovou ostrost.

  • Sklerální kontaktní čočky jsou speciální čočky využívané u velmi pokročilého keratokonu. Tento typ čoček pokrývá větší povrch oka než předchozí dva typy čoček. Jelikož jsou čočky větší, je s nimi lepší manipulace a především starší lidé je nacházejí velmi praktické pro denní používání. Posledním typem kontaktních čoček jsou čočky, které se aplikují přes běžné kontaktní čočky.

  • Čočky, které se aplikují přes běžné čočky - tyto čočky pokrývají, tvoří tak druhou vrstvu čoček a zvyšují tím stupeň korekce. Výše zmíněné možnosti korekce keratokonu byly neinvazivní s použitím pomůcek - čoček či brýlí. Další možné řešení keratokonu je operace. Pokud čočky ani brýle nemocnému nepomáhají či keratokonus způsobil zjizvení rohovky a dotyčný není spokojený se svým zrakem, možností je transplantace rohovky.

Keratokonus (1)

27 % případů keratokonu progreduje natolik, že již korekce není možná a rohovka je natolik tenká a poškozená, že je nutné přiklonit se k tomuto řešení. Rohovka nemá přímé krevní zásobení, což znamená obrovskou výhodu při výběru dárce rohovky. Rohovka bývá použita od mrtvých dárců a krevní skupina dárce a příjemce se nemusí shodovat. Většina transplantovaných rohovek vyžaduje asi 6-8 týdnů k přihojení se a někdy trvá až jeden rok než dojde ke stabilizaci a zlepšení vidění.

Většina transplantovaných rohovek je velmi stabilní a příjemci nevykazují větší potíže. Podle známých statistik je transplantace rohovky nejúspěšnějším transplantovaným orgánem nebo částí lidského těla. Zrak příjemce bývá ve většině případů znatelně zlepšen. Mnoho příjemců ale musí přes novou rohovku nosit kontaktní čočky, které zrak ještě více zlepší. V asi 5-8 % dojde k odmítnutí rohovky příjemce nebo k novotvorbě cév v oblasti rohovky, což vede k zakalení povrchu oka, otoku a někdy zánětu. Úplná ztráta zraku je ale velmi vzácná. Pokud dojde k úplnému odmítnutí rohovky, většinou se přiklání lékař k druhému pokusu od nového dárce. Tvorba keratokonu u trasplantované rohovky je velmi vzácná.

Prevence keratokonu

Přesné příčiny vzniku keratokonu nejsou známé, ale prevence se směřuje alespoň k předpokládaným příčinám. Mezi ovlivnitelné příčiny patří časté mnutí očí a alergie či atopie. Proto se doporučuje při svědění očí aplikovat studené obklady. Pokud při svědění osoba mne oči, způsobí tím jedině zhoršení příznaků. Studené obklady svědění rychle utiší. V případě atopií a alergií existuje řada léků, které slzení a příznaky tlumí. Možné je používat také oční kapky.

Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Toto pole je povinné.
Toto pole je povinné.
Toto pole je povinné.
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…