Uštknutí hadem

img

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Uštknutí nebo také kousnutí hadem je velmi bolestivé poranění. Jde vlastně o zdravotní stav nebo bodné poranění po útoku hadem, které vždy pronikne kůží a může zasahovat hlouběji do tkáně. Když mluvíme a uštknutí hadem, většina z nás si hned představí jedové zuby hada, které do tkáně vstříknou jed.

V mnoha případech ale had jedovou látku nepoužije. Může jí šetřit nebo se v průběhu boje rozhodne jed nepoužít. Podle neoficiálních statistik přísluší celosvětově na 1000 kousnutí asi 500 uštkutí. Na těchto 500 uštkutí pak pouze asi 1 osoba zemře. Co se týká samotného kousnutí, průnikem zubů do tkáně dojde k jejímu poškození a rány mohou hnisat. V případě aplikace jedovaté látky do lidského těla pak může dojít k mnoha typům reakcí podle typu jedu a v nejhorším případě dochází ke smrti poraněného.

Uštknutí zmijí

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech. Důležité je zmínit, že na území České republiky se vyskytuje pouze jeden druh jedovatého hada a tím je zmije obecná. Je to jediný volně žijící jedovatý plaz u nás. Zmije je poměrně plaché zvíře a setkat se s ní můžeme především v letních měsících. Pokud dojde ke kontaktu s člověkem, ve většině případů se zmije rychle odplazí do úkrytu. Ke zmijímu uštkutí ale čas od času dochází.

Uštknutí exotickými hady

Co se týká exotických jedovatých hadů, otázka uštknutí je ale zúžena na cestovatele, chovatele exotických hadů nebo velmi náhodné uštknutí při útěku exotického hada a podobně. Odhaduje se, že celosvětově dojde ročně až k pěti milionu kousnutí hadem a stejně jako v Česku je asi polovina uštknutím s vstříknutím jedu.

Na uštkutí ročně zemře asi 20 až 100 tisíc osob (hodnoty jsou v širokém rozmezí, jelikož v mnoha rozvojových zemích není povinné uštkutí hadem hlásit). Nejčastěji k uštknutí dochází v letních měsících a to v zemědělských oblastech a tedy u osob často pobývajících venku. Muži jsou statisticky uštknutí hadem mnohem častěji než ženy (práce v zemědělství). Četnost hadího kousnutí a vážnost zranění je velmi variabilní a závisí na oblasti nebo části světa, kde k uštkutí dojde.

V četnosti uštknutí hadem má prvenství Indie

Nejčastěji k uštknutí hadem dochází v Africe (subsaharská Afrika), Asii (Indie, jižní a jihovýchodní Asie) a Latinské Americe a postižené jsou převážně okrajové oblasti měst, tedy vesnice a rurální oblasti. Nejvíce úmrtí na uštkutí hadem jsou celosvětově hlášeny z Indie. Úmrtí na uštkutí hadem jsou velmi vzácné především v Evropě, severní Americe a Austrálii (příkladem jsou statistiky z USA, kde se udává, že asi 8000 osob je ročně uštkuto hadem a pouze 5 osob ročně zemře na uštkutí hadem, což je asi jedno úmrtí na 65 milionu obyvatel).

Trošku historie o hadech

Historicky byla v prehistorickém období většina hadů obrovských rozměrů a své oběti zabíjeli obmotáním a udušením oběti. Jak přibývalo pevniny a travnatých oblastí, velikost hadů se zmenšovala a pro hady začalo být obtížné shánění kořisti. Proto některé druhy hadů začaly produkovat jedovaté látky, kterými oběť jednoduše zahubili. Hadí jed je produkován hadí příušní žlázou, která u jiných zvířat (ale také lidí) produkuje pouze sliny.

Jed je pak ukládán v tak zvaných alevolách za očima hadů. Jed had může kdykoliv vystříknout přes duté jedové zuby. Jed je složen z mnoha různých bílkovin a enzymů. Jak již bylo zmíněno výše, chemicky existuje několik typů hadího jedu.

  • První skupinou látek jsou hemotoxiny, které způsobují bolest, otok, modřiny a puchýře  vedou k rozpadu červených krvinek.
  • Druhým typem jsou neurotoxiny, které mění citlivost, způsobují mravenčení, otoky a křeče a vedou k nervovému poškození.
  • Cytotoxiny pak vedou k rozpadu tkáně samotné a myotoxiny ovlivňují fukci svalstva.

Obecně jedy mohou mít vliv na tkáň v oblasti kousnutí (nekróza), mohou mít vliv na srdeční činnost (srdeční zástava) nebo mohou také zvyšovat propustnost tkáně a tím dochází k ještě rychlejšímu vstřebávání jedu do těla. Je důlžité zmínit, že američní a asijští hadi byli poměrně dlouho studování a odborníci ví mnoho o funkci jedů, naopak australští hadi tolik studováni nebyli a proto se ví o mnoho méně.

Bylo provedeno mnoho pokusů na myších a bylo zjištěno, že síla jedu se velmi liší u jednotlivýh typů hadů, ale dokonce i u stejné “rodiny” hadů. Krom síly jedu se také liší množství vstříknutého jedu jedním kousnutím (největší množství bylo zaznamenáno u zmije Gaboon, ta je schopna vstříknout až 600 miligramů jedu jedním kousnutím).

ušktnutí hadem3

Příčiny uštkutí hadem

Pro hada samotného uštkutí znamená jeho styl lovu kořisti a také forma vlastní ochrany. Had jako všechny ostatní zvířata nezabíjí pro zábavu, ale pouze pro získávání potravy nebo při pocitu strachu.

Existuje několik rizikových faktorů pro uštknutí hadem:

  • Jedním z nich je pracování venku jako je práce v zemědělství (pole, farmy, lesy) a také pracování ve stavebnictví. Ve většině případů dojde k uštknutí hadem jako nehoda, kdy dotyčná osoba hada odkryje při práci, šlápne na něj či ho nějakým způsobem vyděsí či podráždí.
  • K výjimkám patří chovatelé exotických hadů, kdy k uštkutí může dojít neopatrným zacházením nebo úmyslnou provokací.
  • Historicky jsou pak známé případy úmyslné sebevraždy hadím uštknutím (Kleopatra se nechala uštknout do levého prsu) či hadí uštkutí bývalo používáno jako metoda trestu smrti či atentátu na určitou osobu či panovníka.
  • Co se týká České republiky, nejvíce hadích uštkutí je hlášeno v letních měsících, kdy lidé často pobývají v přírodě. Nejrizikovější jsou chladnější letní dny. Zmije obecná jako studenokrevný živočich není aktivní jako za teplých dní, takže v případě strachu se rychle neodplazí, ale má pořád dostatek energie na vlastní obranu. Nečekaně prudkého útoku je zmije schopná asi na 20 cm. Nejvíce hadích uštkutí se vyskytuje v oblasti rukou a paží.

Průběh uštkutí hadem

Průběh a projevy po uštkutí hadem jsou velmi různorodé a závisí na několika okolnostech a těmi jsou:

  • typ jedu neboli druh hada
  • množství vstříknutého jedu
  • velikost oběti
  • fyzická kondice uštkutého
  • teplota hada
  • věk uštkuté osoby
  • oblast neboli místo kousnutí (tělo, hlava, končetina)
  • samozřejmě záleží také na kvalitě a rychlosti lékařské pomoci

Projevy jsou vážnější u dětí, starších a polymorbidních osob. Často se vyskytuje selhání důležitých orgánů (srdeční zástava), či paralyzování na základě nervového či svalového aparátu nebo pak nekróza tkáně v okolí kousnutí. Úplně nejčastější reakcí po uštknutí hadem je ale paradoxně nadměrný strach a obavy ze smrti, které pak mohou dále vést ke zvracení, průjmu, vertigu, omdlení a zrychlení srdeční frekvence.

Ušktnutí zmijí obecnou

V mnoha případech dále dochází ke vzniku infekce v místě kousnutí, k otoku, bolesti, svědění a pálení. Nejčastější reakce jsou tedy poměrně mírné a život neohrožující. Proč se hadů ale obáváme je proto, že riziko vážných komplikací a smrti po uštknutí mnoha druhy hadů opravdu hrozí. Pokud se zaměříme na jediného jedovatého hada v Česku - zmiji obecnou, dobrá zpráva je, že jed zmije obecné nebývá v běžné dávce smrtelný a dospělý zdravý člověk nemívá zásadní problém a i bez léčby se během pár dní zotaví bez následků.

Jedno uštknutí zmijí vpraví do lidského těla asi jen 2/3 letální dávky tohoto jedu. To znamená, že k úmrtí raněného by bylo potřeba minimálně dvou uštknutí o stejné dávce jedu. V minulosti byly velmi vzácně popsány fatální průběhy intoxikace jedem zmije obecné, ale převážná většina dospělých osob popisuje pouze lokální reakci.

Největším rizikem u uštkutí zmijí je alergická reakce na vstříknutou látku. Anafylaktický šok je nejzávažnější alergická reakce, která nezřídka končí smrtí. K anafylaktickému šoku ale dochází velmi rychle po uštkutí a lze ho zvrátit rychlou aplikací adrenalinu a dalšími léčebnými postupy. Uštkutí zmijí může u slabších jedinců, dětí, starších osob a polymorbidních osob vést k toxické reakci a k smrti, jak již bylo zmíněno, ale nejčastěji se setkáváme s otokem v místě kousnutí, bolestivostí, zduřením lymfatických uzlin a nevolností.

V ojedinělých případech pak tyto příznaky přecházejí v dramatickou reakci jako je rozšíření otoku z končetiny až na trup (maximum otoku je asi po 48 hodinách od uštknutí), změna zabarvení kůže s krvácením do kůže. K prvním systémovým příznakům patří nevolnost, zvracení, průjem, bolest břicha, následuje pocení, zimnce, zvýšená teplota až horečka. Při mírné až střední intoxikaci příznaky odezní do asi 3 až 4 dnů.

Projevy při ušknutí jinými hady

Nejnebezpečnějším projevem těžké intoxikaceje vazomotorický kolaps s poklesem tlaku, bezvědomím, studeným potem a promodralým zabarvením kůže po celém těle. Objevit se může také generalizovaný edéma dechové obtíže. Hrozí rozvoj šoku se selháním ledvin a srdečním selháním. Kompletní uzdravení bez následků bývá obecně do 3 týdnů od uštknutí. U nejzávažnějších vše záleží na rychlosti zahájení léčby.

Pokud zmíníme průběh a projevy po uštknutí jinými exotickými hady, projevy jsou velmi různorodé. Uvádí se, že nejjedovatější hadi světa jsou schopni oběť usmrtit do několika sekund. Opět platí pravidlo, že celosvětově nejčastěji dochází po uštkutí hadem k místní reakci jako je bolest a otok, případně zanícení rány po kousnutí. Některé druhy hadů mají poměrně dlouhé zuby, které mohou bý infikovány různými bakteriemi a po kousnutí zanesou bakterie velmi hluboko do tkáně. K místním rekacím patří otok, zarudnutí, hnisání, bolest a postupná nekróza tkáně (odumírání tkáně). Místo kousnutí může také krvácet.

K systémovým reakcím patří anafylaktická reakce s otokem sliznic a poruchy dýchání, pocení, zvracení, průjem, snížení tlaku a bezvědomí. Systémové reakce jsou většinou pomalejší nežli ty místní. Hrozí také vnitřní krvácení, selhání ledvin a selhání srdce a plic. Mnoho zraněných po uštkutí chřestýšem nebo korálovcem či krajtou uvádějí, že kousnutí téměř nebolelo a místní reakce byla minimální. Někteří uvádějí divnou kovovou pachuť v ústech. Zajímavé je, že některé typy hadů (kobra) mohou jed vstříknout do očí oběti. Jed pak vede k paralýze očních svalů, pálení a bolesti oči a může vést ke slepotě.

Pro některé hady je typický velmi závažná nekróza tkáně, která vede k amputaci končetin. Některé jedy hadů způsobují závažné kolagulopatie (poruchy srážení krve) a oběť tak může krvácet vnitřně nebo z úst, močové trubice, konečníku, nosu i očí. Velmi nebezpečné je spontánní krvácení do mozku. K dalším příznakům patří brnění končetin, paralýza nebo rozpad svalové tkáně.

Diagnostika uštkutí hadem

Diagnostika uštknutí hadem je ve většině případů jednoduchá. Uštknutá osoba ucítí bolest v místě kousnutí a většinou uvidí také hada plazícího se pryč z místa útoku nebo chystajícícho se na další útok. Po rychlém vyšetření lze vidět většinou dva otvory po kousnutí hadem. V případě diagnostiky je většinou nejnáročnější určení druhu a nebezpečnosti hada.

Je možné, že oběť cítila bolest, má stopy po kousnutí, ale hada neviděla. Takové situace pak diagnostiku velmi komplikují. Doporučuje se, pokud k uštkutí dojde, nejlépe hada vyfotit nebo bezpečně odchytit či usmrtit, aby bylo možné co nejrychleji za pomoci expertů zjistit, o jakého hada se jedná. Pokud přesto dojde k situaci, kdy nevíme, je důležité vyšetřit místo kousnutí a odhadnout, zda se jedná o kousnutí hadem a pak v léčbě postupovat symptomaticky.

ušktnutí hadem1

Uštknutí hadem - první pomoc

Zajímavostí je, že existují důkazy o léčbě hadím uštknutím z již stovky let před naším letopočtem. Egyptské záznamy na papyru uvádějí doporučení a předpisy pro léčby. Tehdy existovaly zmínky až o sedmi různých druzích jedovatých hadů. Pokud se zaměříme na uštkutí zmijí obecnou, základem je nepanikařit.

  1. Urychleně vyhledejte lékařskou pomoc. V České republice existuje tzv. linka TIS (toxikologické informační středisko), kde jsou schopní vám 24 hodin denně poradit, co dělat.
  2. Mezi lidmi stále koluje mnoha pověr a nepřesných rad (naříznutí rány, vysávání jedu ústy apod.). Nejdůležitější je si zapamatovat, že končetina by měla být znehybněná (klidně i improvizovanou dlahou jako je větev nebo klacek), aby svalová činnost nezvyšovala vstřebávání jedu do těla. V literatuře se často zmiňuje škrtidlo, ale mnoho lékařů ho již nedoporučuje, jelikož hrozí, že škrtidlo bude použito nesprávně a mohlo by dojít k nekrózám z nedostatku zásobování krve.
  3. Pokud ale někteří věří, že škrtidlo je prospěšné, stačí jakýkoliv pruh látky, kterou se stáhne (ne příliš razantně) končetina nad místem uštkutí. Škrtidlo by tak mělo snížit odtok jedu do těla. Škrtidlo se nesmí na končetině ponechat déle než 20-30 min, aby nedošlo zástavě přísunu krve do končetiny.
  4. Doporučuje se také končetinu chladit. Tím se sníží otok končetiny.
  5. Při uštkutí zmijí obecnou se doporučuje ránu vydesinfikovat a nechat volně krvácet, aby se jed alespoň částečně vyplavil. Postižená končetina by měla být pod úrovní srdce (nechejte pokousané předloktí volně viset k zemi).
  6. Postižený by měl být v klidu a co nejdříve transportovaný do nemocnice k pozorování.
  7. Pokud je uštkuto dítě, mělo by být hospitalizováno k pozorování vždy.
  8. Při systémových reakcí je možné aplikovat tzv. antisérum neboli protijed. Antiséra jsou v ČR v současnosti dostupná ve dvou druzích. Běžně dovážené a distribuované koňské antisérum Antitoxinum Vipericum, Biomed, Polsko a ovčí antisérum ViperaTab, Protherics, Velká Británie. Nevýhodou koňského antiséra je možnost vzniku alergické reakce, nicméně dostupnost nealergizujícího ovčího antiséra není vždy, z důvodů obtíží výroby a dovozu, jistá. Je-li antisérum ViperaTab momentálně k dispozici, je deponováno v Toxikologickém informačním středisku.
  9. Ostatní léčba je pak vždy symptomatická (mírnění bolesti, otoku, stabilizace krevního tlaku, dialýza při selhávání ledvin, dodávání tekutin, kyslík při dechových potížích atd.). Celosvětově opět záleží na druhu hada, oběcně platí stejné pravidla pro první pomoc a u těch nejjedovatějších hadů je nutné aplikovat protijed co možná nejdříve.

První antisérum nebo protijed bylo vynalezeno v roce 1895 francouzem Albertem Calmettem k léčbě uštknutí kobrou indickou. Antijed tak naváže jed a neutralizuje ho. Existuje mnoho univerzálních protijedů, které fungují k léčbě uštkutí několika druhů hadů.

Prevence uštkutí hadem

Nežli riskovat závažné následky uštknutí hadem, je lepší uvažovat o prevenci kousnutí.

  • Základem je používat ochranné pomůcku při pobytu v přírodě (pevnou vysokou obuv, pevné rukavice při práci venku, dlouhé kalhoty a rukávy).
  • Dobré je se také informovat, jaké druhy hadů se vyskytují v daném prostředí a to především pokud cestujete do jiných zemích a chystáte se trávit čas v přírodě, lesích, pralesích a podobně. Pokud se setkáte s hadem, opatrně se vzdalte, neprovokujte ho zbytečně dloubáním klackem apod.
  • Pokud již dojde k prvnímu uštknutí, nehoňte hada a nepokoušejte se ho ulovit, pokud nemáte žádné zkušenosti, abyste tak předešli dalšímu kousnutí. Myslete na to, že had nezaútočí bez příčiny. Útok je vždy vyprovokován leknutím nebo pokud se had cítí ohrožen nebo obklopen či zatlačen „do rohu“. Hadi se vyskytují ve volné přírodě a do oblasti domů a zástavby jsou pouze lákáni kořistí jako jsou různí hlodavci.
  • Kontrola hlodavců a jejich hubení je také důležitou prevencí uštknutí. Rozhodně se vyhýbejte oblastech, o kterých se ví, že jsou okupovány nebezpečnými hady a respektujte varovné značení a nápisy.
  • Většina zmijí nemá rádo hluk a vibrace, proto dupání a hluk může tyto hady odradit z blati, kde chcete například stanovat. Naopak někteří exotičtí hadi jako je mamba nebo kobra při hluku útočí o to agresivněji.
  • U exotických hadů je lepší nehýbat se a být vklidu a tichu dokud se had neodplazí do bezpečí. V každém případě pokud je had v blízkosti, ustupte. Pokud se pohybujete ve volné přírodě v noci, vždy používejte světlo abyste viděli, kam saháte nebo šlapete.
  • Myslete na to, že pokud jsou noci teplé, hadi jsou stále aktivní. Nepokoušejte se sahat rukama do nor, děr nebo mezi kmeny či kameny apod. pokud nevidíte, kam saháte.
  • Nemyslete si, že mrtvě vypadající had je automaticky mrtvý (pokud není vysloveně přejetý autem apod), hadi mohou ležet nehybně i hodiny a tak pro nás předstírat, že nežijí.
  • Některé druhy mrtvých hadů mohou reflexně skousnout a vstříknout jed, nevýhoda je, že v tu chvíli mrtvý had nekontroluje množství jedu a dávka může být velmi vysoká. V prevenci uštknutí hadem tedy dodržujte obecná doporučení a používejte selský rozum.

Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Toto pole je povinné.
Toto pole je povinné.
Toto pole je povinné.
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…