Dehydratace

img

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Hmotnost těla je z 60 až 70 % tvořeno vodou. Dehydratace je označení pro nadměrný výdej tekutin a solí. Pokud jste dehydratovaní, vaše tělo nemá dostatek tekutin, aby správně fungovalo. Příčinou může být celá řada nemocí, mezi nejběžnější patří průjem či horečka.

Ohroženi jsou hlavně malé děti a staří lidé, protože jejich tělo neumí efektivně hospodařit s vodou jako tělo zdravého dospělého člověka. Také nemají plně rozvinutý pocit žízně. Pokud se pak objeví například průjem či zvracení, může rychle dojít k závažné dehydrataci. Nedostatečný příjem tekutin tak narušuje správnou funkci těla a pokud není včas řešen, může vést k celé řadě komplikací, ohrožení na životě i smrti.

Význam vody v těle

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném prostoru a v krvi (zhruba 40 %).

Přesun vody mezi buňkami a mimobuněčnou tekutinou se děje několika mechanismy. Využívána je například pumpa na povrchu buněk, která na základě obsahu iontů sodíku a draslíku vodu vpouští či vypouští z buněk. Udržuje tak rovnováhu. Pokud by došlo k vychýlení obsahu sodíku či draslíku z obvyklého rozmezí, poruší se rovnováha a spustí se další mechanismy v těle (v ledvinách, mozku) k jejímu opětovnému vyvážení.  

Nadbytek vody v těle

Je-li v těle vody nadbytek, ledviny se snaží jí vyloučit. Někdy však jejich funkce nestačí nebo nejsou dobře řízeny z mozku (například při diabetes insipidus), voda se pak ukládá do mezibuněčného prostoru a mohou vznikat otoky.

Pokud ledviny vodou musí šetřit, pak se objeví žízeň. Kromě signálu z mozku, že by se měl jedinec napít, dochází také k vyplavování tekutin z buněk. Ty však vodu pro svoji funkci potřebují a její ztráta se projeví postupně na zhoršené práci buněk (například únava).

Typy dehydratace

Nerovnováha ve vnitřním prostředí se může projevit různým typem dehydratace. Existuje několik typů dehydratace, záleží na obsahu iontů a cukrů v těle. Jejich výčet je však nad rámec tohoto sdělení. Zjednodušeně rozdělujeme 3 typy dehydratace:

  • Hypertonická dehydratace je charakteristická snížením tekutiny v buňkách i mimo ně. Příčiny jsou nadměrný výdej tekutin s nedostatečnou náhradou, například při průjmu či v horku.
  • Isotonická dehydratace vzniká při ztrátě extracelulární tekutiny, například při popáleninách, krvácení. Rychle se může rozvíjet únava, poruchy vědomí i šokový stav. 
  • Hypotonická dehydratace vzniká při nedostatku solí (sodíku) z různých příčin. V buňkách je pak více tekutiny než obvyklé množství, ale mimo buňky je objem snížený. V těle klesá krevní tlak, může docházet k pádům, opět až do rozvoje šoku při těžké poruše.

Dehydratace (1)

Nejčastější příčiny

Odhalit příčinu dehydratace je důležité pro její následnou léčbu. Může jít o snížený příjem tekutin, nadměrné ztráty či kombinaci obojího.

Gastroenteritida

Jedná se o infekční onemocnění provázené zvracením či průjmy. Rotavirovou gastroenteritou jsou ohroženy nejen děti, ale i starší nemocní. Průjem se může vyskytovat i u dalších nemocí - nemoci trávicího traktu, nadměrné funkci štítné žlázy = thyreotoxikoza a jiné.

Neléčená cukrovka

Velké ztráty tekutin močí mohou mít příčinu v neléčené cukrovce – nadbytek cukru v krevním oběhu se vylučuje močí a s sebou strhává vodu a ionty- více v našem článku

Do moči se také ztrácí tekutiny při tzv. žíznivce = diabetes insipidus, která má příčinu v chybění antidiuretického hormonu. Léčba diuretiky pomáhá vylučovat tekutiny z těla, používá se u srdečního selhání. Pokud však dojde déledobě k podstatně většímu výdeji než příjmu tekutin, pak může tato léčba také způsobit dehydrataci.

Horečka

Při horečce se tekutiny zvýšeně vypařují povrchem těla. Pot má v tomto případě ochlazovací funkci. Je v  něm obsažena i celá řada minerálních látek, proto musíme při horečce doplňovat i ty, nejen vodu. K velkým ztrátám tekutin a nutnosti jejich rychlého přísunu dochází při popáleninách.

Cystická fibróza

Cystická fibróza, neboli mukoviscidóza, je dědičné onemocnění. Při ní je porušen genetický kód pro žlázy s vnější sekrecí, a ty pak nesprávně přesunují ionty mezi buňkami a vnějším prostředí, čímž se mění složení sekretu, například potu – tzv. slané děti.

Příjem tekutin bývá výrazně snížen i stomatitidě či faryngitidě (zánět v dutině ústní/faryngu). Polykání v těchto případech nemocného bolí, a proto se příjmu stravy i tekutin vyhýbá.

Nízké pocity žízně

Někdy může být jedinou příčinou i „pouhý“ snížený pocit žízně, který je častý u malých dětí a také ve starším věku. Ve starším věku může mít příčiny i v zapomínání nebo depresivnímu ladění (nechuť do života).

Dehydratace (3)

Průběh dehydratace

  • Dehydrataci můžete pozorným pozorováním odhalit i sami. Důležitým příznakem je pocit žízně, který se však u starších lidí ztrácí, někdy ho snadno přehlédneme, např. při stresu. 
  • Kůže nemocného je suchá, méně napjatá, bledá. Tzv. pergamenová kůže je velmi tenká kůže u dehydrovaného člověka. Velice snadno se může poškodit a strhnout. Při stisknutí posledního článku prstu by u normálně zavodněného člověka mělo vyblednutí po stisku zrůžovět do několika málo sekund. 
  • Jazyk bývá oschlý či rozpraskaný.
  • Dehydratovaný člověk šetří vodou, proto močí méně často a moč je tmavší, případně zahuštěná, páchne.
  • Dehydratace je provázena únavou a ospalostí, sníženým výkonem. Může dojít i k narušení funkce mozku vedoucí ke zmatenosti, často se točí hlava, postižený má pocit na omdlení. Při výrazné dehydrataci se mohou objevit i křeče, horečka či špatná probudnost nemocného.
  • V cévách se snižuje objem, proto i krevní tlak klesá a může docházet k častějším pádům, velmi často po postavení (ortostatická synkopa viz čl. Synkopa).
  • U malých dětí je závažným příznakem pláč bez slz, delší interval suché pleny.

Dlouhodobé projevy dehydratace

Přijímá-li člověk dlouhodobě méně tekutin, tělo se naučí hospodařit s přijatým množstvím, ale na úkor některých funkcí. Zpravidla se jedná o lidi středního a vyššího věku. Nemocný bývá unavenější, potřebuje více spánku, může být depresivně laděný, s častým točením či bolestí hlavy, mívá sklon k zácpě.

Při dlouhodobě nižším příjmu tekutin nebo vyšším výdeji změny sám výrazně nevnímá, proto je dobré, abyste se čas od času nad příjmem tekutin u sebe i svých blízkých zamysleli.  

Pokud není zvláště akutní dehydratace léčená, vede k selhání ledvin, poruše vědomí i smrti.

Diagnostika

Podezření na dehydrataci lékař může získat již při prvním kontaktu s nemocným. Důležité jsou informace o příjmu tekutin, močení, akutním onemocnění – zda má nemocný horečku či průjmy atd.

Při klinickém vyšetření kontroluje stav hydratace na kůži, suchost sliznic, nemocného poslechne, prohmatá břicho, zkontroluje dolní končetiny, orientačně neurologicky ho vyšetří. Zejména u dětí je dobrým orientačním vyšetřením zkouška napětí kůže, při které se například nad klíčkem dvěma prsty zvedne kůže a pozoruje se její návrat do normálu.

Odběr krve nás může navést na příčinu dehydratace, ukáže, jak fungují ledviny a míru narušení vnitřního prostředí. Hodnotit můžeme také množství a vzhled moči. Konkrétní jeden test na dehydrataci však není, jde spíše o soubor ukazatelů. Nejlépe odhalíme dehydrataci pomocí anamnézy (=vyptávání se) a klinického vyšetření.

Léčba dehydratace

K úspěšné léčbě je třeba včasné odhalení dehydratace a zahájení odpovídající léčby. Léčba se odvíjí od prvotní příčiny dehydratace – například při cukrovce nestačí zahájit pitný režim, je třeba i odpovídající léčba cukrovky jako základního onemocnění.

Při běžné dehydrataci, například jako důsledek průjmu je třeba opatrná rehydratace. Pokud je to možné, pije nemocný tekutiny po malých doušcích, aby se nepřeplnil žaludek.

Dehydratace (2)

Pitný režim při léčbě

Vhodné jsou studené nápoje, například čaj oslazený glukopurem (hroznový cukr). K dispozici v lékárně jsou také rehydratační roztoky, které pomáhají lepšímu využití tekutin ze střev (používají se hlavně u dětí).

Pokud je pitný režim nedostatečný, nebo se jedná o vážnější případy, pak lékař předepíše infuzní léčbu. Existuje několik infuzních roztoků, které se liší obsahem látek, vždy je volen ten nejvhodnější pro daného pacienta. Infuze je nejčastěji podávána nitrožilně, výjimečně však běžný žilní přístup nejde zajistit a lze velmi pomalu podat infuzi i pod kůži (subkutánně).

Obecně platí, že čím déle trvala dehydratace, tím delší dobu budeme potřebovat k návratu do normálu.

Prevence a závěr

Mysleme na dostatečný pitný režim. Nabízejme tekutiny dětem i starším lidem, vhodně volme jejich složení – nejlépe voda, ovocný čaj či šťáva. Držte se zásadou všeho s mírou. Pít pouze minerální vody nebo sladké džusy, ochucené limonády není vhodné. U dětí do 3 let věku se doporučuje především voda a ovocné čaje. Sladké nápoje vytváří nezdravý návyk, kterého se budou v budoucnu obtížně zbavovat.

Čas od času se zaměřte na svůj pitný režim, zkuste si spočítat obvyklé denní množství tekutin. Doporučuje se 1,5 - 2l vody/den, při vyšším výdeji (horko, pocení, průjem) i více. Myslete i na své děti a seniory ve vašem okolí a nabízejte jim zvýšeně tekutiny.

Pokud budete mít i neobvyklé další příznaky, nebo budou přetrvávat i přes dostatečné množství tekutin, navštivte svého lékaře a proberte s ním vaše potíže. Můžete odhalit i závažnější onemocnění dříve, než dojde ke komplikacím.

Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Toto pole je povinné.
Toto pole je povinné.
Toto pole je povinné.
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…