Příušnice

img

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Příušnice, neboli latinsky parotitis epidemica, je infekční onemocnění způsobené virem ze skupiny paramixovirů. Jde o rychle se šířící, vysoce nakažlivé onemocnění. Jedná se o kapénkovou infekci, to znamená, že se přenáší vzduchem. Nakažené osoby mohou onemocnění šířit již tři dny před propuknutím onemocnění a ještě dalších devět dnů po odeznění příznaků.

Inkubační doba příušnic je zhruba 14 až 23 dnů. Inkubační doba znamená období mezi vstupem viru do těla a propuknutím prvních příznaků. Toto je důležitý údaj, protože v této době může nakažený člověk šířit infekci a přitom nemít žádné potíže. Důležité je, že při onemocnění se vytváří specifické protilátky, které v těle zůstávají a tím pádem zajišťují doživotní imunitu proti parotitidě. To znamená, že po prodělaném onemocnění příušnicemi už by se neměl člověk znovu nakazit.

Čtěte také:

Nemoci slinných žláz

Dříve bývaly příušnice poměrně častým onemocněním, převážně u malých dětí. Od roku 1987 je v České republice (tehdejším Československu) zavedeno očkování proti této infekci, což způsobilo výrazný pokles výskytu příušnic u dětí narozených v tomto roce a mladších. Když se nyní vyskytne, pak většinou u mladistvých a dospělých, kteří očkovaní nebyli. To s sebou ovšem přináší určité komplikace, které budou zmíněny později v tomto článku.

Po očkování proti příušnicím se nevytváří protilátky, které by byly doživotní (na rozdíl pokud jednou onemocníte, vzniklé protilátky doživotní jsou), takže i přes naočkování je možné po určité době onemocnět. Viry, které příušnice způsobují, jsou glandulotropní a neurotropní, lidově řečeno vyhovuje jim prostředí žláz a nervů, takže právě na těchto strukturách se onemocnění nejvíce projevuje.

Příušnice - příznaky

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U ostatních pacientů se nejprve objevují neurčité příznaky. Nemocní jsou unavení, slabí, mohou mít pocit napětí v oblasti slinných žláz, častokrát mívají také nechutenství, jsou unavení a mívají zvýšené teploty. Postupně dochází k otoku slinných žláz, který způsobuje bolestivost v oblasti tváří, ale i podčelistní a podjazykové oblasti. Bolest se zvýrazňuje při otevírání pusy a kousání. V tomto stadiu už nebývají jen zvýšené teploty, ale horečky.

V ústní dutině bývají zduřelé vývody slinných žláz. Otok příušních žláz bývá většinou zpočátku jednostranný, v odstupu jednoho až čtyř dnů dochází ke zduření i druhostranných žláz, popřípadě také podčelistních a podjazykových. Typicky bývá otok nejvýraznější v oblasti tváří před ušními boltci, kde se nachází parotidy, tedy příušní žlázy. Zvětšené žlázy bývají zhruba tři až sedm dní, pak otok povoluje. Na pohmat bývají žlázy měkké, citlivé až bolestivé. Kůže na povrchu bývá jakoby napjatá a spíše bledá, ne červená.

23550-1_n

Komplikace příušnic

Jak už bylo řečeno, viry napadají také nervový systém. Asi u 10 - 15% pacientů mohou způsobit meningitidu, to znamená zánět mozkových blan. Při této komplikaci mívají nemocní vysoké horečky a třesavky. Objevuje se bolest hlavy a tuhnutí šíje. Mohou následovat křeče, zvracení, ztuhnutí šíjového svalstva brání v předklonu hlavy na hrudník. Nemocní mívají také potíže s viděním a fotofobii, tedy světloplachost. Podle rozsahu postižení mohou být přítomny také poruchy hybnosti a postižení vědomí, které může dospět až k bezvědomí. Poruchy vidění, pohybu a snížená úroveň vědomí patří k vzácnějším komplikacím. Ke smrti dochází jen výjimečně. Co ovšem může zůstat i po překonání onemocnění, je postižení sluchového nervu a následná hluchota, většinou jednostranná.

Další možnou komplikací a velkým rizikem pro mladé muže je zánět varlat. Zpravidla postihuje jedno varle, které je oteklé a bolestivé na pohmat. Většinou se objevuje po otoku slinných žláz. Šourek může být výrazně zvětšený, ve výjimečných případech může být právě tato komplikace prvním projevem onemocnění, takže je dobré na příušnice v těchto případech myslet. Opět bývají zvýšené teploty. Po odeznění infekce mohou varlata atrofovat, tedy zmenšovat se. Může se také snížit počet spermií, k neplodnosti však dochází jen v ojedinělých případech. Vzhledem k tomu, že slinivka břišní je také žlázou, hrozí i její postižení. Opět jde o vzácnou komplikaci, ale je třeba na ni myslet. Pankreatitida neboli zánět slinivky se projevuje prudkými, krutými bolestmi v nadbřišku, které mohou vyzařovat i do zad nebo do boku, současně bývá i zvracení. Úlevová poloha bývá na čtyřech. Velmi nebezpečná je pankreatitida proto, že se vyplavují látky, které mění propustnost cév. Tím pádem se tekutina dostává mimo cévy, ztrácí se tak objem, dochází ke snížení tlaku, zrychlení srdeční činnosti, zrychlení dechu a zblednutí, tedy k projevům šokového stavu, které mohou být fatální, smrtelné.

Velmi vzácně může dojít k zánětu vaječníku. Co se týká těhotných žen, pokud dojde k nákaze příušnicemi v období prvního trimestru, tedy v prvních třech měsících, hrozí potrat, v dalších měsících by již miminko nemělo být nemocí nijak postiženo.

Vyšetření (diagnostika) u příušnic

Výrazný otok příušních žláz je mnohdy jasně určujícím příznakem parotitidy. Ovšem pokud se nejprve objeví zánět varlat nebo meningitida, může být diagnostika problematická. Pomoct mohou krevní odběry, kde nebývají zvýšeny zánětlivé parametry, tak jako třeba u bakteriálních onemocnění, vyšší bývá počet bílých krvinek. Typické jsou vyšší hladiny enzymů vylučovaných postiženými žlázami. Při podezření na zánět mozkových blan je nutné provést lumbální punkci, to znamená odběr mozkomíšního moku, který proudí okolo mozku a míchy a ve kterém lze laboratorně prokázat látky poukazující na zánět mozkových blan. Lumbální punkce se provádí v oblasti bederní páteře, v místě kam už nezasahuje mícha, to znamená, že nehrozí riziko jejího poranění. Nejspolehlivější je přímo vyšetření přítomnosti specifických protilátek, které se při nákaze příušnicemi v těle vytváří a lze je díky speciálním ELISA testům prokázat.

Na zánět slinivky břišní poukazují hlavně krevní odběry, kde bývají zvýšeny zánětlivé parametry a enzymy vylučované slinivkou břišní. Dobře zobrazitelná je slinivka při ultrazvukovém a CT vyšetření. Varlata můžeme prohlédnout ultrazvukem. Při podezření na oligospermii, tedy nižší počet spermií a při obavách z neplodnosti je možné provést spermiogram, kde se určuje jednak počet spermií, ale také jejich pohyblivost a životaschopnost.

Léčba příušnic

Určitá léčba přímo na příušnice neexistuje, snaha je co nejvíce zmírnit příznaky onemocnění. Na zvýšenou teplotu se používají antipyretika, tedy léky snižující horečku, například paralen. Mohou se podávat ve formě léků, čípků nebo pro děti v asi nejpřijatelnější podobě jako sirup. Při bolestech je vhodné přidat také léky tlumící bolest neboli analgetika. Jako u každé horečky je nutné hlídat pitný režim. Za normálního stavu bychom měli vypít dva až tři litry tekutin za den, u vysoké teploty a pocení bychom měli samozřejmě vypít více.

Při meningitidě je doporučen klid na lůžku a léky tlumící bolest. Při těžším stavu hrozí otok mozku, který může být smrtelný, proto je nutné podávat nitrožilně kortikoidy a látky, které odvádí vodu a tím otok zmenšují, nejčastěji to bývá manitol. Při postižení varlat je opět doporučován klid na lůžku a je možné přidat kortikoidy, které snižují otok. Pokud je postižena slinivka břišní, je nutná dieta, popřípadě nitrožilní výživa a dostatečná hydratace. Dojde-li k rozvoji šokového stavu, patří pacient na jednotku intenzivní péče. Pokud jde pouze o nekomplikovaný zánět příušních žláz, není nutný pobyt v nemocnici. Pacienti ovšem musí být poučeni o možnosti propuknutí meningitidy a dalších rizik, kdy je již léčba v nemocnici nutná.

Preventivní opatření u příušnic

Nejúčinnější prevencí infekční parotitidy je jednoznačně očkování. U nás je zavedeno od roku 1987, užívá se oslabená živá vakcína, která navíc působí také proti spalničkám a zarděnkám. Očkování je u nás povinné a nemělo by se provádět před 15. měsícem věku dítěte. Fotolia_14969759_XSNutné jsou dvě dávky, druhá se podává za šest až patnáct měsíců po první. Jde o oslabenou živou vakcínu, to znamená, že do těla se dostane virus, ale oslabený, takže nezpůsobí onemocnění, ale pouze dojde k vytvoření protilátek, které by měly být doživotní a tak chrání proti pozdější nákaze (není to ale pravidlem, u některých očkovaných se v pozdější době onemocnění může objevit pro nedostatek protilátek). Většinou se injekce aplikuje na předloktí. Samozřejmě na jakoukoliv vakcínu se může objevit reakce. Nejčastěji to bývá zvýšená teplota až horečka, a to během deseti až čtrnácti dnů po očkování. Většinou trvá dva až tři dny a pak ustoupí.

V místě aplikace očkovací látky se může objevit začervenání, otok a místo vpichu může být i bolestivé. Po očkování, ať už jakémkoliv, je nutné dodržovat určitá pravidla. Vzhledem k tomu, že dochází k zásahu do imunitního systému, obranyschopnosti organizmu, je pak dítě náchylnější k různým onemocněním. Proto je dobré na pár dnů omezit kontakt s nemocnými ať už v rodině nebo ve škole, vyhnout se intenzivnímu sportu, plavání a podobně. Také je vhodné plánovat dovolenou až po uplynutí čtrnácti dnů od očkování. Pokud se reakce objeví, musí dítě ležet. Vysokou teplotu můžeme srazit pomocí antipyretik ve formě tablet, čípků nebo sirupu. Při bolestivosti a otoku místa vpichu poslouží studený obklad. Samozřejmě při jakýchkoliv pochybnostech a obavách je třeba se obrátit na dětského lékaře. Pokud vznikne podezření na nákazu, měl by být pacient izolován, aby nedošlo k šíření infekce. Vždy je třeba pamatovat i na netypický a komplikovaný průběh příušnic, kdy se mohou projevit zánětem mozkových blan a slinivky břišní.

Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Toto pole je povinné.
Toto pole je povinné.
Toto pole je povinné.
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…