Kraniosynostóza

img

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Kraniosynostóza je stav vyskytující se u novorozenců a dětí v prvním roce jejich života. Slovo kraniosynostóza je slovo latinského původu a vychází z výrazů cranium-lebka, syn-dohromady a ostosis-týkající se kosti.

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální, koronální a labdoidální). Je velmi důležité, aby tyto švy byly měkké a elastické. Hlava a mozek dítěte v prvních měsících života roste velmi rychle.

Vzácná porucha

Kraniosynostóza je abnormální stav, kdy se lebeční švy předčasně uzavírají a zkostnatí. Lebka tak nemůže růst v určitém směru. Tím se významně mění tvar lebky. Abnormální tvar lebky záleží na švu, který se předčasně uzavře. Lebka může mít podlouhlý tvar, plochý nebo nesymetrický na jedné straně. Důsledkem kraniosynostózy může být pouhý kosmeticky abnormální tvar lebky nebo obličeje nebo v horším případě může dojít k útisku mozku. Mozek se svým rychlým růstem nemá dostatek prostoru a zvyšuje se tlak uvnitř mozku. Tento stav pak vede ke vzniku závažných příznaků. Kraniosynostóza se statisticky objevuje u jednoho dítěte na 2000 narozených. Velmi často se kraniosynostóza objevuje jako součást některých syndromů (asi v 15-40 %). Příkladem je Apertův syndrom, Crouzonův syndrom, Pfeifferův syndrom nebo Pierre Robinův syndrom. Kraniosynostóza převažuje ale jako samostatná porucha nebo abnormalita. 3 ze 4 kraniosynostóz se statisticky objevuje u mužského pohlaví, což znamená jasnou převahu výskytu u chlapců.

Čtěte také:

Aspergerův syndrom

Příčiny vzniku kraniosynostózy

Výzkum zabývající se růstem lebky u dětí pokročil natolik, že dnes můžeme říct, že tvrdá plena mozková (tuhý obal chránící na povrchu mozek) hraje významnou roli v osifikaci a srůstu lebečních kostí. Pokroky v molekulární biologii a genetice závisely také na zvířecích modelech. Zajímavostí je, že kost samotná takovou roli pravděpodobně vůbec nehraje. Přesné detaily vzniku kraniosynostózy ale známy ještě nejsou. Bylo objeveno mnoho faktorů jako je dědičnost (mnoho syndromů vzniklých na základě mutace genů), dále pak biomechanické faktory, vliv vnějšího prostředí a hormonální vlivy. Příkladem biomechanických faktorů je tlak na hlavu v průběhu porodu dítěte. Vnější prostředí je také důležitým faktorem. K příkladům patří kouření cigaret matky nebo užívání drog (drogy obsahující aminy). Léky nebo látky obsahující aminy se dnes řadí mezi teratogeny.

Další možnou příčinou je abnormální funkce štítné žlázy. Pokud žláza produkuje nadbytek hormonů (hyperthyroidismus), může dojít k předčastnému uzavření lebečních švů. Krom výše zmíněných syndromů může mít vliv také dědičnost, kdy se jedná o nesyndromovou kraniosynostózu. Velmi často se tento stav vyskytuje u někoho další z rodiny. Dnes se zkoumá již několik genů, jejichž porucha by ke kraniosynostóze mohla vést. Asi u poloviny dětí s kraniosynostózou existuje pozitivní rodinná anamnéza, což je důležitý poznatek pro zjišťování přesné příčiny vzniku této poruchy.

Příznaky a průběh kraniosynostózy

Kraniosynostóza se ve většině případů projevuje vnikem abnormálního tvaru hlavy-lebky. Průběh této poruchy záleží na lokalizaci, což znamená na typu lebečního švu a také na tom, kdy k uzávěru švu nebo švů dojde. Předčasný uzávěr lebečního švu vždy vede k abnormálnímu nebo deformovanému tvaru lebky. Tak zvané Virchowovo pravidlo určuje, pokud dojde k uzávěru švu, růst lebky probíhá v paralelním směru a naopak se růst zastaví v protilehlém směru ke směru švu.

Cílem růstu lebky je vždy vytvořit dostatek prostoru pro u dětí rychle rostoucí mozek. Podle Virchowova pravidla je poměrně jednoduché předvídat tvar lebky podle toho, který šev je uzavřen. Naopak se tedy dá říct to, že pokud má dítě deformovanou lebku určitým způsobem, dá se odvodit, který šev je předčastně uzavřen. Scaphocefalie je podlouhlý tvar lebky (slovo výchází z řeckého ozačení pro loď). Synonymem pro tuto poruchu je také dolichocefalie (dolicho znamená dlouhý nebo podlouhlý. V tomoto případě dochází k předčasnému uzávěru sagitálního švu. Hlava neroste do šířky a je zvrchu protáhlá a úzká. Má typicky prominující čelo a kuželovitý zátylek. Z profilu hlava dítě opravdu připomíná tvar lodě. Trigonocefalie je výsledkem uzávěru metopického švu. Dítě má úzké čelo, na kterém lze často pozorovat ostrou hranu švu. Pohled zhora umožní pozorovat trojúhelníkový tvar lebky, kdy je čelo úzké a zátylek naopak široký.

Kraniosynostóza chlapec

Dalším typickým znakem jsou velmi blízko posazené oči (pravidlem je, že se mezi oči nevejde pomyslné třetí oko). Plagiocefalie se vyskytuje ve dvou formách a to přední a zadní. Přední plagiocefalie má předčasně uzavřený koronální šev. Ten je ale rozdělený sagitálním švem na dvě poloviny, takže může dojít k uzávěru jedné půlky nebo švu v celé své délce. Podle možností pak dodje k třem možným deformitám hlavy. Hlava je zúžená (může být pouze na jedné půlce), čelo je oploštělé a to na stejné straně uzvřeného švu. Tento typ vede většinou k asymetrickým deformitám lebky a obličeje (posun nosu i brady). Nerovnoměrné bývají také orbity (prohlubně lebky, ve které jsou oluženy oční koule) a to pak vede k různému stupni šilhání (strabismu). Brachycefalie znamená celkové zkrácení hlavy. Ozavřena je celá délka koronálního švu. Oxycefalie, která je také známá jako turricefalie znamená vysokoukuželovitou hlavu. Jde o výsledek předčasného uzávěru koronálního švu v kombinaci s dalším švem. Pansynostóza je nejzávažnější typ kraniosynostózy a označuje uzavření všech lebečních švů. Klasicky se porucha projevuje malým vzrůstem hlavy, proporce jsou ale normální. Předčasný uzávěr švů může vést k několika různým komplikacím.

Závažnou komplikací je zvýšení nitrolebního tlaku. Mozek nemá dostatek prostoru k růstu a tlak v hlavě se zvyšuje. Toto může vést typicky ke zvracení obloukem, poruchy zraku, vypouknutí fontanely (měkké místo na hlavě dítěte), poruchy vědomí a bolesti hlavy. Oteklá je také papila očního nervu. Pokud je nitrolební tlak zvýšený dlouhodobě, může to vést mentální retardaci a poruše zraku útlakem očního nervu. Další nebezpečnou komplikací může být obstrukční spánková apnea. Jendá se o krátké pauzy v dýchání během spánku dítěte. To u malých dětí může vést k náhlému úmrtí ve spánku. Dítě může mát také poruchy dýchání při vědomí, může ve spánku chrápat, být velmi unavené i během dne a může s eobjevit zvýšené pocení. Spánková apnoe může jako řetězová reakce vést k řadě dalších komplikací jako je porucha zraku nebo hypertrofie nosní madle. Kraniosynostóza může vést k různým stupňům retardace, ke spasticitě, poruše polykání, poruchám spánku, do budoucna   k poruchám pozornosti, poruchám čtení, psaní, mluvení a ke snížení IQ obecně.

Diagnostika kraniosynostózy

Každé novorozené dítě je pravidleně sledované pediatrem. Jednou z hlavních částí vyšetření je měření obvodu hlavy dítěte a vyhmatání fontanely, což je několik měkkých míst na hlavě, kde se spojují kosti, ale ještě nedošlo k úplnému srůstu. Pokud rodiče s dítětem chodí na prohlídky pravidelně přesně podle doporučení, podezření na kraniosynostózu je velmi rychle zjištěno lékařem. K podezření vedou naměřené hodnoty (hlavička neroste nebo naopak roste rychle v určitém směru), abnormální tvar hlavy nebo příznaky typické pro zvýšení nitrolebního tlaku (zvracení, pláč při bolesti hlavy, poruchy zraku). V mnoha případech ale není kraniosynostóza potvrzena pouze těmito parametry a pacient bývá odeslán k odborníkovi nebo přímo do kraniofaciálního centra.

Diagnostika je pak založena na třech hlavních bodech. Těmi jsou anamnéza, fyzikální vyšetření a radiologické vyšetření. Anamnéza by se měla soustředit na průběh těhotenství a porodu dítěte, rodinnou anamnézu (zda někdo v rodině nemá neměl podobný problém) a zda se u dítěte nevyskytují typické projevy zvýšení nitrolebního tlaku. K projevům zvýšeného tlaku patří bolest hlavy a pláč, zvracení a poruchy zraku. Fontanela je typicky vypouklá. Zvýšení tlaku se vysktuje u asi 4-20 % dětí s kraniosynostózou. U dětí, které mají srůst několika švů je riziko zvýšení tlaku až u 62 % dětí. Ne vždy se ale klasické projevy vyskytují. Fyzikální vyšetření se soustřeďuje na vzhled hlavy (deformity), měření hlavičky a na sledování očního pozadí (hledá se případný otok papily očního nervu). Kraniosynostóza se často vyskytuje jako součást syndromů, proto by lékaři měli párat i po dalšíc tělesných abnormalitách (krk, páteř, prsty na nohou i rukou apod.). Zlatým standardem celé diagnostiky je radiologické vyšetření. Hlavní je počítačová tomografie.

Léčba kraniosynostózy

Cílem léčby kraniosynostózy je zajistit správný růst a vývoj mozku. To bývá zajištěno znovuotevřením srostlého švu a úpravou deformit lebky. Tohoto cíle může být dosaženo bohužel pouze chirugickou cestou. Pokud by k operaci nedošlo, deformity by se zhoršovaly a porucha mozkových funkcí taktéž. Do budoucna má pro dítě korekce také estetický význam. Důležité je zmínit také to, že deformity se netýkají pouze lebky, ale mohou ovlivnit také funkci očí nebo čelistí. Pokud se zaměříme přímo na chirurgické řešení kraniosynostózy, jde o poměrně rozsáhlý zákrok s mnoha riziky. Oblast hlavy je velmi prokrvená, proto je snaha o minimalizování krevních ztrát. Krevní ztráty mohou vést k nutnosti použít krevní deriváty (transfúzi krve). Někdy je nutné využít různých kovových destiček, které imitují kost lebky. Operace lebky se většinou doporučuje provést mezi 6 a 12 měsícem věku dítěte.

Prevence kraniosynostózy

Kraniosynostóza je jednou z poruch, které nelze jednoduše předvídat a tudíž je prevence prakticky nemožná. K prevenci můžeme ale zmínit prvidelné lékařké kontroly těhotné ženy, které by mohly odhalit bnormality nenarozeného plodu. V případě vzniklé kraniosynostózy je pak důležité předejít vážnějšímu porušení mozku, proto jsou opět velmi důležité pravidelné prohlídky pediatrem s měřením a vyšetřením hlavičky dítěte.

Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Toto pole je povinné.
Toto pole je povinné.
Toto pole je povinné.
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…