Embolie obecně

img

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Embolie je odborný výraz označující vmetení tělesa, jeho zaklínění, které způsobí ucpání v cévách. To vede k následnému nedokrvení příslušné části těla.

Tímto tělesem může být:

Čtěte také:

Plicní embolie

  • krevní sraženina,
  • tuková částice,
  • bublinka vzduchu nebo jiného plynu,
  • shluk bakterií,
  • léky,
  • chemické látky
  • či kousek odloupnuté placenty.

Embolie se může označovat také jako embolus, vmetek nebo vmetnutí. Embolizace popisuje stav, kdy se vmetek pohybuje z místa, kde původně vzniknul do oblasti, kterou ucpe. Velmi často se hovoří o plicní embolii, která popisuje přímo typ orgánu, do kterého bylo těleso vmetnuto. Setkat se můžeme také s výrazem tromboembolie, který označuje sraženinu krve, která byla vmetnuta do vzdáleného orgánu. Slovo embolie vychází z řeckého slova, které znamená přemístění nebo jinou pozici. Existuje řada stavů, které typicky vedou ke vniku embolie:

  • úraz,
  • těhotenství,
  • potápění,
  • znehybnění končetiny,
  • Leidenská mutace
  • či trombofilie.

Příčiny vzniku embolie

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují pravděpodobnost vzniku embolie. K těmto stavům patří úraz, těhotenství, potápění, znehybnění končetiny, nádorová onemocnění, Leidenská mutace či trombofilie.

Úmyslná embolie

Tyto stavy jsou abnormální a patologické, ale existují situace, kdy se embolizace provádí úmyslně a mají vlastně užitečný vliv. Příkladem je využití metody embolizace při léčbě krvácení ve špatně přístupných místech. Využívá se tak umělých embolů, což jsou drobná tělíska vyrobená z různých materiálů, která se pomocí krevního oběhu a proudu krve dostanou na místo určení a ucpou místo poranění cévy. Tím pomohou zastavit krvácení.

Jiným příkladem využití embolie je léčba nádorového onemocnění, kdy se cizími tělesy úmyslně zablokuje přístupová tepna, která nádor vyživuje. Tím nádor nemá živiny a odumře.

Tromboembolie

Nejčastějším typem embolie vůbec je tromboembolie. Jde o krevní sraženinu, která původem vznikla buď v krevní žíle (častěji) nebo v krevní tepně.

Embolie obecně2

Arteriální embolie (tepenná)

Vzniká v širší části tepna a je vmetena po směru tepenného toku, to znamená do periferie a tedy užší části tepny. V místě o něco užším než je embolus se tepna ucpe. Výsledkem tepenné embolie je nedostatečné prokrvení dotyčného orgánu (může to být prakticky kterýkoliv orgán v těle). Nedokrvení orgánu způsobí jeho odumření.

  • Nejčastějším příkladem tepenné embolie je mozková mrtvice nebo  srdeční infarkt. Příčinou vzniku mozkové mrtvice na základě tepenné embolie je srdeční fibrilace síní. Jde o velmi častý stav, kdy se srdeční sval nestahuje tak, jak má. Krev v srdci není pumpována, ale stagnuje v síních. Díky tomu, že se krev v síních nepohybuje, vytváří se krevní sraženina. Často ulpívá na vnitřní stěně srdce, ale může se kdykoliv uvolnit do krevního oběhu. Po uvolnění vmetek nejčastěji míří právě do mozku. Tam ucpe užší část tepny a dojde k ischemii a postupnému odumření části mozku - mozková mrtvice.
  • Dalším příkladem je vznik ateriosklerózy v oblasti krčních tepen. Jakmile dojde k uvolnění plátu, opět míří tepnou přímo do mozku a vzniká mrtvice.
  • Umělá srdeční chlopeň je další stav, který může vést k arteriální embolii.
  • Co se týká tepenné embolie, vmetek se může dostat kamkoliv po těle. Setkat se můžeme s infarktem (nedokrvením a odumřením) ledviny, sleziny, střeva nebo dolních končetin.
  • Velmi častým typem embolie je trombembolie vzniklá na základě hluboké žilní trombózy. V takovém případě vmetek vzniká v žilním systému a to v periferní části a je vmeten opačným směrem než arteriální embolie a to směrem centrálním - do plic.

Žilní embolie

Průběh žilní embolie je jiný. Jelikož jde o žilní krevní řečiště, odkysličená krev směřuje z periferie do pravé části srdce a odtud přímo do plic k okysličení. Vmetek tedy vznikne v úzké části žíly a směřuje do širší části žíly. Vmetek se zasekne až v orgánu následujícím a tím je v tomto případě plíce. Zde dojde k uspání plicních cév, oblast ucpané plíce nemůže okysličovat krev a může dojít k selhání organismu.

Paradoxní embolie

Existuje výjimečná situace (paradoxní embolie), kdy se vmetek ze žilního systému dostane do jiné části těla než je plíce. Touto výjimkou je situace, že u některých osob zůstalo od narození abnormální spojení mezi pravou a levou stranou srdce. Otvor se nazývá foramen ovale a vyskytuje se běžně až u 25 % dospělé populace. Vmetek tedy vpluje do pravé strany srdce a odtud potom do levé a dostává se do tepenného řečiště.

Nejčastější příčinou vzniku žilní embolie je vznik trombózy v dolní končetině. K tomu dojde velmi často:

  • po úraze,
  • operaci
  • nebo znehybnění končetiny (dlouhodobé sezení nebo ležení).

Krev žíle stagnuje a neproudí a vzniká sraženina. Ta se lepí na stěnu žíly a může se kdykoliv uvolnit.

Vzduchová embolie

Dalším obecným příkladem embolie je vzduchová embolie. Příčinou vzniku je:

  • dekompresní nemoc (u potápěčů nebo horníků),
  • operace hlavy či krku
  • nebo při nitrožilní aplikaci léků.

Do krevního řečiště se ve všech případech dostávají bublinky plynu. Ty jsou natolik velké, že mohou ucpat cévy v plicích nebo v mozku.

Embolie plodovou vodou

Naštěstí velmi vzácně se můžeme setkat s embolií plodovou vodou. Nejčastěji při porodu dítěte se plodová voda s drobnými částicemi dostává do krevního oběhu matky. Ke stavu dochází například při předčasném odloučení placenty. Dalším typem embolie je ucpání cév při vzniku nádorového onemocnění. Buňky nádoru mohou metastázovat - šířit se po těle cévami (i lymfatickými).

V některých případech je nádor natolik agresivní, že se buňky uvolňují ve velkých shlucích a mohou způsobit příznaky embolie. K dalším příčinám také patří mnoho onemocnění, které vedou ke vzniku embolie. Jedním z nich je Leidenská mutace nebo trombofilie. Jde o stav, kdy se v těle krev nadměrně sráží. Stačí pak málo a vznikne sraženina, která se může uvolnit a způsobit embolii.

Embolie obecně3

Průběh a projevy embolie

Průběh a projevy embolie záleží na typu embolu, jeho velikosti a na konečné lokalizaci embolie.

  • Výrazný rozdíl v projevech je u žilní e tepenné embolie. V případě hluboké žilní trombózy se typicky setkáváme s bolestí dolní končetiny, zarudnutím a výraznou bolestivostí. Pokud dojde k uvolnění embolu, nemocný si stěžuje na dušnost, bolesti na hrudi, kašel, nemožnost popadnout dech. V horších případech může dojít prakticky okamžitě ke kolapsu. Dotyčný se dusí a upadá do bezvědomí.
  • Při masivní embolii rychle dojde k srdečnímu selhání.
  • Naopak tepenná embolie může mít typický průběh infarktu myokardu. Nemocný si stěžuje na bolest na hrudi, vystřelování bolesti do levého ramene nebo čelisti, dušnost, pocení.
  • V případě embolie do mozku je průběh klasický jako náhlá mozková příhoda (nesrozumitelná řeč, zmatenost, pokles ústního koutku, paralýza končetin apod.).
  • Embolie do jiných orgánů se typicky projevuje bolestí (končetina nebo břicho, dle lokalizace), v případě embolie do cév zásobujících střevo se můžeme setkat s krví ve stolici. V případě embolie plodovou vodou nebo dekompresní nemoci je průběh různý. Většinou se objevuje dušnost a srdeční selhání. V případě plodové vody pak může celá situace vést k závažnému krvácení a tzv. diseminovaní intravaskulární koagulaci. Projevy embolie jsou tedy různorodé a průběh může být velmi mírný s pouhým otokem končetiny nebo může vést až k rychlému kolapsu a smrti jedince.

Diagnostika embolie

K diagnostice embolie se využívá řada zobrazovacích metod. Jelikož je embolus (vmetek) většinou malá částice zachycená někde v hloubce v těla, je nutné využít metod, které jsou schopné toto místo odhalit. K detekci hluboké žilní trombózy se nejčastěji používá ultrazvuk. Využívá se tak zvané doplerovy metody, kdy pomocí ultrazvuku sledujeme průtok krve v žilách a arteriích.

Ultrazvuk je schopný odhalit místo ucpání i velikost tělesa, které cévu ucpalo. K dalším metodám patří angiografie, což je zobrazení cév. Použít se mohou přístroje, které fungují na základě rentgenového záření (srdce), počítačové tomografie (mozek) nebo také magnetické rezonance.

Léčba embolie

Pokud není embolie masivní a je diagnostikována včas, existuje řada možností léčby.

  • V případě embolu větších rozměrů je možné jeho operativní odstranění.
  • Další možností je nasazení léků rozpouštějících trombus - trombolytika. Ty jsou schopné rozpustit drobné sraženiny.
  • Následuje několika měsíční nebo i doživotní léčba antikoagulanty, což jsou látky zabraňující novému vzniku sraženin. V dnešní době jsou specialisté schopní vyhledat přesné místo embolie.

V případě infarktu myokardu se využívá srdeční katertrizace, kdy se přímo do srdečních cév zavede trubička, kterou se embolus odstraní nebo se místo vystuží či přemostí. Tato metoda se používá také při léčbě embolie v dolních končetinách a někdy i v mozku. Při selhávání organismu se embolie léčí komplexně. Základem je podpora základních životních funkcí (umělá plicní ventilace, srdeční podpora, doplňování tekutin atd.).

Prevence embolie

Prevence embolie závisí na příčině vzniku. Pokud mluvíme o onemocněních jako je Leidenská mutace nebo trombofilie, je možné preventivně užívat antikoagulanty (heparin, warfarin), které ředí krev. Jako prevence žilní trombózy se doporučuje dostatečný pitný režim, pravidelný pohyb dolních končetin (dlouho nesedět nebo nestát, nekřížit končetiny), někteří odborníci doporučují užívání kompresních punčoch, které končetiny stlačí a napomáhají tím žilnímu návratu krve do těla.

K dalším možnostem prevence patří zdravý životní styl (platí pro infarkt myokardu nebo náhlou mozkovou příhodu některé typy rakoviny). Vhodné je při dosažení určité věkové hranice pravidelně provádět EKG (prevence fibrilace síní) a v rizikových případech ultrazvuk krčních tepen (kuřáci, systémový lupus). K prevenci dekompresní nemoci patří postupné pomalé vynořování.

Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Toto pole je povinné.
Toto pole je povinné.
Toto pole je povinné.
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…