Plicní embolie

img

Nejčastější příčinou plicní embolie je vmetnutí krevní sraženiny obvykle vzniklé v hlubokém žilním systému dolních končetin při hluboké žilní…

Plicní embolie je srdečně-plicní onemocnění způsobené uzávěrem plicních tepen, nejčastěji krevní sraženinou. Plicní embolie je po srdečním infarktu a cévní mozkové příhodě třetí nejčastější srdečně-cévní příčinou smrti. Ročně se v České republice diagnostikuje asi 10 000 plicních embolií. Skutečný výskyt je však mnohem větší, protože embolie je často klinicky němá.

Příčiny plicní embolie

Nejčastější příčinou plicní embolie je vmetnutí krevní sraženiny obvykle vzniklé v hlubokém žilním systému dolních končetin při hluboké žilní trombóze. Pouze v 15% případů sraženina vznikne v pánevních, ledvinných žilách či v dolní duté žíle. Často se zdroj nenalezne vůbec. A naopak až u poloviny hlubokých žilních stehenních trombóz je přítomna i asymptomatická plicní embolie. Vzácnými příčinami je embolizace tukových látek při rozsáhlém úrazovém postižení tzv. polytraumatu, embolizace vzduchu, plodové vody, nádorových hmot či infikovaných vmetků při infekčním onemocnění srdečních chlopní.

Čtěte také:

Borelióza

Mechanismus vzniku plicní embolie

Při vzniku krevní sraženiny se uplatňují tři základní mechanismy:

  • zvýšená krevní srážlivost
  • městnání krve
  • porušení vnitřní vrstvy stěny žíly

Jejich působení se vzájemně kombinuje. Sraženina může vzniknout v kterémkoliv místě žilního řečiště, ale nejčastěji v hlubokém žilním systému dolních končetin. Jestliže krevní sraženina působí v místě vzniku, označuje se jako trombus. Pokud se utrhne a krevním řečištěm putuje až do míst, kde se podle své velikosti zastaví a ucpe krevní průtok, označuje se jako vmetek neboli embolus.

Při plicní embolii vmetek ucpe část plicního řečiště. Důsledkem obstrukce plicních tepen je výrazný vzestup tlaku v hlavní plicní tepně vycházející ze srdce tzv. plicnici, který způsobuje rozvoj plicní hypertenze. Její závažnost při akutní plicní embolii závisí na velikosti cévní obstrukce vyvolané vmetkem a na předchozím stavu a funkci plic. K vyjádření příznaků je nutná alespoň 50% obstrukce plicního řečiště bez předchozího srdečního a plicního onemocnění. Plicní embolie způsobí zúžení průdušek a průdušinek a vznik nevzdušnosti plicních tkáně tzv. atelektázy. Sníží se tedy plocha, kde může probíhat výměna kyslíku mezi krví a plícemi, což se projeví snížením množství kyslíku v krvi (hypoxémií).

Rizikové faktory plicní embolie

Obvykle není přítomen jenom jeden rizikový činitel, ale vzájemně se kombinují. Krevní srážlivost se zvyšuje při delší imobilizaci – klidu na lůžku déle než 3 dny, po cévní mozkové příhodě s poruchou hybnosti, po chirurgických a ortopedických výkonech v posledních čtyřech týdnech nebo dlouhých cestách v dopravním prostředku (cesty trvající déle než 8 hodin). Krev se lépe sráží u nádorových onemocnění, pokročilých plicních a srdečních chorob, infekcí nebo při užívání hormonální antikoncepce.

Krevní sraženina může vzniknout po úraze, nadměrném zatížení či zavedení cizího materiálu jako je kardiostimulátor, defibrilátor nebo port (trvalý žilní přístup zejména k podávání chemoterapie u nádorových onemocnění). Zvýšenou krevní srážlivost mají rovněž osoby s vrozenou trombofilií. Jedná se o genetická onemocnění, jejímž podkladem je změna vrozené genetické informace, která způsobuje snížení nebo zvýšení působení látek uplatňujících se při srážení krve. Predisponujícím faktorem je také věk nad 70 let, obezita či těhotenství.

Plicní embolie - příznaky

Jaké má plicní embolie příznaky? Závisí na velikosti obstrukce plicního řečiště. Mohou se rozvíjet náhle – akutně nebo jsou chronické - postupně se zhoršují. Typickými příznaky akutní embolie jsou:

  • náhle vzniklá nebo zhoršená dušnost
  • tlaková bolest na hrudi nebo bolest vázaná na nádech
  • kašel s případným vykašláváním krve
  • kolaps

Nemocný může zrychleně dýchat a pociťovat bušení srdce, protože je zrychlený srdeční tep. Akutní malá plicní embolie je často bezpříznaková nebo jsou příznaky malé. Objeví se jen náhodně při cíleném vyšetření rizikového pacienta. Zatímco masivní plicní embolie se projevuje klidovou dušností, náhle vzniklou poruchou vědomí s pádem tzv. synkopou, nízkým krevním tlakem a zrychleným tepem s rozvojem šoku, kdy má postižený chladné a promodralé končetiny, obluzené vědomí a je opocený. Každá desátá masivní plicní embolie končí náhlou smrtí. A to v důsledku přetížení a selhání pravostranného srdečního oddílu s rozvojem šokového stavu.

Fotolia_45405386_XS

Na podkladě opakované embolizace do plic v průběhu několika dnů až týdnů vzniká chronická forma plicní embolie tzv. chronická trombembolická plicní nemoc. Projevuje se postupně narůstající námahovou dušností a sníženou fyzickou výkonností v důsledku vysokého tlaku v plicnici (plicní hypertenze).

Vzniku plicní embolie většinou předchází hluboká žilní trombóza. Zvýšené riziko plicní embolizace je při proximální (horní) flebotrombóze, jež postihuje pánevní, stehenní nebo podkolenní žílu. Projevuje se jednostranným otokem, zvýšeným napětím či bolestivostí při došlapu nebo svěšením končetiny.

Diagnostika plicní embolie

Při náhle vzniklých příznacích plicní embolie (dušnost a bolesti na hrudi), zvláště pokud tomu předcházel otok dolní končetiny a její bolestivost na pohmat či při chůzi, neprodleně vyhledejte lékaře. Může být ohrožen i váš život. Rovněž postupně narůstající dušnost s dalšími příznaky plicní embolie musí být brzy vyšetřena, zejména pokud ve vaší rodině někdo prodělal hlubokou žilní trombózu nebo plicní embolii.

Lékař se vás bude ptát nejen na nynější příznaky, ale také rodinnou anamnézu, dlouhodobé znehybnění, úraz, nádorové onemocnění či vrozenou poruchu krevní srážlivosti tzv. trombofilii. Dále si vás vyšetří, poslechne srdce a plíce a vyšetří dolní končetiny. Provede laboratorní vyšetření žilní krve, ze kterého lze prokázat vysokou hodnotu D-dimerů, což jsou rozpadové produkty při tvorbě sraženiny. Tato hodnota však může být falešně pozitivní, bývá zvýšená u zánětlivého, nádorového i autoimunitního onemocnění, ale i v těhotenství nebo při běžné viróze. Neslouží tedy ke stanovení diagnózy, je pouze pomocnou metodou. Součástí interního vyšetření je i natočení EKG a rentgen srdce a plic. Lze při nich prokázat některé typické změny, ale nález je nespecifický, neslouží k diagnostice. Při vážném podezření na plicní embolii vás lékař odešle na CT vyšetření plicních cév tzv. CT angiografii plicnice s podáním kontrastní látky do žíly. Tato metoda zobrazí plicní řečiště s případnými defekty v náplni plicních tepen odpovídající embolům. CT vyšetření je metodou volby, je rychlé, neinvazivní a dokáže určit nebo vyloučit plicní embolii.

Jestliže je diagnóza plicní embolie méně pravděpodobná, zpravidla se provádějí méně zatěžující vyšetření jako ultrazvuk žil dolních končetin a ultrazvuk srdce tzv. echokardiografie. Ultrazvuk žil dolních končetin může prokázat hlubokou žilní trombózu, jež zpravidla předchází plicní embolii. Echokardiografické vyšetření sice neumožňuje přímé zobrazení vmetku v plicním řečišti, ale umí zhodnotit funkci a velikost pravé komory, stanovit tlak v plicnici a dopad plicní embolie na funkci srdce. Při významné plicní embolii je rozšířená plicnice a pravá komora a je porušená její funkce. Jedná se o pomocnou diagnostickou metodu, ale současně by ji měli podstoupit všichni pacienti s plicní embolií, protože dokáže zhodnotit dopad onemocnění na pacienta a jeho prognózu.

Scintigrafie plic je radiodiagnostická metoda. Skládá se ze dvou částí – perfúzní scintigrafie, kdy se pomocí aplikace radioaktivních částic zobrazí prokrvení plicní tkáně, a ventilační scintigrafie, jež spočívá ve vdechování radioaktivních částic a následném zobrazení ventilované plicní tkáně. Výsledky obou metod se zhodnotí společně. Dříve plicní scintigrafie sloužila k určení diagnózy, ale protože není tak přesná, dnes její funkci přejímá CT vyšetření.

Nejinvazivnější metodou je plicní angiografie. Používá se při selhání neinvazivních vyšetřovacích metod či předpokládaném využití endovaskulární léčby. Přes stehenní, hrdelní nebo podklíčkovou žílu se do plicnice zavede katetr s následným podáním rentgen-kontrastní látky, jež zobrazí výpadky v prokrvení plicní tkáně. Výhodou je, že umožňuje i endovaskulární léčbu.

Léčba plicní embolie

Léčba akutní masivní a malé plicní embolie se liší. Terapie akutní masivní plicní embolie spočívá v rychlém rozpuštění již formovaných krevních sraženin a uvolnění ucpaného plicního řečiště. Při akutní nemasivní plicní embolii se podává antikoagulační léčba ředící krev, aby se zastavil růst krevní sraženiny. Organismus má pak vlastní mechanismy, které sraženinu rozpustí. Zároveň antikoagulační léčba slouží k prevenci recidivy plicní embolie. V tomto případě je léčba obdobná jako u hluboké žilní trombózy. Délka podávání antikoagulační léčby je 6 - 12 měsíců. Při recidivě plicní embolie či průkazu vrozené trombofilie může být terapie i doživotní.

Trombolytická léčba plicní embolie

Trombolytická léčba se využívá při masivní plicní embolii. Spočívá v podání trombolytika, léku rozpouštějící krevní sraženinu. U nás nejčastěji používá altepláza. Podává se celkově do periferní žíly nebo cíleně do místa krevní sraženiny pomocí endovaskulárně zavedeného katetru. Cílená léčba je účinnější, ale rizikovější a časově náročnější. U nestabilních a životem ohrožených pacientů je prospěch podání nesporný, nedoporučuje se pouze u aktivního vnitřního nebo mozkového krvácení. U stabilních pacientů je třeba zvážit prospěch z trombolýzy nad zvýšeným rizikem krvácení. Například u osob nereagujících na léky na ředění krve či u recidivující a narůstající plicní embolie. Po ukončení trombolytické léčby se zahajuje terapie antikoagulační, která v tomto případě slouží k prevenci obnovení plicní embolie. Její postup je totožný s nemasivní plicní embolií.

Antikoagulační léčba plicní embolie

Při antikoagulační léčbě se k ředění krve nejprve používají nízkomolekulární hepariny např. Clexane, Zibor nebo Fraxiparine, které se aplikují podkožně do kožní řasy na břiše jednou nebo dvakrát denně. Aplikace se musí provádět ve stejnou denní dobu, aby byla krev neustále zředěná. Současně nebo od druhého dne léčby se pak podávají tzv. perorální antikoagulancia, tablety na ředění krve. Nejčastěji se používá Warfarin nebo Lawarin. Úskalím tohoto léku je, že se musí nastavit určitá hladina, aby optimálně fungoval, a ta se pak pravidelně kontroluje. Navíc je tato hladina individuální u každého člověka. To znamená, že někomu stačí jedna tableta denně, jiný musí brát jeden a půl tablety. Stupeň naředění krve se kontroluje krevními odběry tzv. INR. Ideální je udržovat hladinu INR mezi 2,0 – 3,0. Jakmile je alespoň dva dny účinná hladina INR, je možné nízkomolekulární heparin vysadit. Dále již budete užívat pouze tablety. Jestliže je INR vyšší než 3,0, krev je hodně naředěná a stoupá riziko nežádoucích krvácivých komplikací. Hladinu warfarinu ovlivňují některé léky a potraviny. Proto při léčbě warfarinem neužívejte nesteroidní analgetika proti bolesti jako Ibuprofen, Ibalgin, Veral, Diclofenak, Acylpyrin. Z potravin pak zejména zelenina jako zelí, kapusta, papriky a mnoho dalších. Dříve se proto dodržovala přísná dieta, dnes se doporučuje jíst pravidelně určité množství zeleniny, na které je člověk zvyklý, vyhýbat nějakým excesům. A podle toho se pak nastaví potřebná dávka warfarinu.

Fotolia_51864518_XS

V současné době se zavadí nové antikoagulační léky Pradaxa nebo Xarelto, které fungují na jiném principu než warfarin. Užívají se 1 - 2x denně. Při jejich užívání není nutné kontrolovat INR, nemusí se aplikovat nízkomolekulární heparin, než nastoupá účinek, a mají nižší riziko krvácivých komplikací. Jejich nevýhodou jsou určitá kriteria k tomu, aby je mohl lékař nasadit a dále doplatky. Doplatky jsou kolem 500 Kč.

Endovaskulární léčba plicní embolie

Invazivní endovaskulární léčba se používá u akutní masivní plicní embolie, při které je pacient nestabilní a ohrožený pravostranným srdečním selháním. Přes stehenní, hrdelní nebo podklíčkovou žílu se do plicnice zavede katetr umožňující mechanickou destrukci a následné odsátí krevní sraženiny. Mechanický postup lze kombinovat s podáním lokální trombolytické látky.

Podpůrná léčba plicní embolie

Pokud se rozvíjí respirační insuficience, zahajuje se kyslíková léčba. Při plicním zánětu se podávají antibiotika. U závažných stavů se srdečním selháváním podpůrná léčba spočívá v nitrožilním podávání léků podporujících srdeční činnost jako Noradrenalin, Dobutamin či Dopamin, intubaci a podpůrné plicní ventilaci. 

Pokud je současně prokázaná i hluboká žilní trombóza, důležitou součástí terapie je bandáž dolní končetiny usnadňující obnovení průchodnosti žíly a bránící recidivě žilní trombózy i plicní embolie. Používají se k ní pružná obinadla nebo kompresní punčochy. V závislosti na lokalizaci trombózy je volena výška komprese, která musí být vždycky 10 - 20 cm nad trombózou.

Prevence plicní embolie

Preventivní opatření u plicní embolie jsou podobné jako u hluboké žilní trombózy. Plicní embolie je totiž častou komplikací žilní trombózy dolních končetin.

Pokud budete cestovat delší dobu v dopravním prostředku, udělejte si během jízdy přestávku, projděte se, zacvičte končetinami, pijte dostatek tekutin.

Před plánovaným operačním výkonem nebo jiným znehybnění končetiny se v závislosti na věku a přidružených onemocněních volí forma prevence hluboké žilní trombózy. Základem jsou režimová opatření bránící stáze krve jako:

  • bandáže
  • cvičení končetinami
  • pohyb při běžné denní aktivitě
  • dostatečná hydratace

Z farmakologických prostředků se preventivně aplikuje nízkomolekulární heparin v nižší dávce než při léčbě, zpravidla jednou denně. Je určen jednak pro pacienty před a po ortopedické operaci, ale také při zlomenině léčící se konzervativně sádrou.

Velmi vzácně užívaným preventivním opatřením plicní embolie jsou kavální filtry. Jedná se o kovové struktury, které se dočasně nebo trvale umísťují do dolní duté žíly, kde představují mechanickou překážku pro průnik sraženiny do plic. Uplatňují se při vysokém riziku plicní embolie, když není možno podávat antikoagulační léčbu.

Doporučení při podezření na plicní embolii

Pokud vám oteče dolní končetina a současně budete cítit bolest či napětí v lýtku nebo ve stehně při došlapu, neváhejte s návštěvou svého lékaře. Máte pravděpodobně hlubokou žilní trombózu. Jestliže se včas nezahájí léčba, krevní sraženina bude narůstat, může se utrhnout a vmetek způsobí plicní embolii. Ta může ohrozit i váš život.

Při užívání antikoagulační léčby počítejte s tím, že když se říznete, budete více krvácet. Omezte kontaktní sporty, při kterých je vysoké riziko poranění. Vyhýbejte se nesteroidním lékům proti bolesti (Ibuprofen, Ibalgin, Veral, Voltaren). 

Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Toto pole je povinné.
Toto pole je povinné.
Toto pole je povinné.
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…