Seboroická dermatitida

img

Kůže se skládá ze tří základních částí: pokožky, škáry a podkožní tukové tkáně. Svrchní tenká vrstva pokožky (epidermis) je tvořena několika…

Seboroická dermatitida je chronické onemocnění kůže zánětlivého charakteru, které nemá infekční původ. Postihuje oblasti bohaté na mazové žlázy, zejména obličej, šíji, horní část zad a hrudníku, nebo místa, kde dochází k intenzivnímu tření kůže, tedy v podpaží, tříslech a pod prsy. Vyskytuje se u novorozenců i dospělých v různých formách, častěji však postihuje mladé muže.

Seboroická dermatitida se též označuje jako seboroický ekzém. Název choroby je odvozen od pojmu seborea, což je zvýšená sekrece mazových žláz. Zánětlivé postižení kůže se označuje jako dermatitida.

Stavba kůže

Kůže se skládá ze tří základních částí: pokožky, škáry a podkožní tukové tkáně.

Svrchní tenká vrstva pokožky (epidermis) je tvořena několika vrstvami kožních buněk zajišťujících odolnost kůže. Její buňky směrem k povrchu rohovatí a olupují se. Buňky pokožky (keratinocyty) se během 28 dní přeměňují (ztrácí buněčné struktury) a postupují směrem k povrchu. Nejsvrchnější rohová vrstva tvořená plochými šestiúhelníkovými lamelami se olupuje. Při seboroické dermatitidě se pokožka více olupuje, tvoří se kožní šupiny.

Škára (korium neboli dermis) je vazivová střední vrstva kůže, obsahuje cévy, nervy a přídatné orgány kůže jako mazové či potní žlázy, chlupy, vlasy a nehty. Činnost mazových žláz je řízena hormonálně. Žlázy jsou umístěny převážně na obličeji a horní části hrudníku v seboroické lokalizaci. Zatímco na dlaních a ploskách je nenajdeme. Podkožní tkáň je nejhlubší vrstvou kůže, tvoří ji tuková a vazivová složka.

Výskyt seboroické dermatitidy

Četnější výskyt choroby je vázán na dvě věková období – první tři měsíce života dítěte a dospělost mezi 30. a 60. rokem věku. V dospělosti postihuje až 5 % populace, převažují ale muži. Zvláštní skupinou jsou HIV pozitivní jedinci, u kterých dermatitida obtížně reaguje na léčbu a může být prvním příznakem HIV pozitivity.

Zvýšený výskyt seboroické dermatitidy je rovněž u jedinců s nedostatkem vitamínů skupiny B a poruchou metabolismu esenciálních mastných kyselin.

Příčina seboroické dermatitidy

Seboroická dermatitida patří do skupiny ekzémových onemocnění, nemá však alergický podklad. Její příčina není zcela objasněnáDůležitým faktorem vzniku je zvýšená sekrece mazových žláz, která se odborně označuje jako seborea. V kožním mazu se výborně daří lipofilní kvasinci Pityrosporum ovale (neboli Malassezia furfur). Přestože běžně osídluje kůži člověka, zvýšeně se vyskytuje v oblastech s vyšší produkcí kožního mazu.

Seboroická dermatitida je závislá na klimatických podmínkách. Zhoršuje se v zimě a zlepšuje v létě, u moře a na horách. Nesporný význam mají i psychické vlivy. Ke zhoršení choroby dochází při stresu, tudíž se seboroická dermatitida řadí k tzv. civilizačním chorobám. Určitou roli hraje také dědičnost.

Jak vzniká seboroická dermatitida?

Kvasinka Pityrosporum ovale hraje významnou roli v mechanismu onemocnění. Existuje několik teorií, jak působí. Seboroická dermatitida může být způsobena zánětlivou odpovědí na toxiny produkované kvasinkou. Každý člověk k ní však má různou vnímavost. Kvasinky způsobují poruchu kyselého ochranného pláště kůže. Malassezie produkuje enzym štěpící tuky z mazových žláz, uvolněné mastné kyseliny procházejí vrstvami pokožky a porušují kožní bariéru. Kůže se více odlupuje (vznikají kožní šupiny), které podporují tvorbu kožního mazu.

Zvýšená činnost mazových žláz je rovněž ovlivněna vysokou produkcí mužských pohlavních hormonů v kůře nadledvin brzy po narození. Později jejich produkce ustává a opět se zvýší na počátku puberty.

Jak se mění struktura kůže při seboroické dermatitidě?

Seboroická dermatitida je charakterizována poruchou rohovění buněk v horní vrstvě pokožky a otokem buněk spodních vrstev, které tak nabývají houbovitého vzhledu. Nepravidelné rozšíření pokožky je podmíněné zmnožením jejich buněk. V horní vrstvě škáry prostupují do okolí cév určité typy bílých krvinek doprovázející zánětlivou reakci. Při seboreické dermatitidě je zkrácený proces obnovy buněk pokožky. Při rychlém odlučování se zrohovatělé buňky slepují dohromady a vytvářejí viditelné kožní šupiny.

Formy seboroické dermatitidy

  1. Mastná forma je charakterizována tvorbou mastných šupin a krust na zarudlé kůži s občasnými pupínky a puchýřky splývajícími do oválných ložisek.
  2. Suchá forma postihuje zbývající část nemocných, je provázena tvorbou drobných šupinek na nezarudlé kůži.

Seboroická dermatitida u kojenců

Seboroická dermatitida se objevuje v prvních třech měsících života až u dvou třetin kojenců. Náchylnější jsou dobře kojené pastózní děti s tendencí k nadváze.  V lehčích (častějších) případech se projevuje pevnými mastnými lpícími šupinami kůže ve vlasech, připomínající lupy. Kůže pod nimi není zarudlá. Šupiny se dále mohou rozšířit do oblasti obočí, střední části obličeje a krku, kde mají charakter světle červených ostře ohraničených a mírně se olupujících ložisek.

Závažnější formou jsou téměř nesvědící a nemokvající zarudlá olupující se ložiska, která vznikají v místech kožních záhybů, především v podpaží a tříslech. Mohou mít tendence k tvorbě kulatých a postupně splývajících ložisek na trupu. Často se přidružuje druhotná bakteriální či kvasinková infekce.

Seboroická dermatitida u dětí předškolního věku

U dětí předškolního věku se na obličeji, horních končetinách nebo trupu objevují neostře ohraničená, bělavá, kruhovitá, jemně olupující se skvrnitá ložiska. Odborně se tato forma označuje jako pityriasis simplex alba. Někteří ji považují za projev atopického ekzému.

Seboroická dermatitida u dospělých

Mírná forma onemocnění (seboreický ekzematid) je charakterizována tvorbou ostře ohraničených žlutorůžových ložisek krytých žlutavými mastnými šupinami. Nejčastěji se tvoří v obočí, ve vlasech, na víčkách, pod bradou, za ušními boltci, v nazolabiální rýze (prohlubní mezi nosem a tváří táhnoucí se až k ústním koutkům) nad hrudní kostí a mezi lopatkami.

Plně rozvinutá forma má sklon k chronicitě a opakovanému výsevu choroby. Její projevy jsou plně vyvinuté, tvoří se ve stejných lokalizacích na zarudlé prosáknuté kůži s nepravidelným ohraničením. V dospělosti se dá rozlišit několik forem, lišících se vzhledově i lokalizací.

  1. Seboroická dermatitida kštice začíná olupováním kožních šupin – lupů, později kůže rudne a tvoří se mastné šupiny. Projevy se dále šíří za ušní boltce, na šíji a krk.
  2. Při seboroické dermatitidě obličeje se projevy soustředí do centrální části obličeje. Mohou být provokovány slunečním zářením.
  3. Retroaurikulární seboroická dermatitida se tvoří za ušními boltci, kde zarudlá kůže praská a obtížně se hojí. Představuje příhodné prostředí pro množení bakterií (tzv. impetiginizace). Zpravidla se jedná o oboustranné postižení, ojediněle je zasažen jeden z vnějších zvukovodů.
  4. Při seboroické dermatitidě trupu se nad hrudní kostí tvoří sdružená kruhovitá ložiska (tzv. polycyklická) se zvýrazněním okrajem. Projevy se snadněji vytvoří v zimních měsících, kdy je odpařování kůže omezené oděvem. Jindy vznikají na trupu a končetinách neostře ohraničená skvrnitá začervenalá olupující se ložiska nebo i větší plochy.
  5. Při intertriginózní seboreické dermatitidě jsou postižena místa tření kožních záhybů a řas, tedy podpaží, třísla a u žen pod prsy. V těchto oblastech často dochází k druhotnému vzniku kvasinkové či bakteriální infekce projevující se zarudnutím a tvorbou bolestivých trhlin (ragád).

Komplikace seboroické dermatitidy

Nejčastější komplikací je generalizace kožních projevů, tedy výskytu ve všech oblastech kožního povrchu. Ještě závažnější formou je erytrodermie - souvislé zánětlivé postižení celého kožního povrchu. U kojenců je erytrodermie (morbus Leiner) provázena horečkou, chudokrevností, průjmem, zvracením a rozvratem vnitřního prostředí. Rozvíjí se akutně při masivním osídlení trávicího traktu kvasinkami. Ke generalizaci kožních projevů dochází akutně buď bez zjevné příčiny nebo po podráždění již vyskytujících se ložisek slunečním zářením či nevhodnou zevní léčbou. Splývající zarudlá ložiska mohou mokvat a tvořit krusty. K podobným projevům dochází i při kontaktní senzibilizaci, tedy vzniku přecitlivělosti při opakovaném vystavení určité látce.

Diagnostika seboroické dermatitidy

Pokud se u vás nebo vašeho dítěte objeví mastné kožní šupiny na zarudlé kůži, neváhejte s návštěvou kožního lékaře (dermatologa).  Stanovení diagnózy u mírnějších forem probíhá na základě vzhledu a lokalizace projevů, jejich zlepšení při léčbě a opakovanému výsevu po vysazení léčby.  Některé formy mohou být zaměněny za lupénku (psoriázu) a naopak. Je nutné odlišit další kožní choroby jako atopická dermatitida, bakteriální kožní onemocnění (impetigo), růžovka nebo akné.

Léčba seboroické dermatitidy

Základem léčby seboroické dermatitidy je zevní terapie. Její účinek podporuje světloléčba a užívaní vhodného typu běžných kosmetických přípravků. K celkové léčbě se přistupuje u závažnějších forem seboroické dermatitidy.

Zevní terapie

Volba správného typu léčby závisí na lokalizaci, rozsahu postižení, věku nemocného a případném druhotném postižení bakteriemi či kvasinkami. Na jinou lokalitu může fungovat jiný typ léčebného přípravku. Vlasatá část hlavy se ošetřuje šampony. U dospělých jsou nejlepší šampony s obsahem keratolytik, antimykotik či antimikrobiálních substancí. U dětí se volí běžné šampony, při neúčinnosti šampony s antimykotiky. Na ostatní části, včetně vlasů se aplikují gely, krémy či lotia. Masti nejsou pro léčbu seboreické dermatitidy vhodné, mají okluzivní charakter (znesnadní přístup vzduchu).

Cílená zevní terapie

Nánosy šupin odstraní oleje, krémy či lotia s přídavky kyseliny salicylové či urey (močoviny) tzv. keratolytika. Aplikují se určitý čas před umytím. U kojenců jsou vhodné krémy či lotia s ureou (Excipial Ulipolotio), protože kyselina salicylová se může vstřebávat kůží.

K potlačení zánětlivých projevů nemoci se používají lokální kortikoidy. Jejich účinek se dostavuje poměrně rychle. Kortikoidy však neničí vyvolávající činitele (kvasinky), tudíž se projevy znovu vrací. Dlouhodobá aplikace kortikoidů vede ke ztenčení pokožky a dalším nežádoucím účinkům, proto se volí slabší kortikoidy a po zlepšení projevů se přistupuje k postupnému vysazování. Dále se v léčbě pokračuje antimykotickými nebo kombinovanými přípravky (kortikoid, antimykotikum a případně i antibiotikum). Lokální kortikoidy jsou k dispozici ve všech formách. Roztoky se aplikují do vlasaté části, krémy a lotia se mažou na tělo a obličej. Nejčastěji používanými preparáty jsou Elocom, Afloderm či Locoid, z kombinovaných jmenujme Pimafucort a Imacort.

Antimykotika ničí vlastní kvasinky, a tím omezují osídlení postižených ploch. Jsou dobře snášena. Léčebný efekt trvá déle než při používání lokálních kortikoidů. Nejčastěji se používá Micetal, Lamisil či Canesten.

Běžné kosmetické přípravky

Po skončení léčby nebo v jejím průběhu k prostřídání (při intervalové léčbě) se používají kosmetické přípravky s obsahem antimikrobiálních složek. Omezují nežádoucí osídlení mikroby, a tak snižují produkci kožního mazu. Nejznámějšími přípravky jsou Sebo Fluide krém (Louis Widmer), Pityal emulze (La Roche-Posay) nebo Sensibio D.S. krém a gel (Bioderma).

Celková léčba seboroické dermatitidy

U těžších forem a rozsáhlejšího postižení se celkově podávají antimykotika, nejčastěji Nizoral nebo Sporanox po dobu 7 dnů. Při druhotné bakteriální infekci se přistupuje k antibiotické léčbě, zpravidla Tetracyklin po dobu 3 týdnů s postupným snižováním dávky. Při těžším postižení obličeje se volí Metronidazol, celkově či lokálně. U generalizovaných forem a erytrodermie se celkově krátkodobě podává kortikosteroid Prednison. Efekt má i systémově podávaný derivát vitamínu A – Izotretinoin.

Přírodní léčba

Kůže trpící seboreickou dermatitidou potřebuje dostatek vitamínů a minerálů. Zinek napomáhá hojení ran a kožní vyrážky. Cibule, zelená listová zelenina a obilné klíčky jsou bohaté na zinek. Selen, který má silné antioxidační účinky, je obsažen v hnědé rýži, jablečném octu, celozrnných výrobcích, ořechách a sojových bobech. Česnek funguje jako přírodní antibiotikum, má totiž silné antimikrobiální účinky a posiluje imunitní systém. Pro zdravou kůži a vlasy jsou důležité zejména vitamíny skupiny B.

Prevence seboroické dermatitidy

Tvorbě kožního mazu nelze zabránit. Pokud je vaše kůže mastnější, zbytečně ji nevysušujte, ale promazávejte hydratačními krémy. Užívejte kosmetické přípravky určené pro kůži trpící seboroickou dermatitidou, zabráníte akutnímu vzplanutí kožních projevů.

Zhoršení projevů seboroické dermatitidy má souvislost s nezdravým životním stylem. Pokud je vaše kůže náchylná ke zvýšené tvorbě kožního mazu, omezte smažená a tučná jídla, čokoládu, mléko, sýr a bílou mouku. Nahraďte je velkým množstvím zeleniny a ovoce. Z mléčných produktů preferujte zakysané výrobky a kefír.

Doporučení

Seboroická dermatitida je chronické onemocnění, jehož projevy se často vrací. Proto po zlepšení jejich projevů zevní léčbu nevysazujte, ale dodržujte doporučení lékaře. Pokud vaše dítě trpí seboroickou dermatitidou, jeho kůži denně promazávejte zvláčňujícím krémem. Kožní šupiny neodškrabujte nehty, protože se vytvoří strupy (krusty) a projevy se ještě zhorší.

Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Toto pole je povinné.
Toto pole je povinné.
Toto pole je povinné.
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…