Zánět středního ucha

img

Ucho je sluchový orgán, který zprostředkuje vnímání zvuku. Rozdělujeme ho na zevní, střední a vnitřní. Zevní ucho je tvořeno boltcem, zevním…

Záněty středouší bývají častými komplikacemi infekcí horních cest dýchacích. Jedná se o zánět sliznice dutiny bubínkové doprovázený náhle vzniklými příznaky akutní infekce. Vyskytují se v jakémkoliv věku, nejčastěji však mezi 3. měsícem a 3. rokem dítěte. Alespoň jedním zánětem středního ucha onemocní 80% dětí.

Anatomie ucha

Ucho je sluchový orgán, který zprostředkuje vnímání zvuku. Rozdělujeme ho na zevní, střední a vnitřní. Zevní ucho je tvořeno boltcem, zevním zvukovodem a bubínkem. Střední ucho je dutina v kosti spánkové vystlaná sliznicí obsahující tři středoušní kůstky – kladívko, kovadlinka a třmínek. Tyto drobné kůstky jsou navzájem pohyblivě spojeny. Prostřednictvím kladívka srůstají s bubínkem, vzniká tak pohyblivý řetězec, který přenáší chvění bubínku do vnitřního ucha. Vnitřní ucho je tvořeno systémem drobných dutinek a kanálků s vlastním smyslovým ústrojím, které přenáší zvuk nervovými vlákny do mozku, kde jej pak můžeme vnímat. Eustachova trubice slouží ke spojení dutiny středoušní s nosohltanem. Slouží k vyrovnávání tlaků mezi středouším a zevním prostředím a odvádí sekret tvořený sliznicí v dutině bubínkové do nosohltanu.

Čtěte také:

Menierova nemoc

Jak vzniká zánět středního ucha

Zánět středního ucha obvykle provází infekce horních cest dýchacích a příčina je podobná jako u zánětu vedlejších dutin nosních. Nejčastěji přestoupí infekce z nosohltanu přes Eustachovu trubici - spojení mezi nosohltanem a středním uchem. Přestup infekce je umožněn změnou tlaku při zánětu nebo mechanismem posmrkávání. Situaci u dětí zhoršuje často se vyskytující zvětšená nosní mandle tzv. hypertrofické adenoidní vegetace, která ucpává ústí Eustachovy trubice, a brání odtoku sekretu. U malých dětí je trubice velmi krátká a navíc uložená téměř horizontálně, proto dochází ke snadnějšímu přestupu infekce z nosohltanu. Další problém je, že malé děti neumějí smrkat. Druhou možností je roznesení infekce dýchacích cest krevní cestou při chřipce, spále nebo neštovicích. Pouze ojediněle vznikne zánět středního ucha, když se vytvoří komunikace středouší se zevním prostředím, např. při protržení bubínku.

4607855019_444ba500a9

Původci zánětu středního ucha

Původci zánětů jsou různé virové a bakteriální organismy, které do středouší pronikají. Méně závažné záněty jsou vyvolány viry jako rhinoviry, adenoviry, viry chřipky a další. Hnisavé středoušní záněty jsou způsobeny bakteriemi. Řadu let byli nejčastějšími původci pneumokok (Streptococcus pneumonie) v 60% infekcí a Haemophillus influenzae ve 25% infekcí. Po zavedení očkování proti H.influzae, jež je od roku 2000 součástí povinné hexavakcíny, a očkování proti pneumokokovi, které je sice dobrovolné, ale doporučené zvláště u rizikových dětí, došlo ke změnám procentuálního zastoupení jednotlivých původců. Uplatňuje se Moraxellacatarrhalis, Streptococcuspyogenes (původce angín), Staphylococcus aureus a v menší míře stále hemofily a pneumokoky.

Zánět středního ucha - příznaky

U dětí předcházejí onemocnění příznaky akutní infekce horních cest dýchacích, zvláště nosohltanu. Zánět středouší často začíná jako virová infekce, kdy jsou příznaky jako zalehnutí, píchání v uchu, zhoršení sluchu, nechutenství mírné. Postupně dojde ke druhotné bakteriální infekci, množí se sekret v dutině středoušní, který tlakem na nervová zakončení vede k vystupňování bolestivosti v uchu. Objeví se horečka nad 38°C, nedoslýchavost, silná bolest v uchu, neklid a pocit na zvracení. U kojenců se zánět středouší projevuje celkovým neklidem, pláčem, nechutenstvím, může být i zvracení a průjem. Dítě pokládá hlavu na zdravou stranu. Při rozvinutém zánětu je zvýšený neklid především v horizontální poloze, kdy dochází ke zvýšenému prokrvení hlavy a krku. Vlivem stupňujícího se tlaku sekretu dochází často ke spontánní perforaci bubínku a výtoku hnisavého sekretu s příměsí krve do zevního zvukovodu. Po perforaci bubínku se bolest v uchu částečně zmírní.

Zánět středního ucha - komplikace

Běžnou komplikací je spontánní perforace bubínku, která při opakovaném protržení může způsobit jizvení bubínku a převodní poruchu sluchu. Infekce může ze středouší přestoupit na okolní kostní struktury a vyvolat mastoiditidu, tedy zánět kostěného výběžku za ušním boltcem nebo se může rozšířit na mozkové blány (jako zánět mozkových blan – meningitida) nebo mozkovou tkáň.

Pokud se akutní záněty objeví 3x během 6 měsíců nebo 4x za rok označujeme jako recidivující zánět středního ucha. V tomto případě je vhodné nechat dítěti zavést tlak vyrovnávající trubičku do ušního bubínku, abychom předešli neustálému vracení zánětu.

Chronické záněty středouší trvají alespoň 3 měsíce. Vlivem chronické přítomnosti sekretu v dutině bubínkové dochází ke zbytnění sliznice a vzniku slizničních výrůstků tzv. polypů, zvápenatění nebo retrakci (tzn. vtažení) bubínku, srůstu bubínku se středoušními kůstkami nebo trvalé perforaci bubínku s opakovaným výtokem sekretu. Všechny tyto formy mají za následek převodní poruchu sluchu s nedoslýchavostí.

Diagnostika zánětu středního ucha

Pro zánět středního ucha svědčí typické příznaky, při hnisavé bakteriální formě je přítomna větší a déletrvající bolest ucha a horečka. Pokud se domníváte, že vy nebo vaše dítěte máte zánět středního ucha, vydejte se k praktickému či dětskému lékaři nebo na ORL, kde vás vyšetří specialista na ušní, nosní a krční choroby.

Zvláště pokud máte horečku (tedy pravděpodobně hnisavý zánět), při včasném nasazení antibiotik předejdete nepříjemným komplikacím jako perforace bubínku. Kromě důkladné anamnézy, tedy popsání příznaků a průběhu vaší nemoci, lékař provede laboratorním vyšetření krve, kde prokazuje vysoké zánětlivé parametry. K nim se řadí jednak vysoký počet bílých krvinek a hlavně vysoký C-reaktivní protein, což je bílkovina tvořená bílými krvinkami při bakteriální infekci.

8958955976_3a562805f8Potvrzení diagnózy poskytne otoskopické vyšetření, kterou slouží k vyšetření zvukovodu, bubínku a středoušní dutiny. Pomocí ušního zrcátka lékař prohlédne bubínek - blánu, která odděluje zevní zvukovod od středouší. Zvukovod má esovitý tvar, lékař jej musí narovnat tahem za ušní boltec, aby mohl spatřit bubínek. To může být nepříjemné a zvláště u dětí celé vyšetření vyvolá nevoli v podobě pláče. Když je bubínek vtažený, zažloutlý či namodralý, svědčí to o přítomnosti sekretu ve středouší.

ORL lékař provede rovněž tympanometrii, což je vyšetřovací metoda hodnotící odraz zvuku od bubínku zpět k přístroji tympanometru na základě změny tlaku vzduchu v zevním zvukovodu. Přístroj má na konci olivku, která se vloží do zvukovodu. Poté zazní tón, který projde až do středního ucha a odrazí se zpět k přístroji. Podle výsledného odraženého zvuku přístroj určí, jestli je ve středním uchu zánět.

Léčba zánětu středního ucha

Zánět středouší virového původu se léčí symptomaticky podáváním léků ke snížení teploty (antipyretika – Paralen, Paramax), k utlumení bolesti (Paralen, Ibuprofen, Ibalgin) a kapáním ušních kapek s antibiotiky (Pamycon). Na ucho můžete dítěti přiložit chladný obklad, zmírnění bolesti ucha pomůže i zvýšená poloha hlavy. Dále se léčí infekce horních cest dýchacích podáváním nosních kapek, které oploští sliznice nosohltanu i nosu (Olynth, Nasivin, mořská sůl Quixx). Důležitá jsou rovněž režimová opatření jako dostatečný příjem tekutin a vitamínů nebo odpočinek.

Pokud se rozvine hnisavý zánět středního ucha s horečkou a intenzivní bolestí ucha, navštivte co nejdříve ORL specialistu, který rozhodne o provedení paracentézy ušního bubínku, lidově „píchání ucha". Paracentéza vede ke snížení bolestivosti ucha, dochází k ústupu horečky, zabrání spontánní perforaci a jizvení bubínku a umožní odchod hnisu ze středouší. Sekret ze středoušní dutiny je vhodné odeslat na kultivační vyšetření, které určí přesného původce zánětu. Výtok u ucha ustává během 1 týdne. Po provedení paracentézy se doporučuje opakovaně vyplachovat zvukovod vlažnou borovou vodou, během prvních 3 dnů alespoň 5x denně. U akutního středoušního zánětu vám lékař nasadí penicilinová antibiotika (Amoksiklav, Augmentin, Duomox neboZinnat), při alergii na penicilin makrolidová antibiotika (Klacid) na 7 - 10 dní. Kontrolní otoskopie se provádí za 5 dní po paracentéze. Při přetrvávání nebo zhoršení potíží se ke kontrole dostavte dříve.

Léčba chronických a recidivujících zánětů je složitější. Výtokům ze středouší při trvale perforovaném bubínku se snažíme zabránit lokální léčbou výplachy zvukovodu borovou vodou a kapkami s antibiotiky. Při neúspěchu tabletovými antibiotiky. Středoušní výrůstky a zbytnělá sliznici ve středouší se odstraňují chirurgicky. Po důkladném přeléčení zánětu, kdy je pacient po více než 3 měsíce bez výtoku, se perforovaný bubínek může uzavřít plastikou bubínku. Opakovaným i chronickým zánětům lze v dětském věku často zabránit odstraněním zbytnělé nosní mandle tzv. adenotomií. Zvětšená nosní mandle může utlačovat ústí Eustachovy trubice a tím bránit odtoku sekretu a provzdušňování středoušní dutiny. U dospělých pacientů je nutné vyloučit nádor nosohltanu. Naříznutí stěny bubínku s odsátím sekretu a následným zavedením tlak vyrovnávajících trubiček sníží tvorbu retrakcí bubínku a zajistí provzdušňování středoušní dutiny. Srůst středoušních kůstek s bubínkem lze řešit pouze chirurgicky náhradou bubínku a kůstek.

Prevence a doporučení při zánětu středního ucha

Prevencí zánětů středouší je otužování dětí. Při rýmě u kojenců a batolat je důležité pečlivě odsávat nosní sekret. Pokud se vašemu dítěti vrací středoušní záněty, nechejte je očkovat proti pneumokokovi vakcínou Pneumo 23, Prevenar nebo Synflorix. Očkování proti Haemophillus influenzae je součástí povinné hexavakcíny, jejíž první dávku dítě dostane v 9. týdnu života. Pokud se u vašeho dítěte nebo u vás objeví zánět středního ucha s teplotou, neodkládejte návštěvu lékaře.

Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Toto pole je povinné.
Toto pole je povinné.
Toto pole je povinné.
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…