Klinefelterův syndrom

img
01. 10. 2015 Přečteno: 5087x

Klinefelterův syndrom není onemocnění jako takové, ale jde o vrozenou genetickou poruchu, jejíž podstatou je nadbytečná chromozomální výbava. Syndrom není označován za nemoc, ale za soubor několika typických příznaků vyskytujících se u této poruchy. Za normálních okolností má každá buňka lidského těla ve svém buněčném jádru 46 chromozómů. Každý lidský chromozom nese důležité genetické informace. Ty jsou uloženy v genech a jejich základem je pak tzv. DNA, což je velmi složitá chemická sloučenina (kyselina deoxyribonukleová). Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po vzhled člověka - rysy, barva vlasů, kůže, očí, výška těla atd. Každá buňka těla obsahuje stejnou genetickou informaci a při dělení buňky každá nová buňka opět sestává z 46 chromozomů a stejné genetické výbavy.

Z celkového počtu chromozomů jsou dva chromozomy tzv. pohlavní. To znamená, že určují pohlaví každého jedince a tyto chromozomy se označují písmenem X a Y. Každá zdravá žena má dva X chromozomy a každý zdravý muž jeden X a jeden Y chromozom. Zbylých 44 chromozomů je stejných jak pro ženy, tak pro muže. Celkový počet chromozomů pro ženu se tedy označuje 46, XX a pro zdravého muže pak 46, XY. V případě spojení mužské spermie s vajíčkem ženy vzniká nový jedinec, který získává polovinu chromozomů matky a polovinu chromozomů otce. O novém pohlaví pak rozhoduje spermie, která nese buď chromozom X pro nové ženské pohlaví nebo Y pro mužské. Jakmile dojde k oplodnění, 23 mateřských chromozomů se spojí s 23 otcovskými a vzniká nový jedinec. V průběhu tohoto spojení ale může dojít k poměrně velkému množství poruch, kdy dochází ke vzniku jedince s různými genetickými vadami. Jednou z nich je právě Klinefelterův syndrom.

Čtěte také:

Turnerův syndrom

Tato genetická porucha postihuje pouze a výhradně muže. V průběhu vzniku nového jedince mužského pohlaví dochází k poruše, díky ní dojde k nadbytku jednoho či více X chromozomů. To znamená, že tento jedinec je nositelem genetické výbavy 47, XXY (zdravý muž má 46, XY). Možná je také přítomnost více než dvou X chromozomů nebo existuje také velmi výjimečná možnost, kdy se u muže objevuje karyotyp 46, XX bez Y chromozomu. Tento karyotyp je za normálních okolností karyotypem ženského pohlaví. Pokud jsou postiženy touto gentickou poruchou všechny buňky mužského těla, jde o klasický Klinefelterův syndrom. Existuje ale také tzv. mazaika, kdy je poškozena pouze část buněk těla a zbytek pak obsahuje normální počet 46, XY. Klinefelterův syndrom je statisticky jednou z nejčastějších genetických poruch. Porucha se vyskytuje u jednoho muže z 1000 zdravých. Velmi často se u muže příznaky neprojeví nebo jen velmi mírně, proto se odhaduje, že se porucha vyskytuje u mnohem vyššího počtu mužů, ale porucha není za život muže odhalena. Historicky byl Klinefelterův syndrom pojmenován po rakouském endokrinologovi Harrym Klinefelterovi, který v roce 1942 poprvé popsal tento syndrom.

Příčiny vzniku Klinefelterova syndromu

Klinefelterův syndrom se řadí ke klasickým syndromům způsobeným tzv. numerickou chromozomální aberací (do této skupiny patří také Downův syndrom, Turnerův syndrom, Edwardsův a Pataův syndrom). Jde o genetickou porucha, která se řadí mezi tzv. aneuploidie. Aneuploidie je typ genové mutace, při které dochází ke ztrátě nebo naopak nadbytku chromozomů. K tomuto jevu dochází při nesprávném průběhu buněčného dělení. Vznik, vývoj a dělení buněk je velmi složitý proces a poruchy při něm vznikají poměrně často. Přesná příčina vzniku ale není jasná.

Vznik Klinefelterova syndromu je s největší pravděpodobností náhodný jev a počínání budoucích rodičů jeho vznik nemůže nijak ovlivnit. Ke vzniku syndromu dochází při oplodnění vajíčka spermií. Podstata vzniku je známá, ale příčina vzniku ne. Klinefelterův syndrom vzniká tzv. nondisjunkcí nebo jde o mosaicismus. Nondisjunkce je vlastně chyba při rozdělování chromozomů ve fázi buněčného dělení v meiose. Výsledkem je to, že při buněčném dělení místo dvou buněk se stejným počtem chromozomů vzniká jedna buňka bez daného chromozomu a druhá buňka s nadbytkem. Pokud pak dojde ke spojení rodičovské buňky plnohodnotné s jednou chybnou, vzniká pak Klinefelterův syndrom. Pro nondisjunkci je typické, že veškeré buňky v těle muže s Klinefelterovým syndromem obsahují 47, XXY chromozomů. Tzv. mosaicismus je pak chyba ve fází mitótického buněčného dělení, kdy dojde ke spojení dvou zdravých rodičovských buněk, ale jakmile se nové embryotické buňky dělí a vytvářejí nového jedince, dochází k chybě dělení v této fázi. Pro mosaiku je typické to, že ne všechny buňky těla postiženého obsahují 47, XXY, některé buňky jsou zdravé s normálním 46, XY. Pro Klinefelterův syndrom nejsou ani rizikové faktory zcela známé.

Klinefelterův syndrom - příznaky a průběh

Klinefelterův syndrom je soubor příznaků, který se týká výhradně mužů s genetickou výbavou 47, XXY. Mezi hlavní příznaky řadíme tzv. eunuchoidní habitus, což je vysoká štíhlá postava s dlouhými končetinami. Intelekt muže nebývá většinou nijak narušen, častěji jsou ale pozorovány poruchy učení a deprese. Psychomotorická retardace bývá častější u syndromu s více než dvěma X chromozomy. Pro Klinefelterův syndrom je velmi typická porucha sekundárních pohlavních znaků, kdy se u muže objevuje malý penis a hypoplastická varlata, velmi často s infertilitou (neplodností). Typická je taktéž gynekomastie (zvětšení prsních žláz), snížený výskyt ochlupení, které má spíše ženský charakter a taktéž dochází k poruše růstu vousů.

U klasického Klinefelterova syndromu jsou všechny zmíněné příznaky velmi vyznačeny, naopak u tzv. mozaicismu, kdy je část buněk těla s normální chromozomální výbavou, je někdy velmi obtížné tyto příznaky zaznamenat. Nedostatečné vyvinutí pohlavních orgánů se označuje jako hypogonadismus, zvětšení prsních žláz u mužů je pak gynekomastie. U mužů s Klinefelterovým syndromem dochází díky snížené hladině testosteronu k opoždění puberty. Výrazné naopak může být zvýšení folikulo stimulujícího hormonu a luteinizačního hormonu. Objevit se může opoždění vývoje řeči, poruchy pozornosti a poruchy učení. V dětství je diagnostika tohoto syndromu často téměř nemožná, chlapci se vyvíjí podobně jako stejně staré zdravé děti. Diagnóza tak bývá často stanovena až v období puberty nebo v dospělosti, kdy se muž snaží počít potomka. Typická je také snížená sexuální touha (libido) a neplodnost, kdy nedochází ke správnému dozrávání spermií.

Diagnostika Klinefelterova syndromu

V raném dětství je diagnostika Klinefelterova syndromu velmi obtížná. V pubertě či dospělosti je možné podle výše uvedených projevů získat pouhé podezření, ale definitivním průkazem je až genetické vyšetření buněk ze vzorku tkáně postiženého. Obvykle se vyšetřuje genetická informace z bílých krvinek získaných při odběru krve. Jakmile se prokáže chromozomální výbava 47, XXY, je diagnóza Klinefelterova syndromu jasná. Vyšetření chromozomů se odborně nazývá vyšetření karyotypu, kdy se sleduje počet a stavba jednotlivých chromozomů v buňce. Diagnostika se provádí na oddělení lékařské genetiky. Kromě vyšetření karyotypu se u Klinefelterova syndromu doporučuje provést biopsii varlat. Vyšetřením se pak objasní rozsah jejich poškození a neplodnost muže. Klinefelterův syndrom je v dnešní době možné prokázat také prenatálně (před narozením dítěte) v rámci prenatálního screeningu z plodové vody nebo biopsií choriových klků. Ke zjištění Klinefelterova syndromu tímto způsobem ale dochází většinou jen náhodně.

Léčba Klinefelterova syndromu

Stejně tak jako u jiných genetických poruch tento stav po narození postiženého dítěte nelze léčit. Lze ale ovlivnit průběh tohoto syndromu během života chlapce nebo muže. Pokud dochází ke zpomalenému vývoji sekundárních pohlavních znaků (růst penisu, varlat a ochlupení), je možné zavedení substituční hormonální léčby - aplikace testosteronu. Ta by měla také zajistit to, že nedojde k růstu prsních žláz a hlas muže bude typický pro mužské pohlaví. Jelikož mohou být muži s Klinefelterovým syndromem infertilní (neplodní, nemohou mít vlastní děti), medicína se tak zabývá také touto otázkou. Nutné je použití dárcovského spermatu a někdy také použití metod asistované reprodukce. S kvalitní léčbou mohou muži s touto genetickou odchylkou vést plnohodnotný život jako zdraví jedinci.

Dnešní možnosti terapie neumožňují chorobu vyléčit, ale léčit ji, takže jsou jedinci téměř bez příznaků. Léčba začíná kolem 11 - 12 roku věku. Díky léčbě se v průběhu měsíců až let zajistí zvýšení ochlupení těla, zvýší se vývoj svalů a podpoří se tzv. sex-drive neboli sexuální aktivita. Vývoj svalstva zamezí vývoji osteoporózy. Velký význam má také psychologický a sociální efekt, kdy se mladí muži cítí lépe v kolektivu svých vrstevníků. Vývoj pohlavních znaků tak podpoří jejich sebevědomí. K nevýhodám léčby testosteronem patří vedlejší efekt jako je zhoršení akné, rychlý sexuální vývoj nebo zvýšení agresivity. Tyto příznaky je pak nutné monitorovat. U mužů s poruchou učení je pak vhodné asistované vzdělávání či pomoc logopeda.

Prevence Klinefelterova syndromu

Vzhledem k tomu, že neznáme přesnou příčinu vzniku genetického defektu, neumíme této genetické poruše ani předcházet. V případě Klinefelterova syndromu je známá podstata, ale bohužel ne příčina. X chromozom již přebývá v jedné z pohlavních buněk budoucího rodiče chlapce s Klinefelterovým syndromem nebo dojde k nadbytku v průběhu splynutí mužské a ženské pohlavní buňky. Proč se tomu děje, ale známé není.

Jedinou možnou prevencí je tak prenatální diagnostika. Při ní ale k odhalení syndromu dochází jen velmi zřídka. Důležité je ale vědět, že Klinefelterův syndrom není onemocnění, ale pouze soubor určitých příznaků spojených s nadbytkem jednoho pohlavního X chromozomu. Řada příznaků je dnes již řešitelná a chlapci s tímto syndromem jsou velmi často inteligentní a úspěšní muži.

Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Zlomeniny pánve

Pletenec pánevní je označení pro anatomickou strukturu prstencovitého tvaru, která leží na bázi páteře. Kost pánevní je párová a srůstá ve stydké oblasti. Kost je plochá a vznikla srůstem kostí kyčelní, sedací ...

Onemocnění koronavirem, COVID-19

COVID-19 je označení onemocnění způsobené odhaleným typem koronaviru. Jelikož jde o zcela nově objevený virus, onemocnění se nejčastěji označuje jako onemocnění koronavirem. Je nutné podotknout, že existuje mno...

Srdeční selhání (obecně)

Srdce je dutý sval, který je uložený v dutině hrudní. Srdce vytváří pravidelné stahy, kterými zajišťuje pohyb krve po těle. Krví se přenáší dýchací plyny, živiny, odpadní látky a mnoho dalších důležitých složek...

Balanitida

Balanitida neboli balanitis je odborné označení pro zánět žaludu. Žalud je anatomická struktura penisu muže. Jde o hlavu (špičku) penis, která se v odborné literatuře častěji nazývá jako glans penis. Toto zánět...

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…