Hydrocefalus

img
14. 05. 2015 Přečteno: 12921x

Hydrocefalus je onemocnění, kdy dochází k nadměrnému hromadění mozkomíšního moku uvnitř lebky a mozku. Termín hydrocefalus pochází z řečtiny: hydro = voda, kephale = hlava. Doslova by se slovo hydrocefalus dalo přeložit jako vodnatelnost hlavy nebo jako voda v hlavě. Hydrocefalus může mít mnoho příčin a taktéž má i mnoho projevů. S tímto onemocněním se historicky setkáváme již v období Hippokrata, který psal o přeměně mozkové tkáně na vodu v důsledku epilepsie. Toto tvrzení je samozřejmě nesmyslné.

Hippokrates doporučoval jako nejvhodnější léčbu zeleninu, vynucování kýchání a v nejhorším případě trepanaci (vytvoření otvorů přes lebku až na samotné mozkové obaly). Zmínky o hydrocefalu se pak objevují opakovaně u dalších známých osobností jako byl Aristoteles, Galén či da Vinci. Leonardo da Vinci jako jeden z prvních podrobně zkoumal komorový systém mozku na zvířeti, tím se skutečné příčině onemocnění velmi přiblížil. Důležitým mezníkem byla poprvé provedená lumbální punkce v roce 1891 u dítěte trpícího hydrocefalem. Punkce dítěti velmi ulevila. Na konci 19. století byl taktéž proveden léčebný pokus s drenáží mozkových komor. Princip se v podstatě využívá dodnes. Je asi jasné, že se nedrénuje voda v mozku, ale mozkomíšní mok. Mok je nepřetržitě tvořen v mozkových komorách. V mozku najdeme asi 150 ml likvoru. Mok chrání mozek před otřesy a poškozením, umožňuje také mozku odstraňovat odpadní látky a zplodiny metabolismu.

Hydrocefalus a příčiny vzniku

Podstatou postižení hydrocefalem je přebytek mozkomíšního moku (likvoru) v oblasti mozku. Mozkomíšní mok je tekutina chránící mozek před otřesy a dalším poraněním, která je v mozku tvořena a vstřebávána nepřetržitě. Celkově se v mozku dospělého člověka nalézá asi 150 ml moku a každou hodinu se za normálních podmínek vytvoří a opět zpětně vstřebá 15 - 30 ml moku. Může ale dojít k situacím, kdy dochází k poruše tvorby či vstřebávání nebo odtoku moku z částí mozku, tekutina se hromadí a vzniká hydrocefalus. Nahromaděná tekutina způsobí přetlak uvnitř lebky. Komplikace způsobené tímto přetlakem se pak velmi liší u dětí, které ještě nemají stabilní pevnou velikost lebky (jednotlivé kosti lebky nejsou srostlé), a u dospělých, jejichž lebka je pevně uzavřena a nemůže již měnit objem.

Pro shrnutí tedy rozlišuje 3 základní příčiny vzniku hydrocefalu:

  1. zvýšená sekrece (tvorba) mozkomíšního moku (velmi vzácný jev)
  2. snížená resorpce (vstřebávání) moku
  3. obstrukce (ucpání) likvorových cest

Konkrétních příčin hydrocefalu je pak velká řada. Prvním z nich je vrozený hydrocefalus u dětí. Jde o vrozenou vývojovou vadu, která se vyskytuje samostatně nebo jako součást některých syndromů. Systém kanálků je nějakým způsobem vrozeně ucpaný nebo dochází k poruše vstřebávání moku. Pro rychlý výčet zde řadíme Dandy-Walker syndrom, Arnold-Chiari syndrom (oba syndormy s postižením mozečku a poruchou absorpce moku), vrozená stenóza Sylviova kanálku, atréze (slepý konec) foramen Magendi a Luschke, součást syndromů Klippel.Feil a Walker-Warburg, u encefalokély a spina bifida, agenese arachnoideálních klků a sinus sagitális s poruchou vstřebávání moku, nadměrná tvorba moku u papilomu plexů, nitroděložní infekce Toxoplasmou gondi, Treponema pallidum, cytomegalovirem nebo herpesvirem atd.

K získanému hydrocefalu dochází mnohem častěji nežli k vrozenému a může k němu dojít po prodělané získané pneumokokové infekci či meningitidě, kdy dojde k obstrukci (ucpání) tzv. bazálních cisteren. Další možností je nitrolební při úraze hlavy (po porodu, úderu do hlavy, pádu), kdy hematom ucpe vývodné cesty pro mok. Dalším příkladem získaného hydrocefalu jsou nádory mozku, kdy kanálky, kterými normálně prochází mok do místa vstřebávání nádor nebo leukemické buňky ucpou. Možný je také vznik hydrocefalu jako pooperační komplikace při některých zákrocích. Dalším typem je nekomunikující hydrocefalus, kdy dochází k zablokování průchodu komorového systému (kanálků pro průchod moku). Mok se normálně tvoří, ale neodtéká, což pak způsobuje jeho hromadění v jedné z mozkových komor a a její roztažení. Narůstající komory pak utlačují okolní mozkovou tkáň. Komunikující hydrocefalus je způsoben poruchou vstřebávání moku, mok se v místě vstřebávání hromadí a opět utlačuje okolní mozkovou tkáň. Tento typ je velmi málo častý, většinou je způsoben vzácným nádorem v oblasti odtoku moku.

Vrozený hydrocefalus u dětí

Hydrocefalus - příznaky a průběh

V průběhu hydrocefalu dochází ke zvýšenému hromadění mozkomíšního moku v mozku. Projevy a příznaky hydrocefalu se velmi liší u dětí a u dospělých a to převážně proto, že dítě ještě nemusí mít zcela pevně srostlé lebeční kosti a při hromadění moku tedy může dojít k expanzi lebečních kostí a k uvolnění lebečních švů. Dospělá osoba již má lebku plně vyvinutou, kosti jsou pevně srostlé a lebka již nemůže měnit vnitřní objem. Klinické projevy hydrocephalu tedy závisí na věku a také na rychlosti vzniku.

U malých dětí do 2 let věku se hydrocefalus nejčastěji projevuje jejich zvýšenou dráždivostí, typická je rychle rostoucí hlava (je velmi důležité, aby dětský lékař při preventicních prohlídkách pravidelně hlavičku dítěte přeměřoval). Patologicky zvětšená hlava se označuje jako makrocefalie. Kůže na hlavě je tenká a často prosvítá žilní kresba. Zřetelný na dotyk může být rozestup lebečních švů a napětí velké fontanely (plochá měkká část hlavy dítěte nad čelem). Možná je paréza hlavovoých nervů, časté zvracení a neutišitelný pláč, deviace očních bulbů, poruchy vědomí, poruchy dýchání a srdečního rytmu. Stav vždy vyžaduje rychlý chirurgický zákrok. U starších dětí, s již nehmatatelnou fontanelou se hydrocefalus projevuje bolestí hlavy, zvracením, poruchami vědomí, dýchání a srdečního rytmu. Typické jsou změny chování. U dospělých mezi projevy vždy převažuje bolest hlavy, typické je městnání papily při vyšetření očního pozadí, dále syndrom intrakraniální hypertenze (bolest při předklonu hlavy). U seniorů se pak setkávámě s demencí, inkontinencí a poruchami chůze. Příznaky se mohou někdy velmi lišit u jednotlivých případů. Ve všech věkových skupinách se můžeme také setkat s projevy epilepsie a tzv. příznakem zapadajícího slunce, kdy při pohledu očima dolů k zemi vidíme nad očima bělmo. Pokud nedojde k rychlému řešení hydrocefalu, dříve či později dochází k úmrtí jedince. Nejdelší přežívání pak najdeme u dětí s vrozeným hydrocefalem, které v minulosti byly schopné přežít několik let. Typická pro ně je obrovská velikost hlavy ve srovnání se zbytkem těla.

Diagnostika hydrocefalu

V některých málo případech je možné hydrocefalus diagnostikovat z pouhého fyzikálního vyšetření jedince, a to pouze u malých dětí. Typické je výrazné zvětšení hlavy s rozestupem švů a ztenčenou kůží na hlavě, jíž prosvítá žilní kresba. Pro zjištění přesné příčiny vzniku je ale nutné další vyšetření. U malých dětí s fontanelou je možné ultrazvukové vyšetření, kdy se přes tenkou kůži fontanely ultrazvukem vyšetří mozek. U větších dětí a dospělých a při neúspěchu ultrazvuku se pak využívá počítačové tomografie (CT) a magnetické rezonance (MRI). K dalším vyšetřovacím metodám řadíme lumbální infúzní test (vyšetření resorpční kapacity), kdy se zjišťuje porucha resorpce moku. Zevní lumbální drenáž je jak diagnostický, tak léčebný výkon, kdy se mok odvádí mimo tělo pacienta (lumbální punkce). Pro přesné objasnění překážek v odtoku moku je možné využít ventrikulografie a cisternografie.

Hydrocefalus a jeho léčba

Jedinou možnou kompletní léčbou hydrocefalu je chirurgická terapie. U akutního hydrocefalu, kdy se očekává zlepšení stavu je metodou volby zavedení dočasné drenáže mozkomíšního moku. U obstrukce se do mozkové komory zavede drén. Ten se může ukončit dočasně sběracím sáčkem nebo zavést do břišní dutiny. U komunikujících hydrocefalů se pak situace řeší lumbální drenáží moku. Léčba dlouhodobých chronických hydrocefalů se nejčastěji řeší zavedením trvalé drenáže. V některých případech obstrukce (tumory, krevní sraženiny apod) je možné chirurgicky obstrukci odstranit nebo místo ucpání obejít vytvořením jiné komunikace. Z trvalých drénů je pak podle situace možné využít ventrikuloperitoneální shunt, což je drén vedoucí z mozkové komory do dutiny břišní, odkud se pak přes pobřišnici tekutina zpět vstřebá nebo ventrikuloatriální shunt, kdy drén vede z mozkové komory žilami do krve srdeční síně. Možný je také drén lumboperitoneální, kdy lumbální punkcí vedeme drén opět do dutiny břišní. Shunt neboli drén je vlastně tenká dutá poměrně ohebná trubička vedoucí přes ventil mozkomíšní mok do místa potřeby. Pokud je tvorba mozkomíšního moku zvýšená, je někdy možné také pro léčbu hydrocefalu využít diuretik, od těch se ale většinou především dětí ustupuje. Při léčbě hydrocefalu může dojít k řadě komplikací. Vážnou a poměrně častou komplikací je vznik infekce. Především při akutním hydrocefalu s dočasným drénem drén komunikuje přímo s mozkovou komorou, jakákoliv infekce je velmi nebezpečná. Další komplikací pak bývá ucpání drenážní hadičky, kdy je pak nutný velmi rychlý zákrok s výměnou či pročištěním hadičky.

Prevence hydrocefalu

Prevence hydrocefalu spočívá v podstatě jeho vzniku. U úrazů tedy musíme předvídat nebezpečné situace (pády) a při sportu či rizikové práci používat ochranné pomůcky (přilby). U vrozených hydrocefalů je pak důležité v těhotenství pravidelně navštěvovat gynekologa a nevynechat ultrazvuková vyšetření, která by měla odhalit postižení mozku plodu. Prevence nádorových onemocnění je velmi svízelná, doporučit by se dal zdravý životní styl, nekouřit, nepít alkohol, neužívat návykové látky a pravidelně bezpečně sportovat. U infekčních onemocnění je pak dobrá prevence vakcinací (pneumokok) či řádná léčba antibiotiky tak, aby v budoucnu nedošlo ke sníženému účinku antibiotik při vážných infekcích.

Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…