Entezopatie

img

Šlacha je anatomicky tvořena kolagenním vazivem uspořádaným do jednotlivých vláken. Mezi vlákny probíhají drobné cévy, které mají za úkol vyživovat…

Entezopatie je označení pro skupinu onemocnění úponových šlach. Slovo enthesis vychází z řečtiny a označuje úpon. Pro onemocnění je možné použít také označení syndrom úponových bolestí a řadíme je mezi syndromy z přetížení měkkých tkání pohybového aparátu. Jde vlastně o patomorfologické změny v místě úponu šlach, vazů a kloubních pouzder. Entezopatie vznikají na základě zánětlivých změn v kloubním pouzdře a v oblasti úponů šlach.

Entezopatie se může vyskytovat samostatně pouze na jedné části těla nebo může být součásti revmatických onemocnění. Nejznámější entezopatie jsou velmi často neodborně pojmenovány podle příčin vzniku a to jsou většinou sportovní aktivity (tenisový nebo golfový loket). Většina entezopatií vzniká jako následek přetížení s následnou poruchou prokrvení a látkové výměny. Entezopatie se vyskytují u obou pohlaví bez vyjímky, nejčastěji pak v produktivním věku nebo u mladých a středně starých sportovců.

Anatomie

Šlacha je anatomicky tvořena kolagenním vazivem uspořádaným do jednotlivých vláken. Mezi vlákny probíhají drobné cévy, které mají za úkol vyživovat buňky vaziva a odvádět z nich produkty látkové výměny. Povrch šlach je pak pokryt tenkou vrstvou obsahující nervová vlákna. Za vycházejí z vnitřku šlachy. Buňky nervových vláken jsou zodpovědné za vedení informací o napětí šlachy. Šlachy se upínají na povrch kostí. Povrch kosti pokrývá prokrvená a inervovaná vrstva periostu (okostice). Kost je v místě úponu šlach zdrsněná nebo je v podobě menších či větších výrůstků. Šlacha svým způsobem proniká do kosti a povrch šlachy přechází v periost (okostici). Periost v místě průniku chybí. Na opačné straně šlacha přechází plynule ve svalová vlákna a svalové bříško.

Když se vrátíme zpět k oblasti úponů šlach ke kosti, je nutno zmínit, že tato struktura je ve skutečnosti velmi složitá. Má komplikované uspořádání, jelikož šlacha musí splňovat důležitou funkci přenosu svalové síly na kostru složenou z kostí a klouby jako spoje mezi kostmi. Síla, kterou šlachy přenáší může být obrovská, proto je oblast úponů velmi důležitá. Oblast úponu je většinou nastavena na mnohem větší sílu, než jaká ve skutečnosti vznikne, přesto může při neopatrnosti velmi rychle dojít k přetížení. Následkem může být vytržení šlachy z místa úponu, přetržení šlachy nebo například vznik entezopatií.

Příčiny vzniku entezopatie

Entezopatie vznikají nejčastěji opakovaným přetěžováním šlachových úponů. Přetěžování může být běžně prováděná denní činnost, ale nejčastěji se týká sportovních aktivit nebo pracovní zátěže. U některých případů entezopatijí jsou příčiny multifaktoriální. Přetížení může být akutní nebo chronické. Následkem je porucha mikrocirkulace v oblasti přechodu šlachy v kost. Jakmile dochází k opakované nadměrné námaze v oblasti úponu, chrupavčitá zóna v oblasti přechodu se ničí a dochází k její přestavbě. Při námaze dochází k mikrotraumatizaci úponů, jejich špatnému prokrvení, nekróze a zánětu.

K jednotlivým příkladům entezopatií řadíme asi nejznámější tenisový loket. Jde o bolestivé onemocnění šlachového úponu svalu upínajícího se na zevní část lokte. Onemocnění nemusí samozřejmě vznikat pouze při hře tenisu. Obtíže mohou vzniknout i při jiných činnostech jako jsou pracovní činnosti nebo jiné typy sportů při kterých dochází ke chronické námaze v této oblasti. Příkladem může být časté používání šroubováku, vrtání, štípání dříví, práce na počítači při nesprávném postavení paže nebo zdvihání břemen.

Dalším příkladem entezopatií jsou oštěpařský loket nebo golfový loket. Entezopatie vzniká logicky nejčastěji při těchto činnostech, tentokrát je postižena vnitřní část lokte. Skokanské koleno pak vzniká tahem za čtyřhlavý stehenní sval, což bývá velmi často na odrazové noze atletů, u fotbalistů nebo hokejistů. Postiženo mlže být také tříslo. Tato entezopatie se tedy týká úponů přitahovačů stehna v oblasti třísel. Entezopatie se nevyhýbají ani ramennímu kloubu, týká se oblasti rotátorové manžety, označuje se také jako plavecké rameno, ale setkat se s ní můžeme u volejbalistů, zedníků a jiných řemeslníků.

Příznaky a průběh entezopatie

Vedoucím prvotním příznakem akutních entezopatií je jednoznačně bolest při pohybu. Většinou je bolest velmi dobře lokalizovaná, kdy nemocný může přesně ukázat na bolestivé místo úponu šlachy a jeho okolí. Typický je také otok. Hybnost je omezená a k úlevě dochází při znehybnění končetiny. Bolest se ale objevuje také při palpaci postižené oblasti s vyzařováním bolesti do okolí. Akutní entezopatie typicky vymizí do šesti týdnů od prvních příznaků a to bez ohledu na spontánní odeznění nebo jako reakce na léčbu. Pokud se bolesti a další obtíže spojené s entezopatií vyskytují déle než 6 týdnů, jde o entezopatii chronickou. Při přechodu do chronicity může být bolest také klidová a v oblasti nad úponem se mohou objevit změny jako zarudnutí kůže a neustupující otok.

Diagnostika entezopatie

Onemocnění entezopatiemi se velmi často diagnostikuje pouze na základě anamnézy. Pokud pacient zmíní úponové bolesti při sportu nebo pracovní činnosti, je možné rychle stanovit podezření na entezopatie. Klinická vyšetření jsou ale nezbytná, jelikož lékař pod kůži nevidí a nemůže bez dalších vyšetření prohlásit, že jde o entezopatie bez toho, aby vyloučil jiné, mnohdy mnohem závažnější příčiny (revmatoidní artritida, lupus apod). Důležité je zkontrolovat všechny ostatní velké klouby, zda není postižení rozšířeno jinde, pak by mohlo jít o jiné onemocnění. Pro entezopatie je typické, že na první pohled většina z nich nenasvědčuje žádnému poškození (otok a zarudnutí nejsou tak časté).

Entezopatie - oštěpařský loketNásleduje palpační vyšetření, kdy lékař oblast prohmatá a sleduje bolestivé reakce a omezení pohybu. Patrná bývá zvýrazněná citlivost v oblasti úponu, dochází k omezení funkce končetiny a oslabení svalové síly. Existuje řada manipulací a testů, které typicky vyvolají bolest nebo naopak bolest nevyvolají. Z objektivních vyšetřovacích metod se používá ultrazvuk, díky němuž je možné zobrazit oblast úponu či navazujícího kloubu a diagnostikovat případně tekutiny v kloubu, otok apod. Další možností je rentgenový snímek, který odhalí zlomeninu a taktéž otok. Podrobnějším vyšetřením je ještě CT (počítačová tomografie) a MRI (magnetická rezonance). To jsou ale dražší metody, které se využívají při pochybnostech či přechodu do chronicity. Jelikož velmi podobné příznaky mohou mít i další patologické stavy, je důležité tyto stavy vyloučit.

Pokud je postiženo více oblastí těla, je možné uvažovat o systémových onemocněních jako je revmatoidní artritida nebo systémový lupus erytematodes. Tyto nemoci by připadly v úvahu především při postižení véce kloubů a dalších projevech. Pak by bylo na místě provést podrobnější interní vyšetření jako je vyšetření krve nebo kloubní tekutiny. Při nejistotě je možné také provést terapeutický test, kdy se aplikuje analgetikum (mesocain) do bolestivé lokalizace. Pokud jde o entezopatii, mělo by dojít k úlevě a pacient by měl být schopný téměř normálního pohybu. Pokud jde o poškození v oblasti šlach (přetržení, natrhnutí, útlak rotátorové manžety v oblasti ramene apod), bolest ustoupí, ale funkčně pacient není schopný pohyby provést.

Další možností při nejisté diagnóze je jiná forma terapeutického testu, kdy se končetina znehybní a nemocný se vyhýbá několik týdnů aktivitě, která vyvolává obtíže. V případě entezopatie by mohlo dojít ke zlepšení stavu. Důležité v souvislosti s bolestmi oblasti lokte je myslet také na poškození krční páteře, kdy bolest může imitovat entezopatii, ale místo ní se může jednat například o výhřez ploténky s útlakem nervových kořenů. Místní léčba lokte pak nemá nejmenší smysl, protože bolest nevychází z lokte, ale z oblasti krční páteře, takže je třeba terapii a bližší došetření směřovat do této oblasti.

Léčba entezopatie

Pro léčbu entezopatií je velmi důležité zjistit příčinu vzniku a této činnosti se vyvarovat. Další přetěžování příslušného úponu by vedlo ke zhoršování příznaků. Pokud nemocný není schopný končetině ulevit, je možné doporučit sádrovou imobilizaci nebo dlahu. Velmi účinná pro léčbu entezopatií se zdá lokální aplikace léků a fyzikální terapie. K místním lékům patří protizánětlivé látky (antiflogistika-voltaren, fastum gel) a léky proti bolesti (analgetika ibalgin krém). Poměrně dobře účinkuje také aplikace kortikosteroidů, které mají protizánětlivý efekt a uleví od otoku. Tento konzervativní postup mívá dobré odezvy.

Fyzikální terapie se zaměřuje na posílení okolních svalů a jejich uvolnění. Využívá se různých cviků v kombinaci s teplými zábaly, magnetoterapií, ultrazvukovou terapií či elektroterapií. U entezopatií by se měl klást důraz na léčbu lokální (masti raději než tablety) a na znehybnění a úlevu od dráždivého pohybu. Pokud důsledná konzervativní léčba nemá efekt, zvážit se musí operační řešení situace. Ta se nedoporučuje dříve než po 3 až 6 měsících od počátečních příznaků a opravdu důsledné konzervativní léčbě. Typ operačního výkonu závisí na postižené oblasti a zjištěných poškození. Existuje několik principů jedním z nich je operační úmyslná traumatizace šlachy, tak aby bylo vyprovokováno její zhojení. Jinou možnosti je protažení šlachy.

Prevence vzniku entezopatie

Pro sport a jakoukoliv aktivní činnost je zásadní nepřekonávat bolest. Pokud něco při pohybu bolí, je to naprosto normální obranný mechanismus lidského těla, který naznačuje, že se něco děje. Proto při tréninku či pravidelné aktivitě nenuťte pohyb přes bolest. Důležité je také sledovat, jestli neprovádíte jednostranný náročný pohyb a myslete na protahování těla před a po sportovní aktivitě. Existuje řada relaxačních cvičení, která jsou specifická pro daný sport. Preventivně se používají také epikondylární pásky, které odlehčují dané oblasti. Při pracovní činnosti vždy dodržujte dané pracovní postupy a fyziologické postavení těla při sezení, stání, psaní na pc atd. Dobré je po hodině každou činnost pokud je to možné přerušit, protáhnout se a za pár minut zase pokračovat.

Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Toto pole je povinné.
Toto pole je povinné.
Toto pole je povinné.
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…