Cytomegalovirová infekce

img
14. 01. 2015 Přečteno: 14246x

Lidský cytomegalovirus (CMV) patří do skupiny herpetických virů. Jako ostatní herpetické viry i CMV po prvotní infekci zůstává v organismu a při oslabení imunitního systému se může aktivovat. Nákaza probíhá bezpříznakově, výjimkou jsou infekce plodu, novorozence a osob s nefunkčním imunitním systém. Zatímco u plodu způsobuje vrozené vývojové vady, u osob s poruchou imunity probíhá cytomegalovirová infekce jako zánětlivé onemocnění různých orgánů – jater, plic, tlustého střeva, mozkové tkáně a sítnice.

Cytomegalovirus

Cytomegalovirus je DNA virus, největší virus infikující člověka. Existují i zvířecí cytomegaloviry, ale nelze je přenést na člověka.

Infikované buňky se po nákaze zvětšují. Odtud je odvozen název viru, protože řecky se řekne buňka kytos a veliký megas. Virus byl poprvé izolován ze slinných žláz, proto bylo onemocnění tímto virem nazváno „nemoc slinných žláz". Dalším pojmenováním je cytomegalická inkluzní nemoc, protože při infekci vznikají obrovské buňky s drobnými útvary v jádře nebo cytoplazmě skládající se ze zásobních nebo odpadních látek (buněčné inkluze). Tyto buňky „vzhledu sovích očí" se nacházejí v placentě, játrech, plicích, mozku, ledvinách a slinných žlázách.

Přenos cytomegalovirové infekce

Jediným zdrojem cytomegaloviru je člověk, a to nemocná osoba nebo nosič. Nákaza se přenáší při těsném osobním kontaktu - ústy, vzdušnou cestou nebo pohlavním stykem. K šíření infekce rovněž dochází krevní transfúzí, transplantovaným orgánem, mateřským mlékem i z matky na plod. Virus se nachází v krvi, slinách, slzách, moči, mateřském mléce, spermatu, poševním sekretu a postižených orgánech. Po prvotní infekci se velmi dlouho vylučuje. Inkubační doba je zpravidla mezi 20 až 60 dny.

Výskyt cytomegalovirové infekce

Promořenost virem v populaci stoupá s věkem a kolísá v závislosti na socioekonomických podmínkách. Zatímco v rozvojových zemích je veškeré obyvatelstvo starší pěti let již infikováno, ve vyspělých zemích infekci ještě polovina neprodělala.

Jak infekce probíhá?

CMV vstupuje do těla sliznicí dýchacího, zažívacího nebo močopohlavního traktu a po těle se rozšiřuje pomocí bílých krvinek. Prvotní infekce bývá bezpříznaková a virus po ní přetrvává v buňkách slinných žláz a ledvin, kde se po dlouhou dobu množí a vylučuje slinami a močí. Až imunitní systém dostane infekci pod kontrolu, cytomegalovirus zůstává v klidovém stádiu v některých typech bílých krvinek (monocytech a makrofázích). I aktivace infekce může být bezpříznaková. Nebezpečná je u těhotných, kdy virus přechází přes placentu a napadá plod. Postihuje zejména játra, krvetvorbu a mozek. U osob s poruchou imunity rovněž vyvolává závažné příznaky.

Cytomegalovirová infekce - příznaky

Fotolia_65066518_XSVětšina cytomegalovirových infekcí probíhá bezpříznakově nebo s necharakteristickými příznaky. Po prvotní infekci zůstává virus v organismu.

Vrozená cytomegalovirová infekce

Kongenitální cytomegalovirová infekce u dětí je poměrně častá, při prvotní infekci dojde k transplacentárnímu přenosu ve třetině až polovině případů. Při opakované infekci a aktivaci pouze u 1% plodů. Cytomegalická nemoc je závažnější u plodů neimunních matek. Postižena jsou především játra, krvetvorba a mozek.

Příznaky jsou podobné jako u vrozené toxoplazmózy. Plod má zvětšená játra a slezinu (hepatosplenomegalii), žloutenkou, zmnoženou mozkomíšní tekutinu v mozkových komorách (hydrocefalus), předčasně ukončený růst mozku (mikrocefalii), zvápenatělá mozková ložiska, trpí zánětem mozkové tkáně, hluchotou a poruchami mentálního vývoje. Postižení krvetvorby způsobí snížením počtu krevních destiček, jež se projevuje kožním tečkovitým krvácením (petechiemi). Cytomegalovirová infekce může být příčinou opakovaných potratů a porodů mrtvých plodů. Děti, které jsou postiženy méně významně a přežívají, vylučují dlouhodobě vir. Postižení jater a krvetvorby se upraví, ale neurologické příznaky a poruchy sluchu nikoliv.

Cytomegalovirová infekce u dospělých

U zdravých jedinců probíhá cytomegalovirová infekce bezpříznakově, ojediněle vyvolá syndrom podobný infekční mononukleóze. Hlavním a téměř jediným příznakem může být horečka, trvá i několik týdnů. Zduření krčních a šíjových uzlin bývá nevýrazné, častěji než povlaková angína je přítomný zánět hltanu. Obvykle se přidružují nespecifické chřipkové příznaky jako malátnost, únava, bolesti hlavy a svalů, vyrážka a mírné zvětšení jater a sleziny.

Součástí CMV mononukleózy bývá cytomegalovirový zánět jater, ale může být i samostatným onemocněním. Mívá horečnatý průběh se zvracením, ale může probíhat i bezpříznakově nebo naopak jako těžký zánět se žloutenkou (ikterem) a jaterním selháním. Játra bývají zvětšená.

Infekce po transplantacích a krevních transfuzích

Cytomegalovirová infekce po transplantacích ledvin, jater a srdce se vyvine v 60 – 100% případů. Zdrojem bývá transplantovaný orgán nebo podaná krev, která obsahuje cytomegalovirus. Může probíhat pod obrazem přetrvávajících teplot, jako syndrom infekční mononukleózy, ale i těžké zánětlivé onemocnění s horečkami, postižením jater, tlustého střeva s průjmy a zánětem plic. Infekce po transplantacích způsobuje horší přežití štěpu.

Závažný průběh má u příjemců kostní dřeně. Druhý měsíc po transplantaci vznikne cytomegalovirový zápal plic s velmi špatnou prognózou.

Přenos infekce krevní transfúzí se nazývá perfúzní syndrom. Projevuje se horečkou, zvětšením mízních uzlin a jater.

Infekce u HIV pozitivních

Cytomegalovirus způsobuje u HIV pozitivních záněty plic, mozkové tkáně, sítnice a trávicího traktu. Virus zřejmě působí jako usnadňující faktor progrese AIDS. Osoby s rozvinutým AIDS mají aktivní CMV infekci, která bývá příčinou časného úmrtí.

CMV zánět sítnice bývá prvním příznakem celotělové infekce. Postižený udává mlhavé vidění, postupné výpadky zrakového pole až nakonec ztrátu zraku. Oční sítnice ložiskovitě odumírá. Neléčený zánět vede ke ztrátě zraku do 6 měsíců. Často je doprovázen zánětem mozkové tkáně.

CMV zánět nervů bederní a křížové oblasti (progresivní lumbosakrální polyneuropatie) je pozdní komplikací HIV infekce. Projevuje se rychle narůstající poruchou hybnosti dolních končetin, výpadkem čití, městnáním moči a únikem stolice.

Při postižení trávicího traktu vznikají jícnové vředy projevující se bolestivým a obtížným polykáním. Zánět tlustého střeva je provázen teplotami a neztišitelnými vodovými průjmy s příměsí krve. Může vést až k prasknutí střeva. Vředy v ústech a na rtech se špatně hojí, jsou silně bolestivé a obtěžující.

Diagnostika cytomegalovirové infekce

Při podezření na syndrom infekční mononukleózy s horečkami, zvýšenou únavou a zvětšenými játry a slezinou lékař provede základní laboratorní vyšetření krve. Při CMV infekci je krevním obrazu nejprve zvýšený, později snížený počet bílých krvinek s charakteristickými velkými bílými krvinkami (atypickými mononukleáry). Současně bývají zvýšené hodnoty jaterních enzymů (jaterních testů).

U zdravých dospělých jedinců je nejspolehlivější metodou průkaz protilátek proti cytomegaloviru, respektive jejich vzestup. Z moči, slin nebo krve lze izolovat samotný vir, jeho antigen nebo DNA.

U vrozené cytomegalické nemoci je diagnóza založena na přímém průkazu typických obrovských buněk v močovém sedimentu, pomnožení a průkaz viru na lidských vazivových buňkách nebo průkaz viru metodou PCR ve slinách nebo v moči.

U osob s nedostatečně funkční imunitou (transplantovaných, HIV pozitivních) se netvoří ochranné protilátky, proto je nezbytný nález CMV ve vzorku odebrané tkáně (při biopsii), nejlépe z jater nebo průkaz viru metodou PCR v krvi.

Léčba cytomegalovirové infekce

U osob s dobře fungujícím imunitním systémem je terapie symptomatická, mírní se příznaky cytomegalovirové infekce. U jedinců s oslabenou imunitou (poruchou imunity, HIV pozitivních, po transplantacích) se při závažném průběhu infekce podává cílená terapie antivirotiky. Jako podpůrná léčba se někdy v akutní fázi podávají protilátky proti CMV (hyperimunní proticytomegalovirový globulin).

Symptomatická léčba

Základem léčby je klidový režim, vyhýbání se tělesné námaze a šetřící dieta. Jako podpůrné přípravky slouží vitamíny a hepatoprotektiva (Silymarin, Flavibion, Lagosa), i když jejich význam není jednoznačně uznáván. Z léčivých bylin se pije čaj z ostropestřce mariánského, jehož vyluhováním se uvolňuje stejná látka jako z výše uvedených hepatoprotektiv. Vysoká teplota se snižuje léky antipyretiky. Dostupné jsou dva druhy antipyretik, jedny s obsahem paralenu (Paralen, Paramax,...) a druhá s obsahem ibuprofenu (Ibalgin, Ibuprofen,...).

Antivirová terapie

Proticytomegalovirová antivirotika zabraňují tvorbě virové DNA a tím množení viru. Jedná se o velmi drahé preparáty, které se používají u osob, které to skutečně potřebují a mají u nich význam, tedy nemocných s poruchou imunitního systému. Osvědčila se antivirotika ganciclovir (Cymevene) a foskarnet (Foscavir). Slouží se nejen k léčbě, ale v některých případech také k profylaxi (zábraně vzniku infekce u predisponovaných jedinců) CMV infekce. U závažných a trvalých poruch imunity může být profylaxe i celoživotní.

Podávání antivirotik u osob po transplantaci kostní dřeně je sporné. Ganciclovir může ještě prohloubit absolutní nedostatek bílých krvinek neutrofilů a krevních destiček. Ostatní antivirotika jsou toxická pro ledviny. Proto je zahájení antivirové terapie individuální.

Prevence cytomegalovirové infekce

Prevencí cytomegalovirové infekce je testování dárců a příjemců transplantovaných orgánů. Pokud příjemce CMV nákazu neprodělal, měl by dostat i negativní orgán. To stejné platí o krevních produktech, kde rovněž pomůže odstraňování bílých krvinek.

U příjemců transplantovaného orgánu se dlouhodobě preventivně (profylakticky) podává antivirotikum ganciclovir, aby se zabránilo vzniku život ohrožující infekci.

Doporučení při cytomegalovirové infekci

HIV pozitivní osoby by pravidelně měly absolvovat oční vyšetření, aby se včas zachytil cytomegalovirový zánět sítnice a díky léčbě se předešlo ztrátě zraku.

Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…