Imbolc: Keltský svátek oslavy denního světla a konce zimy

imbolc3Imbolc se slaví 1. února.  

Keltové, indoevropský kmen, jehož původ je umísťován do oblasti severních Alp, jižního Německa, Švýcarska, Rakouska a dokonce také na území dnešní České republiky. A to především v době mezi 5. a 1. stoletím před Kristem, tedy mladší době železné. Základním znakem keltské kultury byl především vztah člověka a přírody, který se promítl nejen do keltských symbolů, ale také do keltských svátků. Jedním z nich je svátek Imbolc, který slavíme 1. února.

Kromě oslav letního a zimního slunovratu a jarní a podzimní rovnodennosti slavili Keltové důležité keltské svátky, přičemž každý svátek byl zasvěcen jinému Bohovi i ročnímu období. 

Svátek Imbolc, který připadá na 1. února je zasvěcen keltské bohyni Brigit, která je jednou ze tří podob trojjediné bohyně. Například v zimě vystupovala Brigit jako stařena a byla obávanou bohyní spojovanou se smrtí. Během svátku Imbolc se Brigit mění v pannu a čistou bohyni, symbolizující příchod jara a také znovuzrození. Brigit je bohyní inspirace a učení, patronkou kovářů, zastánkyní všech opuštěných, ochránkyní dětí a rodiček a v neposlední řadě také léčitelkou.  

Keltské svátky: Imbolc jako symbol světla a ohně

Imbolc je svátkem navracejícího se světla, svátkem naděje, nového života a nových začátků. Slaví se na začátku února, kdy je zima pomalu na ústupu a světlo přibývá den co den, i z toho důvodu je často nazýván svátkem světla.

Začátek zemědělského období

  • Pro keltské zemědělce byl Imbolc začátkem jarních prací, začínali si tedy chystat své nástroje na orbu. V tomto období se také začínala rodit mláďata ovcí či krav. Všechno napovídalo tomu, že se blíží konec temné zimy, přichází jaro a do vesnic se opět vrací život.

Ohně jako symbol konce zimy

  • Hlavní součástí keltského svátku Imbolc bylo zhasínání starých ohňů a rozsvěcování nových, a to nejen v domácnostech, ale také v kovárnách. Tento zvyk měl zejména oddělit starý čas od nového. Zapalovaly se také malé ohně před každým stavením.

Mladé dívky jako symbol bohyně Brigit

  • Keltové věřili, že tyto malé ohníčky mají symbolickou moc a ochrání domy před krupobitím a úderem blesku. Ohně, které byly uhašeny, mohly posléze znovu zažehnout pouze mladé dívky – panny, které chodily s pochodněmi po vesnici a měly symbolizovat bohyni Brigit.

imbolc2Imbolc znamená konec temné zimy a blízký příchod jara.

Přečtěte si také keltský horoskop 2019

Imbolc ve znamení slámy

Kromě ohně je symbolem také takzvaný Brigitin kříž, který se vázal ze slámy, a ženy ho posléze připevňovaly nad vchod domu, a to proto, aby byl dům chráněn. Ze slámy se nevyráběly pouze kříže, ale také slaměné panenky, které poté roznášely mladé dívky po vsi a místní obyvatelé jim za ně dávali drobné dárky. Tímto zvykem Keltové uctívali Bohyni v každém domě ve vesnici.

Keltské svátky: Imbolc a jeho další rituály

Jarní brázda na poli

Neméně důležitým rituálem bylo tento den také vyorávání první jarní brázdy, do kterých lidé kladli symbolické oběti bohům, tedy kousky chleba, sýru nebo víno či pivo. O první jarní brázdu se běžně staral vůdce vesnice, který tím dal tak najevo, že má sílu na to, aby se postaral o svůj lid a společně s tím vzýval Brigitu. Za pluhem, který byl ozdoben, chodily děti v maskách a dostávaly malé dárky.

Brázdy kolem domů 

S orbou je spojen ještě jeden rituál, který ovšem mohli provádět opět pouze vůdci vesnice. Pokaždé, kdy byl ve vesnici postaven nový dům, musela se kolem něj udělat brázda, což měl za úkol již zmíněný vůdce vsi.

Jalovcové větvičky pro věštění 

V tento čas se lidé zajímali také o budoucnost, věnovali se proto věštění a do ohně házeli jalovcové větvičky. Pálení jalovce mělo mimo jiné také ochranitelský účinek a očišťovalo domov. Druhý den zjišťovali, zda jim bohové nechali v popelu nějaké poselství a věštili z něj svou budoucnost.

imbolc1Kousky plodů jalovce a jalovcových větviček.

V předvečer svátku se pořádaly slavnostní hostiny, na jejichž stolech nemohly chybět zejména mléčné výrobky. To proto, že Imbolc je spojen s laktací hospodářských zvířat. Na stole bychom našli speciální koláče, pečivo zdobené symboly, či kořeněná vína a jídla s rozinkami, které symbolizovaly slunce. Lidé také nezapomínali nechat nějaké jídlo jako oběť bohům.

SERIÁL KELTSKÉ SVÁTKY

Přečtěte si také o dalších keltských svátcích


Stáhnout v PDF

Chcete se zeptat na cokoliv k tématu? Obraťte se na naše poradce.

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.

Pro dodržení zásad pro získání souhlasu koncových uživatelů v EU bychom vás chtěli informovat, že tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte