Šilhání (strabismus)

img
07. 01. 2015 Přečteno: 8358x

Šilhání neboli strabismus je oční vada, při které oči nesledují pozorovaný předmět rovnoběžně, nýbrž jedno nebo střídavě obě oči se stáčí jiným směrem. V dětském věku vzniká téměř výhradně souhybný strabismus, při kterém je úhel šilhání stejný ve všech pohledových směrech očí, a oči jsou volně pohyblivé. Je způsobený porušenou koordinací pohyblivosti očí centrálním nervovým systémem.

Okohybné svaly

Pohyblivost očí zajišťují okohybné svaly. Na každém oku jsou čtyři přímé a dva šikmé svaly. Přímé svaly jsou horní, dolní, vnitřní a zevní. Mezi šikmé svaly patří dolní šikmý a horní šikmý. Některé z nich vykonávají pohyb oka pouze v jednom směru, jiné mají schopnost ovlivnit pohyb ve více směrech. Okohybné svaly inervují hlavové nervy.

Vývoj vidění

Schopnost mozku spojit obrazy z každého oka v jeden vjem tzv. binokulární vidění se začíná vyvíjet po narození s dozráváním sítnice a žluté skvrny (místa nejostřejšího vidění na sítnici). Nejprve vnímá každé oko viděný obraz zvlášť, postupně se mozek naučí spojit obraz v jeden vjem. V prvním roce se vyvíjí i schopnost zaostřování předmětů, konvergence (sbíhání optických os při pohledu na předmět bližší 30 cm) a schopnost prostorového vnímání. Proces zdokonalení a upevnění binokulárního vidění probíhá až do 6. roku věku. Zranitelnost tohoto systému je zvláště velká v prvních letech života dítěte. Porucha ve vývoji může vést ke vzniku šilhání, tupozrakosti nebo narušení schopnosti fixovat obraz pozorovaného předmětu na žlutou skvrnu.

Výskyt šilhání u dětí

Strabismus se objevuje u 5 – 8% dětí, zpravidla v průběhu prvních 2 let života. Většina rodičů považuje šilhání za kosmetický problém, ale důsledkem této vady může být i trvalé poškození zraku. Šilhání je tedy nutné co nejdříve léčit.

Jiné typy šilhání

Druhým typem šilhání je paralytický strabismus. Charakterizuje jej odlišným úhlem šilhání v různých pohledových směrech očí. Pohyblivost očí je porušena v důsledku poruchy inervace nebo obrny jednoho či více okohybných svalů. Vyskytuje se především v dospělém věku.

Příčina strabismu u dětí

Primární příčinou strabismu u dětí je narušení schopnosti mozku spojit obrazy z každého oka v jeden prostorový vjem, což může být způsobeno řadou onemocnění jednotlivých očních struktur nebo mozkové tkáně. Významnou roli hraje dědičnost, více než polovina dětí má rodiče, který šilhal v dětství.
Šilhání je nejčastěji způsobeno refrakční vadou, zejména špatně korigovanou dalekozrakostí. Oko šilhá dovnitř, protože je zvýšený impuls k akomodaci (zaostřování) a konvergenci při pohledu do blízka. U očí s rozdílnou dioptrickou vadou dochází k potlačení zrakovému vjemu u oka s vyšším počtem dioptrií.

Dalším etiologickým faktorem jsou organické vady způsobující jednostranné postižení zrakové ostrosti. Jedná se například o vrozený šedý zákal (kataraktu) oční čočky, poruchu průhlednosti (opacity) rohovky, chorobu sklivce či sítnice nebo zhoubný nádor sítnice (retinoblastomem) typicky se vyskytujícím v dětském věku.

Jinou příčinou mohou být poruchy centrální nervové soustavy způsobené nedonošeností dítěte, zánětem mozkové tkáně, úrazem mozku nebo poškozením mozkových struktur v průběhu porodu (perinatální lézí).
Ojediněle je šilhání vyvolané poruchou funkce okohybných svalů.

Jak oči šilhají?

Šilhající oko může být uchýleno směrem dovnitř, ven, vzhůru nebo dolů. Šilhat může vždy jedno oko nebo se oči v šilhání střídají. Šilhání může být trvalé a zjevné (konstantní strabismus). Při přechodném (intermitentním) strabismu se šilhání objevuje buď jen do dálky, nebo je do blízka. Může se projevit v souvislosti se stresem, únavou nebo při pohledu na určitou vzdálenost. Latentní šilhání je zjevné pouze při zakrytí jednoho (vedoucího nešilhajícího) oka.

Důsledky šilhání

Při šilhání dochází ke vzniku dvojitého vidění tzv. diplopii. Důvodem dvojitého vidění je neschopnost mozku spojit obrazy z každého oka v jeden prostorový vjem. Aby mozek dvojitému vidění předešel, obraz slabšího (šilhajícího) oka přestane vnímat. Pokud není šilhání léčeno, je dlouhodobé a zhoršuje se, oko se stává tupozraké.

Tupozrakost

Tupozrakost (odborně amblyopie) je výsledkem trvalého útlumu šilhajícího oka. Vzniká především u jednostranného šilhání u dětí do 6 let. Potlačení vnímání zrakového vjemu přetrvává, i když se obraz pozorovanému předmětu promítá na sítnici do žluté skvrny. Tupozraké oko je přitom anatomicky normální. Později tupozraké oko ztrácí schopnost fixovat pozorovaný předmět do místa nejostřejšího vidění, tudíž je daný obraz rozmazaný.

Příčinou tupozrakosti nemusí být jen šilhání, ale také závažná oční vada v raném dětství (vrozený šedý zákal, vrozený pokles víčka), výrazný rozdíl v refrakci obou oči (mozek přestane vnímat obraz oka s vyšší vadou), neléčené větší dioptrické vady obou očí či astigmatismus (nepravidelné zakřivení rohovky způsobující rozmazané vidění).

Vrozené šilhání

Vrozené šilhání je patrné brzy po narození, vzniká do 6. měsíce života. Oko šilhá dovnitř, což je kompenzováno stabilním náklonem hlavy a uchýlením oka směrem vzhůru. Nejčastější příčinou vrozeného strabismu je zbytnění jednoho nebo obou dolních šikmých očních svalů.

Získané šilhání

Získané šilhání jednoho oka směrem dovnitř (konvergentní strabismus) je nejčastějším typem strabismu u dětí. Pokud vzniká mezi 1. – 3. rokem života, je velké riziko tupozrakosti (potlačení vnímání šilhajícího oka). Náhle vzniklé šilhání u dětí mezi 3. – 7. rokem života je spojené s vnímáním dvojitého vidění. V tomto věku již mozek nedokáže potlačit vnímání zrakového vjemu šilhajícího oka. Dalekozraké dítě šilhá bez brýlové korekce do blízka i do dálky, protože je zvýšený impuls k akomodaci a ke konvergenci (tzv. akomodativní šilhání). Šilhání může být následkem zhoršení zrakové ostrosti po úrazu oka.
Pouze 2 % dětí šilhá směrem ven (divergentní strabismus). Vzniká po poranění oka, při pohledu do dálky nebo nezávisle na vzdálenosti pozorovaného předmětu.

Fotolia_75074708_XS

Diagnostika strabismu

Jestliže si všimnete, že vaše dítě šilhá nebo na to máte podezření, návštěvu očního lékaře – oftalmologa neodkládejte. Strabismus je nezbytné léčit zavčas.

Před vyšetřením se vás bude lékař ptát na výskyt očních vad ve vaší rodině, dále na onemocnění a úrazy dítěte. Podstatné jsou okolnosti a rychlost šilhání, doba vzniku, občasnost či trvalost, předchozí oční choroby a jejich léčba.

Následuje vyšetření zrakové ostrosti, jejímž cílem je odhalení tupozrakosti, dalekozrakosti nebo krátkozrakosti. Každé oko se vyšetřuje zvlášť pomocí vyšetřovacích tabulek (optotypů), na kterých jsou obrazce uspořádány podle velikosti. Od 2 let se používají obrázkové optotypy, od 3. roku Pflügerovy háky (různě rotované znaky podobné písmenu E) a od školního věku Snellovy optotypy s písmeny nebo číslicemi. Ke zjištění celkové velikosti dalekozrakosti je třeba vyřadit akomodaci atropinem (způsobí obrnu řasnatého svalu) a provést vyšetření znovu.

Lékař vyšetří i oční pozadí a ostatní oční struktury pomocí mikroskopu, aby odhalil případné organické vady.

K diagnostice a zhodnocení šilhání se používá krycí test. Test odhalí i skryté šilhání, určí vedoucí a šilhající oko a velikost úchylky šilhání. Dítě sleduje značku ve vzdálenosti 6 metrů. Lékař zakryje jedno oko a pozoruje druhé. Pokud zakryje vedoucí (nešilhající) oko, šilhající oko přebírá roli pozorovatele a vykonává opačný (vyrovnávající) pohyb, než jakým normálně šilhá. Když zakryje šilhající oko, vedoucí oko vyrovnávací pohyb nedělá. Při vyrovnávacím pohybu na obou očích, se oči v šilhání střídají. Pokud dítě nešilhá, vyrovnávací pohyb nevyvoláme. Strabismus se vyšetřuje také pomocí speciálních přístrojů.

Přítomnost tupozrakosti lze zjistit při osvětlení obou očí očním zrcátkem (oftalmoskopem). Lékař přitom pozoruje a porovnává symetričnost světelných reflexů na rohovce. Při šilhání tupozrakého oka je světelný reflex posunut. Zornice u silně tupozrakého oka se navíc zužuje méně než u oka dobře vedoucího.

Léčba šilhání

Léčebný postup je vždy komplexní, kombinuje se konzervativní a chirurgická terapie v závislosti na individuálních potřebách dítěte. Cílem léčby je odstranit oční vady, zachovat zrakovou ostrost a obnovit spolupráci obou očí (binokulární vidění). Léčba šilhání a tupozrakosti je dlouhodobá, proto je důležitá spolupráce s rodiči a motivace dítěte. Terapie by měla být ukončena před nástupem do školy.

Konzervativní léčba šilhání

Při konzervativní terapii se používají speciální dioptrické brýle a ortotopická cvičení. Jejím cílem je posílit šilhající oko, jednostranné šilhání převést na střídavé, a tím snížit riziko tupozrakosti.

Korekce refrakční vady má zásadní význam při léčbě šilhání. U dalekozrakosti spojené s konvergentním šilháním (dovnitř) je doporučována plná korekce. Odstraní akomodativní složku šilhání. Při dalekozrakosti spojené s divergentním šilháním (směrem ven) se předepisuje antikorekce, čímž se dítě nutí k posilování konvergence. Pro maximální efekt brýlové korekce je nezbytné, aby dítě brýle nosilo trvale, i když vidí dobře i bez nich.

Tupozrakost se léčí dočasným vyřazením lépe vidícího oka. Dokonalým zakrytím vedoucího oka plastovým okluzorem nebo náplastí se tupozraké oko nutí k aktivní činnosti. U malých dětí se může vedoucí oko znevýhodnit kápnutím atropinu, který zabrání akomodaci a způsobí rozmazané vidění. Zakrytí oka může být pro dítě stresující, proto je důležité upoutat jeho pozornost zajímavou činností – navlékáním korálek či různými hrami.

U větších dětí se provádí cvičení na speciálních přístrojích. Ortoptická cvičení napomáhají nácviku spolupráce obou očí a obnově zrakových funkcí. Cvičení probíhají v několikatýdenních cyklech ve speciálních ambulancích. V současné době se používají i moderní elektronické a interaktivní pomůcky, v domácím prostředí lze využít i speciálních herních aplikací na počítači či tabletu. Oční cvičení napomáhají i chirurgickému řešení strabismus, provádějí se v předoperačním i pooperačním období.

Chirurgická léčba šilhání

Pokud konzervativní léčba brýlemi a cvičením není dostatečná, přistupuje se k operační terapii. Optimální je operovat dítě se zbytkovou úchylkou šilhání, alternující formy (obě oči se v šilhání střídají) a vyléčenou tupozrakostí. Cílem chirurgické léčby je dosáhnout paralelního postavení očí a upevnit fixaci do místa nejostřejšího vidění.

Vrozené šilhání se operuje do 1. roku života. Jejím cílem je zlepšit podmínky pro rozvoj binokulárního vidění (vidění oběma očima zároveň) a zmenšit úchylku šilhání. Získaný strabismus se operuje mezi 3. – 5. rokem života.

Operační léčba spočívá v úpravě okohybných svalů, aby se srovnalo postavení šilhajícího oka.

Rozlišují se dva typy operací: operace posilující a oslabující okohybné svaly. Svaly je možné zkracovat vytnutím části svalu nebo nařasením, posouvat dopředu či dozadu a následně přichytit k povrchu skléry vstřebatelným materiálem. Nástřihem svalu nebo úponu se sval oslabuje. Jednotlivé metody se kombinují, jeden sval se posílí a ten protichůdný oslabí.

I po operaci však dítě s dioptrickou vadou musí nosit brýle (refrakční vada se nemění) a provádět ortotopická cvičení, která rozvíjí a zafixují spolupráci obou očí a koordinaci očních svalů. Výsledný efekt operace strabismu lze hodnotit s odstupem několika měsíců.

Prevence šilhání

Šilhání do značné míry ovlivňuje dědičnost. Pokud někdo z vašich blízkých v dětství léčil se šilháním, nechejte své dítě vyšetřit při prvních známkách šilhání.

Součástí preventivních prohlídek u dětského lékaře je i orientační vyšetření zraku, proto choďte se svými dětmi na pravidelné prohlídky. Včasné odhalení a léčba oční vady zabrání vzniku šilhání.

Doporučení při šilhání

Jestliže si všimnete občasného šilhání svého dítěte mladšího 6 měsíců, nemusí vás to znepokojovat. U staršího dítěte však strabismus nepodceňujte a včas vyhledejte očního lékaře.

Nejzávažnější komplikací strabismu je vznik tupozrakosti. Musí být diagnostikována a léčena co nejdříve, protože po 6. roce života dítěte je naději na zlepšení ostrosti vidění minimální.

Léčba šilhání je dlouhodobá, proto podporujte a motivujte své dítě v nošení brýlí i očním cvičení.

Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…