Nepamatujete si jména? Na vině je sémantická paměť. Potrénujte si ji

Zatímco takzvaná epizodická paměť je vázána k určité době, času, prostoru a její schopností je zapamatování si nové či vybavení si starší informace, sémantická paměť není s prostorem a časem propojená. Obě však spadají pod dlouhodobý vědomý reprezentační systém.

K čemu je sémantická paměť dobrá?

Sémantická paměť je důležitá při plnění našich každodenních úkolů. Je třeba také poznamenat, že sémantické znalosti zůstávají nedotčené u lidí, kteří normálně stárnou a nemají žádné duševní problémy. Totiž některé druhy demence, Alzheimerova choroba apod. mohou sémantickou paměť značně ovlivnit. Naštěstí však existují cvičení, díky kterým můžeme sémantickou paměť procvičovat a zlepšovat.

Druhy paměti u člověka

Každý člověk má tři typy dlouhodobé paměti. Patří sem epizodická paměť, procedurální paměť (paměť pro úkoly a dovednosti) a právě sémantická paměť. Ta má na starosti jazyk, sebepoznání a některé druhy znalostí. Díky ní víme například to, že Česko je republika, pamatujeme si osobnosti z kultury nebo třeba názvy úřadů či škol. Chápeme díky ní význam slov a rozumíme symbolům. Na rozdíl od epizodické paměti je sémantická paměť nezávislá na časoprostorovém kontextu. Avšak je součástí epizodické paměti. Díky sémantické paměti si pamatujeme nejrůznější informace ve formě slov a pojmů. Přičemž k takovému zapamatování nepotřebujeme ani osobní zkušenost, ani vzpomínky. 

Sémantická paměť pomáhá získávat znalosti

Sémantická paměť je dlouhodobá. Pokud se do ní tedy něco uloží, zůstane to zde uložené po dlouhou dobu. Sémantická paměť umožňuje porozumět i slovům, myšlenkám či konceptům. Díky ní jsme schopni provádět nejrůznější výpočty a ovládat obecná životní fakta. 

Jak sémantická paměť funguje?

Sémantická paměť se buduje a reorganizuje v průběhu našeho života. Zapamatováváme si díky ní generické pojmy (význam slov, znalosti o předmětech) i jednotlivé pojmy (znalosti o místech, lidech atd.). Dobrou zprávou je, že normální průběh stárnutí nemá na sémantickou paměť žádný vliv. Ba právě naopak. S věkem postupně dochází k obohacování slovní zásoby i ke získávání dalších znalostí a vědomostí. Problém je však ten, že starší lidé mohou bojovat s osvojováním si nových sémantických znalostí, především nových vlastních jmen.

Sémantická paměť a její rozvoj

Abyste si zachovali všechny své schopnosti a nabyté vědomosti, je třeba sémantickou paměť posilovat. Stejně jako u svalů, i u paměti je možné provádět různá cvičení k jejímu procvičování a zlepšování. Ať už preventivně nebo například k navrácení dovedností ztracených po nějakém druhu onemocnění. A jak na to?

• Učte se novým jazykům. Začnete objevovat nová slova a mozek zůstane aktivní.
• Cestování. Pomůže mozku pomoci objevit pojmy, poznat kultury i lidi. Uloží si je a vytvoří spojení se znalostmi, které již má.
• Čtení knih či novin. Může být užitečné pro učení se nových slov nebo nezapomínání těch, které už známe.
• Hraní deskových her, karet a luštění křížovek. Hrát můžete naživo i on-line. Nejlepší jsou pochopitelně strategické či logické hry.
• Písničky a básničky. Učte se je nazpaměť. Je to účinná kognitivní gymnastika.

Autor článku: Monika Poledníková