Psychické týrání se může bez Vašeho vědomí týkat i těch nejbližších

Fotolia_44029887_XSPsychické týrání ve vztahu se obvykle neprojevuje hned a nelze jej zpočátku s jistotou rozpoznat. Naprostá většina lidí žijící ve vztahu, kde se objevilo psychické násilí, se shodují na tom, že jejich protějšek se dříve nějak negativně neprojevoval. Drobných náznaků, které by mohly ledasco o budoucích potížích napovídat, si buď nevšimli, či jim nedávali takovou váhu. Postupem času ale dochází ke zhoršování situace.

Na počátku psychického týrání obvykle bývá velká péče a ochranitelství druhého, proto vlastně tato past na počátku působí velice lákavě a atraktivně. Kdo by si nepřál být milován a ochraňován?

Psychické týrání je sice nejhůře rozpoznatelné, ale zároveň je nejrozšířenější. Takovéto týrání obsahuje složku aktivní a pasivní. Aktivní spočívá v cíleném, záměrném a účelovém jednání, pasivní složka je taková, že naopak postrádáme něco, čeho by se nám mělo dostávat. Konečným důsledkem pak může být citová deprivace.

Co je psychické týrání?

Psychické týrání se může projevovat na různých úrovních. Jde třeba o snižování sebevědomí druhého slovní formou, často zahrnující i nadávky a vulgarismy, opakované ponižování druhého, zavrhování druhého a vědomé vystavování ho stresovým situacím, třeba při řešení domácích konfliktů. K psychickému týrání řadíme i citové vydírání, podceňování a podrývání sebedůvěry druhého. Za psychické týrání však považujeme i kladení nerealistických nároků na dítě.

Takovémuto psychickému týrání často předchází psychické zanedbávání nebo se i obě formy kombinují a jedna forma střídá druhou.

K psychickému týrání se uchylují často jedinci, kterým nechybí vzdělání i společenské postavení, vyžaduje totiž jistou dávku inteligence. Motivem bývá snaha mít nad partnerem kontrolu, ovládat to, co dělá, s kým tráví čas a kde je. Obvykle ještě tvrdí, že mu jde jen o dobro druhého a chce pro něj to nejlepší.

Psychické týrání žen

Psychické týrání se často odehrává za zavřenými dveřmi, v rámci domova. Jde o vyhrožování, ponižování, ale i zesměšňování partnerky. Někteří muži trvají na tom, aby si jejich partnerka vyžádala souhlas k veškerému svému konání, nezřídka kdy jí zakazují i stýkat se s přáteli nebo rodinou. K psychickému týrání dochází pomalu, pozvolna a tak ho často žena nedokáže včas rozeznat. Její vnímání je pak postupnými útoky nalomeno a vede to k jejímu přizpůsobování se mužovým nárokům a názorům. V rámci strategie přežití se začne partnerovi ve všem přizpůsobovat, hledá chybu u sebe, zoufale se snaží předejít dalšímu teroru. Výsledkem takového chování však bývá sklon k sebeobviňování se, zoufalství, stud a depresivní stavy i dlouhotrvající deprese.

příznaky stresu

Psychické násilí na dětech

K psychickému násilí na dětech dochází podle odborníků nejčastěji v případě rozpadu vztahu rodičů, kdy nastupují spory o to, s kým bude dítě žít, s kým se může nebo nemůže nadále stýkat. V takové situaci bývá s dítětem manipulováno, aby se přiklonilo na jednu či na druhou stranu a stává se středem dohadů rodičů. Jedním ze znaků psychického týrání dětí bývá i kladení nepřiměřených nároků na potomka. Na jeho školní výkony, sportovní úspěchy atd.

Psychické týrání rodičů

Existují i případy, kdy děti týrají svoje vlastní stárnoucí rodiče. Celkově se objevuje v naší společnosti neúcta ke stáří jakožto jeden z jevů dnešní doby. Osamělí stárnoucí lidé bývají týráni nejen svými dětmi nebo vnuky, ale někdy i sousedy nebo majiteli domu. Osamělým seniorům ve velkých městech se nežije právě lehce a jejich obtíže nemusejí být okolím ani vůbec zaregistrovány.

Psychické týrání rodičů či prarodičů potomky a vnuky má velmi různé formy a záleží hlavně na účelu, kterého chtějí svým chováním docílit. Může jít o peníze z důchodu, byt nebo úspory či pouhou neochotu se o své rodiče postarat. Psychické týrání pak obsahuje posměch, urážky nebo přehlížení a opuštění starého člověka.

Zlepšení situace bez odborné pomoci obvykle nenastává

K psychickému násilí ve vztahu se často uchylují chorobní žárlivci. Ke zlepšení situace samovolně obvykle nedochází, a to ani v případě, kdy Vám to protějšek slibuje. Slibuje totiž většinou opakovaně a zlepšení nepřichází. Pokud se nezačne cíleně léčit a svůj stav řešit, pak není pravděpodobné, že by s tímto chováním přestal. Jediné, co vede k jeho uklidnění je, že Vás donutí chovat se tak, jak si přál, tedy že se mu plně podvolíte a vyhovíte jeho – mnohdy naprosto nesmyslným – požadavkům. Ve chvíli, kdy se však podvolíte, psychické týrání nabude na intenzitě.

Tyranovy požadavky se zintenzivňují a musíte-li se jeho příkazy řídit, pak riskujete, že se u Vás začnou projevovat rozličné psychické problémy. Lidé, kteří jsou vystaveni psychickému teroru, žijí totiž v neustálém stresu, bojí se toho, co se stane, když nepřijdou včas, když neposlechnou, řeší každou maličkost, vše musí vysvětlovat. Bojí se scén, hádek, ztrapnění se před dalšími lidmi. Klidný a spokojený život je takto naprosto vyloučen. Psychické nepohodlí může vést až k depresím, deziluzím, rezignaci a ztrátě naděje na zlepšení. Tito lidé pak podléhají smutkům a svůj život hodnotí jako naprostý omyl.

Ani situace tyrana a žárlivce však mnohdy není právě jednoduchá. Tento člověk vyžaduje oddanost a lásku právě proto, že má pocit, že se mu jich nedostává, vnitřně se cítí vyprahlý. Jeho sobecká tyranie nastupuje mnohdy právě z důvodu, že jeho strach z bolesti a zklamání je obrovský. Bojí se odmítnutí, nevěry i toho, že by snad někdo jiný mohl být lepší než on. Řešením je vyhledání odborné pomoci. Pokud s takovýmto člověkem žijete ve svazku a ve společné domácnosti, pak se zamyslete nad tím, zda není lepší ze vztahu odejít, pokud naděje na léčbu není.

Fotolia_4722805_XS

Ustupování tyranovi je cestou do pekla

Krátkodobě to možná pomůže. Ustoupíte, splníte žárlivcovo nesmyslné přání a najednou máte alespoň na chvíli klid. Řešení situace to však bohužel není. Žárlivec svými argumenty a chováním chce získat pocit převahy a nadvlády, jistoty a také lásky. Čím více budete ustupovat a vlastně mu toto dávat, tím více se k Vám nátlakově bude chovat. Jeho iracionální požadavky v žádném případě neplňte v přehnané míře, dostanete se do svírajícího se začarovaného kruhu.

Dělení psychického týrání

Někteří autoři rozdělují psychické týrání do čtyř různých kategorií, přičemž mohou existovat současně a prolínat se. K psychickému týrání může docházet mezi dospělými, ale obětí psychického týrání může být i dítě.

  • Odmítání: různými způsoby je druhému naznačováno či otevřeně dáváno najevo, že není žádoucí, je nechtěný, že jeho hodnota je nízká či nulová, že o jeho přítomnost není zájem
  • Ignorování: nereagování na potřeby druhého, nedávání najevo svých citů, chybějící náklonnost i v případě existujícího citového vztahu, v takovou chvíli je sice protějšek nebo rodič fyzicky přítomen, emocionálně je však nedosažitelný
  • Teror, psychické napadání: otevřené zesměšňování, projevování negativního vztahu, trestů, kladení nesmyslných nebo neadekvátních požadavků, vyhrožování
  • Izolování: bránění kontaktu s vrstevníky nebo přáteli, rodinou, nucení k neadekvátnímu trávení volného času

Jak rozpoznat, že je partner psychický tyran?

Psychického tyrana poznáte podle toho, že ve Vašem životě zasahuje i tam, kam nemá. Takovéto zásahy jsou dlouhodobé a jejich intenzita stoupá.

Je známo, že lidé, kteří sami byli v dětství týráni nebo zanedbávání mají tendenci se v dospělosti chovat obdobně. Mnozí z těchto lidí si vůbec neuvědomují, že se chovají stejně, jako se třeba jejich rodiče nebo bývalý partneři chovali k nim, nevědomě také hledají někoho, kdo by jim chybějící lásku a péči nahradil.
Psychické násilí může mít různé formy. K těm nejnápadnějším patří:

  • Křik a nadávky
  • Zesměšňování, pohrdání nebo opakované výbuchy
  • Zavrhování, odmítání, ignorování druhého
  • Manipulace
  • Neustálé srovnávání s jinými
  • Nerespektování soukromí
  • Přetěžování a nerealistické požadavky
  • Násilná izolace
  • Nedostatečný zájem, neprojevování citu
  • Přehnaná péče o ochraňování
  • Emocionální týrání se však mnohdy může skrývat i za původně pozitivně myšleným jednáním

Jak pomoci psychicky týranému

Život s neustálým emocionálním týráním a pod psychickým tlakem je životem v bludném kruhu, který je plný pochybností, strachu, nejistoty. Psychicky týranému člověku postupem času začne chybět sebedůvěra, rozhodnost a stabilita. Pokud je někdo ve Vašem okolí vystaven emocionálnímu týrání, pak to, co mu můžete poskytnout, je emoční podpora, možnost sdílení problému, útěcha a pomoc. Důležité však především je, aby sama osoba byla aktivní a dokázala si přiznat, že má problém, který je potřeba řešit. Velice často se však psychický týraní lidé obávají rozhodující krok udělat, přesvědčit někoho, kdo nevěří ani sám sobě, ani svému okolí, je velice složité a těžké. Pomoci tak můžete především trpělivostí, důsledností a důvěrou. Situaci nezlehčujte, nebagatelizujte, ani neodmítejte druhému v této složité situaci pomoci. Řada obětí svoji situaci totiž před okolím i dlouho tají. Vyčerpání z neustálého stresu může být přitom způsobeno spíše než dramatičností celé situace pocitem bezmoci. Oběť je bez energie a žije v trvalé úzkosti.

Protože se u oběti jedná o opakované a mnohočetné psychické násilí, opakované urážky a snižování sebevědomí, je dosti pravděpodobné, že se u ní navíc rozvinou příznaky posttraumatické stresové poruchy. Ty se někdy mohou objevit ve formě opožděných psychosomatických obtíží nebo flashbacku i dlouho po vyřešení problému.

Obranou, kterou oběť často zvolí, aby vůbec dokázala pod tlakem násilí žít, je disociace. Oddělí snesitelné prožívání od nesnesitelného, to odfiltruje a zapomíná, aby se alespoň částečně mohla chránit před vnitřní bolestí. Svou agresi však může obrátit proti sobě samotné a rozhodne se uniknout nesnesitelnému tlaku sebevraždou.

Existuje řešení psychického týrání?

Pokus odejít ze společné domácnosti nebo vzepření se psychickému násilí může vést agresora k tomu, že sáhne i k fyzickému napadení. Snaží se vystupňovat provokace, aby se oběť dopustila chyby, snaží se znásobit její vinu. Pokud se oběti podaří uniknout, nemá často ještě zdaleka vyhráno, agresor vliv nad ní udržuje pomocí vazeb, které má ještě k dispozici. Oběť má často spíše přání vybudovat si nový život a získat podporu, než potrestat pachatele násilí.

Oběť jakékoliv formy domácího násilí má možnost obrátit se na intervenční centra, linky důvěry, poradny či azylové domy. V případě akutního nebezpečí je možné volat policii či záchrannou lékařskou službu. V této situaci je pro oběť ze všeho nejdůležitější psychická i fyzická podpora. Nejdůležitější je, aby si oběť uvědomila, že za týrání není zodpovědná a že nejde o její vinu. Může trvat i poměrně dlouhou dobu, než oběť sebere dost odvahy a svého partnera opustí, proto by pomoc neměla být časově podmiňována. Oběť musí vědět, že pomoci se jí dostane, ať už ve společné domácnosti setrvá, nebo ne.

 


Stáhnout v PDF

Přečteno: 25297x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Dobrý den, potřebovala bych poradit ohledně chování své tchýně. Rok jsme s ní s manželem a dvouletým synem sdíleli společnou domáctnost v RD patřícímu jejímu manželovi, který však dům neobývá. Tchýně je alkoholička, měla by se léčit na psychickou neuropatii, nikdo s tím ale nic nedělá, ona vše popírá, ale jakmile se napije, začíná nám peklo, sprosté nadávky, noční probouzení, mlácení s nádobím, noční telefonáty a výhružky, jizda v opilosti autem, ostuda po celé ulici. Chtěli jsme situaci nějak řešit, ale bylo nám řečeno, že s tím nezmůžeme… celý příspěvek

Dobrý den,před časem vzala moje mamka do svého domu moji rozvedenou sestru a dvě děti,děti vyrostli a sestřin syn nás psychicky týrá,krade peníze,nadává nám,nesmíme mluvit,mamce bude 70 a zdravotní stav se zhoršil,mají strach cokoliv říct,ale mě už… celý příspěvek

Bežte jednání toho hulváta oznámit na policií a žádejte o jeho vystěhování a dále o obvinění ze všech trestních činů a přestupků, kterých se svým jednáním dopouští. Nic jiného na takové lidí neplatí. Pokud to neuděláte, jste navždy v hájí, život… celý příspěvek

Dobrý den, mám otázku když mě bývalí partner neustále ponižuje vulgarníma nadávkama a to i před dcerou, kterou máme společně... Bylo to i ve vztahu snim, ale bylo tam i fyzické napadení několikrát, mám pouze jednu zprávu o napadení, ale bála jsem se… celý příspěvek

dobrý den, potřebuji se zeptat, mám kamarádku a ta je psychicky týraná svojí sestru a dělá ji doma ze života peklo. Potřebovala bych se zeptat ja se jí dá pomoct. Ona sama je už na tom dost blbě a neví co má dělat. Takže bych od vás potřebovala vědět co má moje kamarádka udělat.

Ahoj, no to by chtelo vedet vice veci, kolik je kamaradce a kolik sestre, jestli spoku ziji nebo ne a co tim vlastne myslite ze je tyrana sestrou..

Dobrý den, přítel nemá rád některé vlastnosti mé matky a sestry a neustále si na ně stěžuje. Nikdo není dokonalý a některé poznámky mu odkývnu. Později při hádce, nebo když se mu něco nelíbí pak říká, seš jako máti, jako sestra. Už mě to začíná deptat, pak se jich zastávám a mrzí mě, že jsem mu dávala za pravdu a vzdaluje mě to od něj. Je hrubšího zrna celkově a vždy se na to odvolává, že takový je, ale nemyslí to zle, když třeba něčemu nerozumím a zeptám se na něco, řekne seš jak pošahaná, nebo když mluvím a kouká na TV a já to nevím, tak řekne sakra já se dívám, atd. .... je to opravdu povahou? a když mu řeknu, jak to semnou mluví, tak ho… celý příspěvek

Hanko, proc byste s nim zustavala? Vzdyt je to brutalni tyran a jednou vas utyra uplne. To co tu pisete je jeka z knihy. Prosim sbalte kufry a pryc. Neztracejte vzacna leta s tyranem. Nemiluje vas. Jen vas potrebuje k tomu, aby mel pocit moci. To neni laska. Jen vas zneuziva. Jdete pryc!!!

Dobrý den,
rozumím tomu správně, že vyděláváte dost a živíte i manžela? Možná, že cesta ven existuje. Za peníze se dá pořídit slušný domov pro maminku. Pro vás bydlení a ten pán, co je stále jako manžel, ať si poradí. Byla jste na JIP. To mi připomíná mou milovanou kamarádku. Taky si myslela, že se musí obětovat, že to bez ní rodina nezvládne, až… celý příspěvek

Milá Maruško,rozumíte tomu správně a cestu jak zařídit mamince slušný domov jsem už vyčerpala.Nechala jsem vybudovat bezbarierové bydlení,ale jinak péče leží na mě.Je spokojená a chci ji dosloužit do smrti.Beru léky a snažím se neřešit ignoranta… celý příspěvek

Zdravím,já žila s člověkem ,který postupem času se projevoval jako tyran.Jak psychicky tak fyzicky se vybíjel na mně.Odešla jsem od něj i se synem,kterýmu je nyní 5let..a začíná si to vybíjet na synovi,jenže OSPOD nic neřeší...Exmanžel je dobrý… celý příspěvek

Dobrý den. I já si prošla peklem :-( sebrala jsem po 9 letem vztahu odvahu odejit.z byvalim mam ted uz 4 letou holcicku.socialni odbor je na nic.pomohla mi az pravnicka která mi rekla co a jak.proto radim nemá cenu resit to se sockou ale jit k… celý příspěvek

Zuzko prosim poradte jak jste to resila s pravnikem. Diky

… všechny příspěvky

Téměř 30 let žiju s mužem,který mě odmítá a ignoruje,Neprojevuje o mne žádný zájem,nevím co je cit ani sex.Jinak je to chlap,který doma vše udělá,na děti,které se mnou vyženil byl vždy hodný a ochotný jim kdykoli pomoci.Ke mně se chová hezky a celkem i mile jedině na dovolené.Už to došlo tak daleko,že jsem vloni totálně zkolabovala,skončila na JIP a na antidepresivech.Jsem jinak schopná a samostatná si vše udělat a i se bez něho dobře uživit. Děti už jsou dávno z domu a já zůstala vdaná a při tom sama.Vždycky jsem si slibovala,že až se děti… celý příspěvek

Milá Jano,
proč s ním teda jste?proč se neodstěhujete a nenajdete si bydlení a nezačnete žít podle sebe?Že to nejde?kecy.Že se bojíte samoty?kecy.Že jste stará?kecy.Prožila jsem vztah plný násilí,věčně bez peněz, bez dcery ,bez pořádněho chlapa.Přestaňte se litovat a udělejte už něco pořádně.Já po 20letech utrpení, ve svých 54 letech mám 2roky svůj… celý příspěvek

Díky Jani,kdyby to bylo tak jednoduché,dávno jsem to udělala a vím že by mi bylo líp.Jen jsem do své zpovědi nenapsala jednu důležitou věc.Mám u sebe starou maminku ochrnutou po mozkové mrtvici o kterou se už pár let starám a tudíž já se odstěhovat… celý příspěvek

Jano, mluvíte mi z duše..naprosto stejně jako Vy to prožívám i já..jsem s manželem přes deset let a postupně jsem rezignovala na zlepšení..máme malé děti a ty nás chtějí pohromadě...To mě drží nad vodou, že to, jak se ke mně manžel chová, je alespoň dobré pro děti.
Na svou osobní spokojenost jsem již rezignovala, realisticky si uvědomuji, že by to nejvíce odnesly děti..a to bych nesla mnohem hůře než to, že mi manžel nadává, ponižuje mě a ignoruje...(samozřejmě za všechno mohu já a všechno dělám špatně)
Také nemám komu to říct, nemám oporu v rodině...kdysi jsem se pokusila naznačit, že to nemám lehké, ale po zlehčení mých slov (že to přeháním)… celý příspěvek

Milá Moniko,to co popisujete je opravdu jak přes kopírák..za všechno můžu také já,přeháním apod.výmluvy a nesmysly.Když se to snažím řešit,nebude se o tom bavit,protože to není pravda. Mj.jsem chodila k psycholožce,psychiatričce a vše na nic.Nyní po dalším kolapsu ještě navíc mé dcery/ dvě mozkové mrtvice a k tomu 3 děti-nejmladší byly 3 měsíce/, do toho mamka raněná na půl těla,náročná práce-jsem účetní pro cca 20 firem-sama,jsem skončila na antidepres´ívech a k tomu ještě Lexaurin a je mi trochu líp.Když to jinak nejde,nedá se nic dělat a… celý příspěvek

Milá Jano/Janino, to tedy hluboce smekám před Vašimi schopnostmi...
Jste velmi silná žena, když to všechno zvládnete :-)
Je smutné, že Váš manžel, místo aby byl Vaší oporou, je spíše přítěží (v podpůrném slova smyslu)...znám to sama bohužel dobře a o to více Vás obdivuji, jak to skvěle zvládáte !
Je dobře, že se máte na koho obrátit (lékařka) a že se cítíte lépe, i když k tomu dopomohly léky...Také se nebudu rozpakovat informovat svou lékařku, doposud mi to bylo takové trapné..
A stejně jako Vám, i mně stačí, když se se svým trápením mohu svěřit lidem, kteří jsou ve stejné situaci...Nejde všechno hned řešit radikálně..Obzvláště, když jsou v tom všem zahrnuty i malé děti (v mém případě) nebo nemocná maminka a dcera (ve Vašem případě).… celý příspěvek

… všechny příspěvky