Pšenice špalda a špaldová mouka kdysi vymizely i kvůli Adolfu Hitlerovi

Pšenice špaldaPšenice špalda je starou plodinou, která u nás byla prakticky zapomenuta a v posledních letech se opět dostává do módy. A je to dobře!Špalda je staročeské slovo, které označuje špaldovou pšenici (latinsky Triticum spelta). Jedná se o starobylý druh pšenice, u které dnes znovu objevujeme její významné nutriční hodnoty i mnohostrannost jejího využití. Špalda je jednoduchá pšenice s lámavým vřetenem klasu a čtyřkvětými klásky, ze kterých se vyvíjejí dvě štíhlé obilky, pevně uzavřené v pluše a plušce. 

Špadová pšenice obsahuje ze všech obilnin nejvíce bílkovin, má rovněž vysoký obsah vlákniny a je lehce stravitelná. Dalším jejím pozitivem je posilování imunitního systému člověka.

V Evropě se tento druh pšenice pěstoval již před 8000 lety, pěstovali ji jak staří Egypťané, tak i Germánské národy a Keltové. Později však její pěstování ustoupilo šlechtěné pšenici, která vykazovala vyšší výnosy. V současné době je špalda považována za zdravější alternativu šlechtěné pšenice a pro svoji přirozenou odolnost vůči škůdcům, chorobám i nepřízni počasí je vhodnou a často využívanou plodinou v ekologickém zemědělství. Jedná o jednu z nejstarších kulturních plodin vůbec.

Z historie špaldy

Špalda byla oblíbená už v době před 8000 lety, možná i dříve. Pochutnávali si na ní Egypťané a obyvatelé Blízkého východu, stejně jako staří Řekové, Keltové a Germáni. V antickém Římě pšenici špaldu dokonce legionáři dostávali jako součást jejich mzdy. Ze špaldy pak jejich ženy připravovaly tradiční římská jídla, jedním z nich je libum – něco jako koláč - a mola salsa, k jejíž přípravě se používala pouze špaldová mouka se solí a vodou. Jednalo se o pokrmy, které měly za úkol dodat vojákům sílu do boje.

Špalda byla již v minulosti oblíbená v Evropě pro její typicky ořechovou chuť a schopnost zasytit a posílit člověka, pěstovala se zejména ve střední Evropě a německy mluvících zemích. Za významný pokles jejího pěstování je zodpovědné především rozhodnutí Adolfa Hitlera, který ji zákonně zakázal pěstovat, protože potřeboval zintenzivnit německé zemědělství. Špalda má totiž nižší výnosy, a tak byla nahrazena pšenicí ozimou. Dnes je však tato pšenice tak přešlechtěná, že mnoho lidí trpí alergií na lepek v ní obsažený.

Pěstování špaldy u nás

V České republice se špalda znovu objevuje na počátku devadesátých let, kdy v souvislosti se zaváděním ekologického zemědělství došlo k návratu jejího pěstování. Plochy jejího pěstování se v současnosti pohybují asi mezi 1000 - 1200 hektarů. K dispozici jsou v našich podmínkách dvě její odrůdy - Franskernkorn a Rubiota.

Ačkoliv na pěstování a podmínky pro růst není špalda tolik náročná jako pšenice setá, vyžaduje dostatek vláhy, a to zejména v období jejího klíčení a vzcházení, sloupkování a nalévání zrna. Špalda zvládá dobře snášet i extrémní vlhkostní podmínky, má dobrou odolnost proti zimě. Vyjma vysokých veder v době dozrávání jí příliš nevadí ani různé teplotní extrémy. Pro její pěstování jsou nejvhodnější středně těžké až těžké půdy, méně vhodné jsou pro ni půdy písčité, rašelinné a lehké. 

Špalda: Svatá Hildegarda z Bingenu a léčivé obilí

Svatá Hildegarda byla německou křesťanskou mystičkou, přírodovědkyní, lékařkou, hudební skladatelkou i spisovatelkou. Byla členka benediktínského řádu a zakladatelka kláštera na Rupertsbergu. S jejím dílem jsou spojeny počátky svébytného proudu německé mystiky, tzv. Frauenmystik.

Tato žena prý měla v průběhu svých modliteb vnuknutí, podle kterého dostala Boží pokyn, připravovat nemocným jídlo ze špaldy, aby se jim ulevilo. Skutečně špaldové pokrmy mnohým pomohly a Hildegarda si do svých zápisků poznamenala, že špalda je stravitelnější, než veškeré jiné obilniny. Těm, kteří nebyli schopni ani jíst doporučovala povařit celá špaldová zrna ve vodě, přidat k nim trochu másla nebo vaječného žloutku pro lepší chuť a takto podat nemocnému. Takovýto pokrm prý člověka vyléčí zevnitř a pomůže mu. Jednou prý tato světice prohlásila, že kdyby už člověk nemohl nic jíst a nic mu nepomáhalo, pak špalda jej postaví na nohy.

Co obsahuje špalda

V zrnu špaldy je vysoký obsah tzv „pomalých“ sacharidů. Tyto sacharidy se vstřebávají pomalu a vůbec je špalda ceněna pro vysoký obsah kvalitních rostlinných bílkovin. Ze zdravotního hlediska se špaldě připisují pozitivní účinky stimulace imunitního systému člověka, cení se její lehká stravitelnost a krátká doba vaření.

Špaldový klíček je významným zdrojem nenasycených mastných kyselin, vitamínů skupiny B, rostlinných enzymů a dalších cenných látek, kterými jsou hlavně fosfor, hořčík, měď a zinek. Další zajímavou látkou, kterou špalda obsahuje, je Thiokyanát, který společně s beta karotenem působí regeneračně na tělní buňky a chrání je proti infekcím.

Špaldová vláknina má velice jemnou strukturu a podporuje trávení a střevní peristaltiku.

Špaldové osení, které je možné si naklíčit a vypěstovat doma, je zase bohatým zdrojem vitamínů, minerálních látek a rostlinných enzymů. Je vynikajícím pomocníkem na konci zimy a v předjaří, pomáhá překonávat jarní únavu a je prevencí různých onemocnění.

Špalda nemá vysoké nároky na živiny při jejím pěstování, nemusí se tolik hnojit a dobře zvládá i případné vyšší dešťové srážky. Pěstuje se především v rámci ekologického zemědělství a v naší zemi zažívá poměrně velký rozmach, i když její výnosy jsou nižší, než je tomu u pšenice ozimé. Její pěstování se v současnosti začíná těšit oblibě i na americkém kontinentě.

Výhody a nevýhody požívání špaldy

Špalda dnes zažívá skutečné znovuobjevení a renesanci. V Evropě je nejčastěji pěstována v dnešní době na ekologických farmách. Je jednou z pěstitelsky nejméně náročných obilnin, daří se jí i v nepříznivých klimatických podmínkách, vzejde a roste i tam, kde by jiné obilí nevyrostlo. Výhodou zrn špaldy je to, že jsou obalena dvojitou plevou, která je chrání před chorobami, kontaminací i znečištěným prostředím. Odolnost proti okolním vlivům je sice na jednu stranu velkou výhodou, na zpracování je však časově i finančně náročnější, což lze vnímat jako její nevýhodu.

V čem je špalda výjimečná a co dokáže

Její chuť je typicky oříšková, má jen zanedbatelné procento tuku, je bohatá na minerály, hořčík, vápník, draslík, fosfor, zinek a vitamíny skupiny B, obsahuje nejvíce bílkovin ze všech obilovin.

Má vysoký obsah vlákniny a je doporučována ke konzumaci při potížích s trávením. Podle některých odborných názorů má dokonce protirakovinné účinky. Množství rostlinných estrogenů (fytoestrogenů), obsažených v okrajových vrstvách zrn, je vhodné využívat při hormonálně způsobených druzích nádorů.

Pečivo ze špaldové moukyŠpaldová mouka je skvělou surovinou pro výrobu zdravějších variant pečiva. Oproti klasické bílé mouce obsahuje nejen více vlákniny, ale i vitaminů.

Použití špaldy

Použijete-li špaldovou mouku pro přípravu pokrmů, připravte se na to, že těsto bude o něco tmavší a tužší. Je potřeba použít o deset až dvacet procent více droždí a prášku do pečiva, než jste zvyklí. Pokud se rozhodnete uvařit si špaldové těstoviny, pak vodu z nich rozhodně nevylévejte, stane se vynikajícím základem pro zeleninovou polévku.

Špaldu dnes najdete v bio obchodem a zdravých výživách v mnohých variantách. Jak je připravovat?

Celé špaldové zrno

Nejprve je propláchneme, namočíme na 12 hodin a uvaříme, správně uvařené zrno by mělo být nafouklé a puklé, používá se jako příloha, na kaše, do rizota a rozemletá do karbanátků na sekanou.

Špaldoto

Špaldu propláchneme a přes noc namočíme do vody. Druhý den slijeme a ještě jednou propláchneme, vaříme v zeleninovém vývaru pod pokličkou doměkka, tedy asi 30-40 minut. Na oleji osmahneme cibuli, přidáme česnek na plátky a kusy žampiónů. Vše restujeme po dobu asi pěti minut, pak zasypeme paprikou a krátce osmahneme. Vše můžeme ještě podlít vývarem, přidat na tenko nasekanou mrkev a po odstavení ještě posekanou jarní cibulku a petrželku.

Špaldové kernotto

Špaldové kernotto je svým vzhledem podobné klasickým ječným kroupám. Zrno je obroušené od tvrdé obalové vrstvy, a tak jeho vaření netrvá déle, než vaření klasické rýže. Oproti špaldovému zrnu je kernotto také lépe stravitelné. Je to velice praktická surovina, kterou můžete smíchat s rýží a připravit výborné rizoto. Velice dobře chutná i zapečené se zeleninou, masem, houbami, sýrem či uzeným tofu.

Vyzkoušet můžete i netradiční snídani, obdobou müsli je kernotto nasladko s karobem, rozinkami, medem, ořechy, semínky a ovocem. Po ránu dobře zasytí a dodá tělu potřebnou energii, jejíž uvolňování bude probíhat postupně po celé dopoledne.

Špaldové vločky a špaldová kaše i káva

Vyzkoušet můžete i špaldové vločky, které jsou vhodné na kaši, do müsli, do karbanátků a knedlíků, špaldové müsli, které může být chutnou snídaní.

K rychlé přípravě snídaní a svačin se hodí špaldová instantní kaše, pukance špaldy jsou vhodné k pochutnání nebo do polévek, do jogurtu, knedlíků a obdobou vitakávy, náhradou klasické černé kávy je káva špaldová.

Očistná špaldová kúra

Pro lidský organismus je velice vhodná očistná kúra s pšenicí špaldou, kdy po tři dny jíme pouze vařenou špaldu, jejíž množství není nijak omezeno a musíme při tom dbát na dostatečný příjem tekutin, tedy alespoň dva až tři litry denně, v průběhu letních měsíců je to i více. Takovouto kúru je vhodné opakovat každý měsíc.

Z této rostliny lze zužitkovat i „odpad“, slupky obilného zrna se dají využít jako plnidlo do polštářů nebo slamníků. Pluchy jsou lehké a přizpůsobují se tvaru těla. Špaldová sláma se dříve využívala k výrobě došků, původní střešní krytiny.

Špaldová mouka

Špalda poskytuje především celozrnnou mouku. Ta se od bílé mouky liší tím, že je při mletí zpracováváno celé vyčištěné zrno. V mouce jsou tak zachovány obalové vrstvy a klíček, které obsahují nejvíce cenných látek. Špaldovou mouku je možné použít do polévek, omáček a knedlíků. Pečivu propůjčuje delší trvanlivost. Chléb, upečený s podílem špaldové mouky vás potěší výraznou chlebovou vůní, popraskanou kůrkou a vláčností.

Špaldová mouka se vyrábí z nešlechtěného druhu pšenice, který je odolný a nemusí se tudíž hnojit. Mouka je díky tomu pak bez chemikálií a obsahuje řadu cenných látek – hořčík, vitaminy skupiny B, draslík, mangan, zinek i vápník. Z tohoto druhu pšenice se nesemele tolik mouky, jako je tomu u běžných klasů, takže její cena je pak vyšší.

Špaldová mouka se používá do koláčů, buchet, jíšek a mnoha dalších jako náhrada mouky bílé. Pokud na ni nejste zvyklí nebo s ní začínáte, doporučuje se mísit ji nejprve v poměru 1:3 ve prospěch mouky bílé a postupně snižovat obsah bílé mouky. Jistě si oříškovou chuť špaldy brzy zamilujete.


Stáhnout v PDF

Přečteno: 3359x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.

Doporučujeme k tématu

Žitné keksy s kmínem 150g

Žitno-pšeničné sušenky se sladem a kmínem Cereální žitné keksy…

Cena: 27 Kč

Špaldoto Gusto 240g LeGracie

Jemné špaldoto se zeleninou Je to hlavní jídlo nebo příloha? To záleží jen…

Cena: 49 Kč

Kus Štrúdlu 230g LeGracie

Sladký kuskus na způsob jablečného štrúdlu Sladký kuskus si zamilujete k…

Cena: 49 Kč

BIO křupavé plátky s žitem 75g

Extrudované plátky žitné v BIO kvalitě. Popis: Chuťově vynikající tenké…

Cena: 16 Kč

BIO křupavé plátky se špaldou 100g

Extrudované plátky se špaldou v BIO kvalitě, vyrobené převážně z českých…

Cena: 17 Kč

Pochoutka řepová 180g Damodara

Křupavá hrachová pochoutka s červenou řepou, kterou lze přidat do polévek,…

Cena: 58 Kč

Pro dodržení zásad pro získání souhlasu koncových uživatelů v EU bychom vás chtěli informovat, že tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte