Premenstruační syndrom není nutné zlo. Je možné ho léčit a také mu předcházet

Premenstruační syndromPremenstruační syndrom trápí ženy odjakživa. Zmínky o něm se dají dohledat i v dávných textech. Zmiňuje se o něm již sám „otec medicíny“, starověký řecký lékař Hippokrates. Samozřejmě ještě nepoužívá název premenstruační syndrom ani PMS, ale popisuje příznaky spojené s premenstruační fází cyklu. Název premenstruační tenze známe od roku 1931 díky americkému gynekologovi Robertu T. Frankovi. Označení premenstruační syndrom zavádí britská gynekoložka Katharina Dalton v roce 1953.

Potíže před menstruací aneb PMS

Jsi úplně nesnesitelná! Tuto větu může slyšet v období asi jednoho až dvou týdnů před menstruací až 80% žen. U 30% z nich jsou však příznaky nadcházející menstruace natolik závažné, že výrazně ovlivňují jejich psychickou i fyzickou pohodu. Změny lze přičíst na vrub stavu, nazývanému premenstruační syndrom, jinak též premenstruační tenze nebo premenstruační stres. Jeho zkratku tvoří tři písmena: PMS.

Nenápadné seskupení tří písmen v sobě skrývá problém, který dokáže pořádně potrápit nejenom ženu samotnou, ale také její okolí. Konec dramatu nastává s příchodem menstruace. Premenstruační syndrom souvisí s měnícími se hormonálními hladinami v období, kdy se ženin organismus připravuje na příchod menstruace.

Premenstruační syndrom: jak poznat jeho příznaky?

Co se tedy vlastně s ženským tělem děje? Přibližně v druhé polovině menstruačního cyklu se zvyšuje produkce hormonů prolaktinu a estrogenu. Naopak je v ženském těle nedostatek hormonu progesteronu, který je důležitý během těhotenství. Prolaktin podporuje růst a činnost prsních žláz, estrogen pomáhá k vývoji a dozrávání vajíčka. Příznaků se uvádí celá řada, literatura hovoří o více než třech stech.

K nejčastějším patří smutek, úzkost, podrážděnost, zhoršená koncentrace, bolesti hlavy, otoky, nadýmání, zhoršení akné, změna kvality vlasů nebo pokles výkonnosti. I když lékaři ví, že premenstruační syndrom souvisí se změnami hladin hormonů během menstruačního cyklu, přesné příčiny mechanismu jeho vzniku jsou zatím stále předmětem výzkumů. Na vzniku premenstruačního syndromu se podílí také rodinná anamnéza. Tedy pokud PMS trpěla například matka nebo babička, případně sestry, je velmi pravděpodobné, že také další ženy v rodině budou mít stejné obtíže. Premestruační obtíže zhoršuje také psychické a fyzické vyčerpání.

 

Těžší forma PMS: premenstruační dysforická porucha

Někdy se ale může období před menstruací proměnit v něco jako malé peklo. Tři až osm procent žen postihuje totiž závažná forma premenstruačního syndromu. Jmenuje se premenstruační dysforická porucha (PMDD) a mnohdy podstatně omezuje ženu v jejích běžných činnostech. Jde o stavy hlubokého smutku, intenzivního napětí a úzkosti, záchvaty paniky nebo nekontrolovatelného pláče, podrážděnost a vztek, který má dopad na komunikaci s okolím, apatie, chronická únava, přejídání se, zvýšená potřeba spánku, pocit bezmoci a ztráty kontroly nad životem, zvýšení tělesné hmotnosti, zadržování vody, oteklá a napjatá prsa, bušení srdce apod. Pokud se u ženy vyskytuje zároveň aspoň pět příznaků, je vysoká pravděpodobnost, že jde o premenstruační dysforickou poruchu. A jak tato těžší forma premenstruačního syndromu vzniká? Ženy, trpící PMDD, mají abnormální reakce na přirozené hormonální změny. Stejně jako u „běžného“ premenstruačního syndromu zatím není jasné, co přesně PMDD způsobuje. Odborníci se však shodují na tom, že příčinou je nedostatek serotoninu, způsobený kolísáním pohlavních hormonů progesteronu, estrogenu a testosteronu během jednotlivých fází menstruačního cyklu. Je důležité zdůraznit, že premenstruační dysforická porucha je samostatné onemocnění, odlišné od klinické deprese.

PMS

Premenstruační syndrom: diagnostika a léčba

Zatím však neexistuje přesná diagnostika, která by pomohla odlišit premenstruační syndrom od jiných onemocnění. K určení diagnózy premenstruačního syndromu totiž nejsou specializovaná vyšetření ani laboratorní testy. Důležité je, aby si žena vedla záznam po dobu nejméně dvou měsíců. Diagnostika se provádí také pomocí dotazníků. Lékaři zdůrazňují, že by se pacientky neměly bát o svých potížích hovořit, například kvůli pocitu, že nebudou pro lékaře dost závažné na to, aby se jimi zabýval. Léčba se provádí pomocí dlouhodobého užívání vhodně zvolené hormonální antikoncepce. Pokud se jedná o PMDD, přidávají se k antikoncepci také selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), což je novější skupina antidepresiv. Od tohoto řešení se však řada žen trpících premenstruačním syndromm odvrací a snaží se bojovat spíše přírodní cestou.

Další možnosti eliminace PMS

Pomáhá také úprava životního stylu a stravování, nicméně tyto postupy nejsou považovány za léčbu, pouze za její podpůrné metody, které však mohou pohodlí ženy v období před menstruací kladně ovlivnit. Důležitý je dostatek spánku, za optimální se považuje aspoň osm hodin denně. Vhodná je tělesná zátěž, odpovídající fyzické kondici a zdravotnímu stavu, různá realaxační cvičení, doporučována bývá například jóga. V jídelníčku by mělo dojít k omezení cukrů i soli, stejně tak by se měl snížit příjem alkoholu, kofeinu a vhodné je omezit kouření. V období dvou týdnů před menstruací je dobré vyvarovat se také nadýmavých potravin. Ulevit mohou i doplňky stravy. V období, kdy se premenstruační syndrom dostavuje, tedy v období zhruba týden až dva před menstruací, se doporučuje užívání hořčíku, vápníku, vitamínů E a B6. Z bylin se mohou použít třezalka tečkovaná, meduňka lékařská, ženšen pravý, jinan dvoulaločný nebo například pupalkový olej.


Stáhnout v PDF

Přečteno: 570x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Mně proti premenstruačnímu syndromu hodně pomáhá cvičení - hlavně v článku zmiňovaná jóga.

Ano, jóga je fajn, ale taky mi pomáhá se pořádně vybít třeba v lese během. Jsem pak mnohem vyrovnanější.