Vá\u0161 prohlížeč nepodporuje zobrazení flash prvků na stránce, nebo došlo k chybě při načítání banneru.

Panická porucha a panická ataka spolu nemusí vždy souviset

panická atakaPanická porucha je onemocnění postihující zhruba 5 % populace. Patří mezi úzkostné poruchy lidské psychiky, je možné ji zařadit mezi neurologicko-psychiatrická onemocnění s psychosomatickými příznaky. Je charakteristická záchvaty velice silné úzkosti, které se objevují bez zjevné příčiny a obvykle jsou spojeny i s nejrůznějšími tělesnými projevy.

Úzkost, podobně jako strach, je základní lidskou emocí, která má v našich životech a prožívání své přirozené místo. Problémem však je, začne-li být tato úzkost neadekvátní. Trvá příliš dlouho, je přespříliš intenzivní, nevhodná daným situacím nebo až příliš častá. Takováto úzkost pak vede k vnitřním zmatkům, neúčelnému chování, silným přehnaným emocím až panice. Při úzkosti má člověk pocit ohrožení, ale nedokáže dekódovat z čeho konkrétně. Je ostražitý a připravený reagovat na možné nebezpečí. Takováto úzkost může volně plynout nebo se objevovat v záchvatech.

Panický záchvat – panická ataka

Tyto ataky trvají od pěti do až třiceti minut a projevují se jak psychicky, tak i fyzickými projevy.

Název panika je odvozený od jména řeckého boha Pana. Pan je řecký bůh lesů, pastvin, stád a také pastýřů a lovců, kteří ho uctívali. V římské mytologii byl později ztotožněn s Faunem. Pan číhal v lese na poutníky a děsil je. Panický záchvat se projevuje silnou úzkostí až hrůzou, která vzniká náhle, většinou bez zjevné příčiny.

Psychické projevy panické ataky jsou rozmanité, patří mezi ně pocit ohrožení, napětí a nadměrného strachu a úzkosti. Objevují se katastrofické myšlenky a představy. Člověk má obtíže se soustředit, koncentrovat, či je naopak nadměrně bdělý a ostražitý, připravený bránit se. Člověk stižený panickou atakou může být podrážděný, lekavý a trpí pocity vnitřního třesu a chvění. Jedním z psychických projevů může být odcizení sebe sama nebo okolí, pocity neskutečna. Úzkost z očekávání způsobuje neschopnost odpočívat a spánkové obtíže.

article-1093727-006C43DF00000258-265_468x664Mezi tělesné projevy panické ataky patří svalové napětí, zrychlený a zkrácený dech, případně pocity nedostatku dechu. Dostavují se rovněž bolesti hlavy, svalů, zad, páteře, třes po celém těle. Obvyklá je tíha nebo pocity svírání na hrudi, pocení, červenání nebo blednutí. Panická ataka je doprovázena žaludečními obtížemi, častým močením, průjmem nebo zácpou, nadýmáním. Dalšími obvyklými fyzickými projevy bývají tlaky v břiše, sucho v ústech, říhání a návrat kyseliny do jícnu, pocity nevolnosti až na zvracení. Mohou se objevit i mžitky před očima, potíže s viděním, mravenčení předloktí, rukou, rtů, nohou.

I po prodělaném panickém záchvatu někdy nadále u stiženého přetrvávají pocity třesu, napětí a vyčerpání, či naopak dojde k uvolnění.

Právě pro tyto doprovodné tělesné příznaky se dotyčný zpravidla nejdříve obrátí na lékaře, ať už svého praktika, kardiologa, neurologa nebo internistu. Výsledky laboratorních vyšetření však bývají opakovaně negativní.

K samotnému rozvoji panické poruchy dochází nejčastěji mezi 23. až 29. rokem věku člověka. Panickou poruchou trpí přibližně jedno až dvě procenta celkové populace, ovšem až 12 procent lidí zažije v průběhu života ojedinělý záchvat paniky. Panická ataka je dvakrát častější u žen, než u mužů.

Reakce na záchvat paniky

  • Únikové chování: Běžnou reakcí na záchvat paniky je snaha co nejrychleji uniknout z dané situace/prostředí – z nákupního domu, z metra apod.
  • Vyhýbavé chování: K vyhýbavému chování může postižený dospět z několika důvodů:
  1. vyhýbá se místům, kde záchvat zažil z obavy, že se situace bude opakovat
  2. vyhýbá se místům, kde sice záchvat neměl, ale předpokládá nepříjemné fyzické nebo společenské dopady v případě, že by se příznaky opakovaně objevily
  3. vyhýbá se místům, kde by nebyla dostupná pomoc, tedy místům daleko od domova, v lese, v dopravní zácpě atd.
  4. vyhýbá se zátěžovým činnostem, při kterých by mohlo k záchvatu paniky dojít, např. tělesnému cvičení, sexuálnímu styku nebo dalším činnostem při kterých by mohl mít takovýto záchvat neblahé důsledky, například při řízení auta
  • Zabezpečovací chování: Většinu osob trpících panickou poruchou uklidňuje blízkost osoby, ke které pociťují důvěru. Typický je pro ně strach zůstávat o samotě.
  • Vyhledávání pomoci a ujištění: Starosti, obavy a úzkosti vedou osoby trpící poruchou k hledání pomoci a ujišťování od okolí. Pomoc hledají u přátel nebo i lékařů.

Infarkt nebo panická ataka?

Příznaky doprovázející panickou ataku si lidé často pletou s příznaky, které jsou typické pro srdeční nebo jiná tělesná onemocnění. Hlavními příznaky onemocnění srdce a kardiovaskulárního systému jsou totiž rovněž dušnost a bolesti na hrudi, doprovázené jsou však navíc bušením srdce a celkovou slabostí člověka. Takovéto příznaky u srdečních chorob jsou obvyklé ve spojitosti s tělesnou námahou.

Při panickém záchvatu je to jiné, neboť příznaky se objevují i při odpočinku, zcela náhle, neočekávaně a jejich průběh nezáleží na tělesné námaze. Symptomy paniky se samozřejmě mohou objevit i při tělesné námaze nebo se během tělesné aktivity mohou zhoršit. Při panickém záchvatu také nejsou patrné změny na EKG, což při srdečním infarktu jsou.

Příčiny panické poruchy

U panické poruchy se obvykle jedná o souhru několika příčin. Jednou z nich je dědičnost, tedy genetická dispozice. Vrozené faktory mívají významný vliv pro rozvoj této poruchy. Pravděpodobně se však nedědí přímo panická porucha, ale vrozená biologická zranitelnost a dispozice reagovat úzkostí na zvýšenou psychickou zátěž.

Dalšími faktory vzniku jsou biochemické faktory. Jedná se o poruchu přenosu serotoninů v mozku. Tato biochemická porucha je pravděpodobně přítomna u všech úzkostných poruch. Dalším z možných faktorů jsou podmínky vývoje v dětství a výchova dítěte. Ten, kdo nezažil dostatek bezpečí a pocitu klidu v dětství, snadněji pak podléhá stresu rovněž v dospělosti. S rozvojem úzkosti nejčastěji souvisí ztráta důležité osoby, ať už úmrtím jednoho z rodičů nebo rozchodem rodičů v průběhu dětství. Rovněž předčasné oddělení dítěte od jeho matky, nedostatečná péče, týrání a zanedbávání dítěte nebo naopak jeho přespřílišné rozmazlování a hyperprotektivita (nadměrná péče a starostlivost) rodičů často souvisí s rozvojem poruchy v dospělém věku člověka. Dítě se také může nápodobou učit od úzkostného rodiče.

shortness-of-breath-Optimized

Některé významně stresující události v životě rovněž zvyšují vnímavost, pohled na sebe sama, pohled na mezilidské vztahy, požadavky kladené na sebe a okolí. Přibližně u poloviny lidí trpících panickou poruchou nacházíme některé nápadné povahové vlastnosti a rysy osobnosti. Může se jednat o osobnosti, které se nadměrně zatěžují událostmi, které by jiní tak významně neřešili, či dokonce úplně hodili za hlavu. Často se jedná o lidi s problémy v rámci asertivního chování, takové, kterým dělá problém odmítnout druhé, nesnášejí kritiku od okolí a sami kritizovat neumějí. Ve chvíli, kdy se o kritiku pokusí, pak může být toto jejich chování až nadměrné. Sebepozorování věnují mnohem více času a energie než ostatní lidé, mají nadměrnou starost o svůj tělesný stav a mají zvýšenou potřebu podpory a pochvaly od ostatních. Celoživotně mívají sklony k perfekcionismu a nadměrnou výkonovou orientaci. Lidé žijící ve stresujících podmínkách jsou více náchylní k rozvoji úzkosti. První záchvat paniky se obvykle objeví v období zvýšeného stresu doma nebo v práci.

Typickými udržovacími faktory panické poruchy jsou:

  • potlačování hněvu
  • kritika
  • podceňování nebo přehlížení ze strany okolí
  • pocity nedostatečného uznání nebo ocenění
  • přílišné porovnávání se s druhými lidmi
  • selhání v určité situaci
  • odkládání nebo nedodělání rozdělané práce
  • pocity nespravedlnosti
  • náhlý vývoj životní situace nepříznivým směrem
  • nedostatek projevů lásky
  • partnerský a sexuální nesoulad 

Rozvoji panické poruchy může rovněž předcházet závažná životní událost. Obvykle se jedná o událost, která nějakým způsobem vede ke změně v sociální situaci – ztráta partnera, ztráta důležité životní role (odchod ze zaměstnání, odchod dětí z rodiny...). Panická porucha sama o sobě pak může vést k dalším obtížím typu prohloubení sociální izolace, omezení aktivity, ztrátě autonomie. V neposlední řadě je nutné zmínit, že panická porucha může souviset se souběžným tělesným onemocněním (Parkinsonova choroba, cukrovka, změna činnosti štítné žlázy). Emoční poruchy se nadále mohou zhoršovat a prohlubovat v důsledku bouřlivých hormonálních změn po porodu nebo v klimakteriu. Rozvoj úzkosti může rovněž souviset s užíváním některých léků, v důsledku závislosti na alkoholu nebo na drogách.

Možnosti prevence panické poruchy

Prevence je v tomto případě skutečně velmi obtížná, neboť se často nijak neprojevuje její propuknutí dopředu. K základním doporučením však patří dodržovat zdravý životní styl, rovnoměrně střídat zátěž a odpočinek, abstinovat od užívání drog a většího množství alkoholu. Dobrým doporučením je i to, nadměrně se zbytečně netrápit pro věci, které nemůžeme změnit, pokusit se vyhýbat se stresujícím situacím, případně se je naučit adekvátně řešit, osvojit si asertivní jednání a nadhled a v případě obtíží se neobávat obrátit se na odborníka.

Panická porucha a její souvislost s dalšími onemocněními

Dlouhodobá a dlouhotrvající úzkost může způsobit řadu funkčních onemocnění, mezi něž patří: vysoký krevní tlak, žaludeční potíže, dráždivý tračník, cukrovka a další. Rovněž si tito lidé budují živnou půdu pro rozvoj nejrůznějších fobií, mezi které v souvislosti s panickou poruchou nejčastěji patří:

  • Agorafobie: strach z velkých prostranství
  • Klaustrofobie: obavy z malých a uzavřených prostor (např. z ježdění výtahem, hromadnou dopravou, kabinou lanovky)
  • Sociofobie: vyhýbání se lidem a pobytu ve společnosti

Možnosti léčby panické poruchy

V prvotní léčbě, při první epizodě panické ataky, se obvykle volí k potlačení obtíží medikamenty potlačující úzkost – anxiolytika. Nedoporučuje se jejich dlouhodobé užívání z důvodu rizika rozvoje závislosti. Úspěšná bývá léčba užíváním antidepresiv třetí generace. Přistupuje se též k psychoterapii, v rámci které se psychoterapeut zaměřuje na zážitky a reakce klienta a pracuje s tím, aby tento jedinec lépe pochopil sám sebe i okolní svět. Jedním ze zásadních doporučení v případě těchto obtíží je i úprava životního stylu – pravidelný spánek, relaxace, přiměřený pohyb i pracovní vytížení.

Panická porucha může probíhat v souvislosti s dalšími úzkostnými stavy, vyplynout z nich nebo v ně vyústit. Častá je spojitost panických epizod s depresí.

Poznejte příčiny panické poruchy

Prožívání strachu, úzkostí a panických atak má své zcela individuální příčiny u každého, kdo jimi trpí. Pro nastolení pocitů klidu a spokojenosti je nutné tyto příčiny nalézt, správně definovat a odborně odstranit. Jak se zbavit strachu, úzkostí a panických atak vám může pomoci zkušený odborník.

 


Stáhnout v PDF

Přečteno: 24450x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Ahoj,mám diagnostikovanou PP od 2012, bylo mi 26. Ten první půlrok než se k tomu dopídili byl děsný. Vždycky jsem byla úzkostná,komunikace s cizími lidmi pro mě byla tragédie, strašně jsem řešila všechny křivdy světa a na všechno jsem chtěla stačit sama i když se mi rodina snažila pomáhat. Po 2 letech ustavičných stresů přišel první záchvat. Brnění rukou,celkova slabost, třes. Odvezla mě zachranka,dostala jsem kapačku a pustili mě domů. Pak už to šlo ráz na ráz. Bušení srdce, dušnost,pocit že umřu,kolapsy,třes, celková ztuhlost, nemohla jsem jíst, být sama doma,chodit mezi lidi,bolela mě hlava, všechy vnitřnosti...došlo to až do takové fáze, že jsem se bála i usnout,protože jsem měla strach, že ve spánku umřu, kromě pití jsem nepozřela… celý příspěvek

Ahoj, mám podobné problémy, můžeme si občas popovídat přes mail? Díky...:)

Ahoj Míšo, budu ráda. Je fajn si s někým, kdo má stejné potíže, si promluvit (respektive napsat). Doma se mi to moc ventilovat nechce, je zbytečné s tím rodinu okolo zatěžovat, každý má své starosti. Takže klidně když budete mít chuť, ozvěte se na peknakatka@seznam.cz :-)

Dobrý den,mam pp,ale uz cca tyzden mam stavy ktore nepoznam,pichanievhlave na jednom mieste,vkuse cele dni to picha,tlak vpravej casti hlavy,dnes od noci mi trpne prava ruka aj noha,cele dni len lezim,citam na nete co to moze byt.som ako bez… celý příspěvek

Dobrý den, Martino,
stav, který popisujete, může mít příčiny i psychického původu. Určitě bych Vám ale nyní, kdy máte zmiňované fyzické problémy, doporučila navštívit prvořadě lékaře. Marta Němečková

Dobrý večer Marto, rád bych se těchto panických ataků zbavil. Myslím, že jsem silná osobnost, ale každý takový bezdůvodný panický atak mě vždy skolí na kolena. Možná je to tím, že chci pro všechny udělat maximum. Víc než pro sebe. Nerad prohrávám a apeluji na bezpečnost lidí kolem sebe až extrémě do důsledku všechny chráním za každu cenu.… celý příspěvek

Bobe, dobrý den, chápu, co prožíváte a jak Vám život panické ataky ovliňují. Abychom se mohli domluvit na prvním setkání a začít Vaše potíže řešit, ozvěte se mi na: marta@brnokoucink.cz nebo na tel: 724 744 200. Případně pokud se prokliknete na baner okolo tohoto článku, dostanete se přímo na můj web, kde jsou také veškeré kontakty. Nikdo není… celý příspěvek

Zdravím všechny. Když se mě stalo poprvé před necelým rokem, taky jsem si myslela, že prožívám nějakou srdeční příhodu. Příznaky jsem popsala lékařce a ta okamžitě vyslovila tuhle tu diagnózu. Já ji nevěřila a spíše jsem si to vysvětlila, že jsem měla asi nedostatek cukru v krvi. Nějakou dobu se nedělo nic, ale od letošního roku se ten stav začal projevovat stále častějí. Jsem právě ve fázi všemožných vyšetření
( AEG, štítná žláza, hypoglykemie - podobné příznaky ), ale zatím bez výsledků. Přečíst si něco o PP a o PA mě donutilo to, že ten… celý příspěvek

Bobe a vůbec všichni, které trápí úzkosti a panické ataky, nevzdávejte se a neberte prosím tyto stavy jako něco, co musíte vydržet nebo jen utlumit léky. Příčiny úzkostí, které člověka po čase mohou dovést až k panickým atakám, lze nalézt a ze života odstranit. Daří se to velmi efektivně a především s trvalým účinkem. Mám s tomto směru s klienty… celý příspěvek

Dobrý večer Marto, rád bych se těchto panických ataků zbavil. Myslím, že jsem silná osobnost, ale každý takový bezdůvodný panický atak mě vždy skolí na kolena. Možná je to tím, že chci pro všechny udělat maximum. Víc než pro sebe. Nerad prohrávám a apeluji na bezpečnost lidí kolem sebe až extrémě do důsledku všechny chráním za každu cenu.… celý příspěvek


No jo, pročítám to tady. Mám to samý. Beru lexaurin a je to lepší. U mě to chce spánek, který nemám kvalitní. Záchvat jsem měl jako z hororu a byl v bezvědomí. Myslel jsem, že na 100% umřu. Pracuji u pc a někdy nemůžu vstoupit ani do kanceláře, tak jdu na záchod a hodím do sebe lexaurin a příjdu tam až jsem najetej :) Většinou se mě to stává po… celý příspěvek

Dobrý den.
Panickou poruchou trpím skoro čtyři měsíce. Z plného zdraví, jsem se ocitla na samém dně. Fyzické příznaky jako motání hlavy, pocity na omdlení, šílený tlukot srdce...To mě přivedlo několikrát na pohotovost. Prošla jsem různá vyšetření a závěr byl PP. Dostala jsem se do situace, kdy jsem nechtěla být sama, přestala jezdit autem a nechodila do obchodu ani mezi lidi. Celé dny mě doprovázel strach a úzkost. Nebyla jsem schopna normálně… celý příspěvek

Dobrý den,můžu se zeptat odkud jste a u které doktorky jste byla?Dekuji

Dobrý den,
přečetla jsem si příspěvky a jsem na tom velice podobně jako Radim.
Začalo to úplně nevinně, jak kdyby mi někdo hodil něco na hlavu, slabost, na zvracení,nohy jako kdyby mě nenesly, bezmoc, pak to dalo chvilku pokoj a najednou to začalo útočit čím dál častěji. Naposledy výlet s kamarádkou do Drážďan, prošly jsme dva obchody, vše v pohodě, vešly jsme do třetího a udělalo se mi zle, už jsem to nerozdýchala. Šla jsem na neurologii a paní… celý příspěvek

Já sice radu nemám,ale mám naprosto stejný problém.Dokonce mne dokáže tento "záchvat"potrápt i v noci.Jako šlehnutím mne to probudí a cosi mi brání usnout.Musím chodit,třeba bezcílně.Neustále musím mít pohyb.Beru si Lexaurin.A trvá to vždy tak… celý příspěvek

No jo pročítám to tady. Mám to samý. Beru lexaurin a je to lepší. U mě to chce spánek, který nemám kvalitní. Záchvat jsem měl jako z hororu a byl v bezvědomí. Pracuji u pc a někdy nemůžu vstoupit ani do kanceláře, tak jdu na záchod a hodím do sebe… celý příspěvek

Zdravím. Je mi 21 let. Než jsem se dnes dozvěděla o této nemoci, připadala jsem si jako cvok. Několikrát do roka jsem se "vyskládala" - neodůvodněný pocit nedostatku kyslíku, klaustrofobie v prostorách sdílených s více lidmi (MHD, vlakové kupé, výtah, kabina lanovky, obchody,..). V těchto chvílích mě i přes mou zimomřivost polije horko, cítím se strašně stísněně, vadí mi náhodné doteky jiných lidí, přestávám vidět, je mi na zvracení, podlamujou… celý příspěvek

Asi před měsíce jsem zničeho nic pocítila neuvěřitelný tlak na srdce a na plíce. Nejdříve mi velice rychle bušilo srdce, poté se mi ztěžka dýchalo a motala se mi hlava. Najednou přišlo mravenčení a takový pocit píchání u srdce. Byla jsem zrovna zamčená v koupelně. Myslela jsem si, že je to infarkt, začala jsem se strachovat že umřu na infarkt sama zamčená. A snažila jsem se to rozdýchat, ale nešlo to. Pak už jsem dostala záchvat silného breku a… celý příspěvek

… všechny příspěvky