Vá\u0161 prohlížeč nepodporuje zobrazení flash prvků na stránce, nebo došlo k chybě při načítání banneru.

Panická porucha a panická ataka spolu nemusí vždy souviset

panická atakaPanická porucha je onemocnění postihující zhruba 5 % populace. Patří mezi úzkostné poruchy lidské psychiky, je možné ji zařadit mezi neurologicko-psychiatrická onemocnění s psychosomatickými příznaky. Je charakteristická záchvaty velice silné úzkosti, které se objevují bez zjevné příčiny a obvykle jsou spojeny i s nejrůznějšími tělesnými projevy.

Úzkost, podobně jako strach, je základní lidskou emocí, která má v našich životech a prožívání své přirozené místo. Problémem však je, začne-li být tato úzkost neadekvátní. Trvá příliš dlouho, je přespříliš intenzivní, nevhodná daným situacím nebo až příliš častá. Takováto úzkost pak vede k vnitřním zmatkům, neúčelnému chování, silným přehnaným emocím až panice. Při úzkosti má člověk pocit ohrožení, ale nedokáže dekódovat z čeho konkrétně. Je ostražitý a připravený reagovat na možné nebezpečí. Takováto úzkost může volně plynout nebo se objevovat v záchvatech.

Panický záchvat – panická ataka

Tyto ataky trvají od pěti do až třiceti minut a projevují se jak psychicky, tak i fyzickými projevy.

Název panika je odvozený od jména řeckého boha Pana. Pan je řecký bůh lesů, pastvin, stád a také pastýřů a lovců, kteří ho uctívali. V římské mytologii byl později ztotožněn s Faunem. Pan číhal v lese na poutníky a děsil je. Panický záchvat se projevuje silnou úzkostí až hrůzou, která vzniká náhle, většinou bez zjevné příčiny.

Psychické projevy panické ataky jsou rozmanité, patří mezi ně pocit ohrožení, napětí a nadměrného strachu a úzkosti. Objevují se katastrofické myšlenky a představy. Člověk má obtíže se soustředit, koncentrovat, či je naopak nadměrně bdělý a ostražitý, připravený bránit se. Člověk stižený panickou atakou může být podrážděný, lekavý a trpí pocity vnitřního třesu a chvění. Jedním z psychických projevů může být odcizení sebe sama nebo okolí, pocity neskutečna. Úzkost z očekávání způsobuje neschopnost odpočívat a spánkové obtíže.

article-1093727-006C43DF00000258-265_468x664Mezi tělesné projevy panické ataky patří svalové napětí, zrychlený a zkrácený dech, případně pocity nedostatku dechu. Dostavují se rovněž bolesti hlavy, svalů, zad, páteře, třes po celém těle. Obvyklá je tíha nebo pocity svírání na hrudi, pocení, červenání nebo blednutí. Panická ataka je doprovázena žaludečními obtížemi, častým močením, průjmem nebo zácpou, nadýmáním. Dalšími obvyklými fyzickými projevy bývají tlaky v břiše, sucho v ústech, říhání a návrat kyseliny do jícnu, pocity nevolnosti až na zvracení. Mohou se objevit i mžitky před očima, potíže s viděním, mravenčení předloktí, rukou, rtů, nohou.

I po prodělaném panickém záchvatu někdy nadále u stiženého přetrvávají pocity třesu, napětí a vyčerpání, či naopak dojde k uvolnění.

Právě pro tyto doprovodné tělesné příznaky se dotyčný zpravidla nejdříve obrátí na lékaře, ať už svého praktika, kardiologa, neurologa nebo internistu. Výsledky laboratorních vyšetření však bývají opakovaně negativní.

K samotnému rozvoji panické poruchy dochází nejčastěji mezi 23. až 29. rokem věku člověka. Panickou poruchou trpí přibližně jedno až dvě procenta celkové populace, ovšem až 12 procent lidí zažije v průběhu života ojedinělý záchvat paniky. Panická ataka je dvakrát častější u žen, než u mužů.

Reakce na záchvat paniky

  • Únikové chování: Běžnou reakcí na záchvat paniky je snaha co nejrychleji uniknout z dané situace/prostředí – z nákupního domu, z metra apod.
  • Vyhýbavé chování: K vyhýbavému chování může postižený dospět z několika důvodů:
  1. vyhýbá se místům, kde záchvat zažil z obavy, že se situace bude opakovat
  2. vyhýbá se místům, kde sice záchvat neměl, ale předpokládá nepříjemné fyzické nebo společenské dopady v případě, že by se příznaky opakovaně objevily
  3. vyhýbá se místům, kde by nebyla dostupná pomoc, tedy místům daleko od domova, v lese, v dopravní zácpě atd.
  4. vyhýbá se zátěžovým činnostem, při kterých by mohlo k záchvatu paniky dojít, např. tělesnému cvičení, sexuálnímu styku nebo dalším činnostem při kterých by mohl mít takovýto záchvat neblahé důsledky, například při řízení auta
  • Zabezpečovací chování: Většinu osob trpících panickou poruchou uklidňuje blízkost osoby, ke které pociťují důvěru. Typický je pro ně strach zůstávat o samotě.
  • Vyhledávání pomoci a ujištění: Starosti, obavy a úzkosti vedou osoby trpící poruchou k hledání pomoci a ujišťování od okolí. Pomoc hledají u přátel nebo i lékařů.

Infarkt nebo panická ataka?

Příznaky doprovázející panickou ataku si lidé často pletou s příznaky, které jsou typické pro srdeční nebo jiná tělesná onemocnění. Hlavními příznaky onemocnění srdce a kardiovaskulárního systému jsou totiž rovněž dušnost a bolesti na hrudi, doprovázené jsou však navíc bušením srdce a celkovou slabostí člověka. Takovéto příznaky u srdečních chorob jsou obvyklé ve spojitosti s tělesnou námahou.

Při panickém záchvatu je to jiné, neboť příznaky se objevují i při odpočinku, zcela náhle, neočekávaně a jejich průběh nezáleží na tělesné námaze. Symptomy paniky se samozřejmě mohou objevit i při tělesné námaze nebo se během tělesné aktivity mohou zhoršit. Při panickém záchvatu také nejsou patrné změny na EKG, což při srdečním infarktu jsou.

Příčiny panické poruchy

U panické poruchy se obvykle jedná o souhru několika příčin. Jednou z nich je dědičnost, tedy genetická dispozice. Vrozené faktory mívají významný vliv pro rozvoj této poruchy. Pravděpodobně se však nedědí přímo panická porucha, ale vrozená biologická zranitelnost a dispozice reagovat úzkostí na zvýšenou psychickou zátěž.

Dalšími faktory vzniku jsou biochemické faktory. Jedná se o poruchu přenosu serotoninů v mozku. Tato biochemická porucha je pravděpodobně přítomna u všech úzkostných poruch. Dalším z možných faktorů jsou podmínky vývoje v dětství a výchova dítěte. Ten, kdo nezažil dostatek bezpečí a pocitu klidu v dětství, snadněji pak podléhá stresu rovněž v dospělosti. S rozvojem úzkosti nejčastěji souvisí ztráta důležité osoby, ať už úmrtím jednoho z rodičů nebo rozchodem rodičů v průběhu dětství. Rovněž předčasné oddělení dítěte od jeho matky, nedostatečná péče, týrání a zanedbávání dítěte nebo naopak jeho přespřílišné rozmazlování a hyperprotektivita (nadměrná péče a starostlivost) rodičů často souvisí s rozvojem poruchy v dospělém věku člověka. Dítě se také může nápodobou učit od úzkostného rodiče.

shortness-of-breath-Optimized

Některé významně stresující události v životě rovněž zvyšují vnímavost, pohled na sebe sama, pohled na mezilidské vztahy, požadavky kladené na sebe a okolí. Přibližně u poloviny lidí trpících panickou poruchou nacházíme některé nápadné povahové vlastnosti a rysy osobnosti. Může se jednat o osobnosti, které se nadměrně zatěžují událostmi, které by jiní tak významně neřešili, či dokonce úplně hodili za hlavu. Často se jedná o lidi s problémy v rámci asertivního chování, takové, kterým dělá problém odmítnout druhé, nesnášejí kritiku od okolí a sami kritizovat neumějí. Ve chvíli, kdy se o kritiku pokusí, pak může být toto jejich chování až nadměrné. Sebepozorování věnují mnohem více času a energie než ostatní lidé, mají nadměrnou starost o svůj tělesný stav a mají zvýšenou potřebu podpory a pochvaly od ostatních. Celoživotně mívají sklony k perfekcionismu a nadměrnou výkonovou orientaci. Lidé žijící ve stresujících podmínkách jsou více náchylní k rozvoji úzkosti. První záchvat paniky se obvykle objeví v období zvýšeného stresu doma nebo v práci.

Typickými udržovacími faktory panické poruchy jsou:

  • potlačování hněvu
  • kritika
  • podceňování nebo přehlížení ze strany okolí
  • pocity nedostatečného uznání nebo ocenění
  • přílišné porovnávání se s druhými lidmi
  • selhání v určité situaci
  • odkládání nebo nedodělání rozdělané práce
  • pocity nespravedlnosti
  • náhlý vývoj životní situace nepříznivým směrem
  • nedostatek projevů lásky
  • partnerský a sexuální nesoulad 

Rozvoji panické poruchy může rovněž předcházet závažná životní událost. Obvykle se jedná o událost, která nějakým způsobem vede ke změně v sociální situaci – ztráta partnera, ztráta důležité životní role (odchod ze zaměstnání, odchod dětí z rodiny...). Panická porucha sama o sobě pak může vést k dalším obtížím typu prohloubení sociální izolace, omezení aktivity, ztrátě autonomie. V neposlední řadě je nutné zmínit, že panická porucha může souviset se souběžným tělesným onemocněním (Parkinsonova choroba, cukrovka, změna činnosti štítné žlázy). Emoční poruchy se nadále mohou zhoršovat a prohlubovat v důsledku bouřlivých hormonálních změn po porodu nebo v klimakteriu. Rozvoj úzkosti může rovněž souviset s užíváním některých léků, v důsledku závislosti na alkoholu nebo na drogách.

Možnosti prevence panické poruchy

Prevence je v tomto případě skutečně velmi obtížná, neboť se často nijak neprojevuje její propuknutí dopředu. K základním doporučením však patří dodržovat zdravý životní styl, rovnoměrně střídat zátěž a odpočinek, abstinovat od užívání drog a většího množství alkoholu. Dobrým doporučením je i to, nadměrně se zbytečně netrápit pro věci, které nemůžeme změnit, pokusit se vyhýbat se stresujícím situacím, případně se je naučit adekvátně řešit, osvojit si asertivní jednání a nadhled a v případě obtíží se neobávat obrátit se na odborníka.

Panická porucha a její souvislost s dalšími onemocněními

Dlouhodobá a dlouhotrvající úzkost může způsobit řadu funkčních onemocnění, mezi něž patří: vysoký krevní tlak, žaludeční potíže, dráždivý tračník, cukrovka a další. Rovněž si tito lidé budují živnou půdu pro rozvoj nejrůznějších fobií, mezi které v souvislosti s panickou poruchou nejčastěji patří:

  • Agorafobie: strach z velkých prostranství
  • Klaustrofobie: obavy z malých a uzavřených prostor (např. z ježdění výtahem, hromadnou dopravou, kabinou lanovky)
  • Sociofobie: vyhýbání se lidem a pobytu ve společnosti

Možnosti léčby panické poruchy

V prvotní léčbě, při první epizodě panické ataky, se obvykle volí k potlačení obtíží medikamenty potlačující úzkost – anxiolytika. Nedoporučuje se jejich dlouhodobé užívání z důvodu rizika rozvoje závislosti. Úspěšná bývá léčba užíváním antidepresiv třetí generace. Přistupuje se též k psychoterapii, v rámci které se psychoterapeut zaměřuje na zážitky a reakce klienta a pracuje s tím, aby tento jedinec lépe pochopil sám sebe i okolní svět. Jedním ze zásadních doporučení v případě těchto obtíží je i úprava životního stylu – pravidelný spánek, relaxace, přiměřený pohyb i pracovní vytížení.

Panická porucha může probíhat v souvislosti s dalšími úzkostnými stavy, vyplynout z nich nebo v ně vyústit. Častá je spojitost panických epizod s depresí.

Poznejte příčiny panické poruchy

Prožívání strachu, úzkostí a panických atak má své zcela individuální příčiny u každého, kdo jimi trpí. Pro nastolení pocitů klidu a spokojenosti je nutné tyto příčiny nalézt, správně definovat a odborně odstranit. Jak se zbavit strachu, úzkostí a panických atak vám může pomoci zkušený odborník.


Stáhnout v PDF

Přečteno: 30656x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Dobrý den,
prožíám tyto strachy a úzkosti po úmrtí mé nejvěrnější psí kamarádky, bez které si život zatím neumím představit. Děsí mě pocity samoty a beznaděje, prázdnoty, že tu se mnou už není. Přes den se snažím všelijak zaměstnat,ale nejhorší jsou noci, kdy se budím hrůzou a celá se klepu, protože ji nemám u sebe. Je to čerstvé a nevím, jak to… celý příspěvek

Dobrý den paní Ivano
Před rokem a půl jsem přišla o to nejcennější co jsem v životě měla .Byl to můj kamarád, a parťák, byl pro mne vším....byl to můj pejsek.
Bolest kterou teď prozivate velmi chápu... A říkat Vam,že to bude dobrý by byla lež... Jediné co tak odezní ta tupá bolest a nespavost,ale potrvá to hodně dlouho.... Já si pořídila nového… celý příspěvek

Dobrý den, s PP se léčím od svých 23 let - nyní je mi 29. Zažila jsem již různé stavy v různé intenzitě. Pocity na omdlení, příznaky podobající se infarktu. Dva roky po první PA jsem se léčila u praktického lékaře a neměla jsem žádné potíže. Nic méně po vysazení léků (asentra) se mi do půl roku vše vrátilo. Rozhodla jsem se vyhledat odborníka a začala jsem docházet na psychoterapie, které mi moc pomohly. Po 3 měsících jsem lék pod dohledem vysadila úplně a nahradila jej 1/4 mirtazapinu na noc. Mimo podzim a zimu jej beru dokonce ob den. Považuji to za velké vítězství i když občas pociťuji mírné obtíže, které však dokáži překonat bez léků.… celý příspěvek

Dobrý den, Lenko,
chápu, že jste svým současným stavem znepokojená a že se necítíte dobře. Je velmi pravděpodobné, že je to důsledek nahromaděného stresu. Úmrtí v rodině je jedním z největších stresorů. Pokud cítíte, že příznaky nepomíjí, doporučila bych Vám kontaktovat znovu svého psychoterapeuta, který nejlépe zná vše, čím jste prošla, včetně… celý příspěvek

Dobrý den, prosím Vás jsem na medikaci s PP teprve týden, velmi se mi ulevilo,ale další návštěvu psychiatra mám až za dva měsíce. Zatím mám neschopenku. Chodíte s tím normálně do práce? I když je to částečně zaviněno stresem s práce? Na netu se… celý příspěvek

Dobrý večer, Jitko, zda je člověk schopen chodit do práce nebo ne, je u PA velmi individuální a závisí to na intenzitě atak a úzkostí, které dotyčný prožívá. Nicméně pokud neuděláte v životě změny zásadnějšího rázu, stanete se trvalou konzumentkou farmak, které rozhodně nikdy neodstraní přičiny stresu, který v práci máte, je mi líto. Léky pouze… celý příspěvek

Dobrý den, prosím Vás jsem na medikaci s PP teprve týden, velmi se mi ulevilo,ale další návštěvu psychiatra mám až za dva měsíce. Zatím mám neschopenku. Chodíte s tím normálně do práce? I když je to částečně zaviněno stresem s práce? Na netu se… celý příspěvek

Dobrý den . PA trpím už několik let a to přibližně každý třetí den a noc . Mám taky Tetanii. Tak asi víte jak je to příjemné , když se tyto dvě věci setkají .Do toho se připojí zrychlený puls někdy až na 127 a tlak aby nestál bokem se někdy… celý příspěvek

Dobrý den, Vladimíre, zdravím Vás. PA i Tetanie mají své konkrétní příčiny, se kterými se dá úspěšně pracovat. Je ovšem důležité si přiznat, že jedině Vy můžete tyto stavy změnit a je nezbytné se vydat na cestu osobní práce se svým zvykovým… celý příspěvek

Ahoj všem,i já tyto pamparádní stavy,poprvé jako malá,dětství bylo traumatizující...rodiče rozvedení já v péči matky alkoholičky,bylo to šílené,první antidepresiva jsem dostala ve 12letech PP a agorafobie,po čase úspěšné léčby jsem byla v pohodě,avšak rodinná situace přetrvávala a já to nesla zle,opravdu život s alkoholičkou,žádná sranda,přestěhovala jsem se k babičce a vzhledem ke klidu a starosti babi,jsem byla dobrá.....čas šel,sem tam nějaký výkyv,ale nic co by se nedalo zvládnout,dnes mi je 27 let,mám 2letého syna....asi 6měs po porodu se… celý příspěvek

Milá Báro, je moc dobře, že se snažíte své stavy úzkosi řešit, ale sama si můžete ze svého vyprávění všimnout, že příčiny Vašich pocitů máte pořád v sobě nevyřešené a jejich působení buď jen utlumují prášky nebo se díky vlídnému chování babičky jejich projevy jen nějakou dobu nedostaly ke slovu. Žádné prášky tyto příčiny z Vaší hlavy nedostanou, je mi líto. Jedině prací na sobě dokážete krok po kroku účinně a trvale změnit vzorce myšlení, které… celý příspěvek

Ahoj,mám diagnostikovanou PP od 2012, bylo mi 26. Ten první půlrok než se k tomu dopídili byl děsný. Vždycky jsem byla úzkostná,komunikace s cizími lidmi pro mě byla tragédie, strašně jsem řešila všechny křivdy světa a na všechno jsem chtěla stačit sama i když se mi rodina snažila pomáhat. Po 2 letech ustavičných stresů přišel první záchvat. Brnění rukou,celkova slabost, třes. Odvezla mě zachranka,dostala jsem kapačku a pustili mě domů. Pak už to šlo ráz na ráz. Bušení srdce, dušnost,pocit že umřu,kolapsy,třes, celková ztuhlost, nemohla jsem jíst, být sama doma,chodit mezi lidi,bolela mě hlava, všechy vnitřnosti...došlo to až do takové fáze, že jsem se bála i usnout,protože jsem měla strach, že ve spánku umřu, kromě pití jsem nepozřela… celý příspěvek

Ahoj, mám podobné problémy, můžeme si občas popovídat přes mail? Díky...:)

Ahoj Míšo, budu ráda. Je fajn si s někým, kdo má stejné potíže, si promluvit (respektive napsat). Doma se mi to moc ventilovat nechce, je zbytečné s tím rodinu okolo zatěžovat, každý má své starosti. Takže klidně když budete mít chuť, ozvěte se na peknakatka@seznam.cz :-)

Dobrý den,mam pp,ale uz cca tyzden mam stavy ktore nepoznam,pichanievhlave na jednom mieste,vkuse cele dni to picha,tlak vpravej casti hlavy,dnes od noci mi trpne prava ruka aj noha,cele dni len lezim,citam na nete co to moze byt.som ako bez… celý příspěvek

Dobrý den, Martino,
stav, který popisujete, může mít příčiny i psychického původu. Určitě bych Vám ale nyní, kdy máte zmiňované fyzické problémy, doporučila navštívit prvořadě lékaře. Marta Němečková

Dobrý večer Marto, rád bych se těchto panických ataků zbavil. Myslím, že jsem silná osobnost, ale každý takový bezdůvodný panický atak mě vždy skolí na kolena. Možná je to tím, že chci pro všechny udělat maximum. Víc než pro sebe. Nerad prohrávám a apeluji na bezpečnost lidí kolem sebe až extrémě do důsledku všechny chráním za každu cenu.… celý příspěvek

Bobe, dobrý den, chápu, co prožíváte a jak Vám život panické ataky ovliňují. Abychom se mohli domluvit na prvním setkání a začít Vaše potíže řešit, ozvěte se mi na: marta@brnokoucink.cz nebo na tel: 724 744 200. Případně pokud se prokliknete na baner okolo tohoto článku, dostanete se přímo na můj web, kde jsou také veškeré kontakty. Nikdo není… celý příspěvek

Zdravím všechny. Když se mě stalo poprvé před necelým rokem, taky jsem si myslela, že prožívám nějakou srdeční příhodu. Příznaky jsem popsala lékařce a ta okamžitě vyslovila tuhle tu diagnózu. Já ji nevěřila a spíše jsem si to vysvětlila, že jsem měla asi nedostatek cukru v krvi. Nějakou dobu se nedělo nic, ale od letošního roku se ten stav začal projevovat stále častějí. Jsem právě ve fázi všemožných vyšetření
( AEG, štítná žláza, hypoglykemie - podobné příznaky ), ale zatím bez výsledků. Přečíst si něco o PP a o PA mě donutilo to, že ten… celý příspěvek

… všechny příspěvky