Kde rostou houby aneb kam na houby?

Hlavní houbařská sezóna právě vrcholí. Mnoho lidí se proto s velkými očekáváními vydává do přírody, aby se na vlastní oči přesvědčili, kde aktuálně houby rostou. To, zda si domů donesete plný košík, nebo si budete muset na nějakou houbovou dobrotu nechat zajít chuť, ovlivňuje několik faktorů. Od počasí po typ prostředí, co konkrétní houbě lépe vyhovuje. Pokud si lámete i vy hlavu nad otázkou, kde rostou houby, mohou vás následující řádky inspirovat, na jaká místa se zaměřit, když vyrazíte na houby.

Houbaření je v České republice jednou z nejoblíbenějších činností naplňující volné chvíle, je proto velmi rozšířené napříč generacemi. Toulky přírodou spojené se sběrem hub jsou totiž uvolňující a příjemné. Mnohdy jsou tyto chvíle doprovázeny i lehkým napětím plynoucím z obav, zda vůbec houby rostou. Ty obecně potřebují, aby bylo vlhko, teplo a netrápily je mrazy.

Střídání slunných a deštivých dnů – záruka, že houby rostou

Jestliže se počasí v tomto ohledu vydaří, tedy přichystá příjemné slunečné dny v kombinaci s občasnými přiměřenými dešti, pak bude velmi pravděpodobné, že rozhodnutí vydat se na houby přinese očekávané výsledky v podobě plných košíků a spokojených úsměvů sběračů. Abyste věděli, kde rostou houby, je pro vás v tomto článku připraven stručný atlas hub v podobě tabulek, kde se dozvíte ty nejpodstatnější informace, tedy jaká houba se kde nejčastěji vyskytuje a jak vypadá.

Houby rostou převážně v jehličnatých a listnatých lesích

Jednou z nejoblíbenějších hub je jednoznačně hřib. Ten může mít mnoho podob. K nejznámějším patří hřib kovář, hřib koloděj (za syrova jedovatý) a hřib smrkový, který je považován za pomyslného krále říše hub. Často také houbaři narazí na chuťově odporný hřib hořčák (hřib hořký) nebo hřib satan, který je jedovatý, či na hřib nachový, co je též nejedlý. Jelikož jsou tyto nejedlé druhy velmi podobné k jedlým hřibům, dochází často k záměně. Kam tedy vyrazit na houby, když budete chtít ukořistit nějaký pěkný hřib k usušení, do omáčky či do polévky? Odpověď přináší náš malý atlas hub v tabulce.

Houba

Výskyt

Jak vypadá?

Hřib kovář

(Boletus erythropus)

Celý atlas hub

  • jehličnaté, listnaté lesy – na nevápenných, kyselých půdách
  • v nižších polohách – pod duby a buky
  • v podhorských a horských oblastech – pod smrky a jedlemi

 

  • tmavohnědý, černohnědý klobouk – od 5 do 20 cm, okraj okrový až žlutý
  • klobouk v mládí sklenutý, v dospělosti rozložený
  • rourky – žlutozelené
  • třeň – soudkovitý až kyjovitý, do červena, otlakem modrá
  • dužnina – pevná, na vzduchu modrá, bledožlutá – ve třeni sytě žlutá

Hřib koloděj

(Boletus luridus)

Celý atlas hub

  • hlavně listnaté lesy
  • převážně v nižších polohách – pod duby, buky, lipami, břízami a habry
  • výjimkou nejsou ani parky a zahrady
  • žlutavý, hnědavý (občasně do červena) klobouk – od 7 do 15 cm
  • klobouk v mládí polokulovitý, v dospělosti polštářovitě sklenutý
  • rourky – žluté až žlutozelené
  • třeň – v mládí břichatý, v dospělosti kyjovitý (nahoře žlutý, dole načervenalý), s červenohnědou síťkou s velkými oky
  • dužnina – bledě žlutá, na řezu modravá

Hřib smrkový

(Boletus edulis)

Celý atlas hub

  • jehličnaté, listnaté lesy – nejvíce pod smrky, dále pod duby, borovicemi, buky a břízami
  • občasně mimo les na loukách
  • hojněji ve vyšších polohách
  • klobouk v různých odstínech hnědé (až k velmi světlé či bílé barvě) – od 6 do 20 cm
  • klobouk v mládí polokulovitý, v dospělosti klenutý
  • rourky – bílé, v dospělosti žluté
  • třeň – v mládí břichatý, v dospělosti válcovitý s jemnou síťkou
  • dužnina – bílá, neměnící se

Mnozí nadšení houbaři se neradi vracejí domů, když se v košíku nenachází alespoň jedna bedla. Náš malý atlas hub přináší informace, kde nejčastěji rostě bedla vysoká a bedla červenající. Ptáte-li se tedy, kde rostou houby z čeledi pečárkovitých (bedly), odpovědi naleznete v tabulce níže.

Houba

Výskyt

Jak vypadá?

Bedla vysoká

(Macrolepiota procera)

Celý atlas hub

  • listnaté, jehličnaté lesy
  • mýtiny s dostatkem světla
  • bledě hnědý až kožovitě zbarvený klobouk – od 10 do 30 cm
  • klobouk v mládí kulovitý, ve stáří sklenutý či plochý s hrbolkem a s šupinami
  • třeň – bílohnědě žíhaný, s velkým prstenem
  • dužnina – tenká a bílá

Bedla červenající

(Chlorophyllum rhacodes)

Celý atlas hub

  • listnaté, jehličnaté lesy
  • výjimkou nejsou ani parky, zahrady
  • bílý, šedavý klobouk – od 5 do 12 cm
  • klobouk je vějčitý, později plochý, jakoby s třásněmi
  • třeň – bílý, popelavý
  • dužnina – bělavá, po narušení červená

Pozornosti houbařů neuniká ani klouzek obecný, který je znám pro své všestranné použití. Kde rostou houby – klouzci?

Houba

Výskyt

Jak vypadá?

Klouzek obecný

(Suillus luteus)

Celý atlas hub

  • jehličnaté, smíšené lesy
  • nejvíce pod borovicí lesní
  • čokoládově hnědý klobouk – od 3 do 12 cm
  • klobouk se slizkým povrchem, v mládí polokulovitý, v dospělosti polštářkovitý
  • rourky – žluté až zlatavé
  • třeň – široký, s nafialovělým prstenem
  • dužnina – bílá či smetanová, máslově měkká

Ryzec syrovinka patří bohužel mezi druhy, které z českých luhů a hájů v posledních deseti letech mizí raketovou rychlostí. O nic lépe na tom není ani ryzec pravý (ryzec obecný). Kde tyto houby rostou?

Houba

Výskyt

Jak vypadá?

Ryzec syrovinka

(Lactarius volemus)

Celý atlas hub

  • listnaté, jehličnaté lesy
  • pod duby, buky, habry, borovicemi, smrky
  • žlutooranžový až červenohnědý klobouk – od 5 do 15 cm
  • klobouk polokulovitý, později rozložený
  • třeň – tlustý, hladký, rovný
  • dužnina – bělavá, tuhá a křehká

Ryzec pravý

(Lactarius deterrimus)

Celý atlas hub

  • jehličnaté lesy
  • především travnaté plochy pod smrky
  • oranžovožlutý až načervenalý klobouk – od 3 do 10 cm
  • klobouk v mládí ploše bochníčkovitý, později nálevkovitě prohloubený
  • třeň – oranžový nebo načervenalý, dutý, válcovitého tvaru
  • dužnina – bílá až smetanová, v mládí pevná, ve stáří křehká a drobivá

Nejen do lesů je možné vyrazit na houby

Na houby následujícího druhu narazíte i mimo lesy, třeba na palouku za domem nebo u krajnic. V tuzemsku oblíbenými a nacházenými houbami, co této podmínce vyhovují, jsou křemenáč osikový, někdy též nazýván kozák osikový, a křemenáč březový. Důležité informace o výskytu přináší opět mini atlas hub v tabulce.

Houba

Výskyt

Jak vypadá?

Křemenáč osikový

(Leccinum rufum)

Celý atlas hub

  • listnaté lesy, okraje lesů, palouky, louky
  • pod topoly
  • oranžově červený klobouk – od 4 do 15 cm
  • klobouk v mládí polokulovitý, v dospělosti se rovná
  • rourky – světlé, postupně hnědnou
  • třeň – bělavý či šedý, velmi pevný a mohutný
  • dužnina – po zaschnutí zčerná, jinak je šťavnatá a tvrdá, smetanové barvy

Křemenáč březový

(Leccinum versipelle)

Celý atlas hub

  • listnaté, jehličnaté lesy, mimo lesy – stromořadí
  • pod břízami
  • klobouk jasně oranžový – od 8 do 25 cm
  • klobouk v mládí hladký, ve stáří může mít drsnější povrch
  • rourky – šedavé
  • třeň – v mládí břichatý, později kyjovitý – šedě či černě šupinatý
  • dužnina – bělavá, na řezu se zbarvuje do fialova

Houby rostou převážně v lesích nebo minimálně v jejich blízkosti. Někdy je však možné narazit na houby i u cest a cestiček třeba kolem domu či na dalších místech, kde je teoreticky výskyt hub téměř vyloučen. Mini atlas hub v tomto článku vám však mohl napovědět, kam upřít svůj zrak, až budete na procházce v lese dumat nad otázkou, kde rostou houby. Mějte proto oči otevřené, a pokud chcete, prozraďte v diskuzi pod článkem, kde rostou houby právě ve vašem okolí!

 


Stáhnout v PDF

Přečteno: 65857x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Tento příspěvek byl smazán,
neboť porušil etiku diskuze na portále Spektrum Zdraví.

Redakce