Jak probíhá mamografické vyšetření?

Mamografické vyšetřeníMamografické vyšetření je rentgenová vyšetřovací metoda, sloužící ke zjišťování různých změn v prsu ženy. Díky mamografii je možné odhalit počínající nádorová onemocnění, a také vznik různých nezhoubných nádorů v prsu. Toto onemocnění může ohrozit život ženy, proto preventivní screeningová vyšetření probíhají celoplošně u žen ve věku 45 až 69 let věku.

Specifickou kategorii pro mamografické vyšetření však představují ženy, které mají z nějakých důvodů zvýšené riziko objevení se karcinomu prsu. Jsou to především ženy, u kterých byl v rámci rodinné anamnézy zjištěn výskyt rakoviny prsu u přímých příbuzných, tedy rodičů, dětí nebo sourozenců. Jde zejména také o ženy s prokázanou genetickou dispozicí k onemocnění, nositelky genů BRCA1 nebo BRCA2. Na ošetřujícím lékaři je, aby zhodnotil míru rizika, a mamografické vyšetření hrazené pojišťovnou bývá v těchto případech prováděno i častěji než je obvyklé a případně i v mladším věku. 

Mamografie

Tato rentgenová metoda slouží ke zjišťování různých změn v prsu, kterými se může projevovat i počínající nádor prsu. Toto vyšetření má velký význam v prevenci rakoviny prsu. Včasné zachycení raných stádií onemocnění je důležité pro zahájení úspěšné léčby. 

Jakožto mamografie se označuje zobrazení prsu za pomoci speciálně upraveného rentgenového přístroje, mamografu. Ten pro samotné zobrazení využívá tzv. měkkého rentgenového záření. Využívá se především pro screeningové vyšetření, screening vyhledává karcinom prsu. Díky mamografickému vyšetření je možné odhalit i počínající nádor v jeho velice časném stádiu, kdy je ještě malý, nedá se nahmatat, ani nevyvolává žádné příznaky. Je-li zachycen v tomto stadiu, bývá ještě plně vyléčitelný.

Mamografie je preventivní vyšetření, spadá do sekundární prevence. Vzniku nádoru samozřejmě zabránit nemůže, ale včasným zachycením je možné předejít generalizaci onemocnění.

V České republice se plošný mamografický screening provádí od roku 2002 a udává se, že snižuje úmrtnost na karcinom prsu až o 30%.

V ČR je mamografie hrazena pojišťovnou pro ženy ve věku 45 až 69 let jednou za 2 roky. Je třeba mít žádanku od svého praktického lékaře nebo gynekologa. Žena se může nechat vyšetřit i častěji nebo dříve na vlastní žádost, a to od 40 let. Maximálně však jednou za rok. Pokud si vyšetření hradí sama, pak je zpoplatněno částkou mezi 400 - 700 Kč.

Specifickou skupinou jsou ženy, u kterých byla prokázána genetická dispozice k onemocnění a ženy, u kterých se vyskytla v rámci zjištění rodinné anamnézy rakovina prsu v rámci přímé rodové linie, u rodičů, sourozenců nebo dětí.

Dalším z důvodů, které mohou vést k provedení mamografie, může být nahmataná bulka v prsu, pokud je ženě přes 30 let. U žen do 30 let věku se dává přednost ultrazvukovému vyšetření. Mladá prsní žláza je totiž hutnější a pro mamografii obtížněji čitelnější. Avšak i tyto ženy pod 30 let mohou být poslány na mamografické vyšetření, pokud je nález na ultrazvuku nejasný.

Princip mamografu

Samotné toto vyšetření je podobné jako vyšetření rentgenem, ale s několika odlišnostmi. Prs se musí správně „napolohovat“ tak, aby dávka přijatého záření mohla být co nejmenší a snímky co nejčitelnější. Mamograf je vybaven deskami, mezi ty se prs vloží a mírně stlačí. Takovéto stlačení probíhá pozvolně a nemělo by být bolestivé. Od běžného rentgenového vyšetření se to mamografické liší i spektrem použitého záření. Tzv. měkké rentgenové záření má nižší energii a delší vlnovou délku, než paprsky používané pro rentgenové zobrazení kostí.

Další modifikací mamografie je tzv. duktografie neboli galaktografie. Ta se provádí při abnormální sekreci z mléčné žlázy, a to pokud k sekreci dochází pouze na jedné straně a obzvláště pak sekrece s příměsí krve. Takováto mléčná, oboustranná sekrece bývá obvykle hormonálním problémem.

Mamocentra

Mamografie se provádí na specializovaných k tomu určených pracovištích, v tzv. mamocentrech. Pracuje zde zkušený personál s příslušným vybavením potřebným k vyšetření. Je velmi vhodné, navštěvovat stále stejná pracoviště, lékař má totiž k dispozici Vaše dřívější snímky a může tak lépe vyhodnotit případné změny, které by se od posledního mamografického vyšetření mohly objevit.

Pře vyšetřením samotným není nutné se nějak speciálně připravovat. Vhodnější však je, pokud vyšetření proběhne v první polovině menstruačního cyklu, a to zejména, pokud míváte před menstruací citlivější prsa, předejdete tak tomu, aby vyšetření bylo nepříjemné.

Proces mamografie

Před samotným vyšetřením si nejprve odložíte do půli těla, vyšetřovaný prs se pak umístí na podložku, mezi podložku a kompresní desku. Laborantka zajistí správnou polohu prsu a provede postupnou kompresi. Prs stlačí mezi deskami silou 70 - 150 N. Kompresi provádí speciálně škole laborantky a neměla by být bolestivá, ačkoliv nemusí být vždy příjemná. Jisté stlačení je však bohužel nutné pro získání kvalitního snímku. Laborantka spustí mamograf, zhotoví snímek a poté prs opět uvolní. Celkem se provádějí 4 snímky – pro každý prs je to jeden horizontálně a také jeden šikmý snímek.

Stlačení prsu je nutné pro to, aby snímek byl kvalitní a dobře čitelný a hodnotitelný. Samotné mamografické vyšetření netrvá obvykle déle než 5 minut. Lékař snímky prohlédne a vyhodnotí. Díky mamografickému vyšetření je možné najít i velice drobná nádorová ložiska, která nejsou při vyšetření lékařem nebo samovyšetřením prsu hmatná. Rentgenové vyšetření dokáže lépe zobrazit prs s vyšším podílem tukové tkáně – to je obvyklé u starších žen a mladší ženy mívají vyšší podíl vaziva a žlázy, tak je pro ně vhodnější vyšetření ultrazvukové. 

Nalezne-li lékař ložisko, o kterém se domnívá, že by mohlo být rizikové, pak objedná kontrolní mamograf za 3 - 6 měsíců. Nejčastěji se jedná o cystu či malý nezhoubný benigní nádorek tukového či vazivového původu. Další možností je, že lékař objeví ložisko, které by mohlo být maligní tedy zhoubné a musí provést další vyšetření pro zjištění jeho povahy. V takovém případě se nejčastěji přistupuje k tzv. core-out biopsii. Po znecitlivění se zavede do ložiska tenká jehla o průměru dvou milimetrů, odebere se část tkáně pro histologické vyšetření a vnitřek prsu si lékař v průběhu vyšetření zobrazuje pomocí ultrazvuku, aby jehlu zavedl opatrně a správně. Tento výkon je obvykle prováděn ambulantně a ihned po něm můžete odejít domů, výsledky se pak dozvíte za několik dní.

Mamograf

Karcinom prsu

Rakovina prsu je nejčastější zhoubným onemocněním prsu u žen. Zhoubný nádor vzniká z buněk mléčné žlázy, v počátečních stádiích obvykle žena ani nepozoruje žádné příznaky. Nádor větší je možné nahmatat jako nebolestivou bulku v prsu a později lze nehmatat i zvětšené uzliny v podpaží. Karcinom se může projevit změnami tvaru prsu, změnami na bradavce, důlkovatěním prsu, bolestmi, zatuhnutím či zarudnutím prsu. Riziko výskytu karcinomu prsu vzrůstá po 40. roce života ženy, krom věku jsou dalšími rizikovými faktory výskyt rakoviny prsu v rodině, začátek menopauzy po 55. roce věku, věk prvního těhotenství po 35. roce, zhoubná onemocnění a špatný životní styl. Ochrannými faktory vzniku rakoviny prsu jsou: těhotenství před 20. rokem života, vitamin A, fyzická aktivita, kojení, příjem betakarotenu a omega-3 mastných kyselin.

Samotná léčba karcinomu prsu závisí na jeho rozsahu a klinickém stádiu, volí se chirurgická léčba, ozařování, chemoterapie, hormonální terapie a imunoterapie. Mají-li být šance na uzdravení vysoké, pak je nutné rakovinu prsu zachytit co nejdříve, což se může podařit právě díky mamografickému vyšetření.

Cílem preventivní mamografie je včasný záchyt nádorového onemocnění prsu a snížení úmrtnosti na tuto nemoc. Samovyšetření prsou a pravidelné gynekologické prohlídky jsou podstatnou součástí prevence.

Preventivní mamografie vede k časnému záchytu nádorového onemocnění prsu a k snížení úmrtnosti na tuto nemoc.

Mýty o rakovině prsu

Počet onemocnění rakovinou prsu je poměrně vysoký, hrozba onemocnění dává také vzniknout různým mýtům o karcinomu prsu. Rakovina prsu se stala jakýmsi novodobým strašákem žen ve vyspělých západních zemích.  

Jaké jsou nejznámější mýty o rakovině prsu?

  • Nošení kosticových podprsenek může zvyšovat riziko nemoci.

Žádný výzkum tento předpoklad nepotvrdil, lékaři tento mýtus popírají, avšak někteří lidoví léčitelé poukazují na to, že kostice stlačují lymfatické žlázy na spodu prsu, a to vede k hromadění toxinů v tkáni.

  • Používání deodorantů a antiperspirantů v podpaží vede k rakovině prsu.

Výzkumy nepotvrdily souvislost mezi užíváním deodorantů a antiperspirantů do podpaží a vznik rakoviny. Látky v těchto přípravcích obsažené dokáže náš organismus poměrně rychle odbourávat.

  • Rakovina prsu hrozí pouze ženám, u kterých se toto onemocnění objevilo v rodině.

Až 70% diagnostikovaných je bez výskytu rakoviny prsu v rodinné anamnéze.

  • Čím menší prsa, tím menší riziko zhoubného nádoru.

Žádná spojitost mezi velikostí prsou a rizikem vzniku nádoru neexistuje.

  • Náraz do prsu může způsobit rakovinu.

Úraz nikdy není původcem vzniku rakoviny.

  • Časté létání zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu, neboť je organismus častěji vystaven radiaci.

Nikdy nebylo prokázáno, že by létání zvyšovalo pravděpodobnost onemocnění.

  • Cysty v prsou jsou předzvěstí rakoviny.

Nejsou a nedoporučuje se ani operovat, jejich obsah se vypouští jehlou a je třeba je kontrolovat. Existuje minimální možnost, že v cystě může z její výstelky někdy vyrůst papilom. V žádném případě však nelze tvrdit, že cysta je předstupněm rakoviny.

 


Stáhnout v PDF

Přečteno: 640x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Diskuse je zatím prázdná.