Prokrastinace může být zničující. Poradíme vám, jak ji zaručeně přeprat

Každý z nás to někdy udělal. Odložili jsme úkol o hodiny nebo dokonce o dny. I když jsme věděli, že pokud to uděláme hned, budeme mít klid. Jenže “hned” se nám zrovna nechtělo. Podle průzkumů se prokrastinace týká zhruba 85 procent studentů a trápí 50 procent pracujících. Mnohé z nich chronicky…

Prokrastinace jako sebeobrana

Podle některých psychologů lze říci, že prokrastinace nemusí být jen lenost. Může to být jakási obrana organismu ve chvíli, kdy toho máme opravdu hodně a měli bychom raději odpočívat. Prokrastinace tak může být i o zachování dobré nálady a štěstí. Naproti tomu úkol, který máme udělat, je symbolem stresu a úzkosti. Jsme-li přetížení, pak nás to nutí daným úkolům se vyhnout a dělat něco méně náročného. Anebo nic a odpočívat. Dobrou zprávou je, že proskrastinaci je možné eliminovat nastavením optimálnějšího denního rozvrhu s tím, že nesmíme opomíjet sebepéči.

Prokrastinace prospívá i škodí

Ve chvíli, kdy odkládáme úkoly, protože jsme pracovně unavení a nemáme sílu se do čehokoliv pouštět, pak je jasné, že je prokrastinace spíše k dobru. Z dlouhodobého hlediska není vhodné se přepínat a být neustále vystaveni velkému stresu. Na druhou stránku nám však prokrastinace může ještě větší stres přinést. A to ve chvíli, kdy je nám jasné, že daný úkol odevzdat musíme. Víme, že nám jeho odložení neprospěje a přesto nejsme schopni ho dokončit. Přesto to uděláme a úkol odložíme na “později” nebo na “jindy”. Prokrastinace tak může působit jako překážka při dosahování důležitých úkolů a místo toho ztrácíme čas nedůležitými činnostmi.

Chronická prokrastinace ohrožuje zdraví

Prokrastinace může působit jako značná překážka při dosahování důležitých a smysluplných úkolů. Může být i důvodem, proč se nejsme schopni posunout v práci na kariérním žebříčku o kousek výš. Drží nás stále tam, kde jsme. V případě, že je prokastinace skutečně chorobná, může nám spíše škodit. Jejím výsledkem totiž časem mohou být duševní problémy, neschopnost vystudovat školu nebo neschopnost vydržet v zaměstnání a chronická prokrastinace může dokonce ohrozit i naše finanční zdraví. Současně s tím se nevyhneme vysoké míře stresu a později i problémům jako jsou deprese, úzkosti či kardiovaskulární onemocnění.

Druhy prokrastinace

Odborníci uvádějí, že prokrastinace má vždy ještě nějaký zástupný důvod. Těch důvodů může být pochopitelně celá řada, liší se od jednoho člověka k druhému. Mezi nejčastější však patří:

• Perfekcionisté: Neustále kritizují svoji práci. Chtějí mít všechno dokonale udělané. Pokud by to nebylo v jejich očích dokonale, raději úkol odloží. Každý úkol, který dělají, provází úzkosti a stres.
• Pohodáři: Neustále mají na všechno spoustu času. Uzávěrky je netrápí, vždyť ono se “to” přeci nějak udělá. Tento druh prokrastinátora je známý tím, že všechno dělá na poslední chvíli.

• Unuděný: Každý úkol je pro něj příliš všední a nezajímavý. Svůj čas by raději věnoval něčemu užitečnějšímu. Ideálně zábavným aktivitám, které mu poskytnou okamžité uspokojení.
• Úzkostlivec: Práce mu způsobuje úzkost a stres, tedy se jí logicky snaží vyhnout. Odložením úkolu se úzkost na chvíli zmírní. Bohužel však s uvědoměním, že úkol přeci jen bude muset dokončit, úzkost roste.

Přestaňte prokrastinovat

Zjednodušeně řečeno, je prokrastinace krátkodobá stragie regulace nálady, která má dlouhodobé důsledky. Jak se tedy prokrastinace zbavit?

• Představte si své budoucí já: Co chcete v životě dělat, čeho chcete dosáhnout? Je na čase, abyste už nyní na svých snech pracovali.
• Dodržujte termíny: Je na vás, jestli úkol uděláte hned nebo těsně před termínem, ale udělejte jej. Budete z toho mít dobrý pocit a nebudete se dostávat do zbytečného stresu kvůli prokrastinaci.
• Nezapomínejte na přestávky: Je pracovní úkol až příliš náročný? Nedělejte ho najednou. Rozdělte si práci na jednotlivé úseky. A mezitím odpočívejte nebo se věnujte jiným aktivitám. Uvidíte, že se vám podaří snáze jej dokončit.
• Nastavte si limity: Místo práce sedíte u počítače, koukáte na filmy nebo jen tak ležíte a nic neděláte? Nastavte si časový limit na každou ze svých aktivit. Jestliže se vám aktuálně do pracovního úkolu nechce, surtujte třeba dvacet minut na internetu nebo se běžte projít a pak se pusťte do práce.
• Odměňte se: Jestliže se vám do ničeho nechce a raději se pracovnímu úkolu vyhýbáte, pak si nastavte nějakou odměnu za jeho splnění. Například si řekněte, že ten den už na jinou práci nesáhnete, zajděte si do kina nebo si koupíte něco nového na sebe. A striktně tuto dohodu sami se sebou dodržte!

Autor článku: Monika Poledníková