Záchvaty vzteku se mohou vyskytnout i u dospělých. Jak se jim úspěšně ubránit?

Neexistuje snad dospělý člověk, který by někdy nebyl pod vlivem negativních emocí. A možná prožil i záchvaty vzteku, protože jej něco extrémně rozrušilo. Je to v podstatě určitý ventil, který bývá čas od času společností tolerován jako „upuštění páry“ vlivem psychického přetížení. Toto chování se však snadno může převrhnout v něco velmi nebezpečného, proto je nutné s ním pracovat tak, aby neubližovalo.

Záchvaty vzteku u dospělých – co přesně mohou odrážet?

Existuje nespočet důvodů, proč u dospělých dochází k záchvatům vzteku. Vyvolány mohou být tyto projevy ku příkladu různými neurologickými a psychiatrickými nemocemi anebo také alkoholem a jinými látkami měnícími smyslové vnímání, jako jsou drogy. Mnohem častěji ale dochází k vzteklému chování v důsledku nenaplnění nějakých plánů či potřeb – tedy při frustraci. Mezi další příčiny agrese vůči okolí ovšem patří i neúměrné zatížení stresem či prožívání smutku ze ztráty/nenaplnění. Někdo dokonce používá záchvaty vzteku k manipulaci se svým okolím – zkrátka si chce „vyřvat“ to, co chce. Ať už máte někoho takového ve svém okolí, anebo se sami potýkáte se zhoršeným ovládáním emocí, máme pro vás možnosti řešení.

Záchvaty vzteku u lidí ve vašem okolí

Pokud máte v rodině nebo mezi známými někoho, kdo mívá záchvaty vzteku, můžete prožívat velké úzkosti i stres. Žít vedle člověka, který nedokáže ovládat své emoce, je velmi složité. Proto se můžete nyní inspirovat několika kroky, jak se s tím vším popasovat:

1. Zachovejte klid. Možná si teď pomyslíte: „To se lehko řekne, ale velmi těžko praktikuje.“ Cesta ze záchvatů vzteku u blízkého však existuje – stačí se do situace nezapojovat. V praxi to znamená, že na vzteklé chování nebudete nijak reagovat. Především pak se nepouštějte do hádky, protože můžete vše ještě zhoršit. Mějte na paměti, že vzteklý člověk má v onen moment zatemnělou mysl a nedokáže uvažovat racionálně. Nenechte se tedy zmanipulovat a vyprovokovat.
2. Posuďte případné nebezpečí. Záchvaty vzteku mohou být jak „nevinné“ v podobě zvýšeného hlasu, třískání dveří a podobně, tak i velmi nebezpečné (například spojené s fyzickým násilím). V tom horším případě okamžitě opusťte společný prostor a udržujte od vzteklého člověka bezpečný distanc. Zavolat můžete v případě ohrožení i policii (158).
3. Projevte porozumění. Jakmile vyhodnotíte, že vzteklý člověk není pro vás a vaše okolí fyzicky nebezpečný, můžete zahájit konstruktivní řešení napjaté situace. Můžete mu například sdělit, že chápete jeho naštvání. Snažte se vžít do jeho pocitů – empatie se stane velmi nápomocnou.
4. Stanovte si jasné hranice. S předchozím bodem je pak nedílně spjat tento – i přesto, že vyjádříte pochopení nad rozhořčením druhého člověka, musíte mu také vysvětlit nesmyslnost agresivních projevů. Házením věcí, řvaním a třískáním dveří se zkrátka nic nevyřeší. Můžete třeba říct: „Chápu tvůj vztek a určitě není fér, co se ti děje, avšak nadávkami a nepořádkem to nevyřešíme.“
5. Dejte druhému prostor na uklidnění. Pokud je ve vašem okolí osoba se záchvaty vzteku, někdy pomůže jen chvilkové opuštění prostoru, který s ní momentálně sdílíte. Druhé straně je možné sdělit, že ke komunikaci dojde až tehdy, kdy se uklidní. A zpravidla se tak stane o dost rychleji, než když pole „nevyklidíte“. Vzteklý člověk totiž zůstane jen sám se sebou, ztratí svůj „terč“ pro hněv.

Jak předcházet vlastním záchvatům vzteku aneb Ovládání emocí v praxi

Může se také stát, že záchvaty vzteku negativně ovládají v životě i vás samotné. Pokud si to uvědomujete, je to první krok k úspěšné změně. Vnitřní harmonie a rozvaha se však nedostaví sama o sobě – musíte na sobě soustavně pracovat. Jak na to?

• Nejprve přemýšlejte a pak hovořte. V záchvatu vzteku je člověk schopen říct i mnoho nepříjemných věcí, kterých později lituje. Držte tedy jazyk za zuby, počítejte minimálně do dvaceti a až poté reagujte na situaci. Někdy také pomáhá tříbení myšlenek během krátké procházky.
• Až se uklidníte, vyjádřete své obavy. S jasnou myslí sdělte svou frustraci – a ideálně použijte asertivní přístup (jasné vyjádření potřeb bez toho, aniž byste manipulovali nebo ubližovali). Takové jednání můžete ostatně den, co den trénovat.
• Zaměstnejte se fyzickou aktivitou. Pokud na vás „lezou“ záchvaty vzteku, jděte na rychlou procházku do přírody, nebo si zacvičte třeba jógu. Pohybem spolehlivě redukujete jakékoliv negativní emoce.
• Udělejte si čas jen sami pro sebe. Každý člověk má své povinnosti, které ho mohou stresovat. Proto je i odpočinek velmi důležitý. Nepřetěžujte se a aspoň pár minut denně si dopřejte jen pro sebe, ideálně někde v tichosti.
• Snažte se vymyslet rozumná řešení. Místo toho, abyste propadali záchvatům vzteku, přemýšlejte nad možnými cestami anebo změnami, které povedou k vašemu vnitřnímu klidu a rovnováze. Také mějte na paměti, že některé věci zkrátka neovládnete/nezměníte. Zůstaňte tedy realisté a každý den si uvědomujte, co je ve vaší moci a co nikoliv.
• Vyjadřujte se jasně a zdržte se obviňování. Pakliže začnete své okolí kritizovat a obviňovat, situaci můžete ještě více zhoršit. O problémech nebo svých frustracích tedy mluvte otevřeně a konkrétně. Také se snažte používat vyjádření specifikovaná na vaši osobu, nikoliv na toho druhého – např. raději řekněte: „Jsem naštvaný/naštvaná, protože jsi odešel/odešla od stolu, aniž bys nabídl/a pomoc s nádobím.“ místo toho, abyste prohlásili: „Nikdy mi nepomáháš v domácnosti.“
• Odpusťte. Chovat v sobě hněv po léta představuje ohromnou zátěž, která destruuje primárně vás samotné. Snažte se tedy tomu, kdo vás rozhněval, odpustit. Uleví se vám, posílí vás to a záchvaty vzteku se rozplynou jako pára nad hrncem. Dokonce to může posílit váš vztah s dotyčným.
• Berte život s humorem. Humor je kořením života, tak na to nezapomínejte. Dokáže totiž mnohdy uvolnit obrovské napětí v komplikovaných situacích. Vyhněte se však sarkasmu, který naopak ubližuje a může vše jen zhoršit.
• Vyzkoušejte relaxační cvičení a meditaci. Pakliže jste impulzivní člověk často podléhající záchvatům vzteku, měli byste pomýšlet na cesty k celkovému vnitřnímu zklidnění. Zvolit můžete nejen domácí meditace, ale i jógu, tai-či, dechová cvičení a podobně. Někomu také dokáže pomoci kreativní tvorba/jako forma určité relaxace. Tedy pište, malujte, tvořte cokoliv, co je vám milé.
• Neostýchejte se vyhledat odbornou pomoc. A na závěr si uvědomte, že i když se vám všemi možnými způsoby nepodaří ovládat svůj hněv, vždy se můžete obrátit na psychologa, psychoterapeuta nebo kouče, který vás nasměruje tam, kde potřebujete být. Vyrovnaný člověk má totiž mnohem šťastnější a pohodovější život! Nevzdávejte to.

Autor článku: Iveta Reinisch