Žijeme jen vedle sebe, uvažuji o odchodu

Dobrý den!

Připadá mi, že čím dál víc žijeme s manželem pouze vedle sebe a ne spolu a už mě to hodně unavuje. Nejsme nejmladší, naše manželství je dlouholeté, život utíká jako voda a já nechci tímto způsobem stárnout. Myslím si, že mám taky právo na pěkný život a úplně nejlépe s někým, kdo si mě váží a má mě rád. (Zatím nikdo takový není, jsem vdaná a respektuji to!) Opravdu mě teď docela často napadají myšlenky o tom, že odejdu, ale přece jen - začátkem léta přijde první vnoučátko a to víc mě to mrzí. Nějak si nevím rady - co dál?

Děkuji Vám za odpověď. Hana

Hezký den Hano,

Váš život Vás netěší, trápíte se a toužíte žít plnohodnotný partnerský život. Tak na co  čekat. Pokud  tedy nechcete zbytek života protrpět.V první řadě je důležité nemít strach a zamyslet se, zda jste schopna žít chvílí sama, samozřejmě, nemusí to být navždy. Po čase jistě potkáte někoho, kdo naplní Vaše očekávání a touhy. Budete ovšem muset pracovat také sama na sobě.

Váš odchod od muže nemá nic společného s narozením prvního vnoučátka. Naopak si myslím, že pokud budete vyrovnaná a šťastná, dáte maličkému či maličké mnohem více než za součastného neuspokojivého pro Vás stavu.

Tak co dál?

Promluvte otevřeně  s partnerem o Vašich pocitech a rozhodnutích. Myslím, že jste si již během soužití předali to, co bylo nezbytné. Ano, děti vás spojují, ale život vás rozdělil. Pokud jste opravdu nešťastná , pak radím, odejděte a začněte znovu. Neobávejte  se  již dopředu komplikací, protože nemusejí vůbec nastat.

Přeji dostatek sil k rozhodnutí, eventuelně vyhledejte pomoc u psychologa, aby Vás kousek cesty pomyslně „vedl za ruku“, než dokážete jít sama. Určitě dokážete.

PhDr. Eva Lavičková

 


Stáhnout v PDF

Přečteno: 4368x

Rozbalit všechny příspěvky
Nový komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.

Návod neexistuje. Zadny. Nekdy take musite odejit, poprve, podruhe, aby mohl prijit ten treti. Kdyby slo zit s kazdym jen proto, ze se dokaze kazdy "vyladit"/zmenit, nemusel by si nikdo hledat partnera a stacilo by sahnout po prvnim na ulici. Vzpominky a spolecna minulost muze nekdy byt tak neprijemna, z jakehokoli duvodu, ze na nich nelze nic… celý příspěvek

Dobrý den,
připojuji se k názoru paní Jany Szarowské. Z vlastní zkušenosti vím, jak je těžké začínat v pozdějším věku znovu. Co se týká vybudování nového zázemí - to zvládnete, horší jsou právě ty vztahy. Někoho potkáte - ale nebudete s ním mít společné vzpomínky, zážitky.....Vzdejte se naděje, že potkáte "pana ideálního" ....kdepak :-) Po čase to… celý příspěvek

Dobrý den,
jmenuji se Jana a pokud můžu radit, nikam neodcházejte nejprve se změňte, začněte jinak, zamyslete se nad tím co by jste doopravdy chtěla udělat sama pro sebe. Chcete aby Vás měl někdo rád? Zamyslela bych se nad tím jestli mám ráda sama sebe u toho bych začala. Je důležité se mít rád. Nepřemýšlejte nad tím co nechcete, ale přemýšlejte… celý příspěvek

Dobrý den Janičko.Tím to bych vám chtěla poděkovat otevřela jste mi oči.Četla jsem vaši diskuzi z roku 2013 7.7.a musela jsem se zamyslel nad tím proč jsem vlastně ve vztahu nešťastná protože hazim vše na partnera a já jsem ta co ji je… celý příspěvek