Vánoce za první republiky! České tradice, jídlo a dárky před 100 lety

 Vánoce za první republiky - jak se slavily?

Se stý výročím založení Československa toho bylo o první republice v poslední době bylo napsáno mnoho. Jak se ale slavily Vánoce za první republiky? Co se jedlo, jaké dárky se dávaly a jaké tradice se dodržovaly?

Po válce byl nedostatek jídla a uhlí

Toto období bylo poznamenáno mnoha historickými událostmi – konec 1. světové války, vznik Československa, krize 30. let, mnichovský diktát. První Vánoce po válce v roce 1918 byly euforické, ale skromné, jídla a uhlí bylo nedostatek. Ani i druhé Vánoce za první republiky nebyly v tomto o moc lepší (ceny rostly a hlad přetrvával), až poté se situace v Československu začala zlepšovat.

Konzumní Vánoce za první republiky

Překvapivou informací je, že již v období první republiky někteří intelektuálové poukazovali na to, že se Vánoce odklánějí od duchovna směrem ke konzumu. Časopisy byly plné reklam na nejlepší dárky, a dokonce i tehdy již bylo možné pořídit vánoční dárky na splátky!

Vánoce před 2. světovou válkou

Jak těžko pak muselo být lidem během velké krize, kdy vysoká nezaměstnanost postihla nejen pracující, ale také jejich děti. Poslední Vánoce za první republiky pak byly poznamenané zabráním Sudet Němci – mnoho lidí uprchlo do vnitrozemí, a pokud nenašli ubytování u příbuzných, často se tísnili po ubytovnách a v jiných provizorních zařízeních (včetně odstavených železničních vagónů).

V těchto těžkých časem se však také v lidech často probouzela velká vlna solidarity, a tak každý pomáhal, jak mohl. A i o tom jsou Vánoce za první republiky, které byly hodně různorodé a přizpůsobovaly se aktuální situaci.

Vánoční recepty za první republiky

Smažený kapr s bramborovým salátem

I za první republiky se na Štědrý den držel půst předtím, než se večer lidé dosyta najedli. V té době si na oblibě začal získávat kapr (s bramborovým salátem), protože díky rozmachu chovu těchto ryb jich bylo dostatek a byli levní. Tradičního smaženého kapra můžete letos vyzkoušet podle našeho receptu. Stejně tak pro vás máme i recept na vánoční bramborový salát. 

Oplatky s medem a hrachová polévka

Štědrovečerní večeře často začínala tradičními oplatky, které se jedly s medem. Na stole nesměly chybět luštěniny, ať už ve formě hrachové polévky či kaše nebo čočky na kyselo.

Tradiční vánočka

K Vánocům neodmyslitelně patřila vánočka, i když vypadala trochu jinak než nyní. Místo pletené pochoutky měla spíše tvar placky, ale i tak se pekla z nejlepší mouky a bylo v ní hodně mandlí, rozinek a oříšků. Chudí si ji často pekli z brambor. Upečte si vánočku podle našeho receptu. 

Šneci na Štědrý den

Z dnešního pohledu je zvláštností fakt, že se na Štědrý den ve městě jedli šneci – zvyk, který se k nám dostal z Francie a v současné době se na vánoční stůl opět vrací. Vánočním receptům za první republiky věnujeme celý jeden článek. Přečtěte si, co jedl Masaryk nebo Čapek. 

Pomeranče a banány byly exotickou pochoutkou

Exotické ovoce jako jsou pomeranče, banány, datle nebo fíky, získávaly na oblibě, i když bylo stále spíše luxusní záležitostí – a bylo tak trochu znakem modernosti.

To Vánoce za první republiky na vesnici byly více tradiční – na stole nesměly chybět ořechy, sušené ovoce, perníčky a domácí cukroví. Mezi oblíbené recepty na cukroví patřily medvědí pracny či linecké koláčky. Připravte si také další vánoční cukroví. 

 I za první republiky se připravovalo cukroví, jaké známe dnes.

Vánoční dárky za první republiky

Dárky za první republiky byly často skromné a praktické – nechyběly hračky či knihy; pod stromečkem se mohly objevit i dárky z dnešního pohledu tak obyčejné jako kus mýdla, zubní pasta či konzerva. Extrémně nám dnes zní i možnost, že bychom jako dárek dostali figurku vyrobenou z chleba.

Cínoví vojáčci a panenky pro děti

V období, kdy se přeci jen lidem vedlo lépe, měly vedle panenek pro holky a cínových vojáčků pro kluky úspěch například sáňky, brusle (ty, které se připevňovaly na boty), loutkové divadlo (které bavilo i dospělé), dřevěné kostky nebo třeba stolní hry jako Člověče, nezlob se (tehdy pod názvem Ludo).

V roce 1925 se začala vyrábět známá stavebnice Merkur. Tradičním dárkem byl také plyšový medvěd. Běžně se pod stromečkem objevovalo oblečení, dívky navíc dostávaly věci do výbavy – například ubrusy nebo ručníky.

Tradiční hračky pro děti.  

Pro muže doutník, pro ženy nové boty

Muži mohli svým ženám ulehčit koupí elektrického vysavače, žehličky a dalších domácích spotřebičů. Oblíbeným dárkem pro ženy byly také látky na šaty či nové boty, muži dostávali doutníky, tabák nebo láhev alkoholu. Z období před první světovou válkou byl oblíbený zvyk darování snubních prstýnků mezi snoubenci.

Vánoce za první republiky – jak vypadal stromeček

• Vánoční stromek se často zdobil jedlými ozdobami, a to nejen perníčky či vizovickým pečivem, ale také třeba řetězem se sněhem z ušlehaných bílků a cukru.

• Ti nejchudší si vedle sušeného ovoce zdobili stromeček i kousky chleba nebo staniolu (někdy jsou dokonce zmiňovány i ozdoby vyrobené z nábojnic).

• Naopak ti bohatší mohli investovat do širokého výběru kupovaných ozdob – skleněných, dřevěných, voskových atd. Foukané skleněné ozdoby se u nás začaly vyrábět právě ve 20. letech, do té doby se dovážely z Německa.

• Na Jablonecku se vyráběly perličkové skleněné ozdoby. Vedle papírových a kovových ozdob se ve 20. letech začaly prodávat ty z umělé hmoty (celuloidu).

• Voskové svíčky na stromečku byly nahrazovány těmi elektrickými jen pozvolna. Čokoládové kolekce byly hodně podobné těm dnešním, snad jen překvapí, že mohly být až pětipatrové!

 Na před 100 lety lidé zdobili vánoční stromeček.

Tradice vánočního stromu republiky vznikla v roce 1924 v Brně

Jednou z tradic, kterou Vánoce za první republiky přinesly je i zvyk „vánočního stromu republiky“. Za jeho vznikem stojí brněnský spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek, který v lese u Bílovic s přáteli našel odložené malé dítě.

To ho natolik zasáhlo, že založil (po vzoru z Dánska) tradici – v roce 1924 v Brně vztyčili poprvé vánoční strom a u něj vybírali peníze na opuštěné a chudé děti. Inspiraci převzala ještě v tom roce další města a v dalších letech se zvyk rozšířil i do dalších měst. Tato tradice zanikla až v období komunismu, kdy „nebyla potřeba“.

• Populární zábavou v tomto období byla také možnost odjet na Vánoce na hory – turistika se rozvíjela, stavěly se chaty, ve kterých se dalo přespat a celkově se cestování dostávalo do popředí zájmu tehdejší společnosti.

• Pobyt na horách s sebou nesl obvyklé starosti jako je výběr lyží a jaké oblečení si vzít s sebou. Na hory se jezdilo nejčastěji vlakem.

• Stejně jako nyní měli před Vánoci hodně práce pošťáci – tenkrát za to však mohly především psané vánoční gratulace, které si lidé rádi posílali.

• Před Vánoci také lidé častěji chodili do kostela, a to nejen kvůli návštěvě jesliček. V období vánočních svátků se lidé také více setkávali se svými rodinami a přáteli.

• Prezidentský projev byl v té době přednášen právě na Štědrý den (na rozdíl od novoročního v dnešní době).

Líbí se vám Vánoce za první republiky? A chtěli byste si život v tehdejší době vyzkoušet?