Pojem ezoterika se odvozuje od řeckého slova, které znamená vnitřní nebo tajný. Ezoterikou se označují znalosti a nauky o věcech a dějích, které jsou těžko přístupné, respektive přístupné jen zasvěceným. Často je praktikována speciálními skupinami nebo tajnými spolky, které úmyslně skrývají své vědění před veřejností a své vědění předávají jen vyvoleným členům, a to za pomoci nejrůznějších ezoterických pomůcek.
Ezoterických pomůcek je nepřeberné množství, používají se jako amulety nebo talismany, užívají se k nejrůznějším magickým účelům, k věštění, jasnovidectví, k navození atmosféry či meditativních a odpočinkových stavů a podobně. Mezi jedny ze základních a poměrně známých ezoterických pomůcek patří například runy a kyvadla nebo virgule, tibetské mísy, tarot a podobně.
Tajemství run a runového písma
Runy pocházejí ze severské oblasti Evropy, kterou v minulosti obývali Vikingové, kteří žili v úzkém kontaktu s matkou zemí a jejími silami. Vikingové měli svůj vlastní systém náboženství a božstev. Za stvořitele run je považován bůh Odin, který patří mezi jednu z nejdůležitějších postav Vikingských tradic vůbec. Odin se jednou pověsil vzhůru nohama na větev stromu, aby se stal moudřejším a získal znalost pravých zákonů světa. Dříve než slezl, byl obeznámen se systémem run, které byly používány k psaní, ale i magii.
Každá runa představuje jedno písmeno a celý runový systém tak tvoří runovou abecedu 24 znaků. Runy byly vyrývány na různé věci, byla jim přisuzována kouzelná moc. Kromě věštění budoucnosti s nimi byly invokovány i síly, které mohly ovlivňovat osud a život člověka.
Slovo “runa” má svůj původ v germánských jazycích, najdeme je ve všech dávných germánských dialektech a znamená mystérium či tajemství.
NÁŠ TIP:
Přečtěte si také člnek Exorcismus aneb vymítání zlé síly!
Tibetské mísy a tibetské rituální zvony
Tibetské mísy a tibetské rituální zvony jsou specifickými nejen hudebními nástroji, které pocházejí z Tibetu a svojí podstatou jsou důležité především pro svoje meditační a duchovní působení. Tibetské mísy a rituální zvony se používají při meditacích a také při léčení. Hra na mísy je vlastně kontinuálním zvukem, který podporuje bdělost, poukazuje na přítomný okamžik.
Tibetská mísa
Tibetská mísa disponuje vibracemi, které jsou v mnoha ohledech blízké vibracím člověka. Při hraní se tyto vibrace šíří do okolí i do těla člověka. Pokud je mísa při hraní držena v ruce, pak přechází vibrace z mísy přímo do těla. Tibetské mísy jsou hojně využívány v diagnostice, léčitelství a terapiích. Mísa je přikládána a rozeznívána přímo na problematických místech nemocného. Velikost, tvar i tloušťka mají na výsledný zvuk podstatný vliv. Hra na tibetskou mísu má pozitivní vliv na lidskou psychiku i fyzický stav člověka. Harmonizuje se průtok energií tělem, bystří se a pročišťuje mysl.
Tibetský zvon (dilbu)
Tibetský zvon neboli dilbu je významnou pomůckou budhistických kultur. Symbolizuje prázdnotu a jinový princip. Na zvon je možné hrát pouhým zazvoněním, úderem nebo třením dřevěnou paličkou, podobně jako u hry na tibetskou mísu. Zvon je silnou meditační pomůckou.
Kyvadla a virgule
Kyvadlo
Pomocí kyvadla je možné získávat odpovědi na jednoznačně položené otázky, můžeme najít nemocnou oblast v těle člověka nebo orgán, stav a energii čaker, čistit prostor a podobně. Kyvadlo je možné vybírat několika různými způsoby, a to zejména podle toho, k čemu má sloužit. Běžná kyvadla jsou z různých materiálů a mají různé váhy. Kyvadla bývají například kovová, skleněná, dřevěná nebo kamenná. Vliv má také tvar kyvadla.
Kyvadlo se dává do pohybu nevědomými, bezděčnými pohyby ruky, která je drží. Svaly reagují mimoděk, neboť jsou navigovány podvědomou myslí. Tento fenomén se nazývá ideomotorická reakce. Dá se říci, že pohyby kyvadla jsou prodloužením naší centrální nervové soustavy. Kyvadlo otevírá podvědomou mysl a univerzální moudrost.
Vhodné je použít kyvadlo při rozhodování mezi několika různými variantami nebo pro potvrzení správného rozhodnutí. Je vhodné pro diagnostiku nebo výběr vhodného léku, potraviny, byliny, je možné jej použít pro hledání ztracených předmětů, zvířat, osob, hledání vody, nerostů apod.
Virgule
Virgule mívá tvar podobný písmenu V a je ve formě proutku, drátu, pružinu a podobně. Je pomůckou proutkařů, provozovatelů psychometrie, magie, telestézie, magie, jasnovidectví a léčitelství. Podobně jako kyvadlo, je i virgule prodlouženou ručičkou intuice člověka, která ukazuje velmi jemnou reakci našeho organismu na změny v našem okolí.
Tarot a tarotové karty
Slovo tarot pochází z italského tarocchi, u něhož není přesně znám jeho původ. Existují teorie odvozující název „Tarot“ od řeky Taro v prostoru severní Itálie, nedaleko města Parma. Tarot podle této teorie dokonce i samotný tarot vznikl v severní Itálii, v Miláně nebo v Bologni. Jiní autoři věří, že tarot pochází z arabského slova turuq, které v překladu znamená „způsoby cesty“. Případně může pocházet i z arabského slova taraka, které znamená „odejít, opustit. vynechat nebo nechat za sebou“. Podle francouzské etymologie, je italský název Tarocco odvozen z arabského tarh „odmítnutí, odčítání, závěr, sleva“.
Termín Velká Arkána a Malá Arkána použil poprvé autor knihy Historie a praxe magie Jean Baptiste Pitois. Slovo Arkána pochází z latinského slova Arcanum, které označuje něco tajného, skrytého či kouzelného. Název Arkána tak naznačuje, že v kartách lze hledat hlubší skrytý význam.
Prapůvod tarotu jako takového však není zcela jasně znám. Někdy bývá pokládán za dílo pocházející ze ztracených pokladů egyptské knihovny. V letech 1430 až 1460 vznikly dodnes nejstarší zachované tarotové karty v horní Itálii, další o něco později v jižní Francii. V rámci Evropy se karty objevily pravděpodobně díky cikánům nebo Arabům či Saracénům. Nejstarší dochované karty je možné najít v archivech Národní knihovny v Paříži, ale i v knihovně v New Yorku.
Tarotové karty se kreslily nebo ručně malovaly na objednávku knížecích dvorů v severní Itálii a Francii. Později se k jejich výrobě začalo používat i různých výtvarných technika jako jsou rytiny, dřevořezby, malířské šablony apod. Stávaly se tak samy o sobě malým uměleckým dílem.
Z psychologického hlediska je tarot vizuálním ztvárněním nejrůznějších psychických stavů. Používá symboly a je vizuální mapou vědomí a jeho systému. Nabízí vhled do osobních motivů a do duchovního i profesionálního vývoje člověka. Tarotové symboly ukazují vnější obrazy vnitřních procesů člověka.
