Amalaki - nebeské ovoce

16. 1. 2012

amalakiAmalaki, (nebo Amla Amlaka, Amlaki a existují i jiné varianty) nazývané též „Indický angrešt“ je vyjímečné ovoce se spoustou pozitivních zdravotních účinků na lidský organismus. Působí proti stárnutí, má nejvíce přírodního vitaminu C, celkově posiluje tělo i mysl.

Nebeské ovoce

Amalaki  je plod rostliny s latinským pojmenováním Phyllantus emblica, nebo také Emblica officinalis. Emblica officinalis patří do čeledi Euphorbiaceae a dorůstá do velikosti středně velikého stromu, který roste v rovinatých a podhorských oblastech na celém indickém subkontinentu v nadmořských výškách od 200 m do 2000 m. V Indii je považován za posvátný strom pro své velice výživné tzv. „nebeské ovoce“, které je vůbec nejbohatším přírodním zdrojem vitamínu C (3.000 mg v jednom plodu – třicetinásobně vyšší množství než pomeranč). Obsahuje také třísloviny (emblicaniny A a B, puniglukonin, pedunculagin), cukry a minerály (chrom, zinek, měď).

Antioxidační vlastnosti

Plod Amalaki je v ajurvédské medicíně doporučován k vyživování tělesných tkání a celkovému posílení organizmu. Vytváří společně s Bibhitaki a Haritaki známou ajurvédskou kombinaci Triphala, podporující zdraví, duševní i tělesnou odolnost a imunitní amalakisystém organizmu. Emblica officinalis je zejména díky obsahu tříslovin silný antioxidant. Z toho vyplývá její působení na organismus. Volné radikály způsobují totiž nejen poškození buněk, ale ovlivňují i některé metabolické pochody nebo produkty metabolismu. Z toho důvodu lze E. officinalis použít u řady onemocnění, na která mají volné radikály vliv. Stará legenda praví, že v dávných dobách mudrc Chyawan obnovil své podlomené zdraví konzumací tohoto ovoce a poté se dožil vysokého věku.

Farmakologické vlastnosti

Amalaki má četné farmakologické vlastnosti. Není jen účinným antioxidantem, ale má i antibakteriální, antivirové, antimutagenní, nematocidní, anabolické, antihepatotoxické, protizánětlivé, antihistaminické, spasmolytické, hypolipidemické vlastnosti, inhibuje houby a kvasinky, zabraňuje hyperhidróze, ulevuje při hypotenzi, působí i jako anacidum a proti nádorům. Navíc zvyšuje syntézu bílkovin a je užitečná u stavů hypoglykémie. Díky své ochlazující vlastnosti se amalaki často vyskytuje jako složka léků na odstranění pálivého pocitu kdekoliv v těle a také na mnoho typů zánětů a horeček; jsou to všechno projevy rozrušení typu pitta (oheň).

Jak amalaki účinkuje

amalakiDominantní aktivní složkou amalaki je skupina taninů odvozená od gallových a ellagových kyselin tvořících značnou část extrahovatelných nenutričních složek. Přítomností velkého množství taninů v plodu lze snadno vysvětlit některé prozaičtější proklamované výhody amalaki včetně léčivých účinků na dýchací a střevní obtíže zejména na střevní hnisání. Navíc se ukázalo, že polyfenoly mají četné účinky chránící zdraví jako například snižování hladiny lipidů a cukru v krvi, posílení krevního oběhu a blokování účinku karcinogenů, což společně působí proti stárnutí. To, co se dříve mylně považovalo za převládající působení složky vitamínu C, je ve skutečnosti stabilnější a mocnější působení taninu, který se choval jako vitamín.

Výzkum amalaki

Taninové sloučeniny nacházející se v plodu amlalaki byly testovány na to, jak působí v mozku krys na tři důležité enzymy likvidující volné radikály. Hladiny všech tří se zvýšily a zároveň došlo k poklesu oxidačního stresu (Bhattacharya a kol. 1999). To jasně dokládá, že antioxidační působení amalaki má původ i v něčem jiném než ve vysokém obsahu vitamínu C, což je obecně rozšířený omyl. Denní podávání vodního výtažku plodu amalaki ochránilo laboratorní myši před poškozením arzenem (Biswas a kol. 1999), zatímco jiná studie potvrdila, že plod amalaki posiluje tělní ochranné mechanismy proti poškození volnými radikály vyvolanému stresem. Vědci potvrdili, že amalaki patrně zvyšuje schopnost cílových tkání syntetizovat prostaglandiny, které jsou nezbytné pro obrovskou škálu důležitých funkcí udržujících zdraví (Rege a kol. 1999).

amalakiV další studii se u skupiny myší, kterým byl do potravy přidán plod amalaki spolu se známým karcinogenem, projevilo významné snížení otravy buněk ve srovnání s myšmi, které obdržely pouze karcinogen (Nandi a kol., 1997). Studie též prokázaly schopnost ochrany proti zvýšené hladině cholesterolů a následnému poškození cév. Čerstvá šťáva z plodu amalaki snížila aterosklerotické účinky výživy obsahující příliš mnoho tuků a cholesterolu, jak to dosvědčuje ústup plaků v aortě (Mathur a kol., 1996). Dřívější studie na lidech snížení hladiny cholesterolu pomocí amalaki též prokázaly. Dva týdny poté, co se s podáváním plodu amalaki přestalo, se však hladiny cholesterolů opět zvýšily (Jacob et al., 1988). Také o všech třech plodech v triphale se dokázalo, že významně cholesterol snižují, i když plod vibhitaki (Terminalia belerica) se ukázal být mírně silnější než amalaki (Thakur a kol., 1988).



Stáhnout v PDF

Přečteno: 6876x

Rozbalit všechny příspěvky
Diskuse je zatím prázdná. Nový komentář
Zpracovávám...

Odesláním komentáře souhlasíte s pravidly diskuze.





Psali jsme před rokem

žárlivost2

Když žárlivost překročí hranici snesitelnosti

Žárlivost je jednou z přirozených lidských emocí, avšak chronická žárlivost dokáže být nebezpečná a negativně ovlivňovat životy lidí. „Na cestě k opravdové lásce leží tři velké balvany, jimiž jsou sebeláska, ješitnost a žárlivost. Dokud je neodvalíš stranou, nedostaneš se kup...


Dnes jsme pro Vás vybrali

trezalka_SZ

Třezalkový olej svatého Jana

Co budeme potřebovat: 2 hrsti květů třezalky 0,5 l olivového oleje sklenici       Jak na to: Hrst květůčisté a ovadlé třezalky naložíme do půl litru olivového oleje a necháme 3 dny louhovat. Po třech dnech přidáme ještě druhou hrst třezalky a dalších 14 dní louhujeme. Výsledný...

Pelyněk černobýl /Artemisia vulgaris/

čeleď: hvězdicovité Pelyněk černobýl – popis Pelyněk černobýl je asi 150 cm (ojediněle i přes 2 m) vysoká bylina. Tuhé, hranaté, větvené a často červeně naběhlé lodyhy vyrůstají v trsech z oddenku. Dolní listy jsou řapíkaté, peřenodílné, 10 – 15 cm dlouhé, lodyžní listy js...

Zapečený chřest

1 svazek bílého chřestu 1 svazek zeleného chřestu 40 g másla 30 g mouky 750 ml mléka muškátový oříšek bílý pepř sůl 3 bobkové listy 40 g strouhanky Zapečený chřest – postup přípravy Nejprve si vezeme chřest, omyjeme, očistíme, oloupeme a odkrojíme k...

Slzivka ředkvičková /Hebeloma sinapizans/

▪ Slzivka ředkvičková - vzhled Klobouk má slzivka ředkvičková 5 – 12 cm, v mládí polokulovitý a na okraji podvinutý, později nížeji sklenutý, plochý až vmáčklý, na okraji ostrý a často i zvlněný, s nenápadným tupým hrbolem, masitý, slabě lepkavý, hladký, stříbřitě ojíně...