Kineziotaping neboli terapie pomocí pružných pásek. Pomůže při bolestech i po úrazech

Kineziotaping je dnes sice mimořádně populární, ale rozhodně nejde o žádnou novinku. První kineziologickou pásku neboli tejp vyvinul koncem 70. let minulého století japonský chiropraktik Dr. Kenzo Kase. Chtěl totiž pásku, která by lidem poskytovala oporu, ale zároveň by je neomezovala v pohybu, což standardní sportovní pásky dělají. Kineziologické tejpy se do Evropy dostaly v 90. letech a našly uplatnění především ve fyzioterapii či sportovní medicíně. Mezi průkopníky tejpování v Česku patří Bc. Clara-Maria Helena Lewitová (česká fyzioterapeutka žijící v Rakousku), která zde kineziotaping ještě více rozšířila.

Kineziotaping a barevné pásky na těle

Možná jste si všimli, že někteří profesionální sportovci na sobě občas mají nalepené různobarevné pásky. Ty u sportovců nejčastěji bývají na velkých kloubech, jako jsou ramena či kolena. Velice často se používají i na záda, lýtkové svaly nebo třeba přes břicho. Kineziologická páska dokáže zmírňovat bolest, snížit otok a dokonce i zlepšit výkonnost. Po úraze pak může být zajímavým podpůrným prostředkem léčby. 

Kineziotaping versus pevné kineziologické pásky

Takzvané tejpy mohou být pevné nebo pružné. Pevné tejpovací pásky slouží k fixaci kloubů podobně jako ortézy. Dá se říci, že jde o druh bandáže. Výhodou je, že nepřekáží sportovní výstroji a dá se použít i jako fixace na malé klouby prstů ruky jako prevence možného úrazu. Neelastický pevný tejp poskytuje úlevu od bolesti, zpevňuje a zajišťuje stabilitu. Na rozdíl od ortézy si však pevný tejp můžete přizpůsobit přesně podle své potřeby. Pevné tejpy se aplikují jen na kratší čas. Jednak omezují pohyblivost, ale hlavně omezují krevní a mízní oběh.

Kineziotaping a funkční taping

Funkční kineziologická páska je pružná. Díky této flexibilitě neomezuje v pohybu. Ani při běžných denních činnostech, ani při sportovním výkonu. Kineziologické pásky jsou totiž navrženy tak, aby napodobovaly elasticitu kůže. Po přiložení kineziotejpu na tělo se páska mírně stáhne a lehce nadzvedne kůži. Uvádí se, že tak pomáhá vytvořit mikroskopický prostor mezi kůží a tkáněmi pod ní. Někteří odborníci dokonce uvádějí, že páska mění informace, které náš smyslový nervový systém vysílá o bolesti v těle.

Kineziotaping a spoušťové body

Mnozí terapeuté využívají kineziologickou pásku k nadzvednutí oblasti nad takvzanými trigger pointy neboli spoušťovými body. Když se totiž tato oblast uvolní, receptory bolesti vyšlou do mozku nový signál a napětí ve spoušťovém bodu se sníží. Největší efekt pak nastává ve chvíli kombinace manuálních technik a tejpování spoušťových bodů. 

Kineziotaping napomáhá toku lymfy

Kineziologický tejp může zlepšit průtok krve kůží a může zlepšit i cirkulaci lymfy. Právě prostřednictvím lymfatického systému náš organismus reguluje otoky či jiné hromadění tekutin. Díky tomu, že kineziologická páska vytvoří další prostor pod kůží, který uvolní tlak, zlepší tato změna tlaku tok lymfatické tekutiny. To může ve výsledku pomoci i rychlejšímu hojení modřin. 

Využití kineziotapingu v praxi a kontraindikace

Kineziotaping a kineziologické pásky se především využívají jako podpora při léčbě zranění. Podporují svaly či klouby, pomáhají zlepšit výkonnost a zlepšují vzhled jizev po operaci či zranění. Používat se však nesmí na otevřené rány, při hluboké žilní trombóze, po odstranění lymfatických uzlin a opatrnosti je třeba při cukrovce či alergiích.

Autor článku: Monika Poledníková