Kyseláč luční /Acetosa pratensis/

Kyseláč luční - popis

Kyseláč luční je trvalka s přímou, asi půl metru vysokou lodyhou. Dolní listy má kopinatě podlouhlé, třikrát delší než širší, na bázi střelovité, se špičatými, odstálými laloky. Horní listy lodyžní jsou kopinaté a mají střelovitou, poloobjímavou bázi. Květní lata je s jednoduchými větvemi. Rostliny bývají dvoudomé i tzv. mnohomanželné.

Kyseláč luční – léčivé účinky

V současné době se kyseláč luční (šťovík) využívá výhradně zevně, např. formou kašovitých obkladů při různých kožních infekcích, dále pro přípravu kloktadla při aftech v dutině ústní. Občas bývá list součástí krev čistících čajů a mladé lístky bývaly dříve používány jako zelenina, do polévek, do salátů apod. Oddenek je možné přimíchat do projímavě působících čajů. Šťovík používáme buď samostatně, a to v podobě nálevu, nebo ve směsích. Vhodná je také forma bylinného balzámu. Dávkování volíme asi poloviční než u ostatních běžných čajů.

Limitujícím faktorem užití šťovíku je poměrně vysoký obsah kyseliny šťavelové. Ta se v organismu slučuje s vápníkem do formy nerozpustného oxalátu vápenatého a může přispět jak ke vzniku kaménků v močových cestách, tak ochuzovat tělo o vápník. Šťovík může také na pokožce způsobit alergické reakce.

Použitelné části kyseláče lučního: kořen, kopaný na jaře a také listy

Období květu: červen až srpen

Kyseláč luční - použití v kuchyni a pěstování

Nejlépe prospívá ve vlhčí, dobře propustné půdě s obsahem železa a dostatkem světla. K zahlédnutí je na loukách, pastvinách a v blízkosti vodních toků. Šťovík používáme buď samostatně, a to v podobě nálevu, nebo ve směsích. Vhodná je také forma bylinného balzámu.

Tip: Odvar z kyseláče proti lišejům

Svaříme 30 gramů kořene ve vodě, pivě neb octu, a tímto odvarem bolavá místa omýváme asi 6 dní, vždy jednou za den.