Řemeslo sladovnické bývalo vážené. Bez něj by pivo nebylo pivem!

V dávných dobách bylo řemeslo sladovnické velmi ceněné. Sladovníci pečovali o slad, který je základem pro vaření pivního moku. Slad se pak nejčastěji tvořil z ječmene (nebo také pšenice), který se nejprve máčel, pak klíčil a nakonec se sušil.

Řemeslo sladovnické a jeho historie

Nejstarší zmínka o prvním uvařeném pivu v pivovaru je z roku 993. Místem produkce tehdy býval Břevnovský klášter. Pivní mok se však vařil v domácích podmínkách zřejmě už dříve, a to v roce 859. Sladovnictví a s ním logicky řemeslo sladovnické se začalo postupně rozmáhat až ve století čtrnáctém a patnáctém. Takzvaným „zlatým věkem“ se pak stalo století devatenácté, kdy vznikaly první průmyslově zpracovávaná piva. V roce 1842 byl kromě jiného založen tzv. Měšťanský pivovar v Plzni, který byl předchůdcem dnešního Prazdroje. Významnou osobností z této doby je muž jménem Josef Groll, který v pivovaru působil jako sládek. Ten uvařil nebývale chutný pivní mok, který měl úspěch po celé zemi a následně i za hranicemi.

Řemeslo sladovnické a vliv světových válek

Negativně ovlivnily řemeslo sladovnické války (1. a 2. světová). Mnoho pivovarů v tehdejší době zaniklo kvůli nedostatku surovin. Druhá světová válka pak znamenala pro pivovarnictví na českém území doslova tragédii. Převážná většina úrody chmele byla zničena, stejně jako pole s ječmenem, proto se po roce 1945 vyráběla pouze piva nižšího stupně (například sedmistupňová).

Řemeslo sladovnické a současná doba

Dnes existuje v České republice pět významných pivovarů, které vyprodukují převážnou část pivního moku. Mezi ně patří Plzeňský Prazdroj, Heineken, Staropramen, Lobkowicz a Budějovický Budvar. Tento výčet ovšem doplňují i malé pivovary fungující v tuzemsku (aktuálně jich je kolem 400). Shrnuto a podrženo: Češi patří celosvětově k největším producentům piva a řadí se tak na přední příčky. To vypovídá o tom, že řemeslo sladovnické u nás stále bujně žije. Český pivní mok ostatně patří mezi ten nejlepší na světě, o tom žádná!

Řemeslo sladovnické z pohledu výuky

Řemeslo sladovnické se začalo oficiálně vyučovat v roce 1868, kdy v Praze vznikla první sladovnická škola podobající se dnešní střední. O několik let později, tj. roku 1910 se pak zasloužil o založení vyšší sladovnické školy profesor Kruise. V dnešní době se mladí lidé taktéž mohou hlásit na tříletý obor Sladovník – pivovarník. A co bude vlastně absolvent s výučním listem umět? Například vyrobit všechny druhy sladu. Kromě toho bude dohlížet na celý proces výroby piva natolik pečlivě, aby bylo skutečně kvalitní.

Řemeslo sladovnické a pivní zajímavosti

Na závěr si ještě řekněme několik pivních zajímavostí, s nimiž je řemeslo sladovnické spojené. Věděli jste například, že na hlavu jednoho Čecha připadne ročně téměř 300 litrů piva? Pivní mok má ovšem i celou řádku zdravotních přínosů. Někteří odborníci například tvrdí, že jeho pravidelné popíjení v rozumném množství (cca 500 ml/den) může preventivně působit proti vzniku ledvinových kamenů. Mnoho pivních odborníků rovněž tvrdí, že byste měli hladinku vypít do půl hodiny, aby byl požitek z nápoje stále plnohodnotný. Pokud to nestíháte, raději si dejte šnyt. A víte, jak vznikl český název „pivo“. Údajně ze staroněmeckého „bivor“, dnes jen „Bier“.

Autor článku: Iveta Berezkinová