Pes na volno: Palčivé téma i fenomén doby. Co radí trenérka psů?

Pes na volno je velké téma, které se komunikuje napříč celým společenským spektrem. A s určitou společenskou uvolněností se s ním můžeme setkávat čím dál častěji. Představuje však svá rizika, s kterými musí majitel mazlíčka počítat. Má samozřejmě i své výhody, vždy je však ale zapotřebí situace předvídat. Jak se k tomu všemu postavit, kdy vodítko skutečně odpojit a s čím raději počítat? To vše radí psí trenérka s několikaletou praxí – Cathy Madson.

Může to být pro pejskaře v první řadě skvělá představa, že je jeho pes na volno, a dokonce si může pomyslet, že tím vlastně dělá svému mazlíčkovi radost – vždyť je v té své volnosti tak šťastný! Majitel psa by si však měl uvědomovat i zvýšená rizika s tím spojená, a to obzvlášť v městském prostředí.

Pes na volno aneb Co byste měli vědět předtím, než jej osvobodíte

Naprostým základem je samozřejmě výchova psího mazlíčka. Té by se měl pečlivě věnovat každý pejskař. Pes na volno tedy pro vás může být sice sympatická představa, nemůžete k ní ale přistoupit tehdy, pokud vás neposlechne na slovo. Důležitý je tak trénink přivolávání k noze, a to v jakékoliv situaci. Váš psí parťák musí tohle ovládat na jedničku, ať se děje, co se děje – jedině tak jej můžete ochránit před riziky, která přináší volný pohyb bez vodítka. Uvědomit se také musíte, že tím neohrožujete jen své zvíře ale i ta ostatní, anebo dokonce lidi obávající se psů. Bod první – cvičte přivolávání k noze.

Pes na volno aneb Stopovací vodítko jako prověrka

Snažte se během tréninku poznat svého psího parťáka co nejvíce. Někteří psi se budou zcela instinktivně držet u vaší nohy a nebudete mít s nimi tolik práce, avšak jiní mohou mít dobrodružnou povahu, a tak se i rádi vydají po své vlastní cestě na průzkum, přičemž nevidí a neslyší. Každý pes je jiný. Zkrátka, co pes, to jiná povaha. Abyste mohli pustit psa na volno, musíte ho nejprve poznat a pochopit jeho potřeby. Stopovací vodítko vám tohle chápání může usnadnit. Umožní volnější pohyb, sledování chování psa i trénink přivolávání k noze. Až posléze můžete podle svého zdravého rozumu zvážit volný pohyb psa – v ten moment víte s jistotou, že k vám přijde v jakékoliv situaci.

Pes na volno a výhody s tím spojené

Nejprve si řekněme výhody spojené s tím, když je pes na volno. Později však přistoupíme i k rizikům. Nespornou výhodou volného pohybu psa je to, že získá větší sebevědomí a také spálí více kalorií. Také se může pohybovat svým vlastním tempem, nic jej neomezuje. I interakce s ostatními psy může být intuitivnější či chcete-li přirozenější. V tomto případě ale pozor! Pokud je váš pes na volno a běží k jinému na vodítku – jednáte špatně! Jejich pozice nejsou vyrovnané a uvázaný pes v momentu překvapení nemůže odejít sám ze situace – koledujete si o průšvih. V takovém případě byste měli psa ihned přivolat, dát na vodítko a poté se až případně socializovat. Prevence je základ, proto sledujte okolí a respektujte ostatní pejskaře.

Pes na volno a rizika s tím spojená

Nyní si pojďme říct, jaká rizika představuje pes na volno:

• Pes na volno se může leknout hlasitého zvuku a utéct neznámo kam.
• Pes na volno se může snadno zatoulat a ohrozit svůj život na vozovce plné automobilů.
• Psí parťák se může vydat za divokou zvěří, neboť mu tak velí instinkt.
• Pes na volno se snadno vyřítí k jinému psovi, aby jej prozkoumal a pozdravil, což může klidně skončit rvačkou.
• Pes bez vodítka může narušit výcvik mladého či agresivního psa, tím, že se přiblíží.
• „Přátelský“ pes na volno se může přiřítit k lidem či dětem, které to nemusí ocenit, neboť se třeba bojí.
• A v neposlední řadě může pes na volno snadněji pozřít toxické tekutiny nebo nebezpečné předměty ze země.

Pes na volno aneb Nejcennější rada pro zodpovědné pejskaře

Pokud jste si skálopevně jistí, že váš pes poslechne na slovo, pusťte jej na volno. Avšak mějte na paměti jednu věc – kdykoliv uvidíte jiného psa ve svém okolí, musíte jej přivolat k noze a případně dát pro jistotu na vodítko. V takových situacích je jedině takové jednání přípustné a je plně v souladu s respektem vůči ostatním lidem a psům. Věta: „Můj pes je hodný.“ v onen moment nic nezachrání. Berte psí parťáky jako živé bytosti, které mají také svou hlavu, instinkty i touhy. Počítejte tedy s riziky, když je pes na volno. Staňte se rozumnými pejskaři, kteří převezmou plnou zodpovědnost za každé situace a působte preventivně.

Pes na volno: Co dělat, když neposlechne na přivolání a utíká vpřed?

A na závěr si ještě představme pár tipů, jak se zachovat, když má váš pes na volno skutečně tvrdou hlavu a míří i přes vaše přivolání k divoké zvěři, jinému psovi či člověku:

• Jednejte hned, na nic nečekejte. Čím dřív zasáhnete, tím větší pravděpodobnost, že zabráníte problému. Na psa však nekřičte a neběhejte za ním. Zkuste tomuto instinktu odolat.
• Snažte se zůstat v chování a hlase klidní.
• Ukažte psovi, že máte u sebe pamlsky a použijte svou vlastní navyklou frázi k přivolání (tu, která skutečně funguje, na jídlo ale obvykle reaguje každý pes). Např. „Baryku, dobrůtka – k noze.“ nebo zatřesení sáčkem s pamlsky.
• Nepronásledujte svého psa, naopak se odvraťte a dělejte, že jdete domů nebo jinam. Přitom jej ale sledujte a přivolávejte klidným hlasem – potřebujete si získat jeho pozornost. Pes na volno to zaregistruje a v obavách z opuštění přiběhne za vámi. Poté jej nezapomeňte odměnit a pochválit, i když jste zprvu naštvaní. Ovládněte své emoce. Jakmile jej bude trestat a řvát na něj, snížíte pravděpodobnost pro příště, že se k vám s radostí vrátí.

Pokud má váš mazlíček skutečně tvrdou hlavu a neustále vám utíká i přes přivolávání, nezanevřete rozhodně na trénink, pokračujte v něm velmi důsledně a pravidelně (třeba i s dopomocí cvičáku). Raději jej však mějte na stopovacím vodítku, aspoň tedy do té doby, než se na něj budete moct stoprocentně spolehnout. Jedině tak se vyhnete velkým problémům. 

Autor článku: Iveta Reinisch

Vytisknout stránku Stáhnout v PDF