Umělá sladidla: Pomocník nebo zlo? Čím bychom měli ideálně sladit?

Umělá sladidla: Pomocník nebo zlo? Čím bychom měli ideálně sladit?
12. 07. 2023

Uměla sladidla zažívala boom v devadesátých letech. Jenže čím více o nich víme, tím je jasnější, že nejde o nic, co by našemu zdraví prospívalo. Například aspartam, který byl donedávna považován z téměř neškodný je najednou nebezpečný a označen jako “potencionálně rakovinotvorný”. A jak jsou na tom další umělá sladidla?

Umělá sladidla jsou neustále podrobována dalším a dalším výzkumům. A jak zkoumání pokračuje, objevují se i další negativní účinky, které z jejich používání plynou. Mezi nejpoužívanější umělá sladidla patří aspartam, acesulfam K a sukralóza. 

Cukr nebo umělá sladidla?

Zatímco obyčejný rafinovaný cukr je označovaný jako “bílé zlo”, umělá sladidla jsou zase plné chemie a nebezpečných látek, které mohou naše zdraví potencionálně nebo v některých případech už i prokazatelně ohrožovat. Přitom jsou všude. V mnohých nápojích, potravinách či pochutinách. Jsou vlastně téměř ve všech výrobcích, které jsou označeny cedulkou “bez cukru”

Čtěte také:

Stévie a lipie: Zdravý domácí cukr. Vypěstujte si je!

Přírodní sladidla jsou zdravější alternativou rafinovaného bílého cukru

Náhradní a umělá sladidla jsou součástí mnoha běžně konzumovaných výrobků

Umělá sladidla: Aspartam

Aspartam patř mezi nejznámější umělá sladidla. Je asi 200x sladší než sacharóza a jeho velkou výhodou je i to, že nemá téměř žádnou výraznou pachuť. Aspartam se skládá ze tří chemikálií: z fenylalaninu (aminokyselina), kyseliny aspartamové a z melanolu. Jedním  problémů je například to, že fenylalanin a kyselina aspartamová se bez ostatních aminokyselin přirozeně se vyskytujících v bílkovinách chovají jako neurotoxiny. To znamená, že se bez problémů dostanou do mozku, kde napadají neurony. Problém je i použití aspartamu v teplé kuchyni. Zde se z něj stává doslova jed. A to už při teplotách nad 30 stupňů Celsia. Navíc aspartam způsobuje zvýšenou touhu organismu po sacharidech. Takže, ač je propagován jako dokonalá složka potravin, po které se nepřibírá, tloustnete kvůli němu. 

Umělá sladidla: Sukralóza

Sukralóza patří mezi umělá sladidla, která se vyrábějí zpracováním sacharózy. Jde o její chlorovaný derivát. Sukralóza je výrazně sladší než sacharóza, ale nemá žádné kalorie. Zato obsahuje chlór. Zajímavostí je rozhodně i to, že původně byla sukralóza objevena díky vývoji nové insekticidní sloučeniny a nikdy neměla být určena ke konzumaci. Ale vývojáři potravinářského průmyslu ucítili zisk a tak ji představili jako “přírodní náhražku cukru”. O jejích negativech a nežádoucích účincích se však příliš nehovoří. Ze studií vyplývá například to, že může způsobit cukrovku. Přesněji patří mezi neočekávané spouštěče diabetu. Značně zvyšuje riziko syndromu dráždivého tračníku a Crohnovy choroby. Budete po ní tloustnout, může vás bolet hlava a výjimečné nejsou ani alergické reakce. Při vysokých teplotách pak může vytvářet nepečené a potencionálně toxické látky. 

Umělá sladidla mohou lidskému tělu i značně ublížit

Umělá sladidla: Acesulfam K

Mezi hojně používaná umělá sladidla patří i acesulfam K neboli acesulfam draselný. Je zhruba 200x sladší než cukr, ale je bez kalorií. Podle mnohých expertů může konzumace této látky souviset se změnami ve zdraví střev, metabolickými problémy, nárůstem hmotnosti, neurodegenerativními onemocněními i s rakovinou. Acesulfam K se vyrábí kombinací kyseliny acetoctové a draslíku. V lidském těle může napomáhat k inzulinové rezistenci a vyššímu riziku vzniku cukrovky II. typu, vzniku zánětů a může negativně ovlivňovat kognitivní funkce. Může mít na svědomí bolesti hlavy i vyšší riziko vzniku nadváhy či obezity. To zejména proto, že vyvolává chutě na sladké

Umělá sladidla versus zdravější alternativy cukru

Čím bychom tedy měli ideálně sladit? Mezi vhodná sladidla patří například med, čekankové sladido nebo datlový sirup. Skvělá je i melasa nebo kokosový cukr. A značně oblíbená je i stévie, avšak některé výzkumy nevycházejí v její prospěch příliš dobře. Problém může být nadužívání této přírodní látky. V malém množství by ale škodit neměla.

Autor článku: Monika Poledníková



Napsat komentář: Umělá sladidla: Pomocník nebo zlo? Čím bychom měli ideálně sladit?

RE: Umělá sladidla: Pomocník nebo zlo? Čím bychom měli ideálně sladit?

Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.