Pro ty, co mě neznají: Proč (ne)číst můj blog?

img
19. 01. 2021

Před dvěma lety jsem se rozhodla pro velkej krok, založila jsem si na fejsu svůj první blog. A jestli se divíte hned v úvodu, že píšu nespisovně, pak máte recht. Blogem k duševnímu zdraví je prostor pro moje "odplivnutí". Je to veřejný místo, kde sdílim s lidma vlastní pocity. Konvence ode mě nečekejte. Jsem někdy fakt drsná. A ano, jsem žena. Moje jméno však stále zůstává v utajení z mnoha praktických důvodů. Řeknu vám, proč mě (ne)číst...

Už celý léta mě to táhlo ke psaní a toužila jsem sdílet s lidma svý emoce, ať už jsem fakt v zadeli nebo šťastná jak blecha. A protože vim, že prostě každej si někdy potřebuje odplivnout a taky se s ostatníma zaradovat, vznikl můj virtuální prostor Blogem k duševnímu zdraví. A ňák tomu osud chtěl a oxiduju i tady. Jsem za to nesmírně vděčná, protože tak můžu vopruzovat na více místech. 

Co hledat a nehledat v mym blogu?

Myslim, že snad každej jsme tak nějak na pohodu. V práci občas musíme mluvit spisovně a někdy nás to tak unavuje. A čeština je v tom prostě boží, ve všech tvarech je dokonalá. Miluju tu spisovnou, ale ještě víc mě těší taková ta lidská. Proto v mym blogu najdete mraky nespisovností. Na tvrdý a měkký y jsem ale pes :)) Hledejte tedy uvolněnost, ale zas žadný vulgarity. To by se leckdy nedalo ani publikovat, některý mý vnitřní pochody. :) A taky tady najdete všechno, co možná prožíváte vy sami. Jinak jsem tak trochu magor a nepopírám to. Nikdy jsem si nepřipadala normální a jediný, co mi pomáhalo, byly písmenka. Takže jestli hledáte distingovanýho tvora, řadši nečtěte dál. Mohla bych vás ještě zkazit!

Hlava

V hlavě jako na skladišti

Blogem k duševnímu zdraví mi pomáhá nezbláznit se, protože v mý hlavě to někdy vypadá jak na skladišti. Nikde žádnej volnej prostor a neuvěřitelnej chaos. Občas je fakt, že hledám ty správný slova dost dlouho. A ostatní si myslí, že jsem v transu, nebo že jsem se úplně zbláznila. Možná tak i vypadám. K magorům se ale nedbalej vzhled hodí, nebo ne? No každopádně se budu snažit zásobovat vás především veselejma příhodama z mýho života, a tady se dostáváme k tý anonymitě. Těžko bych vám tady vyprávěla ultra hustý osobní věci, kdybyste mě znali :)), a tak se radši zachovávám NO NAME. Nečekejte ovšem žádný hanbatý vobrázky ani jiný komerční záležitosti. Jedu na pohodový a "celkem" slušný vlně. Možná si mě můžete představit jako novodobýho hipíka, nebo teda hipísačku. Takže mě těší a doufám, že si mezi některýma z vás vypěstuju přízeň :)

Mějte prímový dny lidi a zase brzy tu!



Diskuse k článku

Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
  • BedaMeda
    19. 1. 2021 19:19
    Ahooj, tak já se hnedka hlasím jako Tvůj fanda a budu se těšit na další Tvoje vály ze života.. nebo z Tvé hlavy? no to je jedno odkud Ti to jde :-) A snad nevadí že nejsem ženská .
  • Helena
    19. 1. 2021 13:10
    Já Vás zdravím, tak super počtem a to je jen začátek 😁. Tak pokud si i my čtenářky tady budeme moci odplivnout bude to fajn.
    Natož napsat nějaký svůj zážitek, na smějeme se tu všechny a nebo všichni.
    Mějte dobré dny.
    • Redakce
      19. 1. 2021 20:46
      Dobrý den Heleno, jen si klidně "odplivněte", proto to také děláme! :-). Zejména v dnešní době to příjde vhod.
Další články z rubriky

Pocit vysvobození

Dneska bych si tu dovolila pár řádek o pocitu vysvobození. Každej si pod tim představí něco jinýho, ale já pod tim vidim jediný - vyjdeme ze svazujících myšlenkovejch okovů, který maj podobu strachu, předsudků,...

Žít svý sny...

Znám hodně lidí, který celej život jen dřou nebo všechen svůj čas věnujou dětem a svýmu okolí... A na sebe zapomínaj. Anebo ztratěj smysl svýho bytí a hledaj útěchu v chlastu, jinejch drogách, nakupování, půjčo...

Novej rok a nový příležitosti pro to, udělat vlastní život hezčí...

Před necelym tejdnem jsme opět bujaře přivítali rok 2024. Občas si řikám, proč si lidi vymysleli takový veselí na přelomu roku starýho a novýho. Potřebují se snad utvrzovat v tom, že to, co bylo v roce 2023 se ...

Připravila jsem si životní zkoušku...

Nevim, jak to úplně nazvat - jestli je to sebemrskačství nebo totální hloupost. Ptáte se, co vlastně? No, to, že si člověk někdy sám hází klacky pod nohy a prodlužuje tak úsek svýho života, kdy bojuje za lepší ...