Cestujte, dokud můžete!

Cestování po světě byl dycky můj sen. Zatim jsem toho ale moc nenavštívila. Můj perimetr dosáhl max do Bulharska, Rakouska, Německa, Polska a Anglie. A pro mě je to pořád málo. Prostě chci vidět víc, než jednou umřu. A krom jinýho, cestování jako takový miluju. Lítání letadlem je pro mě dycky zážitek - hlavně alkoholovej :-)), protože při přistávání se mi dělá blbě... ale jinak si to moooc užívám, tu v podstatě lidskou maličkatost, když koukám z okýnka dolů na Zemi. Jízda autem mě ale taky baví. To je prostě obří dobrodrůžo - můžeš hlavně zastavit kde chceš a kolikrát chceš a vidět toho daleko víc...

Jednou snad přes oceán

Se mi tak poštěstilo, že jsem natrefila na klienta, kterej vlastní cestovku. Už pro něj pracuju něco přes rok a je to splněnej sen, kterej mě nutí přemejšlet jinak... Je to mimo jiný moc príma člověk, kterej si umí taky užívat život. Vůbec si myslim, že lidi, který hodně a pravidelně cestujou, jsou daleko pohodovější, protože maj větší nadhled a taky rozhled. Nemaj úzkoprsý pohledy na věc. Vědí, že na světě zdaleka nejsou sami a poznaj i jiný kultury. Prostě pochopí, že žít se dá i jinak - nejen žbrblat nad vlastnim bytim, jak to dělá hodně Čechů, viď...

I proto se mi cestování líbí a laká mě. Chci si rozšířit obzory. Já totiž tuze ráda poznávám nový lidi z odlišnejch kultur! 

No, ale k věci. Jsem si tak vysnila, že se musim aspoň jednom v životě nutně podívat do USA. Ale asi tam budem muset s mužem strávit minimálně měsíc, protože to, co chci vidět, neni jen na tejden :)) Božský národní parky, energií tepající velkoměsta, ranče... prostě jinej svět, kterej prostě jednou uvidim - bez toho nemůžu ve staří umřít :-D ... Můj muž má v tomhle ohledu přede mnou náskok, páč byl kdysi v Los Angeles a okolí. Takže ho musim dohnat. A on si jistě mile rád dovču v Americe zopákne :)

Zůstat jen u Ameriky? Ani náhodou! Když máš sny, měly by bejt velký. A tak ještě něco z tý Evropy, Asie, Austrálie i Afriky! :-))

To nadšení, když vidim nový místo na světě

Jezdit nebo lítat po světě je neuvěřitelně krásný. A vlastně to neni přenositelný, ta zkušenost. Každej si to musí zažít sám, pořádně procítit. Já třeba, když vystoupim z letadla nebo auta v neznámý destinaci, zhluboka se nadechnu a vnímám jinej vzduch - jeho vůni hlavně. A každý místo voní jinak, už je to tak. Zážitky jsou pak věc druhá. Nejvíc miluju přírodu - města mě moc neberou, možná proto, že jsem trochu asociálek :-)) Když to ale shrnu dohromady, proběhne mnou takovej zvláštní pocit, něco jako "tetelení štěstím", bo co? Těžko říct, nedá se to moc vysvětlit slovy. 

Jedno vám ale řeknu, ten prapodivnej pocit při poznávání nový země je neskutečně nabíjecící! Já ho beru jako životodárnou infuzi do žíly. Jestli ho chcete taky procítit, prostě někam brzy vycestujte a uvidíte, že jsem měla pravdu. Taky se budete cítit tak hezky divně. A pak se s radostí vrátíte domů... protože doma je doma. Mít se kam vracet je důležitý. 

Tak CESTUJTE! Nezahálejte, čas běží... a není ho moc.