Život tvoří řada rozhodnutí...

Já, když se zamyslim nad svými rozhodnutíma, občas valim bulvy. Bylo jich hodně překotných, impulzivních nebo možná snad by se dalo říct i nerozumných. Ale jedu dál... nekončim, žiju a rozhoduju se dál. A rozhodně si nemyslim, že existujou špatná rozhodnutí. Existujou pouze ta, která nás posouvají vpřed - ať v dobrym nebo ve zlym.

Moje životní rozhodovací linka aneb Co se mi povedlo?

Občas si dělám nejen seznamy na nákupy, ale i takový ty přehledy, jako - silný a slabý stránky, co se mi povedlo a co jsem pohnojila, co bych chtěla dokázat a tak... Dost mě to motivuje a taky si díky tomu uvědomuju, co mám a o co bych měla ještě usilovat. No musim říct, že tyhle rozhodnutí mě fakt těší i s odstupem času:

• Rozhodla jsem se odejít ze zdravotnictví... svou práci jsem milovala, jenže pak jsem vyhořela. Prostě jsem tomu dala moc a měla kolem sebe asi to nesprávný vedení a vybila baterky... dneska tohoto rozhodnutí fakt nelituju a už se do nemocnice nebo snad na ambulanci nikdy nevrátim... ani jako pacient (jen v nouzi nejvyšší :-)) jsem prostě lůzr...
• Rozhodla jsem se neodjet do Londýna... jó to byl takovej zajímavej příběh... rozešla jsem se zrovna s jednim mamánkovským typem a dostala od tetky nabídku, že můžu makat v Londýně (to město miluju! mimochodem, byla jsem tam dvakrát a určitě se tam musim vrátit)... ale nakonec jsem nejela, protože jsem tady potkala svou životní lásku...
• Rozhodla jsem se, že se svou životní láskou strávim celej život... a žádnou roli v rom nehraje to, že jsme se vzali. My na ty papíry nejsme... Prostě se milujem a jdeme životem spolu, v dobrym i zlym. Ten chlap mi ukradl srdce a je to ten nejlepší člověk, co znám! Nechci jinýho!
• Rozhodla jsem se plnit si sny.. jó a tohle je to nejodvážnější rozhodnutí, který jsem kdy udělala. Když začal covid, vyprdla jsem se na stereotypy, kanceláře, buzeraci a odešla na volnou nohu. Jen jsem měla vnitřní sílu, odhodlání a energii dřít pro to, co chci. A ono to vyšlo... i díky skvělým lidem, který mám teď kolem sebe... vážím si toho... POKORA NADEVŠE...
• Rozhodla jsem se odejít z vedoucí funkce od tohoto léta... já prostě nemám ňák buňky na to, bejt dlouhodobě lídr... kašlu na problémy, starosti, schízu, stres a civilizační srágory... budu zas na pohodou, sic se budu víc ohánět, abych svou volnou nohu nezlomila a nažrala se :)) ale vono to pude...

A jaký vaše rozhodnutí považujete za ty nejlepší? A jsou nějaký, kterých litujete? Já jich mám dost... tak ty vám zas představim příště :)

Mějte se přenádherně a plňte si sny! Žijete jenom jednou!